14 C 302/2019

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobkyň: ; a) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum , IČO sídlem adresa žalobkyně b) právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně obě zastoupené advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti; žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 12 000 Kč a 58 080 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně a) domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do [datum].

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) částku 58 080 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 520 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 520 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 520 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 520 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14 520 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) náhradu nákladů řízení v částce 17 891 Kč k rukám právního zástupce žalobkyň, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) náhradu nákladů řízení v částce 38 393 Kč k rukám právního zástupce žalobkyň, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně a) domáhala po žalované zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím a žalobkyně b) se domáhala po žalované zaplacení částky 58 080 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnily tím, že s žalovanou uzavřely dne [datum] smlouvy o poskytování účetních a daňových služeb, každá samostatnou smlouvou. Žalobkyně a) na základě smlouvy zastupovala žalovanou a prováděla úkony jménem žalované v daňových řízeních (prováděla daňové poradenství) za sjednanou paušální měsíční odměnu v původní výši 10 000 Kč, posléze na základě ústní dohody s účinností od května 2014 ve snížené výši 3 000 Kč. Žalobkyně b) poskytovala žalované kompletní účetní služby (s výjimkou daňového poradenství) za sjednanou paušální měsíční odměnu ve výši 12 000 Kč + DPH, tj. celkem 14 520 Kč. Žalobkyně vykonávaly tyto služby až do konce června 2018, kdy byly smlouvy ukončeny předchozí výpovědí ze strany žalobkyň. Odměna byla fakturována za každý měsíc. Žalovaná však účtované služby hradila jen do ledna 2018. Žalobkyni a) žalovaná nezaplatila 4 faktury, a to fakturu ze dne [datum] na částku 3 000 Kč splatnou dne [datum], fakturu ze dne [datum] na částku 3 000 Kč splatnou dne [datum], fakturu ze dne [datum] na částku 3 000 Kč splatnou dne [datum] a fakturu ze dne [datum] na částku 3 000 Kč splatnou dne [datum]. Žalobkyni b) nezaplatila 5 faktur, a to fakturu ze dne [datum] na částku 14 520 Kč splatnou dne [datum], fakturu ze dne [datum] na částku 14 520 Kč splatnou dne [datum], fakturu ze dne [datum] na částku 14 520 Kč splatnou dne [datum], fakturu ze dne [datum] na částku 14 520 Kč splatnou dne [datum] a fakturu ze dne [datum] na částku 14 520 Kč splatnou dne [datum]. Žalovaná na základě předžalobní výzvy uhradila pouze žalobkyni b) částku 14 520 Kč, která byla započtena na fakturu ze dne [datum]. Žalobkyně a) se tak domáhala zaplacení částky 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně b) se domáhala zaplacení částky 58 080 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 520 Kč od [datum] do [datum], z částky 14 520 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 14 520 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 14 520 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 14 520 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že předmětem podnikání obou žalobkyň je mj. činnost účetních poradců, vedení účetnictví a daňové evidence, žalobkyně a) je také většinovým společníkem a jednatelem žalobkyně b). Žalobkyně a) ve skutečnosti poskytovala žalované služby stejného druhu jako žalobkyně b) a personálně všechny tyto služby poskytovala žalobkyně a). Od května 2014 došlo na základě ústní dohody ke snížení ceny za služby poskytované žalobkyní a). Dále došlo v roce 2015 opět ústně k ujednání, že veškeré daňové a účetní služby budou žalobkyní a) poskytovány již jen na základě smlouvy uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní b). V této souvislosti předložila žalobkyně a) návrh nově upravené smlouvy o poskytování účetních služeb datovaný [datum]. Tento sice nebyl podepsán, ale žalobkyně a jednatel žalované se ústně dohodli, že nadále bude za všechny účetní a daňové služby poskytované žalobkyní b) hradit částku 12 000 Kč měsíčně + DPH. Od tohoto ústního ujednání v roce 2015 tak žalovaná nebyla povinna hradit žalobkyni a) za daňové poradenství, neboť to bylo nahrazeno ujednáním pozdějším. Žalobkyně a) od té doby žádnou fakturu, kterou by účtovala měsíčně částku 3 000 Kč, žalované nedoručila, žalované nebyla doručena žádná z faktur na částku 3 000 Kč uvedených v žalobě. Tyto faktury nebyly ani uvedeny v přehledu přijatých faktur, který vyhotovila sama žalobkyně a). Faktury vystavené žalobkyní b) žalovaná obdržela, ale neuhradila je z toho důvodu, že měla vůči žalobkyni b) pohledávku za telefonní poplatky uhrazené žalovanou za žalobkyni b). Žalovaná měla v rozhodném období uzavřenou smlouvu o poskytování telefonních služeb s operátorem [název operátora] [právnická osoba] Žalobkyně b) využívala 4 telefonní čísla přidělená žalované, a to [tel. číslo], [tel. číslo], [tel. číslo] a [tel. číslo]. Poplatky za telefonní služby týkající se těchto čísel žalobkyně b) v rámci vedení účetnictví žalované hradila z účtu žalované. Žalovaná počínaje rokem 2017 opakovaně vyzývala žalobkyni b), aby jí za telefonní poplatky zaplatila. Fakturou ze dne [datum] žalovaná přefakturovala žalobkyni b) telefonní poplatky, které za žalobkyni b) uhradila od července 2016 do dubna 2018 ve výši 73 466,51 Kč se splatností [datum]. Žalobkyně b) tuto částku nezaplatila. Následně dne [datum] žalovaná jednostranně započetla tuto pohledávku vůči pohledávce žalobkyně b) do výše 58 080 Kč, čímž se pohledávky ruší. Také uvedla, že žalobkyně b) dosud zadržuje žalované účetní doklady, které pro žalovanou zpracovávala. Přes opakované žádosti předala pouze účetní doklady za 1. pololetí 2018, účetní doklady za předchozí roky žalované dosud nevydala. Proto je žalovaná v důkazní nouzi ohledně dokladů týkajících se vyúčtování telefonních poplatků ze strany [název operátora] žalované.

3. K tomu se žalobkyně vyjádřily tak, že žalobkyně a) poskytovala žalované daňové poradenství, přičemž za žalovanou vystupovala před správcem daně na základě plné moci. Žalobkyně b) vedla pro žalovanou kompletní účetnictví. Oprávnění k daňovému poradenství měla v předmětnou dobu jen žalobkyně a). Žalobkyně a) nebyla s žalobkyní b) v době trvání smluvního vztahu s žalovanou jakkoli funkčně propojena, stala se tam jednatelem a většinovým společníkem až dne [datum]. K tvrzené změně smluv v roce 2015 nikdy nedošlo a ani dojít nemohlo, neboť žalobkyně b) nebyla oprávněna provádět daňové poradenství. Ukončení smlouvy o daňovém poradenství navíc muselo mít písemnou formu. [příjmení] moc žalobkyně a) byla účinná ještě v roce 2018, kdy žalobkyně a) podávala za žalovanou daňová tvrzení. Žalobkyně a) není plátcem DPH, proto nevystavovala daňové doklady a služby účtovala do ostatních závazků. Faktury za dlužné období žalobkyně a) vystavila až v důsledku špatné platební morálky žalované. Poukázala na to, že v předchozím období byly odměny žalobkyni a) hrazeny. Uvedený zápočet žalované označily za nezákonný a neplatný. Mezi žalobkyní b) a žalovanou nebyla uzavřena žádná dohoda, která by zakládala důvodnost účtování si poplatků ze strany žalované. Nic takového nebylo oznámeno [název operátora]. Existovala pouze ústní dohoda mezi žalobkyní a) a [titul] [jméno] [příjmení] o využívání mobilních služeb u telefonních čísel [tel. číslo] a [tel. číslo], kdy tato čísla fakticky využívali rodinní příslušníci žalobkyně a), manžel a syn. Náklady na služby využité u těchto telefonních čísel za období od roku 2016 do dubna 2018 byly ze strany žalobkyně a) plně uhrazeny, když za žalovanou v předmětném období uhradila [název operátora] 4 faktury ve výši celkem 33 203,41 Kč. Žádala žalovanou o provedení konečného vyúčtování k uvedeným dvěma číslům, to ale dosud neobdržela. Pokud jde o další dvě telefonní čísla, tak ta byla služebními čísly žalované. Telefonní číslo [tel. číslo] přidělil [titul] [příjmení] žalobkyni a) již v roce 2000 k vyřizování služebních hovorů i k soukromým hovorům, nikdy po žalobkyni a) jakoukoli náhradu za toto číslo nepožadoval, byla to složka její odměny. Žalobkyně neví, komu bylo přiděleno číslo [tel. číslo]. Všechna zmíněná telefonní čísla byla až v dubnu 2018 převedena na žalobkyni b), ta od té doby hradí veškeré platby za ně ze svého. Žalovaná neměla nárok na jakýkoli regres ve vztahu k žalobkyním a ve vztahu k žalobkyni b) vůbec. Zaslanou fakturu ze dne [datum] proto žalobkyně b) obratem neuznala a odmítla proplatit, stejně tak neuznává zápočet. Pohledávku ve vztahu k žalobkyni b) považují za vykonstruovanou, nepodloženou a neexistující, navíc by byla i zčásti promlčená. V závěrečné řeči namítla také to, že je neplatné započtení nejisté a neurčité pohledávky. Pokud jde o účetní doklady, ty žalobkyně b) žalované předala dne [datum]. [příjmení] byla taková, že vždy po ukončení účetního roku předala žalované všechny doklady za předmětný rok. Zejména přijaté faktury si však jednatel žalované nechával u sebe.

