14 C 310/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa o zaplacení 13 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 2 520 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do zaplacení zamítá v rozsahu, ve kterém tento úrok přesahuje částku 2 520 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 533 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 9 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem ve 13 splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Úrok byl sjednán ve výši 25,85 % ročně. Žalovaný však svůj závazek nesplnil a ocitl se v prodlení. Ke dni [datum] byla část závodu společnosti [právnická osoba] zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů převedena na společnost [právnická osoba] Tato na základě smlouvy ze dne [datum] pohledávku postoupila společnosti [právnická osoba], která ji následně smlouvou ze dne [datum] postoupila žalobkyni. Žalobkyně požadovala zaplatit dlužnou jistinu 9 000 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a se smluvním úrokem 25,85 % ročně od [datum] do zaplacení. Dále požadovala zaplatit smluvní pokutu ve výši 4 500 Kč, kdy se jedná o sjednanou smluvní pokutu za prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 9 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], přičemž žalobkyně uplatňuje nárok na zaplacení smluvní pokuty jen ve výši 4 500 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, věc projednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že tuto uzavřela společnost [právnická osoba] jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným dne [datum] Touto smlouvou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 9 000 Kč, přičemž žalovaný převzetí této částky v hotovosti potvrdil podpisem smlouvy. Bylo uvedeno, že úvěr je poskytnut za úroky ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, což v přepočtu na rok činí 25,85 % ročně u úvěru na 13 měsíců. Dále bylo dohodnuto, že žalovaný zaplatí poplatek za uzavření smlouvy ve výši 360 Kč, poplatek za správu úvěru 1 980 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek 1 710 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru (tj. úroky a uvedené poplatky) činily celkem 6 570 Kč, celková dlužná částka splatná žalovaným činila 15 570 Kč. Celková dlužná částka měla být uhrazena v 13 měsíčních splátkách po 1 170 Kč, přičemž každá splátka je splatná 20. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Dále bylo sjednáno, že v případě prodlení je dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, přičemž souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout 0,5 poskytnuté jistiny. Dále bylo sjednáno, že v případě prodlení je dlužník povinen uhradit úrok z prodlení ve výši stanovené právními předpisy.

6. Z předpisu splátek ke smlouvě podepsaného žalovaným bylo zjištěno, jak měly být započteny splátky na jednotlivé nároky (úrok, poplatky, jistinu). Úrok měl být hrazen ve splátce 1. – 5. po 475,20 Kč a v 6. splátce ve výši 144 Kč. Z toho tedy vyplývá, že ve splátkách měl být uhrazen úrok celkem 2 520 Kč.

7. Uzavření smlouvy pak prokazují i další listiny, které byly vyhotoveny a žalovaným podepsány v souvislosti s uzavřením smlouvy (souhlas se zpracováním osobních údajů, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).

8. Žalobkyně dále předložila listiny, které měl žalovaný předložit či měly být vyhotoveny v rámci posouzení jeho úvěruschopnosti. Jednalo se o finanční analýzu, credit scoring, označení kontaktní osoby, čestná prohlášení žalovaného o zaměstnání a placení nájemného, žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, pracovní smlouvu, mzdový výměr, výplatní pásky, složenky o výplatě mzdy, SIPO). Z těchto vyplývá, že průměrný měsíční příjem domácnosti žalovaného měl v té době činit 21 233 Kč, průměrné měsíční výdaje domácnosti 9 984 Kč. Výsledek posouzení byl takový, že žalovanému lze poskytnout úvěr ve výši 9 000 Kč Tyto listiny také, byť okrajově, prokazují, že úvěrová smlouva byla uzavřena (že byly sepsány, resp. vyhotoveny při uzavírání smlouvy).

9. Ze smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum], včetně přílohy [číslo] (seznam úvěrových smluv), notářského zápisu ze dne [datum] (doklad o prodeji části závodu) a výpisu z obchodního rejstříku ohledně společnost [právnická osoba] soud zjistil, že touto smlouvou společnost [právnická osoba] prodala společnosti [právnická osoba], část závodu představující divizi spotřebitelských úvěrů, přičemž součástí této divize byla i předmětná smlouva o úvěru uzavřená s žalovaným.

