14 C 295/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobkyně: ; pojišťovna , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti; žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované, svědkyně a svědkyně zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení 192 270 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 192 270 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 192 270 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 36 976 Kč k rukám právní zástupkyně žalované, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalované náhradu nákladů řízení v částce 1 880 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 192 270 Kč s příslušenstvím. Žalobu, ve znění jejího doplnění, odůvodnila tím, že v noci ze dne 14. na [datum] došlo na adrese [adresa žalované, svědkyně a svědkyně], k vytopení bytu [celé jméno svědkyně]. K tomuto vytopení došlo únikem vody z bytu žalované, který se nachází nad bytem poškozené [celé jméno svědkyně]. Zatečením vody došlo k poškození stropní výmalby v celém bytě, lokálnímu poškození výmalby stěn po celém bytě, poškození kuchyňské linky, zničení podlahy, poškození elektroinstalace bytu a poškození výbavy bytu. Celý byt musel být vysušen. Z titulu pojistné smlouvy uzavřené mezi [celé jméno svědkyně] a žalobkyní vyplatila žalobkyně pojistné plnění ve výši celkem 209 585 Kč dne [datum], a to 49 843 Kč za poškozené vybavení a 159 742 Kč za sanační a kompletační práce. Skutečná výše škody však byla šetřením pojistitele stanovena na 192 270 Kč. Vyplacením pojistného plnění přešlo právo na náhradu škody na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dne [datum] a dále předžalobní výzvou ze dne [datum], žalovaná však přes výzvy nic neuhradila. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 192 270 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. V dalším doplnění žaloby pak uvedla, že poškozená [celé jméno svědkyně] měla promáčené i zdi, proto se k ní voda musela dostat z bytů nad ní. Poškozené volala žalovaná, že sousedé bydlící v bytě pod žalovanou mají rozsáhle vytopený byt, a proto je možné, že se voda dostala i k poškozené do bytu. Žalovaná se ke škodě vyjádřila tak, že svou odpovědnost nechává na posouzení pojistiteli, neboť nemůže vyvrátit, že únik vody pocházel z jejího bytu, a to právě s ohledem na to, že sousedé v bytě pod ní měli být rovněž vytopeni. Žalovaná sama nahlásila pojistnou událost své pojišťovně, kde se označila za možného viníka, současně řekla poškozené, že ji má označit jako možného viníka u žalobkyně.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že byt, který měla vytopit, se nachází o dvě patra níže a byt pod žalovanou vytopen nebyl, tudíž nemohlo dojít k vytopení bytu zaviněním žalované. Škodní událost hlásila své pojišťovně pouze z důvodu zachování dobrých sousedských vztahů v domě. Nesouhlasí s tvrzeními žalobkyně ohledně nahlašování pojistné události. [právnická osoba] uzavřela nahlášenou škodní událost s tím, že rozsah škody neodpovídá udávané příčině a nebylo prokázáno, že by za vznik škody odpovídala žalovaná. Žalovaná po informování sousedkou o vytopeném bytě kontaktovala majitele instalatérské firmy pana [jméno] [jméno], zda by nemohl zkontrolovat, jestli někde v jejím bytě neteče voda. Byt byl zkontrolován, nebyla shledána žádná závada, byt byl suchý, pouze byla nalezena prasklá spára v rohu nad vanou, ta však nemohla napáchat škodu takového rozsahu. Dle žalobkyně nejsou splněny atributy nároku na náhradu škody, spočívající v jednání, následku a zejména v příčinné souvislosti mezi jednáním a následkem, která v tomto případě absentuje. Žalovaná odmítá jakoukoli odpovědnost za vznik škody vytopením bytu [celé jméno svědkyně]. Na jednání soudu pak doplnila, že problém s podmáčením bytu [celé jméno svědkyně] měli i bývalí vlastníci, kteří si stěžovali, že byt byl trvale podmáčený celkem už asi 20 let.

3. Do řízení také na výzvu žalované vstoupila [právnická osoba] jako vedlejší účastník na straně žalované (§ 93 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“). Svůj vstup do řízení odůvodnila tím, že žalovaná má u ní sjednáno pojištění odpovědnosti a v případě neúspěchu žalované ve sporu by jí mohla vzniknout povinnost poskytnout pojistné plnění. K žalobě se vyjádřila tak, že žalovaná bydlí o dvě patra výše než klientka žalobkyně [celé jméno svědkyně], takže zákonitě by musel být minimálně ve stejném rozsahu, ne-li více, postižen byt užívaný rodinou [příjmení], který se nachází mezi byty žalované a [celé jméno svědkyně]. V bytě žalované provedla instalatérská firma odbornou prohlídku, kdy neshledala žádnou poruchu kromě uvedené spáry nad vanou, ta však nemohla být zdrojem tak masivního zatečení. Vedlejší účastník vytěžil sousedku žalované paní [celé jméno svědkyně], která bydlí o patro níže. Podle ní probíhaly v domě v dané dny rekonstrukce koupelen a jednoho celého bytu, vyslovila domněnku, že voda mohla v tak masivním rozsahu uniknout z těchto prostor. Vedlejší účastník poukázal na to, že v panelovém domě si uniklá voda může najít různé cesty, navíc byt [celé jméno svědkyně] trpí dlouhodobě vlhkostí. Dle názoru vedlejšího účastníka není jasné, proč žalobkyně vůbec nárok uplatňuje vůči žalované, žalobkyně neprokázala, že žalovaná odpovídá za škodu. Vedlejší účastník navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že [celé jméno svědkyně] je vlastníkem poškozeného bytu a že žalovaná je vlastníkem svého bytu. Z těchto shodných tvrzení proto soud vychází (§ 120 odst. 3 o.s.ř.).

5. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

6. Z oznámení škodní události bylo zjištěno, že [celé jméno svědkyně] nahlásila žalobkyni škodní událost, datum vzniku škody je uvedeno [datum]. Popis vzniku škody je takový, že asi někde někomu něco prasklo a nikdo neví, kde a co. Ke škodě došlo v noci. Pojištěná má vytopený byt, byla informována telefonicky, ať si jde byt zkontrolovat, byla s dcerou v lázních. Popis poškození je takový, že třičtvrtě bytu jsou vytopené, promočená sedačka, koberec, obývací stěna, stěny, šatna, promočené pokoje u stropu.

7. Ze zápisu o poškození věcí movitých a nemovitých vypracovaného technikem [jméno] [příjmení], č. pojistné/škodní události [číslo], bylo zjištěno, že dne [datum] proběhla prohlídka na adrese [adresa žalované, svědkyně a svědkyně], v bytě [celé jméno svědkyně]. V zápisu se uvádí, že ke škodní události mělo dojít [datum] v 00:00 hod., má se jednat o vodovodní škodu – zatečení do celého bytu z bytu nahoře. Uvádí se, že v době prohlídky bylo viditelné zatečení na zdech, nábytku, na věcech. Loupe se malba na stropech, viditelně se vlní podlaha z PVC, jsou poškozené skříně ve spodní části, je poškozena horní část kuchyňské linky, je poškozen nábytek (sedací souprava, obýváková stěna, sedací pytel, konferenční stůl, stojanová lampa). Bude nutné oškrábat malbu na stropě, oškrábat štuk na zdi, udělat nový štuk a malbu. Byla naměřena vysoká vlhkost, je doporučené vysoušení sanační firmou.

8. Z čestného prohlášení [celé jméno svědkyně] ze dne [datum] bylo zjištěno, že v tomto prohlásila, že nebude vzniklé škody uplatňovat u jiného pojistitele.

9. Z technické zprávy ze dne [datum] vypracované revizním technikem elektro [jméno] [jméno] bylo zjištěno, že dle tohoto protokolu došlo k vytopení stropů a zdí bytu [celé jméno svědkyně] z horního bytu. Při prohlídce elektroinstalace byl zjištěn stav, který neodpovídá bezpečnému provozu. V kuchyni a na chodbě došlo vlivem vody k zoxidování spojů v kontaktech zásuvek a vypínačů. Pro bezpečné užívání bytu je nutné provést celkovou opravu stávající elektroinstalace, a to vyčištění kontaktů zásuvek, vypínačů.

10. Ze seznamu elektrických spotřebičů neschopných bezpečného provozu protečením vodou v bytě ze dne [datum] vypracovaného revizním technikem elektro [jméno] [jméno] bylo zjištěno, že v tomto je uvedena mikrovlnná trouba, kopírka, stojací lampa.

11. Z přílohy k oznámení škodní události datované [datum] bylo zjištěno, že se jedná o formulář žalobkyně pro vyjádření osoby, která za škodu odpovídá. Formulář byl vyplněn ručně. Týká se pojistné události [číslo] ze dne [datum], jako příčina škody se uvádí:„ vytopení bytové jednotky – spárou z bytu v prvním patře pí. [celé jméno žalované]“ V dolní části pro vyjádření odpovědné osoby je jako tato osoba vyplněna žalovaná, její pojišťovna [název pojišťovny] [obec] pojišťovna, z možných voleb je podtrženo, že odpovědnost ponechává k posouzení na smluvním pojistiteli. Toto vyjádření není nikým podepsané. Žalovaná k této listině uvedla, že tuto listinu nezná, nevyplňovala ji, není to její písmo.

12. Z cenových nabídek a cenových specifikací [právnická osoba] [právnická osoba] ze dnů [datum], [datum], [datum], včetně výkazu výměr ze dne [datum], bylo zjištěno, že předmětem těchto byla nabídka a soupis provedených prací, a to kondenzačního vysoušení při protečení vodou a kompletačních prací (malířské práce, oprava podlah, truhlářské práce – opravy skříní), kdy konečná cena za vysoušení byla uvedena 59 735,88 Kč a konečná cena kompletačních prací 90 982,23 Kč.

13. Z předávacího protokolu ze dne [datum] bylo zjištěno, že [celé jméno svědkyně] převzala od [právnická osoba] s.r.o. provedené stavební práce – sanační a kompletační práce po škodách způsobených vodou, datum zahájení prací je uvedeno [datum] a datum dokončení [datum].

14. Z protokolu o spotřebě elektrické energie ze dne [datum] vypracovaného [právnická osoba] s.r.o. bylo zjištěno, že jeho předmětem byl výpočet spotřeby elektrické energie na technické vysoušení stavby, vypočtená spotřeba byla 2 271,36 kWh.