4. K tomu ještě žalovaná uvedla, že všechny služby dle smluv s žalobkyní a) i s žalobkyní b) poskytovala fakticky žalobkyně a). Žalobkyně a) byla od počátku odpovědným zástupcem žalobkyně b). Žalovaná trvá na tom, že se žalobkyně a) a jednatel žalované v srpnu 2015 ústně dohodli, že nadále bude za všechny služby poskytované žalobkyní a) jak pod hlavičkou žalobkyně a), tak pod firmou žalobkyně b), hrazena částka 12 000 Kč měsíčně + DPH. I když nedošlo k podpisu návrhu smlouvy s datem [datum], byli takto ústně dohodnuti. Písemnou formu dále doplňovali, jak vyplývá z e-mailu žalobkyně ze dne [datum], kdy byl předložen doplněný text smlouvy. I když ani ten nebyl podepsán, ze strany účastníků mělo být již od roku 2015 postupováno podle ústní dohody. Trvá tedy na tom, že od uvedeného ústního ujednání v roce 2015 nebyla povinna žalobkyni a) platit částku 3 000 Kč, když to bylo nahrazeno ujednáním pozdějším. Žalované nebylo známo, že žalobkyně a) nevydávala daňové doklady a své služby účtovala do ostatních závazků. Účetnictví prováděla žalobkyně a), měla důvěru žalované. Uvedené platby 3 000 Kč měsíčně si hradila žalobkyně a) sama z účetnictví, nikdo jiný k tomu neměl přístup, žalovaná o proplácení těchto částek nevěděla. Jednatel žalované odebral žalobkyni a) oprávnění v březnu 2018, proto již další platby nemohla provést. Pokud jde o platby za telefonní čísla užívaná žalobkyní b), žalovaná provedla dofakturaci telefonních poplatků fakturou ze dne [datum] na částku 6 227,56 Kč, když následně ze získaných dokladů od [název operátora] zjistila, že skutečné náklady na předmětná telefonní čísla byly vyšší. Tuto následně také započetla na nárok žalobkyně b), a to podáním ze dne [datum]. K tomu dále uvedla, že telefonní čísla převedla na žalovanou žalobkyně a) v rámci svého zmocnění, žalovaná o tom nevěděla. Žalobkyně a) využívala telefonní čísla jak pro svou činnosti v rámci služeb poskytovaných žalobkyní b), tak zřejmě i pro svou činnost daňové poradkyně, což nebylo možno vždy oddělit. Nikdy nebylo dohodnuto, že by využívání telefonních čísel bylo složkou odměny žalobkyně a). Manžel žalobkyně a) [titul] [jméno] [příjmení] a syn [jméno] [příjmení] byli pracovníky žalobkyně b) a čísla využívali v rámci její činnosti. Dále namítla, že smlouva s žalobkyní b) měla být uzavřena dne [datum], avšak žalobkyně b) vznikla až [datum]. Jelikož tedy žalobkyně b) v době uzavření smlouvy neexistovala a smlouva nemůže být uzavřena neexistující osobou, považuje ji žalovaná za neplatnou. Dále uvedla, že tato smlouva co do rozsahu poskytovaných služeb odkazuje na přílohu A, která však vypracována nebyla. Absenci vymezení služeb žalovaná považuje za podstatnou vadu, která také způsobuje neplatnost smlouvy. Až po skončení prvního jednání a tedy po koncentraci řízení dle § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaná uvedla, že dohledala, že částka 6 500 Kč, kterou měla žalobkyně a) uhradit na účet jednatele žalované a uváděla ji jako platbu za telefony, byla ve skutečnosti úhradou za znalecký posudek„ na [obec]“ provedený pro potřebu sestry žalobkyně a). Na výzvu soudu k doplnění, co přesně mělo být obsahem ústní dohody z roku 2015, kterou měly být nahrazeny předchozí smlouvy, a mezi kým byla uzavřena, žalovaná uvedla, že dohoda byla uzavřena mezi jednatelem žalované a žalobkyní a) jako daňovým poradcem a současně zplnomocněným zástupcem žalobkyně b). Obsah byl v podstatě v rozsahu návrhu nové smlouvy zpracovaného žalobkyní b) datovaného [datum], když v tomto byly uvedeny nejen služby účetní, ale i daňové poradenství. I když žalobkyně b) neměla daňové poradenství jako předmět podnikání, s žalobkyní a) bylo ústně dohodnuto, že služby daňového poradenství bude nadále vykonávat žalobkyně a), přičemž její služby budou honorovány společně s účetními službami poskytovanými žalobkyní b). Dohoda nebyla v písemném znění podepsána, následně došlo k dalšímu jednání o konečném písemném znění smlouvy, jak vyplývá z dalšího návrhu smlouvy, kdy se strany navrátily k paušálnímu stanovení ceny ve výši 12 000 Kč + DPH. Příloha A smlouvy, která nebyla k verzi zaslané jednateli žalované připojena, avšak ve smlouvě je na ni odkazováno, obsahovala konkretizaci poskytovaných služeb včetně služeb daňového poradenství.

5. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

6. Z mandátní smlouvy k poskytování daňového poradenství a zastupování ve věcech daní ze dne [datum] bylo zjištěno, že tuto uzavřela žalobkyně a) jako daňový poradce s žalovanou jako klientem. Předmětem smlouvy bylo zastupování a provádění právních úkonů jménem klienta v daňových řízeních, přičemž žalobkyně a) se zavázala pro žalovanou zařídit uskutečnění všech obvyklých právních úkonů v daňovém řízení. Bylo uvedeno, že pro zastupování klienta před správcem daně bude sepsána plná moc. Žalovaná se zavázala hradit žalobkyni a) za zastupování částku 10 000 Kč za měsíc a případně další platby za vypracování stanoviska. Bylo uvedeno, že při změně podmínek mohou smluvní strany navrhnout změnu ceny. Bude-li se nárůst či pokles ceny lišit od nárůstu inflace, musí být změna odsouhlasena v písemném dodatku. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s účinností ode dne podpisu smlouvy. Bylo dohodnuto, že vztahy smlouvou neupravené se řídí zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, a že jakékoliv změny, dodatky či upřesnění této smlouvy lze činit pouze písemně.

7. Ze smlouvy o poskytování účetních služeb s rukou psaným datem [datum] bylo zjištěno, že tuto uzavřela žalobkyně b) jako poskytovatel s žalovanou jako klientem. Žalobkyni b) zastupovala žalobkyně a) na základě plné moci, za žalovanou smlouvu uzavřel [titul] [jméno] [příjmení]. Žalobkyně b) byla označena svým [IČO] a bylo uvedeno, že je zapsaná v obchodním rejstříku vedeném [název soudu] pod sp. zn. [senát] [číslo]. Ve smlouvě bylo uvedeno v odst. 2.1, že poskytovatel poskytne nebo provede Služby v souladu s podmínkami smlouvy, dle odst. 2.2 rozsah Služeb odpovídá požadavkům klienta a vzájemné dohodě stran dle této smlouvy. Dle odst. 1.3 se Službami rozumějí služby, které mají být provedeny, jak je obecně popsáno v části 2.1 a příloze A. V odst. 2.6 bylo uvedeno, že strany mohou pozměnit nebo upravit povahu a rozsah Služeb, a to na základě specifikace formou písemných dodatků. V odst. 2.8 nadepsaném„ požadavky klienta“ bylo uvedeno, že klient obdrží do 5 dnů od předání dokladů následující sestavy z účetnictví: výsledovka po zakázkách analyticky – měsíční souhrny; výsledovka dokladově analyticky po jednotlivých měsících a kumulativně dle jednotlivých živých staveb, a to na požádání; výplaty, stravné, cestovné; závazky pohledávky; DS info o příchozí i odchozí korespondenci; stav účtu s pohyby. Cena služeb byla sjednána ve výši 12 000 Kč měsíčně + příslušná sazba DPH s tím, že fakturace bude probíhat měsíčně, splatnost faktury bude 14 dnů. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s dvouměsíční výpovědní dobou počínající měsícem následujícím po doručení výpovědi. Účinnost smlouvy měla nastat dnem podpisu smlouvy. Žalobkyně k tomu uvedly, že žádná příloha A vypracována nebyla, to tam zůstalo z konceptu.

8. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní a) dne [datum] bylo zjištěno, že touto vyúčtovala žalované„ smluvní cenu za poradenství a plné moci“ za měsíc březen 2018 ve výši 3 000 Kč se splatností [datum].

9. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní a) dne [datum] bylo zjištěno, že touto vyúčtovala žalované„ smluvní cenu za poradenství a plné moci“ za měsíc duben 2018 ve výši 3 000 Kč se splatností [datum].

10. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní a) dne [datum] bylo zjištěno, že touto vyúčtovala žalované„ smluvní cenu za poradenství a plné moci“ za měsíc květen 2018 ve výši 3 000 Kč se splatností [datum].

11. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní a) dne [datum] bylo zjištěno, že touto vyúčtovala žalované„ smluvní cenu za poradenství a plné moci“ za měsíc červen 2018 ve výši 3 000 Kč se splatností [datum].

12. Z knihy pohledávek žalobkyně a) ze dne [datum] bylo zjištěno, že výše uvedené 4 faktury eviduje jako neuhrazené.

13. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní b) dne [datum] bylo zjištěno, že touto vyúčtovala žalované cenu účetních služeb za období 2/ 2018 ve výši 12 000 Kč + DPH, tj. celkem 14 520 Kč, se splatností [datum].

14. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní b) dne [datum] bylo zjištěno, že touto vyúčtovala žalované cenu účetních služeb za období 3/ 2018 ve výši 12 000 Kč + DPH, tj. celkem 14 520 Kč, se splatností [datum].

15. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní b) dne [datum] bylo zjištěno, že touto vyúčtovala žalované cenu účetních služeb za období 4/ 2018 ve výši 12 000 Kč + DPH, tj. celkem 14 520 Kč, se splatností [datum].

16. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní b) dne [datum] bylo zjištěno, že touto vyúčtovala žalované cenu účetních služeb za období 5/ 2018 ve výši 12 000 Kč + DPH, tj. celkem 14 520 Kč, se splatností [datum].

17. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní b) dne [datum] bylo zjištěno, že touto vyúčtovala žalované cenu účetních služeb za období 6/ 2018 ve výši 12 000 Kč + DPH, tj. celkem 14 520 Kč, se splatností [datum].

18. Z knihy pohledávek žalobkyně b) ze dne [datum] bylo zjištěno, že výše uvedených 5 faktur eviduje jako neuhrazené.

19. Z detailu transakce bylo zjištěno, že žalovaná (z účtu č. [bankovní účet]) uhradila dne [datum] na účet žalobkyně b) částku 14 520 Kč pod variabilním symbolem [číslo].

20. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto vyzvala předchozí zástupkyně žalobkyň žalovanou, aby zaplatila žalobkyním dlužné faktury, a to žalobkyni a) částku celkem 12 000 Kč a žalobkyni b) částku celkem 72 600 Kč. Bylo uvedeno, že se jedná o dluh ze smluv o poskytování účetních služeb, na základě kterých měla žalovaná hradit žalobkyni a) částku 3 000 Kč měsíčně a žalobkyni b) částku 12 000 Kč měsíčně + DPH, přičemž žalobkyně vykonávaly činnost do konce června 2018. Faktury byly uhrazeny žalobkyni a) do února, žalobkyni b) do ledna, dále nebyly faktury hrazeny. Dle podacího lístku byla výzva odeslána dne [datum].

21. Z výpisu z živnostenského rejstříku ohledně žalobkyně a) bylo zjištěno, že má od [datum] živnostenské oprávnění pro předmět podnikání činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence, dále že od [datum] do [datum] měla zapsanou provozovnu na adrese [adresa].

22. Z výpisů z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně b) bylo zjištěno, že žalobkyně b) vznikla dne [datum], je vedena u [název soudu] pod sp. zn. [senát] [číslo], její IČO je [číslo]. Jejím předmětem podnikání je od jejího vzniku činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Od jejího vzniku byl jejím jediným jednatelem [jméno] [příjmení], a to až do [datum], od uvedeného data je jediným jednatelem žalobkyně a). Od vzniku společnosti byli společníky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], od [datum] byl jediným společníkem [jméno] [příjmení], od [datum] jsou společníky žalobkyně a) a [jméno] [příjmení].

