14 C 296/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 21 000 Kč s příslušenstvím I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 21 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá., jméno FO, . Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 21 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Smlouva byla sjednána elektronicky. Úroky úvěru měly být žalovaným hrazeny v měsíčních splátkách 5 000 Kč. Žalovaný se však dostal do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, , proto mu žalobkyně zaslala dvě upomínky. Jelikož žalovaný přesto dlužnou splátku neuhradil, žalobkyně dle smlouvy přistoupila k zesplatnění úvěru dne , datum, a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do , datum, . Žalovaný přes výzvu nic neuhradil. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení a nákladů na upomínkování v celkové výši 1 000 Kč za dvě zaslané upomínky v souladu se smlouvou o úvěru.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

5. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, datované , datum, soud zjistil, že ji měla uzavřít žalobkyně jako poskytovatel s žalovaným jako spotřebitelem. Žalovaný byl ve smlouvě označen svým jménem, příjmením, rodným číslem, trvalým pobytem, byla uvedena emailová adresa, telefonní číslo , tel. číslo, číslo účtu žalovaného , č. účtu, . Číslo účtu žalobkyně bylo uvedeno , č. účtu, . Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, a to na účet žalovaného. Bylo uvedeno, že úvěr je sjednáván na dobu určitou v délce 12 měsíců, celkový úvěr je tedy splatný ke dni , datum, . Pokud však spotřebitel neoznámí poskytovateli úmysl neprodloužit smlouvu nejméně 30 dnů před koncem stávající smluvní doby, smlouva se automaticky prodlouží na dobu dalších 12 měsíců za stejných podmínek. (bod 4.4. smlouvy). Úroková sazba byla sjednána ve výši 25 % měsíčně, RPSN činilo 1 356 % ročně (body 4.5., 4.6. smlouvy). Žalovaný souhlasil s inkasem splátek ze svého účtu (bod 4.10. smlouvy). Úvěr měl být splácen tak, že bude hrazen úrok formou pravidelných měsíčních splátek bez umoření jistiny, výše každé splátky úroku činí 5 000 Kč, každá splátka je splatná vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. S poslední splátkou úroku bude splatná i jistina (bod 5.1. smlouvy). Dále bylo sjednáno, že v případě prodlení spotřebitele s úhradou dlužné částky má žalobkyně právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele (bod 5.3. písm. a) smlouvy). V případě prodlení vyzve žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné splátky, a to na jeho emailovou adresu, přičemž první a druhá upomínka budou zpoplatněny každá částkou 500 Kč (bod 5.4. smlouvy). Pokud nedojde ani po dvou upomínkách k úhradě dlužné částky, je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru (bod 5.5. smlouvy). Komunikace měla probíhat na korespondenční a e-mailovou adresu (bod 9.1. smlouvy). Smlouva měla být dle jejího textu uzavřena tak, že žalovaný v klientském účtu odsouhlasí znění smlouvy, a to prostřednictvím zaslaného SMS kódu (body 10.1., 10.5. smlouvy). Pro ověření identity je žalovaný dále povinen uhradit žalobkyni verifikační platbu ve výši 1 Kč ze svého osobního bankovního účtu (bod 10.7. smlouvy). Účinnou se smlouva stává až v okamžiku připsání verifikační platby (bod 10.8. smlouvy). Část II. smlouvy se věnovala obecně ověření úvěruschopnosti spotřebitele, bylo v ní uvedeno, že žalobkyně si od žalovaného vyžádala mj. kompletní výpis z bankovního účtu za poslední 3 kalendářní měsíce (bod 2.10. smlouvy). Nedílnou součástí smlouvy byla příloha č. , hodnota, – posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (bod 12.11. smlouvy). V úvodu textu smlouvy byla uvedena „autorizační doložka“, ve které bylo uvedeno, že smlouva měla být podepsána dne , datum, . SMS kódem, IP adresa a telefonní číslo , tel. číslo, k SMS kódu.

