14 C 34/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti; žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum , IČO sídlem adresa žalované o zaplacení 53 500 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do zaplacení částky 3 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 500 Kč od [datum] do zaplacení a co do zaplacení částky 38 500 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 0,02 % denně z částky 30 000 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 0,02 % denně z částky 11 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně, první splátku do posledního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci, a další do posledního dne každého následujícího měsíce, a to pod ztrátou výhody splátek.

III. Žaloba se zamítá co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, co do rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do [datum] a úrokem z prodlení ve výši 0,02 % denně z částky 30 000 Kč od [datum] do [datum] a co do rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 500 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 0,02 % denně z částky 11 500 Kč od [datum] do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 741 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 1 152 Kč, a to po právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení původně částky 53 800 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl být splacen dne [datum] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek žalobkyně, kde žalovaná akceptovala návrh smlouvy zadáním zaslaného SMS kódu. Ve smlouvě se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Jelikož žalovaná byla v prodlení s úhradou 5 splátek, činí celková výše sankce 2 500 Kč. Dále měla žalobkyně dle smlouvy nárok na poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, který žalobkyně požaduje za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky ve výši 21 000 Kč. Předmětem žaloby tak měla být nesplacená jistina úvěru 30 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 21 000 Kč a smluvní pokuta 2 500 Kč. Ačkoliv součet těchto částek činí 53 500 Kč, žalobkyně uváděla, že žalované nároky činí celkem 53 800 Kč, a požadovala tuto částku zaplatit spolu s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

2. V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že z důvodu písařské chyby opravuje žalobní návrh ohledně výše dlužné částky, kdy správně má být 53 500 Kč. Vzhledem k tomu, že před podáním žaloby nebyly z důvodu administrativní chyby započteny platby ve výši 3 500 Kč, je správně konečná žalovaná dlužná částka 50 000 Kč. Žalobkyně proto opravuje žalobu tak, že požaduje uhradit částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky. Dále uvedla, že žalovaná po podání žaloby uhradila částku ve výši 38 500 Kč (dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 1 500 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 1 500 Kč, dne [datum] částku 1 500 Kč a dne [datum] částku 30 000 Kč), která byla započtena na poplatek za poskytnutí úvěru, smluvní pokutu a částečně na jistinu. Dále žalovaná zaplatila částku 5 000 Kč na účet advokáta, tato byla započtena na náklady právního zastoupení. Proto žalobkyně vzala žalobu částečně zpět do částky 38 500 Kč a nadále požadovala zaplatit částku 11 500 Kč s úrokem z prodlení vzhledem k uvedeným úhradám.

3. K tomuto podání soud uvádí, že za opravu lze považovat jen opravu žalované částky na 53 500 Kč. V tomto směru byla žaloba skutečně neurčitá, jak je uvedeno výše, když žalovaná částka neodpovídala součtu uvedených nároků (a v tomto směru soud také žalobkyni vyzýval k vysvětlení usnesením ze dne [datum]). Pokud však žalobkyně chtěla žalobu„ opravit“ tak, že žalovaná částka činí jen 50 000 Kč, neboť opomněla zohlednit platby ve výši 3 500 Kč, to již za opravu považovat nelze. V tomto směru totiž žaloba nebyla neúplná, neurčitá či nesrozumitelná, a proto ji nelze ani opravit (viz § 43 občanského soudního řádu). Pokud se žalobce při podání žaloby mýlil v tom, co hodlá uplatnit, nemůže to vést ke změně žalobního návrhu formou opravy. Jinými slovy pokud žaloba není neurčitá či nesrozumitelná, nelze ji ani opravovat. Případný omyl může žalobce řešit jinými procesními nástroji, např. rozšířením (§ 95 občanského soudního řádu) či částečným zpětvzetím žaloby (§ 96 občanského soudního řádu). Toto podání proto soud v této části posoudil dle obsahu (§ 41 odst. 2 občanského soudního řádu) jako částečné zpětvzetí žaloby, když je nepochybné, že žalobkyně jím omezuje podanou žalobu.

4. S ohledem na uvedené zpětvzetí žaloby (do částky 3 500 Kč s úrokem z prodlení a dále do částky 38 500 Kč) proto soud ve výroku I. řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil dle § 96 občanského soudního řádu.

5. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že smlouvu o půjčce na částku 30 000 Kč uzavřela, měla uhradit 5 splátek po 10 200 Kč, celkově měla uhradit 51 000 Kč. Nepopírá, že dlužnou částku neuhradila. Snažila se s žalobkyní dohodnout na nižší platbě, bohužel bezvýsledně. Vymáhací společnost jí odmítla splátkový kalendář. Od července 2021 hradí měsíčně 1 000 Kč na úhradu jistiny a 500 Kč na úhradu nákladů řízení. Dále uvedla, že dostávala na e-mail informace o výši svého závazku a nebylo jí nikdy vysvětleno, jakým způsobem se částka navyšuje a snižuje, proto rozporuje i výši dluhu vůči žalobci. Nerozumí nárůstům dlužné částky. Následně uvedla, že dne [datum] uhradila žalobkyni původní jistinu úvěru ve výši 30 000 Kč (kvůli tomu vypověděla penzijní pojištění a získanou částku použila na úhradu dluhu), na dluh uhradila 12 000 Kč, na náklady právního zastoupení 5 000 Kč. Je v evidenci Úřadu práce, podnikatelskou činnost nevykonává. Její majetkové poměry jí neumožňují uhradit celou částku ihned, chtěla by hradit v měsíčních splátkách po 1 500 Kč měsíčně a náklady řízení ve splátkách po 500 Kč měsíčně. Aktuálně sice nemá příjmy, ale vypomáhá jí manžel, i když spolu nežijí. Také očekává výplatu přeplatku za elektřinu a na službách dohromady asi 5 500 Kč, ty chce také na úhradu dluhu použít.

6. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti žalobkyně, která se z jednání omluvila.

7. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

8. Z předložené smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že v této je uvedeno, že ji uzavřela žalobkyně s žalovanou jako klientem. Dále je uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že žalobkyně poskytne žalované úvěr ve výši 30 000 Kč na její účet, doba trvání úvěru je 70 dní od čerpání úvěru, den konečné splatnosti úvěru je [datum]. Poplatek za poskytnutí úvěru činí 1 % za každý den čerpání úvěru a bude účtován jen do dne konečné splatnosti úvěru (bod 5.3 smlouvy). Úvěr měl být splacen spolu s poplatkem za poskytnutí v 5 splátkách po 10 200 Kč splatných po 14 dnech, první splátka dne [datum], poslední dne [datum]. Bylo sjednáno, že v případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky je žalovaná povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 500 Kč (bod 8.1 smlouvy) a že v případě prodlení po dni konečné splatnosti úvěru je žalovaná povinna hradit úrok z prodlení, a to do 90 dnů od konečné splatnosti úvěru ve výši 0,5 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru, v případě déle trvajícího prodlení ve výši 0,02 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru (bod [číslo] smlouvy). Dále bylo sjednáno, že platby jsou provedeny dnem připsání na účet žalobkyně (bod 5.7 smlouvy) a že hrazené částky budou použity na úhradu dluhu v tomto pořadí: na smluvní pokutu, úrok z prodlení, poplatek za poskytnutí úvěru, jistinu (bod 5.8 smlouvy). Na smlouvě se nachází podpis za žalobkyni, v části pro podpis žalované je uveden kód SMS verifikace.

9. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že žalovaná zaslala žalobkyni dne [datum] částku 1 Kč ze svého účtu a že žalobkyně zaslala žalované dne [datum] částku 30 000 Kč na její účet (jedná se o účet uvedený ve smlouvě a současně účet, ze kterého žalovaná odeslala dne [datum] částku 1 Kč, jak bylo uvedeno).

10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že touto právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky. Dle podacího lístku byla tato výzva odeslána dne [datum].

11. Z výpisů z účtu, oznámení o provedení příkazu k úhradě a záznamu z klientského profilu předložených žalovanou bylo zjištěno, že žalovaná uhradila žalobkyni (na její účet a pod v.s. uvedenými v žalobě i v předžalobní výzvě) dne [datum] částku 500 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku celkem 1 000 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku celkem 1 000 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 1 500 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 1 500 Kč, dne [datum] částku 1 500 Kč a dne [datum] částku 30 000 Kč, která byla žalobkyni připsána dne [datum] (dle záznamu z klientského profilu). Popis platby 30 000 Kč byl„ úhrada jistiny úvěru [číslo] [celé jméno žalované]“. Celkem tedy žalovaná uhradila žalobkyni 42 000 Kč (z toho 3 500 Kč před podáním žaloby). Dále žalovaná uhradila na účet právního zástupce žalobkyně (na účet uvedený v žalobě i předžalobní výzvě k zaplacení nákladů řízení) v období od [datum] do [datum] celkem 5 000 Kč.