23. Z výpisu z živnostenského rejstříku ohledně žalobkyně b) bylo zjištěno, že žalobkyně b) měla živnostenské oprávnění pro předmět podnikání činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence a že odpovědným zástupcem pro tuto činnost byla od jejího vzniku žalobkyně a), což vyplývá i z vyhledání subjektu podle osoby z živnostenského rejstříku ohledně žalobkyně a). Dále bylo zjištěno, že žalobkyně b) měla od [datum] do [datum] zapsanou provozovnu na adrese [adresa].

24. Z výpisu z živnostenského rejstříku ohledně [titul] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že měl živnostenské oprávnění pro předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, obor zprostředkování obchodu a služeb, a pro předmět podnikání zprostředkování služeb.

25. Dále byla účastníky předložena rozsáhlá e-mailová korespondence mezi žalobkyní a) a žalovanou, resp. [titul] [jméno] [příjmení], který zjevně za žalovanou tyto e-maily psal, a to za období od [datum] do [datum]. Z té bylo zjištěno, že žalobkyně a) veškeré e-maily podepisovala jako„ [celé jméno žalobkyně], daňový poradce, tel: [tel. číslo]“, zasílala je z adresy [email] E-mailová adresa žalované byla [email] E-maily se zjevně týkají i účetnictví, ale také dalších záležitostí s činností žalobkyň nesouvisejících (např. reklamace koupelny, postoupená pohledávka). Pro tuto věc jsou zajímavé následující:

26. Dne [datum] žalobkyně a) píše, že zaplatila mobily, část od něj a část od sebe, jinak by je zítra odpojili.

27. Dne [datum] žalobkyně a) píše, že neví, co si o všem má myslet, nicméně v příloze zasílá smlouvu, kterou společně doplňovali na schůzce předešlý týden, je tam doplněno, co požaduje za sestavy a je stanoven paušál 12 000 Kč. Verze, kterou jí zaslal, je zastaralá. Posílá návrh smlouvy. Je jediný klient, se kterým nemá podepsanou smlouvu a je to bohužel velice nutné.

28. Dne [datum] [titul] [příjmení] odpovídá, že„ dnes“ to bude mít v kanceláři.

29. Dne [datum] žalobkyně a) sdělovala, že zaplatila za [název firmy] [název firmy] mobily 7 043,41 Kč, na to odpovídá [titul] [příjmení]„ Proč? Peníze na to jsou.“, a na to žalobkyně a) že to nevadí, že s ním stejně musí ty mobily vypořádat, tak si to odečte.

30. Dne [datum] žalobkyně a) píše, že její čísla jsou [tel. číslo], [tel. číslo], [tel. číslo] a [tel. číslo].

31. Dne [datum] [titul] [příjmení] požaduje přehled, kdo a kolik platil [název operátora], že tam byla nějaká dohoda.

32. Dne [datum] [titul] [příjmení] píše, že mu nejsou„ přes urgence doteď jasné platby za [zkratka] [zkratka]“.

33. Dne [datum] žalobkyně a) píše, že není žádná zlodějka, zaplatila za něj 2krát celé faktury a další platby. Tento týden se bude snažit své mobily převést na sebe, aby nebyly žádné komplikace.

34. Dne [datum] [titul] [příjmení] uvádí, že byl opět bloknut [název operátora], nezaznamenal žádné vyrovnání„ z tvé strany“, telefony tudíž oddělí.

35. Dne [datum] žalobkyně a) uvádí, že si telefony převede tento týden, dále pro ztrátu důvěry vypovídá smlouvu o účetnictví a poradenství, současně ruší i plné moci daňového poradce, smlouvy obsahují dvouměsíční výpovědní dobu, končí tedy [datum].

36. Dne [datum] [titul] [příjmení] píše, že ukončení spolupráce je jasné a chce jej co nejdříve. Dále posílal formuláře na převod telefonů, stejně jako před půl rokem bez výsledku.

37. Dne [datum] žalobkyně a) píše, že zasílá svou fakturu a žádá o zaplacení. Na to odpovídá [titul] [příjmení] stejného dne tak, že faktuře za nějaké daně nerozumí, jestli je to novinka a za co to je. Dne [datum] [titul] [příjmení] píše, že nerozumí faktuře, co bylo obsahem fakturované činnosti, že zastupovala firmu jako právnická osoba, nikoliv fyzická.

38. Dne [datum] žalobkyně a) píše (tentokrát na e-mail [email], v odpovědi na e-mail ze stejné adresy), že v příloze je faktura, urguje zaplacení svých faktur. Mezi přílohami jsou mj. uveden faktury„ [název faktury]“ a také soubory označené [označení souboru] [číslo] [rok] a [označení souboru] [číslo] [rok] (dle uvedených čísel a období tedy zjevně výše uvedené faktury žalobkyně a) za [měsíc] [rok] ze dne [datum] a za [měsíc] [rok] ze dne [datum]).

39. Dne [datum] žalobkyně a) píše, že posílá v příloze faktury za účetnictví + PM a zdůrazňuje, že jí dluží od 2/ 2018. Přílohou je mj. soubor [název souboru] [číslo] [rok] (dle uvedeného čísla a období tedy zjevně výše uvedená faktura žalobkyně a) za [měsíc] [rok] ze dne [datum]).

40. Dne [datum] [titul] [příjmení] na uvedenou zprávu odpovídá, že„ [anonymizováno]“ měl dle dohody provádět účetní a poradenskou činnost, co znamená duplicitní poradenství od žalobkyně a) netuší. Zmiňuje se o nevyúčtovaných telefonech.

41. Dne [datum] žalobkyně a) píše, že posílá v příloze faktury a upozorňuje, že jí dluží od 2/ 2018. Přílohou je mj. soubor [název souboru] [číslo] [rok] (dle uvedeného čísla a období tedy zjevně výše uvedená faktura žalobkyně a) za [měsíce] [rok] ze dne [datum]).

42. Dne [datum] [titul] [příjmení] na uvedenou zprávu odpovídá, že bylo dohodnuto účetnictví a poradenství za 10 000 Kč měsíčně, poté to chtěla navýšit za„ [zkratka]“ o 2 000 Kč, to on dodržuje, tak neví, proč duplicitně účtuje poradenství.

43. Téhož dne žalobkyně a) odpovídá, že má s ním řádně uzavřené smlouvy, nerozumí, co píše. Na Finančním úřadě jsou uloženy 2 generální plné moci, ty rozhodně nejsou ani nemohou být zahrnuty ve smlouvě o účetnictví, smlouvy takto byly uzavřeny již od roku 2009.

44. Na to ještě téhož dne [titul] [příjmení] odpovídá, že celou dobu platilo 10 000, resp. 12 000, a najednou o 3 000 víc? Opět si stěžuje, že nevyúčtovala její telefony.

45. V e-mailech ze dne [datum] a [datum] žalobkyně a) žádala o zaslání posledních faktur od [název operátora] s tím, že chce vše sepsat.

46. Dne [datum] [titul] [příjmení] sděluje, že děkuje za účetnictví za rok 2018, stále však nemá účetnictví za předchozí období, za rok 2017 nebylo předáno nic, žádá o doplnění chybějících dokladů. Uvádí, že vyúčtování svých telefonů žalobkyně a) několikrát nesplnila, nechá jí je tedy přeúčtovat na žalobkyni b) a po vzájemném započtení bude provedeno i finanční vyrovnání.

47. Na to žalobkyně a) téhož dne odpovídá, že účetnictví bylo předáno, přebíral si ho v kanceláři na [adresa] [adresa], staré roky má u sebe, neboť pracovala v jeho kanceláři a nic neodnášela. Co se týče telefonů, má toho dost, potřebuje poslední fakturu a pak dostane vyúčtování. Proti [název firmy] nic započítávat nebude, pokud by byl případný nedoplatek, mohou ho započíst na její pohledávky za odkup pohledávky nebo za insolvenci [název firmy] [název firmy], které od něj dosud neobdržela.

48. Dne [datum] sděluje [titul] [příjmení], že se nedočkal slibovaného vyúčtování, proto posílá přeúčtování telefonů. Opakuje, že mu nebylo předáno účetnictví za předchozí roky.

49. Na to téhož dne odpovídá žalobkyně a) tak, že fakturu samozřejmě nepřijímá, uvádí, že jí [titul] [příjmení] dluží spoustu peněz a tímto trapným způsobem se snaží vyhnout svým závazkům.

50. K otázce platby ve výši 6 500 Kč žalovaná předložila e-maily ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], z těchto však není účel platby zřejmý. Žalobkyně a) [datum] píše, že prosí o znalecký posudek, následně dne [datum] píše, že mu zaslala na účet 6 500 Kč (není uvedeno proč), dne [datum] žádá o posudek na [obec] s tím, že určitě zaplatí za sestru. Dne [datum] Ing. [příjmení] píše jakýsi seznam plateb, kde uvádí dne [datum] částku 6 500 Kč s poznámkou„ od tebe?? asi posudek [obec]“.

51. Z další e-mailové komunikace mezi žalovanou a [jméno] [příjmení], případně i s žalobkyní a), za období od [datum] do [datum] je zjevné, že tyto se týkají účetní činnosti, kterou [jméno] [příjmení] vykonával společně s žalobkyní a) pro žalovanou.

52. Z konceptu smlouvy o poskytování účetních služeb datované dne [datum] (tedy nepodepsané) bylo zjištěno, že se mělo jednat o smlouvu mezi žalobkyní b) jako poskytovatelem a žalovanou jako klientem. Žalobkyně b) měla být zastoupena žalobkyní a) na základě plné moci. Smlouva je obdobná jako předložená smlouva datovaná dne [datum], opět se má jednat o poskytování služeb a je odkazováno na přílohu A. Pokud jde o ceny služeb, ty mají být uvedeny v příloze smlouvy. V závěru konceptu jsou uváděny ceny za jednotlivé služby (např. zpracování DPH, měsíční zpracování mezd). Je tam uvedena i část„ účetní, daňové a personální poradenství“, kde je uvedeno vypracování sdělení/stanoviska a zastoupení před finančním úřadem. Dále je v této části uvedeno poradenství, ovšem bez ceny a s poznámkou„ * na základě zvláštní smlouvy“. V závěru se uvádí, že poskytování dalších služeb, které se nevztahují k dohodnutému rozsahu než je zmíněno nebo je zapotřebí zvláštní smlouvy, bude předmětem separátní dohody.

53. Z dalšího konceptu smlouvy o poskytování účetních služeb bez uvedeného data (dle žalované se jednalo o přílohu e-mailu ze dne [datum]) bylo zjištěno, že se mělo jednat o smlouvu mezi žalobkyní b) jako poskytovatelem a žalovanou jako klientem. Žalobkyně b) měla být zastoupena žalobkyní a) na základě plné moci. Smlouva je obdobná jako předložená smlouva datovaná dne [datum], opět se má jednat o poskytování služeb a je odkazováno na přílohu A. Rozdíl je v bodu 2.8 smlouvy, kde jsou uvedeny jiné požadavky klienta. Cena služeb má být 12 000 Kč měsíčně + DPH. Z ničeho v tomto konceptu nevyplývá, že by předmětem smlouvy mělo být i daňové poradenství.

