14 C 319/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachým ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , tituly za jménem sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne datum narození bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 19 760 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do zaplacení částky 1 111 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 111 Kč od , datum, do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 928 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 464 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 464 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 7 721 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 38 Kč od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 38 Kč od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 645 Kč od , datum, do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 784 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 19 760 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že je právním nástupcem společnosti , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , IČO , IČO, . Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne , datum, nájemní smlouvu, na základě které přenechala žalované k užívání byt č. , hodnota, na adrese , Adresa zainteresované osoby 0/0, , a to na dobu 3 měsíců s účinností od , datum, . Dodatky byl nájem prodloužen do , datum, . Byt byl žalobkyni předán dne , datum, . Žalovaná neuhradila měsíční nájemné ve výši 5 464 Kč za měsíce listopad a prosinec 2021, na nájemném tedy dluží 10 928 Kč. Dále žalovaná dluží žalobkyni za poskytované služby za období od , datum, do , datum, (dle vyúčtování služeb) spolu s penále ve výši 1 111 Kč celkovou částku 8 756 Kč splatnou dne , datum, . Žalovaná se dále zavázala hradit žalobkyni na službách, které nejsou předmětem vyúčtování (domovník, správa vodoměru SV a správa vodoměru TUV), paušální částku 38 Kč měsíčně. Žalovaná dluží tyto částky za měsíce listopad a prosinec 2021. Celkem se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 19 760 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 502 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 502 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 756 Kč od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, věc projednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila.

4. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do požadovaného penále ve výši 1 111 Kč, což odůvodnila tím, že k tomuto nároku již nedohledala potřebné doklady. Dle obsahu (§ 41 odst. 2 občanského soudního řádu) je zjevné, že se zpětvzetí týká i úroku z prodlení z této částky, když tuto částku žalobkyně nadále nepožaduje. Jelikož žalobkyně vzala žalobu částečně zpět před prvním jednáním, soud ve výroku I. řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil dle § 96 odst. 2 občanského soudního řádu.

5. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

6. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně je v důsledku fúze sloučením právním nástupcem společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „, právnická osoba, “), a to dle projektu fúze z , datum, .

7. Z informací o pozemku bylo zjištěno, že žalobkyně je evidovaná jako vlastník budovy na adrese , adresa, , resp. pozemku, jehož součástí je tato budova.

8. Nic podstatného pro věc nebylo zjištěno z průkazu energetické náročnosti předmětné budovy.

9. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že tuto uzavřela , právnická osoba, jako pronajímatel s žalovanou jako nájemcem. Předmětem nájmu byl byt č. , hodnota, v domě na adrese , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 3 měsíců od , datum, . Bylo sjednáno, že žalovaná je povinna platit měsíční nájemné ve výši 4 964 Kč, které je splatné nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce. Dále bylo sjednáno, že měsíční záloha na úhradu plnění poskytovaných s užíváním bytu je splatná spolu s měsíčním nájemným a je stanovena v příloze smlouvy – evidenční list. Dále bylo sjednáno, že vyúčtování měsíčních záloh za plnění poskytovaná s užíváním bytu bude provedeno nejpozději do 30. 6. následujícího roku.

10. Z evidenčního listu ze dne , datum, podepsaného žalovanou bylo zjištěno, že tam bylo uvedeno nájemné a rozepsány jednotlivé služby, mj. byla uvedena správa vodoměru SV 19 Kč, správa vodoměru TUV 19 Kč. Domovník tam uveden nebyl. Celkem činil předpis 8 572 Kč.

11. Z dodatků k nájemní smlouvě č. , hodnota, až 15 bylo zjištěno, že těmito se , právnická osoba, , resp. žalobkyně, s žalovanou dohodli na prodlužování nájemní smlouvy až do , datum, . V dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, se dále dohodli na změně výše nájemného, které bude nadále činit 5 464 Kč měsíčně.

12. Z protokolu o předání bytu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná k tomuto dni předala předmětný byt zpět žalobkyni.

13. Z opisu karty úhrad nájemného z bytu bylo zjištěno, že se jedná o evidenci předpisů a plateb žalované. Podle tohoto opisu žalovaná neuhradila nájemné ani služby za měsíce listopad a prosinec 2021. Dle tohoto přehledu žalovaná uhradila za období od , datum, do , datum, na službách celkem 43 848 Kč. Celkový dluh po vyúčtování splatném k , datum, je uveden 19 760 Kč.