10. Z oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto společnost [právnická osoba], oznámila žalovanému, že odkoupila od [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] část závodu, jehož součástí byla i smlouva o úvěru uzavřená s žalovaným, a vyzvala žalovaného k zaplacení. Dle předložené zásilky se toto oznámení vrátilo nedoručené.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] potvrzení o zaplacení úplaty za postoupení soud zjistil, že touto smlouvou společnost [právnická osoba] postoupila společnosti [právnická osoba] pohledávky z úvěrových smluv, mj. předmětnou pohledávku za žalovaným.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy soud zjistil, že touto smlouvou společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávky z úvěrových smluv, mj. předmětnou pohledávku za žalovaným.

13. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému tuto předžalobní upomínku dne [datum]. Součástí upomínky bylo také oznámení o postoupení pohledávky žalobkyni.

14. Z výše uvedených zjištění soud vychází, když o pravosti a správnosti předložených listinných důkazů nebyl důvod pochybovat.

15. Z potvrzení o expedici zásilek ze dne [datum] bylo zjištěno, že Česká pošta, s.p., měla dne [datum] převzít do poštovní přepravy zásilky odesílatele [právnická osoba] Soudu není zřejmé, co má toto potvrzení prokazovat, žádná písemnost společnosti [právnická osoba] z té doby předložena nebyla.

16. Soud pro nadbytečnost neprovedl další důkazy navrhované žalobkyní k prokázání postoupení pohledávky (zprávy jednotlivých společností, výslech členů jejich statutárních orgánů), když postoupení bylo již předloženými důkazy prokázáno.

17. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Nebyly shledány důvody pro neplatnost smlouvy, tyto ani nebyly tvrzeny (§ 586, § 588 občanského zákoníku).

18. Na základě smlouvy o prodeji části závodu dle § 2175 a násl. občanského zákoníku přešla pohledávka ze smlouvy o úvěru na společnost [právnická osoba], dle § 2177 odst. 1 občanského zákoníku. Následně byla pohledávka ze smlouvy o úvěru postoupena společnosti [právnická osoba], tato společnost následně postoupila pohledávku žalobkyni, a to smlouvami o postoupení pohledávek dle § 1879 občanského zákoníku. Žalobkyni tedy byla pohledávka ze smlouvy o úvěru postoupena, žalobkyně je tak oprávněna domáhat se nároků z této smlouvy.

19. Na základě smlouvy o úvěru společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr, resp. peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, a žalovaný byl povinen poskytnutou částku vrátit spolu se sjednaným úrokem a poplatky (těchto poplatků se však žalobkyně nedomáhá). Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v 13 měsíčních splátkách, první splátku 20. den následujícího měsíce. Poslední splátka tak měla být zaplacena do [datum]. Dle žalobkyně žalovaný nic neuhradil. Nejpozději ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky, tj. od [datum], byl žalovaný v prodlení se zaplacením celé dlužné jistiny, a od tohoto dne mu vznikla povinnost zaplatit věřiteli úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (což bylo také sjednáno ve smlouvě). Nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení proto soud shledal důvodným.