15. Z kalkulačky spotřeby a ceny elektrické energie bylo zjištěno, že tato uvádí průměrnou cenu 4,10 Kč/kWh.

16. Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto [právnická osoba] s.r.o. vyúčtovala [celé jméno svědkyně] částku celkem 150 718,11 Kč za sanační a kompletační práce po škodách způsobených vodou v domě na adrese [adresa žalované, svědkyně a svědkyně] (za vysoušení 59 735,89 Kč, za kompletaci 90 982,23 Kč).

17. Ze přípisů žalobkyně ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že těmito žádala [celé jméno svědkyně] k doložení dokumentů nutných pro došetření škodné události.

18. Z žádosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto žalobkyně žádala [právnická osoba], o souhlas s výplatou pojistného plnění na účet [celé jméno svědkyně], když na pojistné smlouvě je evidována vinkulace.

19. Ze souhlasu s vyplacením pojistného plnění ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba], sdělila žalobkyni, že souhlasí s vyplacením pojistného plnění z pojistné události ve prospěch účtu klienta.

20. Z oznámení o poskytnutí pojistného plnění ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila [celé jméno svědkyně], že pojistné plnění bylo po odečtení spoluúčasti ve výši 1 000 Kč stanoveno na 209 585 Kč, z toho 49 843 Kč jí bude poukázáno na účet a 159 742 Kč za sanační a kompletační práce bude poukázáno na účet [právnická osoba] [právnická osoba].

21. Z dalšího oznámení o poskytnutí pojistného plnění ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila [právnická osoba] [právnická osoba], že jí poukazuje pojistné plnění za sanační a kompletační práce ve výši 159 742 Kč.

22. Ze sdělení žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto potvrdila [celé jméno svědkyně], že přijala její podání týkající se nesouhlasu s výší vyplaceného pojistného plnění.

23. Ze sdělení žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto sdělila [celé jméno svědkyně] k jejímu nesouhlasu s výší poskytnutého pojistného plnění, že stanovení pojistného plnění považují za správné.

24. Ze sdělení žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto se vyjadřovala k dotazům zaslaným [celé jméno svědkyně], kdy zejména popisovala, jak bylo stanoveno pojistné plnění. Součástí byla příloha – výpočet poškození souboru zařízení a bytové jednotky.

25. Z výpisu ze systému žalobkyně k pojistné události vyplývá, že žalobkyně vyplatila částku 49 843 Kč na účet [celé jméno svědkyně] a částku 159 742 Kč na účet [právnická osoba] [právnická osoba], tj. celkem bylo vyplaceno pojistné plnění 209 585 Kč.

26. Z předložených likvidačních zpráv k pojistné události [číslo] ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] bylo zjištěno, že tyto obsahují záznamy o likvidaci pojistné události, jednotlivé zprávy jsou formou doplnění zpráv předchozích. Jedná se v podstatě o vyčíslení škody (na poškozeném zařízení a na bytě, včetně elektrické energie na vysoušení), záznam o provádění sanace, kontroly dokladů. Výsledný výpočet pojistného plnění je 209 585 Kč, skutečná škoda je vypočtena na částku 192 270 Kč (za soubor zařízení domácnosti – movité věci – 33 738 Kč a za škodu na bytové jednotce – vysoušení, opravy – 158 532 Kč). Likvidační zprávy neobsahují žádné informace o šetření příčiny škody, pouze v popisu pojistné události se uvádí, že asi někde někomu něco prasklo a nikdo neví, kde a co (tj. totéž, co bylo uvedeno v hlášení pojistné události, viz výše).

27. Z dopisu [právnická osoba] žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalované sdělila, že uzavřela škodní událost. Uvedla, že přijali oznámení škodní události ze dne [datum] (vytopení sousedky spárou z vany) z pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v běžném občanském životě. Všechny informace potřebné k rozhodnutí o vyřízení škody získali z doložené dokumentace a prohlídky jejich technikem. V tomto případě rozsah škody neodpovídá udávané příčině, nebylo prokázáno, že by za vznik škody odpovídala pojištěná. Spis proto odkládají bez výplaty pojistného plnění.

28. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] adresovaného [celé jméno svědkyně] a ze dne [datum] adresovaného žalobkyni bylo zjištěno, že jim sdělila totéž, co žalované, tj. že spis byl odložen bez výplaty pojistného plnění, když rozsah škody neodpovídá udávané příčině a nebylo prokázáno, že by za vznik škody odpovídala pojištěná.

29. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto vyzvala žalovanou k zaplacení regresní pohledávky ve výši 192 270 Kč, což odůvodnila tím, že vyplacením pojistného plnění došlo k zákonnému přechodu práv pojištěného na náhradu škody proti odpovědnému subjektu na žalobkyni. Jako škodná událost je uvedeno, že došlo v důsledku úniku vody z bytu žalované k následnému vytopení bytu v nižším patře na adrese [adresa žalované, svědkyně a svědkyně], dne [datum], pojištěnou byla [celé jméno svědkyně]. Bylo uvedeno, že žalobkyně očekává odpověď ve lhůtě do [datum].

30. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] včetně připojené plné moci pro zástupce bylo zjištěno, že touto vyzval žalovanou k zaplacení částky 192 270 Kč, a to do 7 dnů od doručení výzvy. To bylo odůvodněno tím, že v noci z 14. na [datum] došlo na adrese [adresa žalované, svědkyně a svědkyně], k vytopení bytu paní [celé jméno svědkyně] únikem vody z bytu žalované. Protože ta byla pojištěna u žalobkyně, vyplatila žalobkyně pojistné plnění ve výši celkem 209 585 Kč. Tím vznikl žalobkyni nárok na vyplacení toho, co za žalovanou uhradila. Dle předložené dodejky byla tato výzva doručena žalované dne [datum].