14. Z vyúčtování služeb za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že v tomto jsou uvedeny náklady 49 883 Kč, zaplacené zálohy 42 238 Kč a skutečný nedoplatek 7 645 Kč. V tomto vyúčtování nejsou uvedeny náklady na správu vodoměru SV a správu vodoměru TUV. Na první straně se však uvádí, že předepsané zálohy činily 52 224 Kč, skutečné náklady 49 883 Kč, dále se uvádí penále -1 111 Kč a že z vyúčtování vyplývá přeplatek ve výši 1 230 Kč, který bude zaslán žalované složenkou na kontaktní adresu nejpozději do , datum, . Vyúčtování je datováno , datum, . Z předložené dodejky vyplývá, že vyúčtování bylo žalované doručováno na její adresu dne , datum, , zásilka byla vrácena dne , datum, s tím, že nebyla vyzvednuta.

15. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 19 760 Kč. Dle vrácené zásilky tato byla žalované doručována dne , datum, a byla vrácena dne , datum, s tím, že nebyla vyzvednuta.

16. Z výše uvedených skutkových zjištění tak soud vychází, když o pravosti předložených důkazů nebyl důvod pochybovat.

17. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi , právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena smlouva o nájmu bytu dle § 2201, § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kterou , právnická osoba, přenechala žalované k užívání předmětný byt.18. , právnická osoba, následně zanikla fúzí sloučením s žalobkyní, která tak dle § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, vstoupila do právního postavení zaniklé společnosti. Žalobkyně tedy vstoupila do postavení pronajímatele a je oprávněna domáhat se nároků z nájemní smlouvy.19. , právnická osoba, , resp. žalobkyně, se s žalovanou následnými dodatky dohodly na prodloužení nájmu (§ 1901 občanského zákoníku) až do , datum, .

20. Na základě smlouvy byla žalovaná povinna hradit sjednané nájemné. V dodatku ke smlouvě ze dne , datum, se účastníci dohodli také na navýšení nájemného na 5 464 Kč, i v tomto případě se jedná o změnu smlouvy (§ 1901 občanského zákoníku). Následně tak žalovaná byla povinna hradit nájemné v této výši. Dle žalobkyně žalovaná dluží nájemné za měsíce listopad a prosinec 2021, to odpovídá předloženému přehledu předpisů a plateb. Bylo na žalované, aby případně tvrdila a prokázala, že nájemné uhradila. Nájemné bylo splatné do posledního dne každého měsíce (jak bylo sjednáno již v nájemní smlouvě). Následujícím dnem se žalovaná dostala do prodlení s placením a vznikla jí povinnost hradit úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do dlužného nájemného ve výši celkem 10 928 Kč s úrokem z prodlení tak soud shledal žalobu důvodnou.

21. Žalovaná byla dále dle smlouvy povinna hradit zálohy na plnění poskytovaná s užíváním bytu (§ 2247 odst. 1 občanského zákoníku), přičemž ve smlouvě bylo sjednáno, že zaplacené zálohy budou každoročně vyúčtovány. Způsob vyúčtování nákladů na služby stanoví zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.

22. Žalobkyně kromě dluhu z vyúčtování služeb (k tomu viz dále) požadovala zaplatit částky 2x38 Kč (za listopad a prosinec 2019), kdy se mělo jednat o služby, které nejsou předmětem vyúčtování (domovník, správa vodoměru SV a správa vodoměru TUV). Zde je namístě poznamenat, že náklady na domovníka v evidenčním listu uvedeny nebyly, ale byly tam uvedeny správa vodoměru SV a správa vodoměru TUV ve výši celkem 38 Kč. Každopádně tyto nároky soud důvodnými neshledal. I když zákon připouští, aby byla sjednána paušální platba za poskytované služby, která se nevyúčtovává (§ 9 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.), tak v tomto případě tomu tak nebylo. Ve smlouvě bylo sjednáno, že na úhradu plnění poskytovaných s užíváním bytu budou hrazeny zálohy a že tyto zálohy budou následně vyúčtovány, o žádných paušálních platbách tam není zmínka. Ani z předloženého evidenčního listu, kde byly zálohy rozepsány, nic takového nevyplývá. Vzhledem k tomu byly i tyto částky součástí záloh a měly být vyúčtovány v rámci vyúčtování služeb (dle § 5 a násl. zákona č. 67/2013 Sb.). Případných dlužných záloh na služby se může pronajímatel domáhat pouze do doby jejich vyúčtování, poté lze požadovat jen případný nedoplatek z vyúčtování (viz např. zpráva Nejvyššího soudu ČSR z , datum, , sp. zn. Cpj 164/80, jejíž závěry jsou použitelné i dle současné úpravy). Soud tedy v tomto směru shledal, že žalobkyně měla právo na zaplacení částek 38 Kč jako součásti záloh za jednotlivé měsíce, to však jen do okamžiku, kdy bylo vyhotoveno (resp. nejpozději mělo být provedeno) vyúčtování, neboť od toho okamžiku se záloh již nemůže domáhat, ale může se domáhat jen dluhu z vyúčtování. Vyúčtování služeb bylo vyhotoveno dne , datum, (a dle § 7 odst. 4 zákona č. 67/2013 Sb. mělo být provedeno nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období, tj. služby za rok 2021 měly být vyúčtovány nejpozději do , datum, ). Těchto částek se tak již žalobkyně nemůže domáhat, v této části tedy není žaloba důvodná.