20. Pokud žalobkyně dále požadovala úrok z úvěru ve výši 25,85 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, tak tento nárok není zcela důvodný, neboť takto úrok ve smlouvě sjednán nebyl. Strany si ve smlouvě o úvěru sjednaly úrok, a to jako jednorázovou částku – 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut (což z jistiny 9 000 Kč činí 2 520 Kč, to také odpovídá celkové výši úroku v jednotlivých splátkách dle předpisu splátek a ve smlouvě uvedeným celkovým nákladům spotřebitelského úvěru 6 570 Kč, kdy po odečtení uvedených poplatků zbývá na úrok právě 2 520 Kč). I když byl ve smlouvě uveden i přepočet na roční úrok (tj. že při sjednané splatnosti to odpovídá 25,85 % ročně), ze smlouvy nevyplývá, že by v nějakém případě měla žalovanému vzniknout povinnost hradit úrok i za další období. Pro úplnost soud uvádí, že občanský zákoník v případě úvěrové smlouvy sice předpokládá povinnost hradit úrok (§ 2395 občanského zákoníku), avšak nestanoví, v jaké výši či za jaké období má být hrazen a ponechává na vůli smluvních stran, jak si úrok sjednají (ostatně i kdyby to stanovil, strany by se dle § 1 odst. 2 občanského zákoníku mohly od zákona odchýlit). Dále soud uvádí, že i kdyby snad byla pochybnost, zda strany měly v úmyslu sjednat úrok pouze za období do sjednané doby splatnosti nebo případně i za další období, bylo by namístě smlouvu vyložit pro žalovaného jako spotřebitele nejpříznivějším způsobem dle § 1812 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž pro žalovaného je jistě příznivější, že má hradit úrok za kratší období (nepochybně se jednalo o spotřebitelskou smlouvu dle § 1810 občanského zákoníku, ostatně smlouva výslovně odkazovala na zákon o spotřebitelském úvěru).

21. Strany si tedy sjednaly úrok pevnou částkou, jen za období do sjednané splatnosti smlouvy, což není v rozporu se zákonem. Pokud žalobkyně požadovala úrok i za další období (resp. ve vyšší částce), tak v tomto rozsahu žaloba není důvodná, neboť takto úrok sjednán nebyl. Ve smlouvě byl sjednán úrok v konkrétní výši 2 520 Kč, proto soud žalobkyni přiznal jen úrok v této částce a ve zbytku žalobu ohledně požadovaného úroku zamítl (jelikož přepočet zcela neodpovídá, když úrok ve výši 25,85 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum] nečiní přesně 2 520 Kč, nemohl být zamítavý výrok vymezen konkrétním obdobím, za které se žaloba ohledně úroku zamítá, proto soudu nezbylo, než zamítavý výrok vymezit tak, že se žalovaný procentní úrok zamítá v rozsahu, ve kterém přesahuje přiznaný úrok v konkrétní částce).

22. Ve smlouvě byla dále sjednána pro případ prodlení žalovaného se zaplacením smluvní pokuta dle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Jelikož žalovaný smlouvu porušil tím, že dlužnou částku řádně neuhradil a dostal se do prodlení, je povinen smluvní pokutu zaplatit. Žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 9 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] (to by činilo 11 700 Kč), a to jen v částce 4 500 Kč, tj. v polovině dlužné jistiny, což odpovídá limitu smluvní pokuty sjednanému ve smlouvě. Nárok na zaplacení smluvní pokuty v částce 4 500 Kč tak soud shledal důvodným.

23. Soud tedy rekapituluje, že žalobu shledal důvodnou co do požadované jistiny ve výši 9 000 Kč, smluvní pokuty 4 500 Kč, smluvního úroku ve výši 2 520 Kč a úroku z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. V tomto rozsahu tedy žalobě vyhověl a ve zbytku (co do části požadovaného úroku) žalobu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Přitom při hodnocení úspěchu je třeba vycházet z celé žalované částky, tj. včetně úroků, které soud pro účely posouzení úspěchu vyčíslil k datu rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 občanského soudního řádu). Žalobkyně tak byla úspěšná do částky celkem 19 448,63 Kč (jistina 9 000 Kč, smluvní pokuta 4 500 Kč, smluvní úrok 2 520 Kč a vyčíslený úrok z prodlení 3 428,63 Kč) a neúspěšná do částky 9 851,88 Kč (vyčíslený úrok 25,85 % ročně po odečtení částky 2 520 Kč). Úspěch žalobkyně tak představuje 66 %, neúspěch 34 %, rozdíl činí 32 %, žalobkyně má tedy právo na náhradu 32 % nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, 3x1 660 Kč, tj. celkem odměna 4 980 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 900 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 1 235 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tj. celkem 7 915 Kč. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 32 %, tj. 2 533 Kč.

25. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.