6. Z přílohy č. , hodnota, smlouvy bylo zjištěno, že tato obsahuje údaje o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jsou tam uvedeny údaje žalovaného. Spotřebitelem uváděný čistý měsíční příjem měl činit průměrně 200 000 Kč, reálný příjem na bankovním účtu měl činit 95 902 Kč. Náklady na bydlení uvedené spotřebitelem měly činit 0 Kč, náklady nalezené na bankovním účtu 1 078 Kč, minimální částka nákladů je uvedena 4 000 Kč. Náklady na potraviny a běžné zboží domácnosti uvedené spotřebitelem měly činit 0 Kč, náklady nalezené na bankovním účtu 4 942 Kč. Finanční závazky uvedené spotřebitelem měly činit 0 Kč, závazky nalezené na bankovním účtu 13 502 Kč. Náklady spotřebitele na sázení a hazardní hry jsou uvedeny 983 Kč. Podle této přílohy proběhla lustrace žalovaného v různých evidencích (např. centrální evidence exekucí, SOLUS, insolvenční rejstřík), vše bez záznamu. Výsledek posouzení finanční situace spotřebitele je takový, že mu má vzhledem ke zjištěným příjmům a výdajům měsíčně zbývat 71 475 Kč. Tato příloha však neobsahuje žádné doklady, ze kterých měla žalobkyně informace čerpat (např. výpis z účtu, doklady o příjmech, doklady o výši nájemného).

7. Z listiny označené jako „předsmluvní informace“ bylo zjištěno, že tato měla být podepsána elektronicky stejně jako smlouva, obsahuje souhlas se zpracováním osobních údajů žalovaného, informaci o výpočtu RPSN, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a tabulku umoření (přehled splátek úvěru), dle které měla být jistina splatná až při poslední splátce. Jinak z ní nebylo zjištěno nic podstatného pro věc.

8. Ze záznamu o platbě bylo zjištěno, že dne , datum, došla na účet č. , č. účtu, (tj. účet žalobkyně dle smlouvy) platba 1 Kč z účtu č. , č. účtu, (tj. účet žalovaného dle smlouvy), pod variabilním symbolem , var. symbol, (tj. číslo smlouvy o spotřebitelském úvěru), přičemž název protiúčtu byl „, jméno FO, “, součástí platby byla zpráva pro příjemce „tímto souhlasím s návrhem smlouvy č. , hodnota, “ a poznámka „, jméno FO, “.

9. Z dalšího záznamu o platbě bylo zjištěno, že dne , datum, byla z účtu č. , č. účtu, (tj. účet žalobkyně dle smlouvy) odeslána částka 20 000 Kč na účet č. , č. účtu, (tj. účet žalovaného dle smlouvy) se zprávou „, název, “, poznámkou „, jméno FO, úvěr“ a variabilním symbolem , var. symbol, (tj. číslo smlouvy o spotřebitelském úvěru).

10. Z upomínky č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě splátky ve výši 5 000 Kč splatné dne , datum, včetně sankce za zaslání upomínky ve výši 500 Kč. Dle záhlaví na upomínce byla tato odeslána téhož dne na e-mail žalovaného uvedený ve smlouvě.

11. Z upomínky č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto žalobkyně opětovně vyzývala žalovaného k úhradě splátky ve výši 5 000 Kč splatné dne , datum, včetně sankce za zaslání této upomínky ve výši 500 Kč. Dle záhlaví na upomínce byla tato odeslána téhož dne na e-mail žalovaného uvedený ve smlouvě.

12. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že v této zástupce žalobkyně sdělil žalovanému, že s ohledem na neuhrazení plateb přes upomínky přistupuje žalobkyně k zesplatnění úvěru, a vyzval žalovaného k zaplacení nejpozději do , datum, . Upozornil žalovaného, že v případě nezaplacení dlužné částky zahájí vymáhání pohledávky cestou soudního řízení. Dle podacího lístku byla tato výzva zaslána žalovanému poštou dne , datum, .

13. O pravosti a správnosti předložených listinných důkazů nebyl důvod pochybovat.

14. Soud dále od , právnická osoba, ., vyžádal zprávu ohledně označeného účtu žalovaného a výpis z tohoto účtu.

15. Ze zprávy , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že žalovaný byl od , datum, do , datum, majitelem účtu č. , č. účtu, , a že na tomto účtu bylo zřízeno inkaso ve prospěch účtu č. , č. účtu, .