54. Z přehledu přijatých faktur žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že v tomto jsou za období od prosince 2017 do června 2018 mj. uvedeny každý měsíc faktury žalobkyně b) na částku 14 520 Kč, včetně pěti výše uvedených faktur, které jsou evidovány jako neuhrazené. V tomto přehledu nejsou uvedeny žádné faktury žalobkyně a).

55. Z faktury vystavené žalovanou dne [datum] bylo zjištěno, že touto vyúčtovala žalobkyni b) částku 73 466,51 Kč se splatností [datum] a s popisem„ provádíme přefakturaci telefonních poplatků za období [číslo] dle přílohy“. V této příloze jsou uvedena telefonní čísla [tel. číslo], [tel. číslo], [tel. číslo] a [tel. číslo] a částky za jednotlivé roky, celkem 73 466,51 Kč včetně DPH.

56. Z listiny nadepsané jednostranné započtení závazků a pohledávek bylo zjištěno, že v tomto žalovaná sdělila žalobkyni b), že provedla jednostranný zápočet své pohledávky dle faktury splatné [datum] na částku 73 466,51 Kč vůči pohledávkám žalobkyně b) ze čtyř faktur na částku 14 520 Kč, tj. celkem do částky 58 080 Kč. Listina je datovaná [datum], soudu předložená kopie není podepsaná.

57. Z dopisu žalobkyně a) jako jednatelky žalobkyně b) ze dne [datum] adresované společnosti [právnická osoba], bylo zjištěno, že v tomto uvedla, že vrací jednostranné započtení závazků a pohledávek ze dne [datum] z důvodu neoprávněnosti. Namítla, že se jedná o neexistující pohledávku. [titul] [příjmení] jí dne [datum] mailem zaslal fakturu ze dne [datum] jako údajnou přefakturaci telefonních poplatků, tuto nepřijala. Pokud by fakturace byla oprávněná, jistě by k přefakturování služeb docházelo v aktuálním období. Dále uvedla, že některé faktury vystavené operátorem [název operátora] žalované„ byly hrazeny z mých bankovních účtů“, protože [titul] [příjmení] byl neustále ve finanční tísni.„ Abych zabránila odpojení telefonů, hradila jsem některé faktury ze svých účtů.“ Dále uvedla, že přefakturace konkrétních čísel rovněž neodpovídá skutečnosti. Dle předložených dodejek byl tento dopis doručen společnosti [právnická osoba] dne [datum] a [titul] [příjmení] byl vhozen do schránky dne [datum].

58. Z faktury vystavené žalovanou dne [datum] bylo zjištěno, že touto vyúčtovala žalobkyni b) částku 6 227,56 Kč se splatností [datum] a s popisem„ provádíme dofakturaci telefonních poplatků za období [číslo] dle přílohy“. V této příloze pak byly rozepsány platby za jednotlivá telefonní čísla s tím, kolik již bylo vyúčtováno předchozí fakturou a kolik tedy zbývá doúčtovat.

59. Z podací stvrzenky ze dne [datum] vyplývá, že tohoto dne společnost [právnická osoba] zaslala žalobkyni b) zásilku.

60. Z dopisu žalobkyně a) jako jednatelky žalobkyně b) datovaného dne [datum] (zjevná chyba v letopočtu, správně 2020) adresované společnosti [právnická osoba], bylo zjištěno, že v tomto uvedla, že vrací fakturu ze dne [datum] z důvodu neoprávněnosti, důvody již sdělila v předešlé korespondenci.

61. Žalobkyně k prokázání, že žalobkyně a) ještě v roce 2018 měla plnou moc k zastupování žalované v daňovém řízení, předložila opisy elektronického potvrzení podání, podle kterých [název úřadu] úřad pro [název kraje] kraj přijal od žalované podání dne [datum] (týkalo se daně z příjmu právnických osob), dne [datum] v 12:28 hod. (přiznání k DPH) a dne [datum] v 12:30 hod. (kontrolní hlášení DPH). Z těchto však není zřejmé, kdo tato podání odesílal.

62. Z výpisu ostatních závazků žalované za roky 2017 a 2018 (ze dne [datum]) bylo zjištěno, že jsou v něm vedeny závazky vůči žalobkyni a) ve výši 3 000 Kč měsíčně, tyto jsou uhrazené až na posledních 5 závazků z roku 2018. Totéž vyplývá z další sestavy ostatních závazků za rok 2018.

63. Z historie pohybů z běžného účtu žalobkyně a) za roky 2017 a 2018 bylo zjištěno, že jí žalovaná hradila částku 3 000 Kč každý měsíc, poslední platba byla zaplacena [datum].

64. Ze sdělení [právnická osoba], ze dne [datum] včetně přehledu transakcí vyplývá, že veškeré uvedené platby ve výši 3 000 Kč měsíčně zasílané žalovanou na účet žalobkyně a) v období od [datum] do [datum] autorizovala žalobkyně a).

65. Z listiny vypracované žalobkyní a) a nadepsané [titul] [příjmení] – vyúčtování mobilů bylo zjištěno, že v této je u tel. čísla [tel. číslo] označení„ [označení]“, u tel. čísla [tel. číslo] označení„ [jméno]“ a u tel. čísla [tel. číslo] označení„ [označení]“.

66. Z další historie pohybů z běžného účtu žalobkyně a) bylo zjištěno, že žalobkyně a) uhradila dne [datum] částku 6 500 Kč na účet č. [bankovní účet], u platby byla poznámka„ [jméno]“. (Mezi účastníky bylo nesporné, že tento účet patřil jednateli žalované.)

67. Z historie pohybů z běžného účtu žalobkyně b) bylo zjištěno, že uhradila na účet č. [bankovní účet] dne [datum] částku 7 043,41 Kč pod [variabilní symbol], dne [datum] částku 10 454 Kč pod [variabilní symbol] a dne [datum] částku 9 206 Kč pod [variabilní symbol]. U plateb byly poznámky„ [název operátora] [název firmy] [název firmy]“,„ mobily“ a„ [zkratka] mobily“.

68. Z předávacího protokolu ze dne [datum] bylo zjištěno, že tohoto dne předala žalobkyně b) zastoupená jednatelem [titul] [jméno] [příjmení] žalované zastoupené jednatelem [titul] [jméno] [příjmení] několik šanonů účetních dokladů.

69. Z dohody o postoupení práv a převzetí závazků uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [právnická osoba] [právnická osoba] jako původním účastníkem a žalovanou jako novým účastníkem bylo zjištěno, že předmětem dohody bylo postoupení práv a převzetí závazků z rámcové smlouvy ze dne [datum]. [příjmení] [právnická osoba] [právnická osoba] dohodu podepsala žalobkyně a), za žalovanou dohodu podepsal [titul] [příjmení].

70. Ze smlouvy o převodu mobilní služby ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětem smlouvy byl převod služeb u telefonního operátora [právnická osoba], z dosavadního účastníka [právnická osoba] na žalovanou. Mělo se jednat o převod 17 telefonních čísel, mj. [tel. číslo] a [tel. číslo] Smlouva měla být za účastníky podepsaná žalobkyní a) a [jméno] [příjmení]. Žalovaná namítla, že tento podpis je ve skutečnosti žalobkyně a), nikoliv [jméno] [příjmení]. Laicky se opravdu jeví podobný jako podpis pod jménem žalobkyně a) a naopak neodpovídá podpisu [jméno] [příjmení] na dohodě ze stejného dne.

71. Ze smlouvy o převodu mobilní služby ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětem smlouvy byl převod služeb u telefonního operátora [právnická osoba], a to týkajících se telefonního čísla [tel. číslo], z dosavadního účastníka„ [celé jméno žalobkyně] [název žalobkyně]“ na žalovanou. Smlouvu podepsala i za žalovanou žalobkyně a).

72. Z další smlouvy o převodu mobilní služby ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětem smlouvy byl převod služeb u telefonního operátora [právnická osoba], a to týkajících se telefonního čísla [tel. číslo], z dosavadního účastníka [právnická osoba] na žalovanou. Smlouvu podepsal za [právnická osoba] [jméno] [příjmení] a za žalovanou žalobkyně a).

73. Ze sdělení paní [příjmení] za [název operátora] [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tel. číslo [tel. číslo] náleželo žalované do [datum], tel. číslo [tel. číslo] nenalezla.

74. Nic podstatného nebyl zjištěno z žádosti o zavedení kontaktní osoby ve vztahu k [právnická osoba] ze strany žalované.

75. Jednatel žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] při svém výslechu uvedl, že si již nevybavuje, jak to bylo s uzavřením smluv. Smlouvy připravila žalobkyně a) a dala mu je k podpisu. Když poté firmu utlumoval, chtěl mít všechno v jedné smlouvě, chtěl, aby mu všechny služby poskytovala [titul] [celé jméno žalobkyně] na základě jedné smlouvy. Domluvili se na paušální částce 10 000 Kč. V té době přišlo kontrolní hlášení, žalobkyně a) proto požadovala o 2 000 Kč více, domluvili se tedy na částce 12 000 Kč. Nic dalšího tam být nemělo, netušil, že si žalobkyně proplácí 3 000 Kč, na to přišel až po ukončení spolupráce a šokovalo ho to. Na změně smlouvy se ústně dohodli přesně ten měsíc, kdy byla zavedena kontrolní hlášení, přesný rok si nepamatuje. Pokud jde o to, co přesně mělo být obsahem smlouvy, tak se dohodli, že veškeré služby související s účetnictvím a daňovým poradenstvím budou vykonávány na základě jedné smlouvy, služby měla poskytovat žalobkyně a) nebo žalobkyně b), bylo mu to v podstatě jedno. Pro něj byla partnerem žalobkyně b), žalobkyně a) ji zastupovala a byla jediná, kdo byl oprávněn poskytovat účetní služby. Pokud jde o to, proč smlouva nebyla uzavřena písemně, tak kdyby ji žalobkyně a) připravila, tak by asi podepsána byla. [příjmení] to bral tak, že pokud chtěla dále činnost vykonávat, tak za podmínek, které jí řekl, tím to tedy bylo dohodnuto. K podpisu návrhu datovaného [datum] nedošlo, protože tam opět byly nějaké položky a on chtěl jeden paušál za všechny služby. K podpisu dalšího návrhu z dubna 2016 nedošlo proto, že tam byly opět odkazy na jakési přílohy, které k tomu nebyly přiloženy. Má za to, že se nejprve dohodli a teprve poté byly připraveny písemné smlouvy, ty se ale nepodepsaly, protože nebyly kompletní. Nepamatuje si, kdy byly uzavřeny smlouvy s žalobkyní a) a žalobkyní b), neví, jaké tam byly ceny. Pokud jde o telefony, tak když zjistil, že si na sebe žalobkyně a) převedla 4 čísla, tak s tím nesouhlasil, žádal ji, ať si to převede na sebe, to ona slibovala, ale nikdy nesplnila. Trvalo to asi 2 roky. Ke konci se je snažil zrušit, ale nešlo to, protože tam byl nějaký závazek. Nepamatuje si, kdy to zjistil, mohl to být rok 2016 Smlouvy k těmto telefonním číslům neuzavíral, nevěděl o nich, musela je uzavřít žalobkyně a), měla plnou moc k zastupování před [název operátora]. Ohledně těchto čísel to zjistil tak, že mu přišlo, že za telefony hradí nějak mnoho, ale vyúčtování nedostával. Když je obdržel, zjistil, že jsou tam 4 telefony, které když si prošel v telefonu, takto byli rodinní příslušníci žalobkyně a), jednalo se o matku, syna, manžela a žalobkyni a). Měl na ně čísla, protože se znali asi 20 let. Manžel žalobkyně a) mu občas volal, protože potřeboval poradit ohledně stavebních věcí. Matce dělal znalecký posudek na dům a nějaké stavební práce. Syn byl zaměstnanec žalobkyně b), volal mu, když něco potřeboval pracovně. Na žádost soudu nahlédl do telefonu a sdělil, že na syna má uložené číslo [tel. číslo], na manžela [tel. číslo], na matku [tel. číslo] a na žalobkyni a) [tel. číslo]. Na činnosti žalobkyně b) se ve vztahu k žalované podílela žalobkyně a), když dostudoval syn, tak tam byl zaměstnaný a dělal pomocné práce. Určitě se na této činnosti nepodílela matka ani manžel, ten měl jinou činnost, účetnictví nerozuměl. Následně ale uvedl, že fakturu za tyto telefony vystavil žalobkyni b) proto, že se jedná o osoby, které jsou tam zaměstnané, neví, jestli tam matka například neuklízí. Zopakoval, že dosud nemá účetnictví. Nechtěl se vyjadřovat k finanční situaci firmy a k tomu, zda byly placeny závazky. Nevěděl, jestli byla žalovaná v roce 2016 v exekuci, tyto věci měla v kompetenci žalobkyně a). Nechtěl vypovídat ohledně svých dalších společností.