31. Z předložené fotodokumentace z bytu [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že na fotografiích jsou zachyceny popraskané stropy, mapy od vody na stropech, opadaná omítka ze stropu, stěny zjevně poškozené zatečením vodou od stropu (popraskané omítky), nábytek evidentně poškozený vodou, nánosy na podlaze.

32. Z předložené e-mailové komunikace bylo zjištěno, že e-mailem ze dne [datum] žádal zaměstnanec žalobkyně [právnická osoba] o kontrolu jejich postupu ve věci, kdy regresní nárok zamítají s odůvodněním, že uvedenou příčinou nemohla vzniknout deklarovaná škoda. Uvedl, že jsou přesvědčeni, že přinejmenším svědecky prokážou původ vody v bytě poškozené, která podle stop přitekla z bytu jejich pojištěné. Na to odpovídá zaměstnankyně [právnická osoba] e-mailem ze dne [datum] tak, že škodní událost prověřili a trvají na předchozím stanovisku. Pojištěná uvedla, že po vytopení paní [příjmení] [příjmení] nechala svůj byt zkontrolovat instalatérem, který nenašel žádné poškození a únik vody. Jediné, co nebylo v pořádku, byla narušená spára obkladů v koupelně. Ke škodě došlo v noci, kdy se nikdo nekoupal, a vzhledem ke zdokumentovanému rozsahu poškození ve spodním bytě (masivní vytopení, stojící voda na podlaze) je technicky nemožné, aby toto byla příčina vzniku škody. Co bylo příčinou škody, není známo.

33. Ze záznamu [jméno] [jméno], [IČO], bylo zjištěno, že v tomto uvedl, že dne [datum] byli požádáni, aby přijeli zkontrolovat byt v ulici [adresa žalované, svědkyně a svědkyně], paní [celé jméno žalované], zda někde neuniká voda, jelikož za ní přišla sousedka, že má mokro v bytě. Následně volali paní [příjmení], která má byt v suterénu, jestli nemá také vodou poškozený byt. Byt paní [celé jméno žalované] byl několikrát zkontrolován, tzn. několikrát se napustila vana, umyvadlo a dřez. Taktéž hadice u myčky a pod dřezem, zkontrolovali prostor pod vanou, záchod, stoupačku. Neshledali žádnou závadu a byt byl suchý. Nalezli jen prasklou spáru v rohu nad vanou, ale usuzují, že ta nemohla napáchat takovou spoušť, jako měla paní [příjmení] v bytě. [příjmení] [příjmení] měla promočený byt alespoň [číslo] litry vody. Nemyslí si, že to šlo z bytu u paní [celé jméno žalované].

34. Z kontaktu na [jméno] [jméno] z internetu bylo zjištěno, že podle tohoto provádí veškeré instalatérské práce v oblasti vodovodů a kanalizací včetně havárií.

35. Ze sdělení zástupkyně žalované ze dne [datum] adresovaného zástupci žalobkyně bylo zjištěno, že v tomto sdělila, že žalovaná dne [datum] volala instalatérskou firmu, ta konstatovala, že k žádnému úniku vody z jejího bytu nedocházelo, natož v takovém rozsahu. Žalovaná přesto kontaktovala svoji pojišťovnu a nahlásila pojistnou událost. Pojišťovna v rámci šetření dospěla k závěru, že nebylo prokázáno, že by za vznik škody odpovídala žalovaná. Žalovaná proto nehodlá hradit škodu.

36. Ze záznamu o prohlídce sepsaného technickým specialistou [právnická osoba] [jméno] [příjmení] dne [datum] v 14:17 hodin bylo zjištěno, že provedl šetření u žalované, která záznam podepsala. Ta uvedla, že dne [datum] pravděpodobně při mytí vany došlo k úniku vody max 3l poškozenou spárou v obkladech k sousedům o patro níže (paní [celé jméno svědkyně]), kde došlo k poškození části stěny v koupelně a části stropu v chodbě a kuchyni. Sprchu u vany používají pouze při mytí, s ohledem na pohybové poškození rodiny se jen koupou. Při kontrole vodoinstalace instalatérem nebylo nalezeno žádné poškození, které by odpovídalo množství vody, které zateklo k sousedům o dvě patra níže (paní [příjmení]). V domě vykonává funkci správce, nemá informace o vodovodní škodě. Byt paní [příjmení] byl dlouhodobě velice vlhký. Za poškození jejího bytu se necítí odpovědná. Z připojených fotografiích předmětné spáry bylo zjištěno, že tato se nachází v rohu přímo nad vanou, je již opravená.