16. Z výpisů z tohoto účtu za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno v prvé řadě to, jaká byla finanční situace žalovaného v , měsíc, , rok, , tj. měsíc před uzavřením smlouvy. V tomto měsíci došlo na účet žalovaného celkem , hodnota, plateb v celkové výši 17 660 Kč označených jako poskytnutí spotřebitelského úvěru u , právnická osoba, . Jinak příjmy žalovaného v tomto měsíci představovala platba dne , datum, ve výši 9 190 Kč od , právnická osoba, , adresa, , platba dne , datum, ve výši 26 985 Kč od , jméno FO, a platba dne , datum, ve výši 1 709 Kč od Úřadu práce označená jako PvN/PpR 7/24 (tj. podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci). Coby náklady na bydlení jsou zde patrné platby dne , datum, ve výši 760 Kč (trvalý příkaz označený elektřina), ve výši 9 500 Kč (trvalý příkaz označený byt) a ve výši 250 Kč (trvalý příkaz označený plyn). V tomto měsíci jsou evidentně 4 platby sázkami, a to odchozí platby označené jako sazka.cz ve výši celkem 950 Kč. Celková bilance plateb v tomto měsíci je záporná, na konci měsíce žalovanému zbývalo na účtu jen 26,60 Kč. Z výpisů za další měsíce bylo zjištěno, že dne , datum, žalovaný odeslal výše uvedenou platbu 1 Kč na účet č. , č. účtu, , že dne , datum, obdržel od žalobkyně z účtu č. , č. účtu, částku 20 000 Kč, a dále že byly inkasovány splátky úvěru č. , hodnota, (dle popisu) na účet č. , č. účtu, , a to dne , datum, částka 5 000 Kč, dne , datum, částka 5 000 Kč, dne , datum, částka 5 000 Kč a dne , datum, částka 5 000 Kč. Celkem tedy žalovaný v daném období uhradil na úvěr 20 000 Kč.

17. Na základě uvedených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že předložená smlouva o úvěru byla uzavřena. Dle textu smlouvy tato měla být uzavřena elektronicky a potvrzena zaslaným SMS kódem a dále měla být uhrazena tzv. verifikační platba (viz uvedená smlouva). Přitom bylo prokázáno, že dne , datum, žalovaný uhradil žalobkyni ze svého účtu částku 1 Kč se zprávou, že souhlasí s návrhem smlouvy č. , hodnota, (jak vyplývá ze záznamu o platbě, přičemž banka potvrdila, že majitelem tohoto účtu byl žalovaný). Že platba přišla na účet žalobkyně, resp. že se jednalo o účet žalobkyně, vyplývá ze samotné smlouvy, kde bylo toto číslo účtu uvedeno, navíc ze samotného popisu platby je zjevné, že byla určena žalobkyni. Dle zprávy banky žalovaný navíc na svém účtu zřídil inkaso ve prospěch účtu žalobkyně. Vzhledem k uvedenému je tedy nepochybné, že žalovaný smlouvu uzavřel a zasláním uvedené platby ji odsouhlasil. Bylo též prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému dne , datum, částku 20 000 Kč (druhý záznam o platbě, výpis z účtu žalovaného). Z výpisu z účtu žalovaného pak vyplývá, že žalovaný do , datum, uhradil celkem 20 000 Kč. Předložené upomínky prokazují, že tyto byly žalovanému zaslány na jeho email, jak v nich bylo uvedeno. Předžalobní výzva spolu s podacím lístkem prokazuje, že tato byla žalovanému zaslána. Ve zbytku a v podrobnostech lze odkázat na zjištění z jednotlivých důkazů uvedená výše.

18. Soud však nemá za prokázané, že žalobkyně řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, jak bude vysvětleno dále. Žalobkyně především neprokázala, z jakých podkladů čerpala informace o příjmech a výdajích žalovaného a jak je prověřovala. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, soud ji nemohl vyzvat k doplnění tvrzení a důkazů v tomto směru a poučit ji o následcích neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. Toto poučení se poskytuje zásadně na jednání, jak vyplývá z uvedeného ustanovení, a pokud se účastník k jednání nedostaví, jde to k jeho tíži. Není to důvodem pro odročení jednání (§ 119 odst. 1 o.s.ř.).

19. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena výše uvedená smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky, které měl žalovaný vrátit a zaplatit úroky. Současně je nepochybné, že se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy (dále jen „z.s.ú.“), když se jedná o úvěr poskytnutý spotřebiteli (§ 419 občanského zákoníku). Ostatně je přímo označena jako smlouva o spotřebitelském úvěru.

21. Soud však shledal, že žalobkyně řádně nesplnila povinnosti související s posouzením úvěruschopnosti žalovaného, které má coby poskytovatel spotřebitelského úvěru (§ 3 odst. 1 písm. d) z.s.ú.). Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. je poskytovatel povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 z.s.ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

22. Dle bodu 2.10. smlouvy o spotřebitelském úvěru měl žalovaný poskytnout žalobkyni kompletní výpis z bankovního účtu za poslední 3 kalendářní měsíce. Posuzování úvěruschopnosti se pak věnuje příloha č. , hodnota, smlouvy, která popisuje, co měla žalobkyně zjistit o příjmech a výdajích žalovaného. Z čeho to měla zjistit však jasné není, žádné další přílohy k tomu připojeny nejsou. Není tak vůbec jasné např. to, kde měl být žalovaný zaměstnán. Přitom to, co se uvádí v této příloze, neodpovídá tomu, co z výpisu z bankovního účtu žalovaného (který měla mít žalobkyně k dispozici) zjistil soud.