76. Žalovaná ke zpochybnění výpovědi jednatele žalované předložila vyrozumění o zahájení exekuce [název exekutorského úřadu] ze dne 3. 3. 2016, č.j. [číslo jednací], ze kterého vyplývá, že na žalovanou byla zahájena exekuce pro pohledávku [název pojišťovny] zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví; výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], ze kterého vyplývá, že [titul] [jméno] [příjmení] byl jednatelem a společníkem této společnosti a že společnost zanikla [datum] z důvodu provedeného konkursu na majetek společnosti; výpis z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], [IČO], ze kterého vyplývá, že [titul] [jméno] [příjmení] byl jednatelem a společníkem této společnosti a že společnost zanikla [datum] z důvodu zrušení konkursu na majetek společnosti pro zcela nepostačující majetek.

77. Výpověď [titul] [příjmení] soud obecně hodnotí jako věrohodnou, ze způsobu jeho výpovědi nevyplynulo nic, co by samo o sobě jeho věrohodnost zpochybňovalo. Určité pochybnosti působí obsah výpovědi, kdy např. uváděl, že v roce 2015 uzavřeli ústní dohodu a za jakou částku, nepamatoval si však v podstatě žádné podrobnosti nebo proč nedošlo k písemnému uzavření smlouvy. Vůbec si nepamatoval, jaké byly sjednány částky v původních smlouvách, ačkoliv ty byly uzavřeny jen dva roky předtím. Je také zvláštní, že nic nevěděl o exekuci na žalovanou, která probíhala v roce 2016. Je pak otázka, proč by si nepamatoval takovou vcelku podstatnou věc, ale přitom si pamatoval něco o uzavření ústní dohody. Každopádně i kdyby soud výpověď považoval za zcela věrohodnou, na posouzení věci by to nemělo vliv, jak bude uvedeno dále.

78. Z předložených faktur [právnická osoba] [právnická osoba] za období od [datum] do [datum] a rozpisů vyúčtování služeb bylo zjištěno, že společnost účtovala žalované za každý měsíc poskytnuté služby, a to mj. za tel. čísla [tel. číslo], [tel. číslo], [tel. číslo] a [tel. číslo]. Za toto období bylo žalované za tel. číslo [tel. číslo] vyúčtováno celkem 21 214,03 Kč, za tel. číslo [tel. číslo] celkem 16 737,54 Kč, za tel. číslo [tel. číslo] celkem 16 468,74 Kč a za tel. číslo [tel. číslo] celkem 16 555,17 Kč, to vše bez DPH. Dále lze uvést, že telefonní číslo [tel. číslo] bylo zdaleka nejvíce využívané, zpravidla přes 200 hovorů měsíčně a provolány stovky minut, ostatní čísla nebyla zdaleka tolik využívána. Číslo účtu [právnická osoba] [právnická osoba] bylo [bankovní účet]. Konkrétně je třeba zmínit faktury ze dne [datum] na částku 7 043,41 Kč, [variabilní symbol], ze dne [datum] na částku 10 453,95 Kč, [variabilní symbol], a fakturu ze dne [datum] s dluhem za aktuální období 9 206,24 Kč, [variabilní symbol].

79. Další navržené důkazy provedeny nebyly. Soud nemohl vyslechnout žalobkyni a), když ta se svým výslechem nesouhlasila (§ 131 odst. 1 o.s.ř.). Žalobkyněmi navrhovaný důkaz účetnictvím žalované soud považoval za nadbytečný, když shledal, že žalobkyně svá tvrzení prokázaly, bylo tak na žalované, aby je případně zpochybnila. Žalovanou navrhovaný výslech [titul] [příjmení] k rozsahu předaného účetnictví soud považoval za nadbytečný, když otázku předání účetnictví nepovažuje za podstatnou pro rozhodnutí ve věci. Pokud žalovaná navrhovala, aby žalobkyni b) bylo uloženo předat účetní doklady týkající se vyúčtování od telefonního operátora [název operátora] a uhrazených plateb této společnosti, tak žalobkyně b) jednak popírala, že by takové účetní doklady držela, navíc žalovaná následně tyto doklady sama předložila.

80. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

81. Soud má především za prokázané, že mezi žalobkyní a) a žalovanou byla uzavřena uvedená mandátní smlouva k poskytování daňového poradenství a zastupování ve věcech daní ze dne [datum] a že mezi žalobkyní b) a žalovanou byla uzavřena uvedená smlouva o poskytování účetních služeb datovaná [datum] Tyto smlouvy byly předloženy a mezi účastníky ani nebylo jejich uzavření sporné. Pouze v případě smlouvy o poskytování účetních služeb je zjevné, že nemohla být uzavřena dne [datum], když tohoto data žalobkyně b) ještě neexistovala, vznikla až [datum], jak vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku. Je také zcela nepochybné, že smlouva nemohla být uzavřena před vznikem žalobkyně b), neboť jsou v ní uvedeny údaje, které před jejím zápisem do obchodního rejstříku (a tedy vznikem dle § 62 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku) nemohl nikdo znát – zejména IČO, které přiděluje rejstříkový soud, nebo sp. zn., pod kterou je společnost zapsána u [název soudu]. Zůstává otázkou, kdy přesně tedy tato smlouva byla uzavřena, v řízení to zjištěno nebylo. Tato otázka však není zásadní, podstatné z hlediska předmětu sporu je to, že byla nepochybně uzavřena před žalovaným obdobím (tj. před rokem 2018). Ostatně žalovaná sama uváděla, že měli již v roce 2015 jednat o změně této smlouvy, tedy tato smlouva musela být uzavřena před rokem 2015.

82. Z předložených faktur žalobkyně a) a žalobkyně b) má soud za prokázané, že těmito vyúčtovaly žalované poskytované služby dle uvedených smluv. Mezi účastníky bylo nesporné, že faktury žalobkyně b) byly žalované doručeny. Žalovaná však sporovala doručení faktur žalobkyně a), tvrdila, že jí doručeny nebyly.

83. Doručení těchto faktur má soud za prokázané z předložené e-mailové komunikace. V e-mailu ze dne [datum] žalobkyně a) psala, že zasílá svou fakturu a žádá o zaplacení. Na to odpověděl téhož dne [titul] [příjmení], že faktuře za nějaké daně nerozumí, den poté psal, že nerozumí faktuře, když měla společnost zastupovat jako právnická osoba, nikoliv fyzická. Je tak zjevné, že zaslanou fakturou byla právě faktura žalobkyně a) ze dne [datum] (za březen 2018), když z reakce [titul] [příjmení] vyplývá, že se mělo jednat o fakturu za daně vystavené žalobkyní a) jako fyzickou osobou. Faktura ze dne [datum] tedy byla doručena již dne [datum].

84. Dále dne [datum] žalobkyně a) zaslala (na e-mail jednatele) faktury v příloze, dle označení souborů mj. faktury žalobkyně a) ze dne [datum] (za březen 2018) a ze dne [datum] (za duben 2018). Žalovaná tento důkaz nezpochybňovala, pouze poukázala na to, že e-mail byl zaslán jednateli, nikoliv žalované. To však soud nepovažuje za podstatné, podstatné je to, že se s ním žalovaná – prostřednictvím svého jednatele jako statutárního orgánu – mohla seznámit. Soud tak má za prokázané, že faktura ze dne [datum] byla doručena dne [datum].

85. Přílohou e-mailu žalobkyně a) ze dne [datum] pak byla dle označení souborů mj. faktura žalobkyně a) ze dne [datum] (za květen 2018). Na tuto zprávu téhož dne odpověděl [titul] [příjmení], kdy se podivoval, co představuje poradenství od žalobkyně a). Je tedy zjevné, že uvedená faktura byla k e-mailu skutečně připojena a téhož dne žalované doručena. Soud tak má za prokázané, že faktura ze dne [datum] byla doručena nejpozději dne [datum].

86. Přílohou e-mailu žalobkyně a) ze dne [datum] pak byla dle označení souborů mj. faktura žalobkyně a) ze dne [datum] (za červen 2018). V odpovědích ze dne [datum] se [titul] [příjmení] táže, proč žalobkyně a) duplicitně účtuje poradenství a proč najednou požaduje o 3 000 Kč více. I z jeho reakce je opět zjevné, že faktura byla žalované doručena. Soud tak má za prokázané, že faktura ze dne [datum] byla doručena nejpozději dne [datum].

87. Z výše uvedeného vyplývá, že u faktur za duben 2018, květen 2018 a červen 2018 nebylo prokázáno, že byly žalované doručeny před datem splatnosti uvedeným na těchto fakturách. Žalobkyně a) na výzvu soudu nenavrhla další důkazy k prokázání, že tyto byly doručeny před jejich splatností, a se svým výslechem nesouhlasila. Proto soud vychází z toho, že byly doručeny až ve výše uvedených dnech.

88. Pro úplnost soud ještě uvádí, že faktury žalobkyně a) měly být i přílohou předžalobní upomínky zástupkyně žalobkyň ze dne [datum]. I když to žalované sporovaly, tak z textu předžalobní upomínky je zcela jasné, jaké částky a za jaké období žalobkyně požadují zaplatit. Tedy i kdyby faktury dříve doručeny nebyly, byla žalovaná vyzvána k zaplacení nejpozději touto výzvou.