12. Z e-mailů předložených za období od za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně opakovaně vyzýval žalovanou k zaplacení dlužné částky. Žalovaná na výzvy reagovala, uváděla, že dluh splácí, přesto se uváděný dluh stále navyšoval, z prvotních 76 520 Kč až na 107 768,01 Kč. V žádné zprávě nebylo nijak blíže vysvětleno, z čeho se má uváděný dluh skládat.

13. Z prohlášení žalované o jejích osobních, majetkových a výdělkových poměrech soud zjistil, že v tomto uvedla, že není zaměstnaná, je v evidenci Úřadu práce od [datum]. Nepodniká, za poslední zdaňovací období měla příjmy 2 700 Kč. Podpora v nezaměstnanosti jí byla vyplácena do [datum], v současnosti je bez podpory. Nemá majetek větší hodnoty. Manžel má průměrnou měsíční čistou mzdu 37 000 Kč, žijí odděleně. Uvedla dluhy v celkové výši přes 600 000 Kč s tím, že s platbami jí pomáhá manžel.

14. Z potvrzení Úřadu práce ze dne [datum] a z kartičky evidence bylo zjištěno, že žalovaná je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání od [datum], podpora v nezaměstnanosti jí byla poskytována do [datum].

15. Na základě předložených listinných důkazů, o jejichž pravosti a pravdivosti nebyl důvod pochybovat, a shodných tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 občanského soudního řádu) vzal soud za prokázané, že předložená smlouva o podnikatelském úvěru byla uzavřena, že žalobkyně poskytla žalované částku 30 000 Kč a že žalovaná uhradila žalobkyni částku 42 000 Kč a právnímu zástupci na náklady řízení částku 5 000 Kč. To vše bylo mezi účastníky nesporné, předložené důkazy to dokládají. Soud dále nemá důvod pochybovat ani o pravosti předložené e-mailové komunikace, byť pro rozhodnutí ve věci v podstatě nemá význam. Stejně tak soud nemá důvod pochybovat o pravdivosti prohlášení žalované o jejích poměrech, její evidenci u Úřadu práce potvrzuje předložené potvrzení.

16. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Nebyly shledány důvody pro neplatnost smlouvy, tyto ani nebyly tvrzeny (§ 586, § 588 občanského zákoníku). Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované dne [datum] částku 30 000 Kč a žalovaná byla povinna tuto částku vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru za období od poskytnutí úvěru ([datum]) do dne konečné splatnosti úvěru ([datum]), tj. za 70 dní. Poplatek za poskytnutí úvěru tak činí 21 000 Kč.

17. Úvěr měl být splacen v 5 splátkách. Ve smlouvě byla dále sjednána pro případ prodlení žalované se splátkami smluvní pokuta dle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku, a to ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou jakékoliv splátky. Jelikož žalovaná porušila své povinnosti ze smlouvy tím, že žádnou splátku řádně neuhradila a dostala se do prodlení se všemi 5 splátkami, je povinna smluvní pokutu ve výši celkem 2 500 Kč zaplatit.

18. Soud tedy shledal, že žalovaná byla povinna částku celkem 53 500 Kč žalobkyni zaplatit.

19. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že žalovaná je povinna v případě prodlení hradit úrok z prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, použije se výše stanovená nařízením vlády. Účastníci si v souladu s uvedeným ustanovením dohodli výši úroku z prodlení a současně si odchylně od zákona dohodli, že úrok z prodlení bude žalovaná hradit jen za dobu po dni konečné splatnosti úvěru a jen z nesplaceného zůstatku jistiny. Taková dohoda je přípustná a je v souladu se zákonem (§ 1 odst. 2) občanského zákoníku. Rozhodující je tedy dohoda účastníků.