23. Tak již jen příjem uváděný spotřebitelem měl činit 200 000 Kč měsíčně, ale reálný příjem na bankovním účtu měl (dle žalobkyně) činit 95 902 Kč. I když soud přejde tento značný a alarmující rozpor mezi spotřebitelem tvrzeným a údajně ověřeným příjmem, tak především z výpisu z účtu žalovaného žádný takový příjem nevyplývá. Jak bylo uvedeno výše, v měsíci před uzavřením smlouvy byly zjištěny jen dvě příjmové platby, a to dne , datum, ve výši 9 190 Kč od , právnická osoba, , adresa, , a téhož dne , datum, ve výši 26 985 Kč od , jméno FO, . Zda je něco z toho příjem ze zaměstnání, jasné není. I kdyby to byly příjmy (ze dvou?) zaměstnání, jedná se o částku asi 36 000 Kč, tj. zdaleka ne 95 000 Kč, jak deklarovala žalobkyně. Soud ale opakuje, že vůbec není jasné, zda je něco z toho příjem ze zaměstnání. Vzhledem k tomu, že žalovaný uvedený měsíc obdržel od Úřadu práce podporu v nezaměstnanosti/podporu při rekvalifikaci, lze vyslovit důvodné podezření, zda v té době vůbec byl zaměstnán. Každopádně z provedeného dokazování nevyplývá, zda žalovaný zaměstnán byl a zda a jak to žalobkyně ověřila.

24. Nadto ani údaje žalobkyně o výdajích žalovaného neodpovídají. Náklady na bydlení žalobkyně uvádí jen 1 078 Kč, ačkoliv soudem zjištěné náklady činí 10 500 Kč. Naprosto varovná je však skutečnost, že si žalovaný jen v tomto měsíci evidentně nabral úvěry v celkové výši 17 660 Kč (dle žalobkyně jen 13 502 Kč). A přesto, že si úvěry v takové výši nabral, byla jeho celková finanční bilance za daný měsíc záporná. A koneckonců již jen to, že žalovaný neuváděl žádné náklady na bydlení ani žádné finanční závazky (ačkoliv žalobkyně je zjistila, byť v nesprávné výši), mělo být výrazným varovným signálem před poskytnutím úvěru žalovanému.

25. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně řádně nezkoumala zejména příjmy žalovaného (resp. to nebylo prokázáno), když vůbec není zřejmé to, zda byl žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru zaměstnán a kde, jaké měl pravidelné příjmy. Z toho, co vyplynulo z výpisu z účtu žalovaného za měsíc před uzavřením smlouvy o úvěru, nelze mít za to, že by se jednalo o osobu, u které nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti splácet úvěr, když si bral další značné úvěry a přesto jeho finanční bilance byla záporná. To sice bez dalšího neznamená, že mu nemohl být úvěr poskytnut, ale rozhodně to vyžadovalo další důkladné šetření. Žalobkyně však neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného řádně prověřovala.

26. Pokud žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného nebo pokud zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně neměla žalovanému spotřebitelský úvěr poskytnout (§ 86 odst. 1 věta druhá z.s.ú.). Důsledkem poskytnutí spotřebitelského úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé z.s.ú. je neplatnost smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (§ 87 odst. 1 věta první z.s.ú.). V takovém případě je spotřebitel povinen vrátit jen poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 věta druhá z.s.ú.). Pokud je mezi účastníky spor o to, jaká je doba přiměřená jeho možnostem, určí tuto dobu soud podle možností spotřebitele (§ 87 odst. 2 z.s.ú.).

27. Smlouva o spotřebitelském úvěru je tedy neplatná, proto z ní žalovanému nevznikly žádné povinnosti, tj. ani povinnost hradit poplatky (náklady) za upomínky. Žalovaný měl pouze povinnost vrátit poskytnutou jistinu ve výši 20 000 Kč. Žalovaný však žalobkyni již uhradil 20 000 Kč, nic jí tedy nedluží. Jelikož tato částka byla zaplacena před , datum, , od kdy žalobkyně požadovala úrok z prodlení, je zjevné, že k tomuto dni žalovaný nemohl být v prodlení, a už jen proto nemůže být důvodný ani požadavek na zaplacení úroku z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku).

28. Vzhledem k uvedenému tedy soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byl zcela úspěšný žalovaný, měl by proto vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však dle obsahu spisu v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.