37. Z dalšího záznamu o prohlídce sepsaného technickým specialistou [právnická osoba] [jméno] [příjmení] dne [datum] v 16:03 hodin bylo zjištěno, že provedl šetření u [jméno] [jméno], resp. jeho manželky [celé jméno svědkyně], která záznam podepsala. Ta uvedla, že dne [datum] v 22:00 hodin žádné zatečení v jejím bytě nebylo, druhý den ráno v 6:50 hodin zjistila poškození zdiva vlhkostí od souseda o patro výše. Došlo k částečnému poškození stropu koupelny, chodby, kuchyně, obývacího pokoje. V té době byla ve dvou bytech nad ní prováděna rekonstrukce koupelen a v jednom bytě výše celková rekonstrukce. Dle jejího názoru mohlo dojít k úniku vody z těchto bytů při rekonstrukci. Při návštěvě bytu poškozené viděla zateklou vodu na podlaze. S ohledem na množství vody považuje za nepravděpodobné, že voda protekla přes její byt. Také uvedla, že poškozená měla dlouhodobě problémy se zatékáním a vlhkostí.

38. O pravosti a správnosti předložených důkazů soud neshledal důvod pochybovat, z těchto zjištění proto soud vychází. Výjimkou je příloha k oznámení škodní události z [datum] (vyjádření odpovědné osoby), u které žalovaná popřela, že by ji vyplnila. Listina nebyla podepsaná. Nebyly navrženy důkazy k prokázání, že ji vyplnila žalovaná. Každopádně ani kdyby tuto listinu žalovaná skutečně vyplnila, nic by to na posouzení věci nezměnilo, jak bude uvedeno dále.

39. Nic podstatného nebylo zjištěno z obálky od [právnická osoba] Není jasné, co bylo jejím obsahem.

40. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla, že byla v té době v lázních a volala jí žalovaná, že je možné, že má vytopený byt, protože zateklo do bytu pod ní. [jméno] zpět do [obec] a když otevřela byt, zjistila, že je celý podmáčený. Byla voda na zemi, měla v předsíni i v obýváku asi 4 cm vody, všechno bylo pod vodou, měla promáčené i stropy, také např. tekla voda ze skříně nad linkou. Jediná místnost, kam nezateklo, byla ložnice. Když byt otevírala, byla u toho sousedka paní [celé jméno svědkyně] s manželem, chvíli poté tam přišla i žalovaná. Žalovaná jí řekla, že neví, jak k zatečení došlo, že k tomu došlo asi v noci. Žalovaná jí dala své údaje pro pojišťovnu. Paní [celé jméno svědkyně] říkala, že její byt není tak podmáčený, ale osobně její byt neviděla. Neví, jak do bytu zateklo. Jelikož byl podmáčený celý byt, nebylo vidět, kudy to tam teklo. Žalovaná jí pouze následně říkala, že měla u sebe odbornou firmu, že měla nějaké mezery asi kolem vany, že jí to zalepili, ale že říkali, že z toho to asi nebylo. Likvidátor od pojišťovny chtěl, aby tam přišla odborná firma a pokusila se zjistit, kudy tam ta voda tekla, aby se to neopakovalo. Žádala o to žalovanou, která je domovnice, aby takovou firmu zavolala. Žalovaná takovou firmu nepozvala. Když jí žalovaná poprvé volala, tak pouze říkala, že je vytopený byt paní [celé jméno svědkyně] a že je možné, že je vytopený i její byt. Žalovaná neříkala, jak k tomu došlo, myslí si, že to ani nevěděla. Pouze říkala, že tam asi zatékalo v noci. Protože v bytě nebyla, tak neví, kdy to začalo. Pán ze sanační firmy také nevěděl, jak k zatopení došlo. Uváděl, že takto vytopený byt ještě neviděl, jedině po požárech. Sušení trvalo asi měsíc a 14 dní, vylévala několik asi 10litrových kýblů vody denně, to bylo ze sušiček, které odsávaly vodu, měla sušičku v každé místnosti. Co bylo poškozené, to nahlásila na pojišťovnu a sepsal to likvidátor. Některé poškozené věci ani neuplatňovala, např. kuchyňskou linku, protože v té době měla v plánu předělávat kuchyň a koupelnu. Likvidátor od žalobkyně tam byl asi týden poté, vše nafotil, sepsal poškozené věci. K příčině škody jí nic neříkal. Neví o tom, že by v té době měly probíhat rekonstrukce bytů. Byt žalované a její byt jsou přímo pod sebou, dispozičně jsou stejné. Její byt je sklepní, ale má okna a balkón, jedná se tedy spíše o přízemní byt, ale okolo má sklepy. Byt je vlhčí, zejména v zimních měsících tam má vyšší vlhkost. Myslí si, že byt není úplně dobře zaizolovaný. Každopádně to není ani zdaleka nic takového, jako to bylo v tomto případě. Ze zemní vlhkosti tam mapy nemívala. Ale stávalo se, že ji několikrát vytopila paní [celé jméno svědkyně]. Vytekla jí pračka nebo myčka a také měla prasklý sprchový kout, ale pak ho opravili a od té doby se to nestává. Už asi rok a půl nebo dva roky ji nevytopili. Protože tenkrát byla vytopená i paní [celé jméno svědkyně], tak nepředpokládala, že by to šlo od ní. Žalovaná nad ní vytopená nebyla. Jí bylo řečeno, že paní [celé jméno svědkyně] měla mokrou jednu stěnu.

41. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla, že je ráno probudil syn, že mají mokrou stěnu mezi kuchyní a koupelnou, trochu to bylo zateklé v obývacím pokoji nahoře. Bylo vidět, že to teklo ze shora. Šli za žalovanou, jestli jí tam něco neteče, hledali tam, ale nic nenašli. Žalovaná poté volala paní [příjmení] [příjmení], že je možné, že má promočený byt. Paní [příjmení] se volalo proto, že měli zkušenost, že i trocha vody u ní byla vždy vidět. Například když jí spadl odpad v kuchyňské lince, takto bylo hned vidět u paní [příjmení] na stropě a hned přiběhla. Stávalo se často, že paní [příjmení] měla vidět vodu na stropě, chodila za nimi, jestli jim neteče voda, ale nikdy se nic nenašlo. Stalo se ale třeba to, že syn pustil sprchu ze sprchového koutu, a i když to hned vytřeli, tak v bytě paní [příjmení] to bylo vidět. Od té doby, co má paní [příjmení] byt vysušený, tak už tyto problémy nemá. Když paní [příjmení] byt otevírala, tak se přišla podívat. Paní [příjmení] říkala, že má zatopený obývák, kuchyň a říkala i ložnici, ale pak říkala, že ložnici ne. Ona v bytě nebyla, viděla to jen z chodby. Bylo vidět, že tekla voda po stěnách. Na zemi byla nějaká voda. Spolu s jejím manželem, žalovanou a paní [příjmení] se bavili o tom, odkud to mohlo být, ale k ničemu se nedobrali. Hledali příčinu, ale nic nezjistili. Byli tam i údržbáři, které volala žalovaná, ale ti také nezjistili, odkud to přišlo. Vůbec neví, kde se to v bytě paní [příjmení] vzalo. Od žalované to být nemohlo, když tam nic neměla, od ní to také nebylo, když to k nim teklo ze shora. Ani poté při vysoušení nic nezjistila. Napadlo ji, že by tam mohla být nějaká prasklá trubka, tam ve stěně trubky vedou, jenomže to by v takovém případě teklo pořád. Neví, kudy to mohlo protéct. V té době se v domě předělávaly dvě koupelny. Jedna v bytě jakoby nad ní, ale až v třetím posledním patře. Pak v dalším bytě, ale ten je na druhé straně, asi v druhém patře.

42. Žalovaná při svém účastnickém výslechu vypověděla, že není domovnice, ale předsedkyně společenství vlastníků jednotek. Když tam přišla odborná firma, tak paní [příjmení] u toho byla. Pracovníci nevěřili svým očím, když to viděli. Prohlíželi byt paní [celé jméno svědkyně] i její byt, ale nic nezjistili. Jednalo se o instalatéry ze [část obce], které volala. Byli nejdříve u ní a poté u paní [celé jméno svědkyně], když přijela paní [příjmení], byli i u ní. Začalo to tak, že k ní asi v 8 hodin ráno přišla paní [celé jméno svědkyně], že má mokrou stěnu a vodu v koupelně. Byla se tam podívat, skutečně to tak bylo, měla vodu v koupelně na zemi, asi 20 až 30 litrů. Byla překvapená, nevěděla, že by jí něco teklo. Když tam pak byli instalatéři, zkoušeli napouštět vanu, pouštět vodu, ale nic nezjistili. Protože věděli, že paní [příjmení] má asi 20 let problémy s vlhkostí v bytě, tak jí volala. V bytě paní [příjmení] byla, viděla to tam, měla tam hroznou pohromu. Byly promáčené všechny stropy, všechny stěny. Byl promáčený nábytek. Nepustila je do ložnice a do zadního pokoje. Na zemi byla voda, asi 4 cm. Ta firma tam byla, když to paní [příjmení] otevřela, procházeli s ní byt. Pan [příjmení] [jméno] je instalatér z té firmy. S instalatéry prošli celý dům, byli i na střeše, ale nic se nezjistilo. Nikdo neví, kde se tam ta voda vzala. U ní zjistili pouze prasklou spáru nad vanou. Říkali, že to v žádném případě nemohlo způsobit takovou škodu. Navíc oni se nesprchují, má nemohoucího partnera a postiženou dceru, ti se koupou. Prasklá spára v její koupelně už musela být delší dobu. Že by někdy dříve byla vytopená paní [celé jméno svědkyně], to se nestalo. Nad stěnou, kterou měla paní [celé jméno svědkyně] promočenou, má koupelnu a možná část kuchyně. V té stěně asi vedou rozvody. Podle paní [celé jméno svědkyně] se to muselo stát v noci, protože šla spát v 10 hodin a v té době tam ještě nic nebylo. S paní [příjmení] žádné prohlášení nevyplňovala, nedávala jí svoje údaje. Paní [příjmení] podepsala pouze jeden papír kvůli vysoušení, protože jí říkala, že pokud to nepodepíše, takto vysoušet nezačnou. Věc pro jistotu nahlásila na svoji pojišťovnu, protože nevěděla, odkud to přišlo. V té době se předělávaly koupelny v domě, a to v bytě ob patro nad ní a v druhém patře naproti. V těchto bytech instalatérská firma nebyla, tenkrát ji nenapadlo, že to mohlo být odtamtud. Pokud jde o promáčení bytu paní [příjmení], tak si neustále stěžovala, že tam má mokro. Jednou jim ukazovala, jak měla mokro na podlaze, měla tam úplně promáčený koberec a rozleptaný, promočený nábytek. Říkala to i na schůzi. Odbornou firmu nemohla zavolat bez souhlasu vlastníků.