20. Jak je uvedeno výše, žalovaná uhradila žalobkyni částku 42 000 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno, že platby budou započítávány nejprve na smluvní pokutu, poté na úrok z prodlení, poplatek za poskytnutí úvěru a na jistinu. Jak je uvedeno výše, žalobkyně platby započítávala na celkovou dlužnou částku (na smluvní pokutu, poplatek a poté na jistinu), nikoliv na úrok z prodlení (a v tomto smyslu vzala žalobu částečně zpět). To však nemá vliv na celkovou dlužnou částku a je ve prospěch žalované, když se tím snižuje úročená částka. Zde je opět rozhodující dohoda účastníků, proto i když žalovaná určila částku 30 000 Kč na úhradu jistiny, je třeba veškeré platby započítat v souladu se smlouvou (rozhodující je zde opět dohoda účastníků dle § 1 odst. 2 občanského zákoníku, která má přednost před zákonnou úpravou dle § 1932 občanského zákoníku). Soud tedy z toho vyšel a započetl platby nejprve na smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč, poté na poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 21 000 Kč a teprve zbytek na jistinu ve výši 30 000 Kč. Vzhledem k výši plateb tak byla první platba na jistinu až částka 30 000 Kč zaplacená dne [datum] (rozhodující je dle smlouvy datum připsání na účet žalobkyně, shodně § 1957 odst. 1 občanského zákoníku), po které zůstává na jistině zaplatit 11 500 Kč.

21. Pro úplnost soud uvádí, že pokud jde o další částku 5 000 Kč na náklady řízení, tak ty žalovaná hradila nikoliv žalobkyni, ale jejímu zástupci, s jasným úmyslem hradit právě náklady řízení. Nebyla tedy určena na úhradu dluhu ze smlouvy, a nelze ji tak na úhradu dluhu započítat.

22. Dle smlouvy měla žalovaná po dobu prvních 90 dnů prodlení hradit úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně, což je více, než žalobkyní požadovaných 8,25 % ročně. Při vázanosti návrhem, který soud není oprávněn překročit (§ 153 odst. 2 občanského soudního řádu), proto soud přiznal jen požadovanou výši úroku z prodlení. Po uplynutí 90 dnů měla žalovaná hradit jen 0,02 % denně, což je méně, než žalobkyní požadovaných 8,25 % ročně (asi 7,3 % ročně, závisí ovšem na počtu dnů v roce).

23. Soud proto žalované uložil zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu 11 500 Kč s úrokem z prodlení z částky 30 000 Kč (jistina) ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] (90. den) a ve výši 0,02 % denně od [datum] do [datum] (částečná úhrada na jistinu) a s úrokem z prodlení z částky 11 500 Kč od [datum] do zaplacení.

24. Co do zbylého úroku z prodlení soud žalobu zamítl, když žalobkyně měla nárok na úrok z prodlení jen z dlužné jistiny a po uplynutí 90 dnů od splatnosti jen ve výši 0,02 % denně (jelikož nelze provést přepočet na roční sazbu, soudu nezbylo, než výrok formulovat tak, že se žaloba zamítá co do rozdílu sazeb).

25. Pokud žalovaná namítala, že jí žalobkyně (resp. vymáhací společnost) odmítla poskytnout splátkový kalendář, to na rozhodnutí nemá vliv. Žalobkyně jako věřitel není povinna umožnit dlužníkovi splátky. Rozhodující zde je to, jak bylo placení dohodnuto ve smlouvě, neboť tato dohoda je pro účastníky závazná. Pokud dále žalovaná uváděla, že z e-mailových zpráv právního zástupce žalobkyně nebylo zřejmé, jak se navyšuje dlužná částka, ani to není pro rozhodnutí podstatné. I když soud souhlasí s žalovanou, že z těchto zpráv skutečně není zřejmé, proč se dluh navyšuje a co mají uváděné dlužné částky představovat, podstatné je to, co žalobkyně uplatnila v tomto řízení. Nároky uplatněné v tomto řízení pak soud shledal důvodnými (vyjma části úroku z prodlení), jak je uvedeno výše. Tyto nároky vyplývají ze smlouvy, předložená e-mailová komunikace na ně neměla žádný vliv.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, a podle § 146 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Žaloba byla vzata zpět do částky 38 500 Kč pro chování žalované, která po podání žaloby tuto částku uhradila (to lze tedy podřadit pod celkový úspěch žalobkyně). Do částky 3 500 Kč, ohledně které vzala žalobkyně také žalobu částečně zpět, však zavinila zastavení řízení žalobkyně, neboť tato částka byla zaplacena již před podáním žaloby, žaloba tedy v této části nebyla důvodná. Žalobkyně dále byla úspěšná do částky 11 500 Kč (Soud pro zjednodušení odhlédl od úroku z prodlení, ohledně kterého byla žaloba zamítnuta téměř z poloviny a který tak pro posouzení úspěchu není zásadní). Celkový úspěch žalobkyně tak činí celkem 50 000 Kč (částka 38 500 Kč, částka 11 500 Kč), neúspěch 3 500 Kč. Žalobkyně tedy byla úspěšná z 93 %, neúspěšná ze 7 %, rozdíl činí 86 %, úspěšnější žalobkyně má tedy právo na náhradu 86 % nákladů řízení.

27. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé návrhy liší pouze označením žalovaného a vyplněním dat a částek (obdobné žaloby jsou u zdejšího soudu vedeny např. pod sp. zn. 30 C 437/2020 nebo 34 C 443/2021), byly náklady řízení do podání žaloby stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. I když toto ustanovení má být použito jen v případě, že předmětem řízení je peněžité plnění do částky 50 000 Kč, přičemž v tomto řízení byla předmětem žaloby částka 53 500 Kč, soud shledal, že přesto je namístě toto ustanovení aplikovat. Jak je uvedeno výše, jen chybou žalobkyně byla uplatněna částka 53 500 Kč, i když žalovaná před podáním žaloby uhradila částku 3 500 Kč, k datu podání žaloby tak činil dluh jen 50 000 Kč. Vůči žalované by bylo krajně nespravedlivé, aby jen z důvodu chyby na straně žalobkyně musela hradit podstatně vyšší náklady řízení, než kdyby žalobkyně uplatnila jen to, co jí náleželo.

28. Náklady žalobkyně tak tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3x 500 Kč, tj. celkem 1 500 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, odměna za zastupování za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (částečné zpětvzetí) 1 630 Kč, náhrada hotových výdajů za 1 úkony právní služby 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 783,30 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (v rozsahu, ve kterém se nevrací), tj. celkem 5 513,30 Kč. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 86 %, tj. 4 741 Kč.

29. Za částečné zpětvzetí žaloby soud přiznal žalobkyni odměnu dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (v návaznosti na § 11 odst. 3 advokátního tarifu), když se jedná o úkon jednoduchý, který nedosahuje náročnosti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu.

30. Podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu se náklady řízení platí k rukám právního zástupce žalobkyně.

31. Pro úplnost soud uvádí, že právo na náhradu nákladů řízení vzniká až rozhodnutím soudu, proto je soud povinen rozhodnout o jejich náhradě v plné výši, i když již byly (zálohově) uhrazeny. Zaplacenou částku si však žalovaná může započíst vůči této povinnosti.

32. Podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit dlužnou částku ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně. Soud shledal, že je namístě dát žalované příležitost uhradit dluh ve splátkách, které požadovala. Vyšel přitom zejména z toho, že žalovaná projevuje snahu dluh uhradit, v průběhu řízení také větší část již uhradila. Při placení ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně dojde k zaplacení do jednoho roku, proto má soud za to, že se toto rozhodnutí podstatně nedotkne žalobkyně. Ostatně vzhledem k tomu, že žalovaná aktuálně nemá vlastní příjmy ani majetek vyšší hodnoty, nelze očekávat, že by se žalobkyně domohla zaplacení dříve, i kdyby soud splátky nepovolil. I když žalovaná v současnosti nemá příjmy, tak dosud splátky hradila, uvádí, že se splácením jí pomáhá manžel, očekává další příjmy, které hodlá na úhradu dluhu použít. Proto soud shledal, že ani aktuální nedostatek příjmů žalované nebrání povolení splátek. Pokud by žalovaná splátky řádně nehradila, bude žalobkyně dostatečně chráněna tím, že splátky jsou povoleny pod ztrátou výhody splátek, to znamená, že kdyby žalovaná kteroukoliv splátku neuhradila včas, stane se celý dluh okamžitě splatným.

33. V případě zaplacení nákladů řízení soud stanovil zákonnou lhůtu 3 dnů, když tyto již byly zálohově zcela uhrazeny, jak je uvedeno výše, rozhodovat o splátkách tak již není nutné.

34. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, se v případě částečného zastavení řízení vrací soudní poplatek snížený o 20 %, nejméně o 1 000 Kč. Jelikož žalobkyně vzala žalobu částečně zpět před prvním jednáním, soud rozhodl o vrácení části soudního poplatku. Žalobkyně zaplatila na soudním poplatku 2 152 Kč, proto soud rozhodl o vrácení soudního poplatku ve výši 1 152 Kč (rozsahu zpětvzetí by odpovídala větší část soudního poplatku, musí však zůstat zaplaceno alespoň 1 000 Kč).