14 C 289/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 3 824 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 232,53 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 30,91 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky celkem 3 824 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo příjmení životní pojištění název pojištění název pojištění název pojištění, na období od datum do datum. Měsíční pojistné činilo 1 430 Kč. Pojištění zaniklo pro neplacení ke dni datum. Za období od datum do datum činí dlužné pojistné 0 Kč. Žalovaný dne datum uhradil 2 500 Kč, dne datum uhradil 2 500 Kč a dne datum uhradil 4 000 Kč, z toho bylo použito na úhradu dluhu 3 580 Kč. Proto je aktuální dlužná částka 0 Kč. Žalobkyně však požadovala zaplatit poplatek za odeslání upomínky ve výši 200 Kč a úrok z prodlení vzhledem k částečným platbám, tj. ve výši 9 % ročně z částky 8 580 Kč od datum do datum, ve výši 9 % ročně z částky 6 080 Kč od datum do datum a ve výši 9 % ročně z částky 3 580 Kč od datum do datum. Dále žalobkyně uvedla, že její předchůdkyně obec pojišťovna právnická osoba, IČO, (dále jen„ právnická osoba“) také uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu číslo která zanikla ke dni datum. Měsíční pojistné činilo 674 Kč. Za období od datum do datum činí dlužné pojistné částku 3 624 Kč. Dne datum žalovaný uhradil částku 4 000 Kč, z toho bylo použito na úhradu dluhu 420 Kč, proto činí dlužná částka 3 624 Kč. Žalobkyně se domáhala zaplacení této částky a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 044 Kč od datum do datum a ve výši 9 % ročně z částky 3 624 Kč od datum do zaplacení. Žalovaný dlužné částky přes upomínky neuhradil.

2. Podáním ze dne datum, ve znění opravy ze dne datum, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět. Uvedla, že žalovaný uhradil dne datum částku 5 313 Kč, která byla zaúčtována do částky 3 824 Kč na žalované jistiny a ve zbytku do částky 1 489 Kč na úrok z prodlení. Žalobkyně vzala žalobu zpět do celé žalované jistiny a většiny úroku z prodlení, s výjimkou úroku z prodlení z částky 3 624 Kč od datum do datum, který vzala zpět jen do částky 12,42 Kč, a nadále požadovala za toto období zaplatit úrok z prodlení ve výši 263,44 Kč.

3. Usnesením ze dne 15. 2. 2022, č. j. 14 C 289/2021-30, soud řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil.

4. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

5. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně (pod dřívějším názvem obec pojišťovna) a právnická osoba jako pojistitelé uzavřely s žalovaným jako pojistníkem dne datum smlouvu nazvanou příjmení životní pojištění název pojištění název pojištění název pojištění název pojištění, č. smlouvy číslo Počátek pojištění byl sjednán datum, konec pojištění datum. Předmětem pojištění bylo pojištění pro případ pracovní neschopnosti, onemocnění, invalidity a smrti. Ve smlouvě bylo uvedeno, se kterým z pojistitelů jsou jednotlivá pojištění uzavírána a jaké měsíční pojistné odpovídá jednotlivým pojištěním. Dle smlouvy mělo pojistné za pojištění sjednaná s žalobkyní činit 1 430 Kč měsíčně, pojistné za pojištění sjednaná s právnická osoba mělo činit 674 Kč měsíčně, tj. celkem mělo pojistné za tato pojištění činit 2 104 Kč měsíčně, jak také bylo ve smlouvě uvedeno (jako měsíční pojistné za sjednaná pojištění po slevě). Součástí smlouvy měl být sazebník poplatků pro toto pojištění, který byl také obsažen přímo ve smlouvě. V tomto byl uveden mj. poplatek za upomínku dlužného pojistného po zániku pojištění ve výši 200 Kč. Ve smlouvě není uvedeno, komu z pojistitelů mají být poplatky placeny. Žalobkyně byla zplnomocněna k jednání za právnická osoba ve vztahu k této smlouvě.

6. Dne datum žalobkyně zaslala žalovanému upomínku k zaplacení dlužného pojistného, kdy ho zároveň upozornila, že pokud dlužné pojistné nebude zaplaceno do datum, pojištění zanikne. Dne datum žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o zániku pojištění dnem datum z důvodu nezaplacení pojistného ve stanovené lhůtě, současně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužného pojistného. Dne datum žalobkyně zaslala žalovanému upomínku před podáním žaloby, kdy ho zároveň vyzvala k zaplacení nákladů upomínání ve výši 200 Kč. Dne datum zaslala žalovanému předžalobní upomínku právní zástupkyně žalobkyně.

7. Smlouvou o převodu pojistného kmene ze dne datum právnická osoba prodala žalobkyni pojistný kmen, jehož součástí byla i tato smlouva, a k datum právnická osoba zanikla fúzí s žalobkyní.