89. Pokud jde o obranu žalované, tak soud shledal, že ta svá tvrzení převážně neprokázala. V prvé řadě soud nemá za prokázané, že v roce 2015 došlo k ústní dohodě, na základě které již žalovaná neměla hradit žalobkyni a) částku 3 000 Kč za daňové poradenství. Ani tvrzení žalované v tomto směru nebyla konzistentní. Nejprve tvrdila, že daňové poradenství mělo být na základě této ústní dohody poskytováno jen na základě smlouvy uzavřené s žalobkyní b). Následně (zjevně poté, co zjistila, že žalobkyně b) nemohla daňové poradenství poskytovat) přišla žalovaná s konstrukcí, že daňové poradenství měla poskytovat žalobkyně a), ale mělo to být hrazeno jen žalobkyni b). To samo o sobě se jeví jako dosti nepravděpodobné. Každopádně uzavření takové ústní dohody prokázáno nebylo.

90. V tomto směru byla stěžejním důkazem výpověď jednatele žalované [příjmení] [příjmení]. Ten uváděl, že chtěl, aby mu všechny služby poskytovala žalobkyně a) na základě jedné smlouvy. Z jeho výpovědi není zřejmé, jaký měl být přesně obsah této dohody, a ani z ní vůbec není jasné, s kým měla být tato dohoda uzavřena. K tomu [titul] [příjmení] uvedl, že služby měla poskytovat žalobkyně a) nebo žalobkyně b), že mu to bylo jedno, že partner pro něj byla žalobkyně b), ale žalobkyně a) ji zastupovala. K samotnému uzavření ústní dohody uvedl, že pokud chtěla žalobkyně a) dále činnost vykonávat, tak za podmínek, které jí řekl, a tím to tedy bylo dohodnuto. To vzbuzuje pochybnosti o tom, zda žalobkyně (ať už jedna nebo druhá) s touto dohodou vůbec nějakým způsobem vyslovily souhlas. Pokračování v činnosti za situace, kdy pro tyto činnosti měly již uzavřené písemné smlouvy (které nebyly žádným způsobem ukončeny), za takový (byť konkludentní) souhlas považovat nelze. Pouhý požadavek jednatele žalované na změnu smlouvy nemá žádný vliv na další trvání dříve uzavřených smluv. Pak je zde také otázka, proč – pokud se tedy dohodli ústně, následně jednali o písemném textu smlouvy, na kterém se navíc neshodli ([titul] [příjmení] dle vlastních slov s textem smluv nesouhlasil). Kdyby se mělo jednat jen o písemné potvrzení ústní dohody, jak tvrdila žalovaná, tak by pravděpodobně byla bez problémů sepsána. Jednání o textu písemné smlouvy v této souvislosti spíše nasvědčuje tomu, že mezi účastníky žádná konkrétní ústní dohoda nebyla. Nadto – jak je uvedeno výše, o věrohodnosti výpovědi [titul] [příjmení] lze mít pochybnosti, tím spíše, že je jednatelem žalované, tedy jednalo se v podstatě o účastnickou výpověď. V každém případě jeho výpověď uzavření této ústní dohody ani obsah této dohody neprokazuje.

91. Z předložených konceptů smlouvy ze dne [datum] a [datum] vyplývá, že žalobkyně b) s žalovanou skutečně jednaly o novém textu smlouvy. Z toho však nevyplývá, že předtím či poté došlo k uzavření nějaké další ústní dohody. Z těchto konceptů nelze dovodit ani to, že by se měly žalobkyně b) a žalovaná dohodnout na tom, že žalobkyně b) bude pro žalovanou vykonávat služby daňového poradenství. Soud poukazuje na to, že v konceptu datovaném dne [datum] je sice uvedena v ceníku i část týkající se daňového poradenství, je tam ovšem poznámka, že to má být poskytováno na základě zvláštní smlouvy (a dále bylo uvedeno, že to bude případně předmětem separátní dohody). V konečném důsledku tedy v tomto návrhu smlouvy služby daňového poradenství obsaženy nejsou. V konceptu smlouvy ze dne [datum] pak o daňovém poradenství není ani zmínka. Žalovaná sice tvrdila, že daňové poradenství mělo být uvedeno v příloze A smlouvy, tato příloha však předložena nebyla a [titul] [příjmení] vypověděl, že k návrhu přílohy připojeny nebyly a právě proto jej nepodepsal. Existence ani obsah této přílohy prokázán nebyl. Z těchto konceptů tedy nevyplývá, že by úmyslem bylo nahradit smlouvu o daňovém poradenství uzavřenou s žalobkyní a) (nehledě na to, že ta nebyla v konceptech uvedena jako účastník smluv).

92. Pokud žalovaná tvrdila, že obsah ústní dohody měl být v podstatě odpovídající návrhu smlouvy ze dne [datum], takto vyvrací již výpověď [titul] [příjmení], že s tímto návrhem spokojen nebyl, protože tam byly jednotlivé položky, ale on chtěl paušál za všechny služby. Ani s návrhem ze dne [datum] nebyl spokojen. (A jak je uvedeno výše, obsahem smluv dle těchto konceptů nebylo daňové poradenství.)

93. Zůstává otázkou, proč žalobkyně a) [anonymizováno] e-mailu ze dne [datum], ve kterém posílala návrh nové smlouvy, uváděla, že žalovaná je jediný klient, se kterým nemá podepsanou smlouvu. Přitom smlouvu ona i žalobkyně b) již uzavřenou měla. To by tedy mohlo nasvědčovat tomu, že z nějakého důvodu předchozí smlouva s žalobkyní b) již nebyla platná. Ovšem to bez dalšího dovodit nelze. Zde se mohlo jednat např. jen o špatně zvolenou formulaci nebo to mohlo souviset s jednáním o novém obsahu smlouvy. Každopádně ani tento e-mail rozhodně neprokazuje obsah ústní dohody tvrzené žalovanou (mezi kým byla uzavřena, jaká práva a povinnosti z ní vyplývaly), zejména že by mělo dojít k ukončení smlouvy o daňovém poradenství s žalobkyní a) (tím spíše, když v konceptu smlouvy připojené k tomuto e-mailu není o daňovém poradenství nic uvedeno). V této souvislosti lze ještě poukázat na to, že platí domněnka, že pokud strana projeví vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě, má se za to, že nechce být vázána, nebude-li forma dodržena (§ 1758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen „o. z.“). Pokud tedy žalobkyně b) požadovala uzavření písemné smlouvy, je namístě vycházet z toho, že ústní smlouvou nechtěla být vázána, když nebyl prokázán opak.

94. Pokud žalovaná poukazovala na to, že se žalobkyně a) a žalovaná již dříve ústně dohodly na snížení ceny za daňové poradenství, což bylo mezi nimi nesporné, takto nijak neprokazuje, že následně byla uzavřena nějaká další ústní dohoda.

95. Ani to, že se [titul] [příjmení] po obdržení faktur podivoval, proč jsou částky 3 000 Kč žalobkyní a) účtovány, neprokazuje uzavření ústní dohody. Soud poukazuje zejména však na to, že [titul] [příjmení] neuváděl např. to, že se měli v minulosti dohodnout, že tato částka již nebude účtována, ale že vůbec nevěděl, proč by měla být účtována. Je zjevné, že [titul] [příjmení] neměl příliš přehled o těchto platbách (sám uváděl, že o proplácení této částky nevěděl), navíc do té doby žalobkyně a) faktury nevystavovala, jak uvedla. A opět by to nevypovídalo nic konkrétního o obsahu oné ústní dohody.

96. Lze tedy shrnout, že žalovaná neprokázala uzavření tvrzené ústní dohody a její obsah, ani z výpovědi jednatele žalované nevyplývá, mezi kým měla být uzavřena a zda a jak byly sjednány účinky této smlouvy na dříve uzavřené smlouvy mezi žalobkyněmi a žalovanou. Žalovaná přes výzvu soudu další důkazy k prokázání těchto tvrzení nenavrhla.

97. Pro úplnost soud uvádí, že z hlediska prokázání trvání původní smlouvy o daňovém poradenství mezi žalobkyní a) a žalovanou nepřikládal váhu skutečnosti, že pohledávky ve výši 3 000 Kč měsíčně vůči žalobkyni a) byly vedeny v ostatních závazcích žalované a že tyto částky byly žalobkyni a) až do února 2018 propláceny, když účetnictví žalované v té době vedla žalobkyně a) a bylo prokázáno, že uvedené platby za žalovanou zadávala žalobkyně a) (výše uvedené sdělení [právnická osoba]). Z toho tak nelze dovozovat, že žalovaná (resp. její jednatel) si byla těchto závazků vědoma a dobrovolně je plnila. Samozřejmě to na druhou stranu nic nemění na tom, že žalovaná neprokázala, že smlouva o daňovém poradenství byla nějakým způsobem ukončena.

98. Pokud jde o námitku započtení vůči nároku žalobkyně b), tak soud má za prokázané, že žalovaná fakturou ze dne [datum] vyúčtovala žalobkyni b) telefonní poplatky za 4 telefonní čísla za období od [číslo] v částce 73 466,51 Kč se splatností [datum] (uvedená faktura včetně přílohy) a že tato faktura byla dne [datum] doručena žalobkyni a) (e-maily z uvedeného dne). I když faktura nebyla doručena přímo žalobkyni b), žalobkyně a) byla jejím odpovědným zástupcem (dle výpisu z živnostenského rejstříku) a jednala za ni (byť v té době ještě nebyla jednatelem), není tak důvod pochybovat, že se žalobkyně b) s fakturou seznámila. Dopisem ze dne [datum] žalovaná provedla jednostranný zápočet této pohledávky proti pohledávkám žalobkyně b) (uvedený dopis), tento byl žalobkyni b) doručen, jak vyplývá z dopisu žalobkyně a) ze dne [datum] (nyní již jako jednatelky), ve kterém namítla neoprávněnost zápočtu. Fakturou ze dne [datum] žalovaná doúčtovala žalobkyni b) další telefonní poplatky se splatností [datum] (uvedená faktura včetně přílohy). Tato faktura měla být žalobkyni b) zaslána dne [datum] společností [právnická osoba] (podací stvrzenka z tohoto dne) a byla nepochybně žalobkyni b) doručena, když v následném dopisu žalobkyně a) jako jednatelka žalobkyně b) sdělila, že tuto fakturu vrací z důvodu neoprávněnosti. Samotné započtení žalovaná uplatnila až podáním v této věci. Z předložených faktur [právnická osoba] [právnická osoba] a rozpisů vyúčtování služeb bylo dále zjištěno, že žalované bylo za období od [datum] do [datum] za uvedená 4 telefonní čísla vyúčtováno celkem 70 975,48 Kč + DPH.

99. Soud však nemá za prokázané, že tato telefonní čísla užívala žalobkyně b).

100. Soud nemá v podstatě žádné pochybnosti, konkrétně které fyzické osoby tato čísla užívaly. Jednatel žalované při svém výslechu sdělil uložená telefonní čísla s tím, že žalobkyně a) má číslo [tel. číslo], její manžel [tel. číslo], její matka [tel. číslo] a její syn [tel. číslo]. Soud v tomto směru nevidí důvod o tom pochybovat, nemyslí si, že by si to jednatel žalované připravil. Ostatně žalobkyně a) sama potvrdila, že telefonní číslo [tel. číslo] užívala ona a další dvě manžel a syn (ovšem v předloženém vyúčtování mobilů uváděla manžela a matku). Již v e-mailu ze [datum] žalobkyně a) uváděla, že její čísla jsou [tel. číslo], [tel. číslo], [tel. číslo] a [tel. číslo] (v případě čísla [tel. číslo] se jedná o zjevnou chybu v předčíslí, když dle sdělení [název operátora] takové číslo nebylo nalezeno, správně má být evidentně [tel. číslo]).