23. Dále žalobkyně požadovala uhradit dluh z vyúčtování ve výši 7 645 Kč (v žalobě uvedený celkový dluh 8 756 Kč po odečtení penále 1 111 Kč). Soud však shledal, že toto vyúčtování nemá žádné právní účinky, neboť je nesrozumitelné. Jak bylo uvedeno výše, ačkoliv se ve vyúčtování uvádí skutečný nedoplatek 7 645 Kč, celkový závěr vyúčtování je takový, že dokonce vznikl přeplatek ve výši 1 230 Kč, který má být žalované vrácen. Není vůbec jasné, z čeho to má vyplývat. Vzhledem k uvedenému závěru o přeplatku z tohoto vyúčtování rozhodně nelze učinit závěr, že by žalovaná měla hradit nějaký nedoplatek. Jelikož z tohoto vyúčtování nelze nijak dovodit, zda tedy došlo k přeplatku nebo nedoplatku, jedná se pro nesrozumitelnost o zdánlivé právní jednání (§ 553 odst. 1 občanského zákoníku), ke kterému se nepřihlíží (§ 554 občanského zákoníku). Navíc i kdyby soud vyšel jen z údajů o podrobném vyúčtování služeb (bez první strany uvádějící přeplatek), ani tak by se nejednalo o vyúčtování správné, a tedy ani řádné. Dle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. To však provedené vyúčtování nesplňuje. Jednak proto, že v tomto vyúčtování nejsou uvedeny veškeré služby, chybí tam náklady na správu vodoměru SV a správu vodoměru TUV, které žalobkyně považovala za paušální platby, ale sjednáno to nebylo. I tyto služby tedy měly být rozúčtovány a uvedeny ve vyúčtování. Současně v tomto vyúčtování není ani správně uvedena výše zaplacených záloh, když uvádí zaplacené zálohy jen ve výši 42 238 Kč, ale dle předložené karty úhrad nájemného bylo na službách uhrazeno celkem 43 848 Kč. Vyúčtování, které nemá předepsané náležitosti, neuvádí správně cenu poskytnutých služeb nebo neuvádí skutečnou výši zaplacených záloh, není vyúčtováním řádným, a nemůže tak založit splatnost dluhu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Pro úplnost soud uvádí, že soud je povinen zkoumat, zda vyúčtování bylo provedeno řádně a stalo se splatným, bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky dle § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. (viz též uvedený rozsudek Nejvyššího soudu). Pokud vyúčtování nebylo řádné, nemohlo založit splatnost nedoplatku. Nárok na zaplacení tvrzeného dluhu na službách ve výši 7 645 Kč z výše uvedených důvodů soud neshledal oprávněným.

24. Soud tedy rekapituluje, že shledal žalobu důvodnou co do dlužného nájemného ve výši 10 928 Kč s úrokem z prodlení z jednotlivých měsíčních plateb. V tomto rozsahu proto žalobě vyhověl a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 občanského soudního řádu. Ve věci byla žalobkyně částečně úspěšná a částečně neúspěšná, dále částečně vzala žalobu zpět z důvodu na své straně, v tomto rozsahu tedy zavinila zastavení řízení, resp. také nebyla úspěšná. Žalobkyně tak zavinila zastavení řízení do částky 1 111 Kč (výrok I.), neúspěšná byla do částky 7 721 Kč (výrok III.), neúspěch tedy činí celkem 8 832 Kč, úspěšná byla do částky 10 928 Kč (výrok II.). Úspěch žalobkyně tak představuje 55 % z žalované částky, neúspěch 45 %, rozdíl činí 10 %, úspěšnější žalobkyně proto má právo na náhradu 10 % nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) 2x1 900 Kč a za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (jednoduchá výzva k plnění, když předložená výzva neobsahuje skutkový a právní rozbor) 950 Kč, tj. celkem odměna 4 750 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 900 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 1 186,50 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, tj. celkem 7 836,50 Kč. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 10 %, tj. 784 Kč.

26. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu za částečné zpětvzetí žaloby ze dne , datum, , když žalobkyně vzala žalobu částečně zpět z důvodů na své straně, toto podání tak soud nepovažuje za úkon potřebný k účelnému uplatňování práva ve smyslu § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.

27. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. , adresa, ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.