43. Výpovědi svědků i žalované soud hodnotí jako věrohodné, při jejich výslechu nepozoroval nic, co by naznačovalo tomu, že nevypovídají pravdivě. Jejich výpovědi ostatně ani nebyly v rozporu. Určité rozdíly byly jen ohledně odborné firmy, kdy [celé jméno svědkyně] uváděla, že požadovanou odbornou firmu žalovaná nezavolala, zatímco žalovaná uváděla, že instalatéry zavolala ihned. Zde však zjevně [celé jméno svědkyně] myslela jinou odbornou firmu, která měla pátrat po příčině zatečení na základě požadavku likvidátora (který tam byl necelý týden po škodné události, jak vyplývá i ze zápisu o poškození ze dne [datum]). Ostatně i žalovaná uvedla, že takovou firmu zavolat nemohla bez souhlasu vlastníků. A [celé jméno svědkyně] potvrdila, že tam byli údržbáři, které volala žalovaná.

44. Soud pro nadbytečnost neprovedl žalovanou navržený výslech instalatéra [jméno] [jméno], když považuje za dostatečné jeho písemné potvrzení i ve spojení s dalšími důkazy. Pokud žalovaná navrhovala důkaz spisem vedlejšího účastníka k pojistné události, tak dle vedlejšího účastníka v tomto spise není nic dalšího podstatného pro věc, proto i tento důkaz soud pro nadbytečnost neprovedl. Navíc je třeba zdůraznit, že v tomto případě bylo důkazní břemeno na žalobkyni, která měla prokazovat, že škodu zavinila žalovaná.

45. Na základě provedených důkazů soud shledal, že bylo prokázáno, že v noci ze 14. na [datum] došlo k zatečení do bytu [celé jméno svědkyně], který se nachází o dvě patra pod bytem žalované. Tato skutečnost mezi účastníky ani nebyla sporná a prokazují ji jak předložené listinné důkazy, tak výslechy všech uvedených osob. Lze mít za prokázanou i výši vzniklé škody, když ta vyplynula z šetření a výpočtu žalobkyně jako pojistitele a zejména z faktury [právnická osoba] [právnická osoba], která v bytě prováděla vysoušení a opravy poškozených částí bytu. To také odpovídá tomu, jak o poškození bytu vypovídaly vyslýchané osoby a bylo zachyceno na pořízené fotodokumentaci. Soud po provedeném dokazování nemá za prokázané, že žalobkyně vyplatila pojistné plnění v částce 49 843 Kč na účet [celé jméno svědkyně] a v částce 159 742 Kč na účet [právnická osoba] [právnická osoba], když to zatím vyplývá pouze z dokumentů vyhotovených samotnou žalobkyní (oznámení žalobkyně o poskytnutí pojistného plnění, výpis ze systému žalobkyně) a nebyl předložen např. výpis z účtu, který by to dokládal. Soud však žalobkyni nevyzýval k navržení důkazů v tomto směru, když shledal, že vzhledem k důkazní situaci není otázka výše vzniklé škody či proplacení pojistného (a tedy přechodu nároku na žalobkyni) pro rozhodnutí ve věci podstatná.

46. Soud totiž po provedeném dokazování nemá za prokázané, že škoda vznikla zaviněním žalované, resp. že škoda měla původ v bytě žalované. Žalobkyně se domnívala, že voda přišla z bytu žalované, v podstatě jen proto, že ta má byt nad poškozenou [celé jméno svědkyně] (o dvě patra výše) a že částečně byl vodou zasažen i byt paní [celé jméno svědkyně], který se nachází mezi těmito dvěma byty. I když tato skutečnost samozřejmě vede k úvaze, že voda mohla přijít z bytu žalované nad nimi, bez dalšího to neprokazuje. Jak poukázal vedlejší účastník, jedná se o panelový dům, kde není vyloučeno, že voda přitekla odjinud. Není zde nic dalšího, co by prokazovalo, že voda přišla z bytu žalované, naopak provedené důkazy tuto možnost spíše vyvracejí. Kromě výpovědi žalované, která způsobení škody popírá, je zde výpověď sousedky [celé jméno svědkyně], že jakmile zjistila, že mají mokrou stěnu, byla u žalované, ale žádnou stopu po vodě nenašli. Dále je zde zpráva instalatéra [jméno] [jméno], podle které byt žalované zkontroloval, neshledal žádnou závadu a byt byl suchý. Jediným zjištěným poškozením byla prasklá spára nad vanou. Soud považuje za evidentní, že to nemohlo být příčinou zatečení v takovém rozsahu, tím spíše, když byt žalované byl v době kontroly suchý. Žalovaná také vypověděla, že se ani nesprchují, sprchu používá jen při mytí vany. To vše nasvědčuje tomu, že voda z bytu žalované nepřišla.

47. Nelze vyloučit, že voda přišla z některého z bytů, kde se v té době rekonstruovaly koupelny, jak vypověděla [celé jméno svědkyně] a žalovaná, nebo i z jiného bytu. Lze také poukázat na to, že byt [celé jméno svědkyně] nebyl zdaleka tak zasažen jako byt [celé jméno svědkyně]. I to vzbuzuje určité pochybnosti, zda voda přišla z bytu žalované.