101. Ovšem nic neprokazuje, že tato čísla by měla užívat žalobkyně b), např. že by se jednalo o služební čísla. Jen z toho, že tato čísla užívaly osoby, které vykonávaly činnost žalobkyně b), to dovozovat nelze. Společnost samozřejmě nemůže být odpovědná za to, co činí její zaměstnanci (či jednatelé) mimo zaměstnání. Z předložených důkazů ani nevyplývá, že by tato čísla uvedené osoby uváděly v rámci činnosti žalobkyně b). Tedy jen to, že žalobkyně a) byla odpovědným zástupcem žalobkyně b), že její manžel byl jednatelem a její syn patrně zaměstnancem, nečiní žalobkyni b) odpovědnou za užívání těchto čísel. Z ničeho pak nevyplývá, že by matka žalobkyně a) měla vykonávat nějakou činnost pro žalobkyni b).

102. Žalobkyně a) sice„ své“ telefonní číslo uváděla v rámci e-mailové komunikace, která se týkala i činnosti žalobkyně b), uváděla jej však pod svým označením daňového poradce. Pokud tedy uvedené číslo užívala, tak patrně především v rámci své živnosti daňové poradkyně. I kdyby číslo užívala i v rámci činnosti pro žalobkyni b), takto opět neznamená, že číslo užívala žalobkyně b).

103. Podpůrně lze uvést, že jen číslo používané žalobkyní a) bylo značně používané, zatímco ostatní čísla nebyla zdaleka takto užívaná (viz rozpisy služeb). To spíše naznačuje, že se nejednalo o služební čísla.

104. Jak už bylo řečeno, z předložených důkazů nelze dovodit, že by telefonní čísla užívala žalobkyně b). Pokud se o nich žalobkyně a) zmiňovala v rámci e-mailové komunikace, vždy psala o„ svých číslech“ nebo„ svých telefonech“. Je pravdou, že takto někdy psala i o činnosti žalobkyně b), např. když uváděla, že zaplatila za žalovanou mobily 7 043,41 Kč, ačkoliv tato částka byla zaplacena z účtu žalobkyně b), nebo když v dopisu ze dne [datum] uváděla, že aby zabránila odpojení telefonů, hradila některé faktury ze svých účtů, ovšem tyto platby šly opět z účtu žalobkyně b). To ovšem není způsobilé prokázat, kdo tedy konkrétně telefony užíval.

105. Jediný případ, kdy je rozlišováno mezi žalobkyněmi, je e-mail [titul] [příjmení] ze dne [datum], který sděloval žalobkyni a), že nesplnila vyúčtování jejích telefonů, že jí tedy telefony nechá přeúčtovat na žalobkyni b), a odpověď žalobkyně a) ze stejného dne, kde se ohrazuje proti tomu, aby něco proti žalobkyni b) započítával a že případný nedoplatek telefonů mohou případně započíst na její vlastní pohledávky. Reakce žalobkyně a) tak svědčí spíše o tom, že žalobkyně b) telefony nijak neužívala a že to žalobkyně a) považuje za vlastní závazek.

106. Tomu, že tato telefonní čísla neužívala žalobkyně b), pak nasvědčuje skutečnost, že tato čísla byla převedena na žalovanou ještě předtím, než žalobkyně b) vůbec vznikla, jak vyplývá z předložených smluv o převodu mobilních služeb (první dvě čísla byla převedena – navíc z jiné [právnická osoba]. [příjmení] – již dne [datum], další dvě dne [datum]). Žalobkyně vznikla až dne [datum]. Důvodem převodu těchto telefonních čísel tedy rozhodně nebylo to, aby je mohla užívat žalobkyně b).

107. Zůstává otázka, proč žalobkyně b) některé telefony hradila. Je ovšem třeba zdůraznit, že žalobkyně b) hradila celé faktury přímo [právnická osoba] [právnická osoba], když tyto platby šly na účet [právnická osoba] [právnická osoba] pod uvedenými variabilními symboly a byly hrazeny celé účtované částky (částka 7 043,41 Kč na fakturu ze dne [datum], částka 10 454 Kč na fakturu ze dne [datum] a částka 9 206 Kč na fakturu ze dne [datum]). Důvodem těchto plateb tedy nebylo zaplatit žalované za užívaná telefonní čísla, ale uhradit za žalovanou celé faktury. Dle sdělení žalobkyně a) v dopise ze dne [datum] proto, aby se zabránilo odpojení telefonů. Je opět otázka, proč by to bylo pro žalobkyni b) podstatné, když telefony neužívala. Zde ovšem není vyloučeno, že roli hrálo personální propojení mezi žalobkyněmi (na které poukazovala i žalovaná), tedy že žalobkyně a), aby zabránila odpojení telefonů svých a rodinných příslušníků, z nějakého důvodu tyto platby hradila z účtu žalobkyně b). Jelikož je důkazní břemeno v tomto směru na žalované, jdou případné pochybnosti k její tíži. Tedy ani to neprokazuje, že žalobkyně b) tato čísla užívala.

108. Soud k tomu na závěr uvádí, že to celé ohledně vyúčtování telefonních poplatků navozuje dojem, že žalovaná se rozhodla vyúčtovat a následně započítat částky za užívání telefonů vůči žalobkyni b) v podstatě jen proto, že se jí to jevilo výhodnější, aniž by sama měla nějaký reálný důvod se domnívat, že čísla užívala právě žalobkyně b). K tomu viz e-mail [titul] [příjmení] z [datum]„ nechám Ti je tedy přeúčtovat na [název firmy] [název firmy]“ nebo výpověď [titul] [příjmení], ve které uvedl, že fakturu za tyto telefony vystavil žalobkyni b) proto, že se jedná o osoby, které jsou tam zaměstnané, přitom však současně uváděl, že matka žalobkyně a) pro žalobkyni b) nepracovala (ale že neví, jestli tam třeba neuklízí) a že manžel se také na činnosti žalobkyně b) nepodílel, neboť měl jinou činnost (přičemž výpis z živnostenského rejstříku ohledně [jméno] [příjmení] dokládá, že ten měl skutečně další živnosti).

109. V každém případě soud nemá za prokázané, že uvedená telefonní čísla užívala žalobkyně b). Žalovaná na výzvu soudu další důkazy k prokázání těchto tvrzení nenavrhla. Za této situace se soud již pro nadbytečnost nezabýval tvrzením žalobkyně a), že o užívání telefonních čísel byla dohodnuta s jednatelem žalované, že užívání telefonního čísla mělo být složkou její odměny (lze ale poukázat na e-mail Ing. [příjmení] z [datum], kde se zmiňuje o nějaké dohodě ohledně telefonů), nebo spornou platbou ve výši 6 500 Kč, kterou měla zaplatit žalobkyně a) za telefony jednateli žalované (zde jen na okraj tak soud zmiňuje, že k tvrzení žalované, že se jednalo o platbu za znalecký posudek, již nemohl soud přihlédnout, když s tímto tvrzením žalovaná přišla až po koncentraci řízení, a ani z jí předložených důkazů to nevyplývá, jak bylo uvedeno výše).

110. Konečně pokud jde o předání účetnictví (resp. námitku žalované, že jí účetnictví za předchozí roky nebylo předáno), takto soud nepovažuje pro rozhodnutí za podstatné. V tomto směru nebylo v podstatě nic prokázáno. Ani to, že by je žalobkyně b) předala, ovšem ani to, že by je zadržovala. Jen na okraj soud zmiňuje, že žalovaná namítala, že účetnictví nemohlo být předáno v kanceláři na [adresa] [adresa], jak uváděla žalobkyně a) v e-mailu ze dne [datum], neboť tam žalovaná v té době již kancelář neměla. Ovšem jak vyplývá z výpisů z živnostenského rejstříku, na [adresa] [adresa] měly obě žalobkyně provozovnu, tedy se zde zjevně jednalo o kancelář žalobkyň.

111. Podle § 3028 odst. 1 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Soud proto smlouvy uzavřené před [datum] včetně práv a povinností z nich vzniklých posuzoval podle dosavadních právních předpisů.

112. Pokud jde o nárok žalobkyně a), soud shledal, že mezi žalobkyní a) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena výše uvedená mandátní smlouva k poskytování daňového poradenství a zastupování dle § 566 obchodního zákoníku. Ve smlouvě bylo sjednáno, že se řídí obchodním zákoníkem (§ 262 obchodního zákoníku), tím by se však v každém případě řídila, neboť byla uzavřena mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti (§ 261 odst. 1 obchodního zákoníku) – žalobkyně a) byla daňovým poradcem a vyřizování daňových záležitostí nepochybně souvisí s podnikatelskou činností žalované. Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit žalobkyni a) měsíčně částku 10 000 Kč. Mezi účastníky bylo nesporné, že následně došlo k ústní dohodě o snížení ceny na částku 3 000 Kč měsíčně. Taková dohoda byla neplatná, když ve smlouvě bylo sjednáno, že jakékoliv změny lze činit jen písemně (§ 272 odst. 2 obchodního zákoníku), jedná se však o neplatnost relativní (§ 267 odst. 1 obchodního zákoníku) a strany se neplatnosti nedovolávají. V každém případě se žalobkyně a) domáhá zaplacení nižší částky, než jí měla dle smlouvy náležet, a již proto není důvod žalobě nevyhovět. Soud vychází z toho, že smlouva byla ukončena výpovědí žalobkyně a) k [datum] (§ 575 odst. 1 obchodního zákoníku), když nebylo prokázáno, že byla ukončena dříve.

113. Jak je výše uvedeno, žalovaná neprokázala, že by byla uzavřena ústní dohoda, kterou měla být tato dohoda nahrazena (včetně toho, mezi kým měla být uzavřena a jaký přesně měl být její obsah). K tomu tak soud jen pro úplnost doplňuje, že k ústní změně smlouvy dojít nemohlo, když to smlouva vylučovala; v tomto případě žalobkyně a) namítla, že by to muselo být písemné. [příjmení] nebylo vyloučeno ústní zrušení smlouvy, žalovaná ale ani netvrdila, že by se s žalobkyní a) dohodli na jejím zrušení (uváděla, že smlouva měla být nahrazena jinou smlouvou). Smlouvu o daňovém poradenství navíc žalobkyně b) nemohla uzavřít, neboť dle § 3 odst. 6 zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, mohou daňové poradenství vykonávat jen obchodní společnosti, které mají tuto činnost zapsanou jako předmět podnikání v obchodním rejstříku. Jelikož žalobkyně b) takový předmět podnikání zapsaný neměla, byla by smlouva absolutně neplatná pro rozpor se zákonem (§ 580 odst. 1, § 588 o. z.). Neplatná smlouva předchozí smlouvu nahradit nemohla. A samozřejmě pokud by tato smlouva byla uzavřena jen s žalobkyní b), nemohla by nahradit dřívější smlouvu uzavřenou žalobkyní a), když dle zákona mohou smlouvu měnit jenom její účastníci (§ 516 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku – dále jen „obč. zák.“).

114. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobkyně a) na zaplacení částky 3 000 Kč měsíčně za období od března 2018 do června 2018, tedy celkem 12 000 Kč, je důvodný. Splatnost měsíčních částek nebyla ve smlouvě dohodnuta, proto dle § 340 odst. 2 obchodního zákoníku platí, že věřitel je oprávněn požadovat plnění ihned. Jednotlivé částky tedy byly splatné na výzvu, tj. ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých fakturách. U faktur, které byly doručeny až po jejich splatnosti (resp. nebylo prokázáno jejich dřívější doručení), soud vyšel z toho, že splatnost nastala ihned, tj. v den jejich doručení. Od následujícího dne po splatnosti měla žalobkyně a) nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, ve výši dle § 517 odst. 2 obč. zák. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

115. Jak je uvedeno výše, bylo prokázáno, že faktura za březen 2018 se splatností dne [datum] byla doručena dne [datum], faktura za duben 2018 se splatností [datum] byla doručena až [datum], faktura za květen 2018 se splatnosti [datum] byla doručena až [datum] a faktura za červen 2018 se splatností [datum] byla doručena až [datum].

116. Soud proto žalované uložil zaplatit žalobkyni a) částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení a ve zbytku, co do části požadovaného úroku z prodlení, žalobu zamítl.

117. Pokud jde o nárok žalobkyně b), soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní b) a žalovanou byla uzavřena uvedená smlouva o poskytování účetních služeb. Jak je uvedeno výše, není zřejmé, kdy byla smlouva uzavřena, když uvedené datum [datum] zjevně není správné, neboť tohoto dne ještě žalobkyně b) neexistovala. Na druhou stranu nemohla být uzavřena před vznikem žalobkyně b), když obsahovala údaje, které před jejím vznikem nemohly být nikomu známy, tedy smlouva rozhodně nebyla uzavřena mezi neexistujícími subjekty. Datum uzavření smlouvy nepředstavuje podstatnou náležitost smlouvy, tedy chybně uvedené datum neplatnost smlouvy nezpůsobuje. V důsledku chybně uvedeného data není zcela jasné, jakou právní úpravou se smlouva řídí, to však není zcela zásadní, když právní úpravy jsou obdobné. Podstatné je to, že smlouva nepochybně byla uzavřena před žalovaným obdobím. Jelikož je na smlouvě uveden rok 2013 (a účastníci ani netvrdili, že by byla uzavřena později), soud vyšel z toho, že byla uzavřena ještě tohoto roku, tedy že se řídí dřívějšími právními předpisy.

118. I tato smlouva se tak řídila obchodním zákoníkem, když byla uzavřena mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti. Poskytování účetních služeb bylo předmětem podnikání žalobkyně b) a zajištění těchto služeb nepochybně souvisí s podnikatelskou činností žalované. Tuto smlouvu soud hodnotí jako platně uzavřenou tzv. nepojmenovanou smlouvu dle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku.

119. Žalovaná namítala, že smlouva co do rozsahu poskytovaných služeb odkazuje na přílohu A, která však vypracována nebyla, přičemž pro absenci vymezení služeb považuje smlouvu za neplatnou. Je pravdou, že pokud by nebylo nijak dohodnuto, jaké služby mají být poskytovány, byla by taková smlouva neplatná pro neurčitost (§ 37 odst. 1 obč. zák.). Mezi účastníky bylo nesporné, že příloha A vypracována nebyla. Přitom smlouva skutečně na tuto přílohu odkazovala. Soud však přesto shledal, že smlouva je dostatečně určitá. V odst. 2.8 smlouvy jsou totiž uvedeny požadavky klienta, tj. konkrétně jaké sestavy z účetnictví má obdržet. Přitom v odst. 2.2 smlouvy se uvádí, že rozsah Služeb odpovídá požadavkům klienta. Z těchto odstavců je tak dle názoru soudu zřejmé, jaké služby má žalobkyně b) poskytovat. V této souvislosti soud také připomíná obecně platnou zásadu, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než neplatné. Účastníci také podle této smlouvy mnoho let postupovali. Vzhledem k tomu má soud za to, že smlouva i přes absenci přílohy A obstojí.

120. Na základě této smlouvy tak byla žalovaná povinna platit žalobkyni b) částku 12 000 Kč měsíčně + DPH, tj. v roce 2018 celkem 14 520 Kč, a to až do ukončení smlouvy výpovědí žalobkyně b) k [datum] Cena služeb měla být vyúčtována fakturami se splatností 14 dnů, žalobkyně b) služby za měsíce únor až červen 2018 vyúčtovala výše uvedenými fakturami, které však žalovaná nezaplatila, resp. zaplatila jen dne [datum] fakturu za únor 2018 splatnou dne [datum], jak vyplývá z předloženého detailu transakce ohledně této platby (variabilní symbol platby odpovídá číslu faktury). Z důvodu prodlení s platbami žalobkyni b) vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, § 517 odst. 2 obč. zák. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

121. Námitku započtení žalované, resp. samotné započtení týkající se přeúčtovaných poplatků, soud neshledal důvodným. Užívání telefonních čísel (fakticky čerpání telekomunikačních služeb, které dle smlouvy hradila žalovaná) bez právního důvodu by jistě představovalo bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst 1, 2 o. z., jako majetkový prospěch bez právního důvodu. Žalovaná však neprokázala, že žalobkyně b) uvedená telefonní čísla užívala, tedy že se bezdůvodně obohatila. Žalobkyně b) neplatnost zápočtů z důvodu neexistence této pohledávky namítla (§ 586 odst. 1 o. z.), a to v dopise ze dne [datum], v dopise ze dne [datum] i ve vyjádření v této věci. Zápočet neexistující pohledávky je nepochybně v rozporu se zákonem (§ 580 odst. 1 o. z.). Z důvodu neunesení důkazního břemene žalovanou tak soud dospěl k závěru, že zápočty jsou neplatné, tedy zánik pohledávky žalobkyně b) nezpůsobují.

122. Soud se proto již pro nadbytečnost nezabýval vznesenou námitkou promlčení, když ostatně není jasné, kdy měla tříletá promlčecí lhůta začít běžet (§ 621 o. z.). Tato námitka by zjevně mohla být důvodná jen ve zcela malé části, navíc v případě započtení je z hlediska promlčení podstatné pouze to, kdy nastala splatnost pohledávky (§ 1989 odst. 1 o. z.).

123. Pokud žalobkyně b) namítla až v závěrečné řeči, že započítávaná pohledávka je též nejistá a neurčitá (§ 1987 odst. 2), tak kdyby s touto námitkou přišla dříve (neplatnost z tohoto důvodu je relativní dle § 586 odst. 1 o. z.), mohl se soud zabývat tím, jaká je míra spornosti započítávané pohledávky vůči pohledávce žalobkyně b) (v podrobnostech viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020). Za situace, kdy ve vztahu k této pohledávce již proběhlo dokazování, postačí konstatovat, že její existence nebyla prokázána, jak je uvedeno výše.

124. Pokud žalovaná namítala, že dosud nemá účetnictví za předchozí roky, to soud nepovažuje za podstatné. Žalobkyně popíraly, že by nějaké účetnictví zadržovaly. Povinnost platit za služby dle uvedené smlouvy nebyla podmíněna povinností předat účetnictví, takže na povinnost žalované služby uhradit to nemá vliv. Navíc předmětem žaloby je zaplacení za první polovinu roku 2018 a za toto období žalovaná účetnictví obdržela, jak sama uvedla.

125. Vzhledem k výše uvedenému tak soud shledal, že nárok žalobkyně b) je zcela důvodný a proto jí přiznal dlužnou částku celkem 58 080 Kč (faktury za březen až červen 2018) s požadovaným úrokem z prodlení (včetně úroku z prodlení z faktury za únor 2018 splatné dne [datum], kterou žalovaná uhradila až dne [datum]).

126. O nákladech řízení mezi žalobkyní a) a žalovanou soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř., podle kterého soud může přiznat účastníkovi plnou náhradu nákladů řízení, pokud byl neúspěšný jen v poměrně nepatrné části. Žalobkyně a) byla v řízení převážně úspěšná, neúspěšná byla jen ohledně nepatrné části úroků z prodlení. Proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši.

127. Žalobkyně b) byla zcela úspěšná, proto má vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení v plné výši dle § 142 odst. 1 o.s.ř.

128. Náklady žalobkyň tvoří odměna za zastupování advokátem za 9 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, písemné vyjádření dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] přesahujícím 2 hodiny – jedná se tak o 2 úkony, účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] přesahujícím 2 hodiny – jedná se tak o 2 úkony, účast na jednání soudu dne [datum]), a poloviční odměna za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (jednoduchá předžalobní výzva – když předložená výzva neobsahuje skutkový a právní rozbor, písemné vyčíslení nákladů řízení). Dle § 12 odst. 3 náleží za zastupování každé žalobkyně odměna snížená o 20 % vzhledem k zastupování více žalobkyň. V případě žalobkyně a) činí z tarifní hodnoty 12 000 Kč sazba mimosmluvní odměny 1 580 Kč, při snížení o 20 % tedy 1 264 Kč za jeden úkon. V případě žalobkyně b) činí z tarifní hodnoty 58 080 Kč sazba mimosmluvní odměny 3 460 Kč, při snížení o 20 % tedy 2 768 Kč za jeden úkon. V případě žalobkyně a) tak činí odměna 10x1 264 Kč, tj. 12 640 Kč, v případě žalobkyně b) činí odměna 10x2 768 Kč, tj. 27 680 Kč. Dále náleží náhrada hotových výdajů po 300 Kč za každý úkon právní služby dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. za 11 úkonů 3 300 Kč. Jelikož byly činěny společné úkony při zastupování obou žalobkyň, byla každé přiznána polovina této částky, tj. 1 650 Kč. Dále náleží náhrada za DPH z odměny a náhrad a za zaplacený soudní poplatek. Žalobkyně zaplatily na soudním poplatku celkem 3 504 Kč, z toho byla žalobkyním přiznána poměrná část dle žalovaných částek, tj. žalobkyni a) 600 Kč a žalobkyni b) 2 904 Kč.

129. Náklady žalobkyně a) tedy činí odměna 12 640 Kč, náhrada hotových výdajů 1 650 Kč, náhrada za DPH 3 001 Kč a za zaplacený soudní poplatek 600 Kč, tj. celkem 17 891 Kč.

130. Náklady žalobkyně b) činí odměna 27 680 Kč, náhrada hotových výdajů 1 650 Kč, náhrada za DPH 6 159 Kč a za zaplacený soudní poplatek 2 904 Kč, tj. celkem 38 393 Kč.

131. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyň.

132. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.