8. Soud však nemá za prokázané, že žalovaný uhradil žalobkyni dne datum částku 5 313 Kč, jak tvrdila. K tomu žalobkyně žádný důkaz nepředložila, na výzvu k navržení důkazů v usnesení ze dne 29. 7. 2021, č. j. 14 C 289/2021-21, nereagovala, a jelikož se nedostavila k jednání, nemohla být poučena o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání tohoto tvrzení dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu. Pro úplnost soud uvádí, že toto poučení se poskytuje zásadně na jednání, neúčast žalobkyně tak jde k její tíži. Není to důvodem pro odročení jednání (zejména když již předtím byla k navržení důkazů v tomto směru vyzvána).

9. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a právnická osoba jako pojistiteli a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena pojistná smlouva dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Na základě této smlouvy byli pojistitelé povinni poskytnout v případě nahodilé události pojistné plnění a žalovaný jako pojistník byl povinen platit pojistné. Ze smlouvy lze dovodit, jaké pojistné měl žalovaný hradit jednotlivým pojistitelům. Ve smlouvě však nebylo sjednáno, komu z pojistitelů měl hradit sjednané poplatky, případně jakou část měl hradit jednotlivým pojistitelům. Za takové situace je třeba mít za to, že měl hradit oběma stejný díl (§ číslo odst. 1, § číslo odst. 1 a § 1122 odst. 3 občanského zákoníku). Na žalobkyni přešly nároky z právnická osoba z této smlouvy v důsledku převodu pojistného kmene podle § 105b odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, a právnická osoba následně zanikla fúzí s žalobkyní, takže v každém případě nároky právnická osoba přešly na žalobkyni (§ 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev).

10. Pojištění zaniklo uplynutím dne datum z důvodu nezaplacení pojistného ve lhůtě stanovené v upomínce dle § 2804 občanského zákoníku. Dle žalobkyně žalovaný původně neuhradil pojistné za období od datum do datum. Dlužné pojistné ve vztahu k žalobkyni tak při pojistném 1 430 Kč měsíčně činilo celkem 8 580 Kč, dlužné pojistné ve vztahu původně k právnická osoba při pojistném 674 Kč měsíčně činilo celkem 4 044 Kč. Jelikož byl žalovaný v prodlení s placením, byl povinen hradit úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to až do zaplacení. Vzhledem k tomu, že byl v prodlení s placením, byl zároveň povinen zaplatit sjednaný poplatek ve výši 200 Kč. Celkem měl tedy žalovaný uhradit pojistné 12 624 Kč a poplatek 200 Kč. Pokud před podáním žaloby uhradil celkem 9 000 Kč, zbývalo zaplatit pojistné 3 624 Kč a poplatek 200 Kč. Žalobkyně měla dále právo na zaplacení úroku z prodlení tak, jak uvedla v žalobě. Pokud žalovaný uhradil po podání žaloby dne datum částku 5 313 Kč, byla tím dlužná částka uhrazena. Pokud tedy žalobkyně požadovala úrok z prodlení tak, jak uvedla v žalobě, a to až do datum, byla v tomto rozsahu žaloba důvodná.

11. Dle výpočtu soudu činí úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 580 Kč od datum do datum částku 594,49 Kč, z částky 6 080 Kč od datum do datum částku 61,43 Kč, z částky 3 580 Kč od datum do datum částku 220,08 Kč, z částky 4 044 Kč od datum do datum částku 569,67 Kč a z částky 3 624 Kč od datum do datum částku 275,86 Kč, tj. celkem činil úrok z prodlení k datum částku 1 721,53 Kč. Pokud tedy žalovaný měl uhradit dne datum částku 5 313 Kč (i když to prokázáno nebylo, soud v této souvislosti vychází z tvrzení žalobkyně, když se jedná o tvrzení, které jí není v tomto směru ve prospěch), tak tím uhradil dlužné pojistné 3 624 Kč, poplatek 200 Kč, a zbylých 1 489 Kč je třeba započíst na úrok. Úrok z prodlení činil k tomuto datu 1 721,53 Kč, zbývá tedy zaplatit na úroku z prodlení 232,53 Kč.

12. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v částce 232,53 Kč a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 146 odst. 2 občanského soudního řádu, když žaloba v této věci byla vzata z převážné části zpět, následně soud rozhodoval jen o části úroku z prodlení, který byl vzhledem k celé žalované částce nepatrný (srov. § 142 odst. 3 občanského soudního řádu). Podle tohoto ustanovení platí, že jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Jak je uvedeno výše, žalobkyně neprokázala, že žalovaný po podání žaloby dlužnou částku uhradil, nebylo tedy prokázáno, že žaloba byla vzata zpět pro chování žalovaného. Proto nezbývá než vycházet z toho, že zastavení řízení zavinila z procesního hlediska žalobkyně tím, že vzala žalobu zpět. Žalobkyně by proto měla žalovanému hradit náklady řízení. Žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

14. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.