48. Pokud jde o přílohu k oznámení škodní události z [datum] (vyjádření odpovědné osoby), tak žalovaná popřela, že by ji vyplnila, tato není podepsaná. Avšak i kdyby ji žalovaná vyplnila, ani z této listiny se nepodává, že by jí měla být odpovědnost uznána. [obec] škody (vytopení spárou z bytu žalované) je tam uvedena s otazníkem, z možných voleb je zvoleno, že odpovědnost se ponechává k posouzení na smluvním pojistiteli (nikoliv, že se odpovědnost uznává). Navíc je prakticky vyloučeno, že by k vytopení bytu došlo spárou v bytě žalované, jak zde bylo uvedeno. A ani [celé jméno svědkyně] netvrdila, že by se žalovaná k odpovědnosti za škodu hlásila.

49. Lze tedy shrnout, že zde nejsou důkazy, které by prokazovaly, že voda skutečně přišla z bytu žalované, a provedené důkazy to spíše vyvracejí, přinejmenším o tom vzbuzují vážné pochybnosti. Důkazní břemeno v tomto směru bylo na žalobkyni, která tvrdila, že škodu způsobila žalovaná (resp. že příčina škody měla původ v jejím bytě). Jelikož žalobkyně přes výzvu ze strany soudu dle § 118a odst. 3 o.s.ř. nenavrhla další důkazy k prokázání této skutečnosti, nezbývá než uzavřít, že nebylo prokázáno, že ke škodě došlo z bytu žalované.

50. Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

51. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

52. Podle § 2937 odst. 1 o. z. způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.

53. Podle § 2820 odst. 1 věty první o. z. vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil.

54. Jak vyplývá z citovaných zákonných ustanovení, povinnost nahradit škodu vzniká dle § 2910 o. z. zásadně tehdy, pokud škůdce poruší povinnost stanovenou zákonem (mj. prevenční povinnost dle § 2900 o. z.) a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného (např. mu způsobí škodu na majetku). V případě, že škodu způsobí věc sama, nahradí způsobenou škodu ten, kdo měl mít nad věcí dohled, zejména její vlastník (§ 2937 odst. 1 o. z.). To by v této věci připadalo v úvahu tehdy, pokud by ke škodě došlo v důsledku závady na bytě (např. prasklé vodovodní potrubí).

55. Povinnost nahradit škodu tedy vznikne osobě tehdy, pokud způsobila škodu, příp. pokud tuto škodu způsobila věc, nad kterou měla mít osoba dohled. Jak je uvedeno výše, žalobkyně neprokázala, že škodu způsobila svým jednáním žalovaná, příp. že příčina škody byla v bytě žalované. Nebyla tedy prokázána základní podmínka pro vznik odpovědnosti za škodu.

56. Pokud žalobkyně odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1817/2020, který se týkal případu, kdy došlo k protečení vody z horního bytu, tak tento se týkal jiného skutkového stavu. V dané věci totiž bylo prokázáno, že v horním bytě praskl uzávěr vody pod umyvadlem a tím byl vytopen níže položený byt. Nejvyšší soud v tomto rozsudku řešil právní otázku, zda za takto vzniklou škodu odpovídá nájemce nebo pronajímatel (tedy kdo měl pečovat o uzávěr vody). V tomto rozsudku bylo zdůrazněno, že v případě bytů ležících pod sebou musí být zvýšený požadavek na opatrnost uživatele či vlastníka bytu horního při zacházení s vodou v bytě. Rozhodně se v něm však neuvádí, že by uživatel či vlastník horního bytu měl bez dalšího odpovídat za škodu na níže položeném bytě, aniž by příčina této škody vůbec vznikla v horním bytě (tj. aniž by ji zavinil či ji způsobila věc sama, jak bylo uvedeno výše). V této věci nebylo prokázáno, že příčina škody měla původ v bytě žalované.

57. Vzhledem k výše uvedenému tedy soud žalobu pro neunesení důkazního břemene v celém rozsahu zamítl.

58. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byla úspěšná žalovaná, má proto vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady žalované tvoří odměna za zastupování za 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepsání odporu a jeho odůvodnění, účast u jednání dne [datum] přesahujícího 2 hodiny – jedná se tedy o dva úkony) 4x8 820 Kč, tj. celkem odměna 35 280 Kč, a náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 1 200 Kč. Dále má žalovaná právo na náhradu jízdného advokátky z [obec] do [obec] a zpět na jednání soudu, při vzdálenosti celkem 36 km, při použití motorového vozidla [značka vozidla] [značka vozidla], [registrační značka], s průměrnou spotřebou 7,3 l/100km benzinu, při ceně benzinu 41,20 Kč a základní náhradě za používání silničních motorových vozidel 5,20 Kč/km dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., je jízdné celkem 296 Kč. Dále náleží náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu za čas strávený cestou za 2 půlhodiny po 100 Kč, tj. celkem 200 Kč Náklady žalované tedy činí celkem 36 976 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. se náhrada nákladů řízení platí k rukám zástupkyně žalované.

59. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. v návaznosti na § 93 odst. 3 o.s.ř. má také vedlejší účastník na straně žalované vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Náklady vedlejšího účastníka představuje paušální náhrada dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. po 300 Kč za 4 úkony (vyjádření k žalobě, příprava účasti na jednání, účast na jednání dne [datum] přesahujícího 2 hodiny – jedná se tedy o dva úkony), tj. 1 200 Kč, a cestovné k jednání soudu v částce 680 Kč dle předložených vlakových jízdenek, tj. celkem 1 880 Kč.

60. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.