14 C 349/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Zemanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 106 213,24 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 48 180 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky 58 033,24 Kč s úrokem z prodlení z částky 85 783 Kč ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 78,08 % ročně z částky 68 976,33 Kč od , datum, do , datum, ve výši 3 005,10 Kč, a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 68 976,33 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 275 731 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky celkem 106 213,24 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím emailové komunikace, přičemž podpis žalovaného byl proveden doplněním jedinečného kódu po zaslání verifikační platby 1 Kč a SMS zprávy. Žalovaný při podpisu smlouvy zároveň sjednal pojištění schopnosti splácet. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit společně s úrokem v sazbě 78,08 % ročně, a to ve 48 měsíčních splátkách po 5 455 Kč, jejichž součástí byly i úhrady pojistného po 668 Kč měsíčně, splatných vždy k 19. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červen 2024. Žalovaný však uhradil pouze 4 splátky po 5 455 Kč, poslední dne , datum, . V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo žalobkyni právo na zaplacení dvou smluvních pokut po 499 Kč za splátek č. , hodnota, , 6, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, a na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 2 x 200 Kč u splátek č. , hodnota, , u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů. Následně v důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátky č. , hodnota, splatné dne , datum, o délce 65 dnů došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru k datu , datum, . Ke dni zesplatnění úvěru se stala splatná celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru. Tato nová jistina úvěru činí 82 381,16 Kč a žalovaný byl povinen ji uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Jelikož žalovaný novou jistinu nezaplatil, vzniklo žalobkyni právo smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalovaný ani po zaslání předžalobní výzvy už neuhradil ničeho. Žalobkyně se tedy domáhala zaplacení částky 85 783 Kč (sestávající z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 82 381,16 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč a úhrady za pojištění schopnosti splácet ve výši 2 004 Kč), s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 85 783 Kč ročně od , datum, do zaplacení, dále částky 20 430,24 Kč jakožto smluvní pokuty, úroku ve výši 78,08 % ročně z částky 68 976,33 Kč od , datum, do , datum, ve výši 3 005,10 Kč, a úroku za dobu od 91. dne prodlení žalovaného v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve výši 12,75 % ročně z částky 68 976,33 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 275 731 Kč.

2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu tak, že úvěruschopnost žalovaného prověřovala na základě dokladů o příjmech, výpisu z databáze NRKI, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z dokladů o příjmech žalovaného vyplynulo, že jeho celkový čistý měsíční příjem činí 21 300 Kč. Dále vycházela z měsíčních výdajů ve výši 12 729 Kč, kdy vycházela z částky životního minima, jelikož žalovaný neuvedl vyšší částku, vyjma splátek úvěrů či nákladů na bydlení. Náklady na bydlení žalovaný uvedl ve výši 4 621 Kč (nájemné + inkaso) a žalobkyně z této částky vycházela, nemá k dispozici doklad o výši nájemného anebo jiné potvrzení o nákladech žalovaného souvisejících s bydlením. Dále žalovaný uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalobkyně zohlednila, že žalovaný měl v době uzavření předmětné úvěrové s žalobkyní uzavřenou další souběžnou úvěrovou smlouvu, načež ve výdajích žalovaného počítala s měsíční splátkou ve výši 3 248 Kč. K ostatním výdajům žalovaného nemá žalobkyně další doklady. Žalobkyně vycházela ohledně výdajů z údajů uvedených žalovaným, které svým podpisem potvrdil v kartě hodnocení klienta, a dále žalovaný prohlásil, že nemá žádné splatné dluhy, nebyla proti němu podána jakákoli žaloba a ani si není vědom důvodu, pro které by se tak mohlo stát, není vůči němu vydán exekuční titul na peněžité plnění, není proti němu vedeno exekuční řízení či řízení o výkon rozhodnutí, nenachází se v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku, nebyl proti němu podán insolvenční návrh, ani v posledních třech letech nebyl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku. Bylo právě povinností žalovaného uvést pravdivě a úplně údaje o jeho výdajích, když jinak by se mohl dopustit i trestného činu. Žalobkyně dále zohlednila rezervu 1 000 Kč, načež volné zdroje ke splácení činily 7 571 Kč. Žalobkyně dále prověřovala, že žalovaný ani jeho zaměstnavatel nebyli evidováni v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, jeho doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný. Na základě těchto údajů a informací z dotazovaných registrů byl proveden tzv. scoring klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), jenž byl podkladem pro rozhodnutí o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalobkyně tedy měla k dispozici řadu listin prokazujících příjem žalovaného, ohledně výdajů vycházela ze sdělení žalovaného, ověřila si z veřejných registrů informaci ohledně jeho případných dalších závazků, načež dospěla k závěru, že příjem žalovaného měl postačovat k úhradě sjednaných splátek. Takové zkoumání úvěruschopnosti považuje žalobkyně za zcela dostačující. Žalovaný mohl a měl posoudit důsledky, jaké pro něj bude uzavření úvěrové smlouvy mít, se všemi podmínkami byl zcela jasným a srozumitelným způsobem seznámen, finanční prostředky od žalobkyně přijal a na podmínky úvěrové smlouvy přistoupil.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud k projednání věci nařídil jednání, k němuž se dostavila pouze žalobkyně. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil ani nepožádal o odročení jednání, ačkoli byl předvolán řádně a včas. Proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

5. Soud z provedených listinných důkazů zjistil následující.

6. Výpisem z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně má povolení k poskytování spotřebitelských úvěrů jiných než na bydlení.

7. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že byla sjednána mezi žalovaným a žalobkyní. Žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit tento úvěr včetně smluveného úroku, a to ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 5 455 Kč splatných vždy k 19. dni v měsíci. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 229 776 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 78,08 % ročně, RPSN 113,07 % ročně. Dále žalovaný sjednal pojištění schopnosti splácet úvěr, kdy pojistné bylo sjednáno ve výši 13,95 % ze splátky, přičemž úhrada pojistného byla součástí výše uvedených splátek. Dále byly ve smlouvě sjednány sankce za prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů, kdy v takovém případě byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů v částce 200 Kč, a v případě prodlení s úhradou splátky či její části o více než 30 dní, byl žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Při prodlení žalovaného s úhradou splátky o více než 65 dní bylo sjednáno automatické zesplatnění úvěru. V případě zesplatnění úvěru se dosud nesplacené splátky stávají součástí jistiny, kdy tato nová jistina je splatná v den následující po zesplatnění úvěru. V případě, že nebude nová jistina uhrazena řádně a včas je žalovaný povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny za každý den prodlení s úhradou nové jistiny. Namísto podpisu žalovaného byl připojen jedinečný kód , hodnota, dne , datum, v , hodnota, hod.

8. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným bylo sjednáno, že smlouva bude uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, přičemž podpis na smlouvě a dalších souvisejících dokumentech měl být žalovaným proveden tak, že zašle žalobkyni SMS zprávu, kterou vyjádří souhlas se smlouvou a dalšími dokumenty, a která bude obsahovat jméno a příjmení žalovaného a jedinečný kód odpovídající variabilnímu symbolu platby ve výši 1 Kč, která byla žalobkyní zaslána na účet žalovaného. I tento dodatek je opatřen jedinečným kódem , hodnota, .

9. Z přílohy č. , hodnota, smlouvy o úvěru – pojištění schopnosti splácet úvěr ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný si při podpisu smlouvy o úvěru sjednal i pojištění, kdy výše pojistného byla sjednána na 668 Kč měsíčně. Příloha je opatřena jedinečným kódem , hodnota, . Podle přihlášky do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry se žalovaný k pojištění přihlásil, konkrétně sjednal pojištění balíček B, a přihláška je opatřena jedinečným kódem , hodnota, . V informačním dokumentu o pojistném produktu a informaci o pojištěné jsou uvedeny podrobnější informace o sjednaném pojištění, které nejsou pro posouzení věci podstatné.

10. Z předsmluvního formuláře ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že v něm jsou uvedeny informace vztahující se ke smlouvě o úvěru zejména ohledně výše úvěru, podmínek čerpání, doby trvání, splácení, celkové částky, kterou je třeba zaplatit, výše úroku a RPSN, sankce v případě prodlení s úhradou splátek a lustrace v rejstřících SOLUS a NRKI pro posouzení úvěruschopnosti. Tyto informace se kryjí se smluvními ujednáními v samotné smlouvě o úvěru.

11. Z oznámení věřitele o schválení úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně schválila uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ve znění dodatku č. , hodnota, . Přílohou tohoto oznámení byl splátkový kalendář, v němž byly rozepsány měsíční splátky úvěru včetně úhrady za pojištění ve výši 5 455 Kč, poslední splátka měla být splatná dne , datum, . Dále bylo přílohou jedno vyhotovení smlouvy o úvěru, dodatek č. , hodnota, a informace o pojištění. Podle dodejky k oznámení o schválení úvěru byly tyto dokumenty žalovanému doručeny dne , datum, .

12. V dokumentu „, název, )“ je uveden technický popis uzavření smlouvy a jejího podpisu u smluv o spotřebitelském úvěru uzavíraných na dálku pomocí SMS kódu.

13. Podle interních informací žalobkyně byla na účet žalovaného č. , č. účtu, dne , datum, hod. zaslána 1 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, a téhož dne v , hodnota, hod. byla na jeho telefonní číslo , tel. číslo, SMS, ve které bylo uvedeno, že mu byla na bankovní účet zaslána platba 1 Kč, a aby variabilní symbol této platby použil jako podpisový kód. Dne , datum, v , hodnota, hod. zaslal žalovaný žalobkyni SMS s textem „Souhlasím , Jméno žalovaného, , hodnota, “.

14. Podle dokladu o vyplacení úvěru , právnická osoba, . byla dne , datum, zaslána žalobkyní na účet žalovaného č. , č. účtu, částka 70 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .

15. K prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila informativní výpis z bankovního účtu žalovaného , č. účtu, u , právnická osoba, ., který vytiskl žalovaný z internetového bankovnictví dne , datum, . V něm jsou uvedeny 4 příchozí úhrady na účet žalovaného ze dne , datum, ve výši 19 814 Kč, ze dne , datum, ve výši 24 142 Kč, ze dne , datum, ve výši 19 337 Kč a ze dne , datum, ve výši 20 923 Kč z účtu , právnická osoba, .

16. Dále žalobkyně doložila fotografii občanského průkazu žalovaného.

17. V prohlášení klienta žalovaný prohlásil, mj. že nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě či státu, nebyla proti němu podána žaloba ani proti němu není vedeno exekuční řízení či insolvenční řízení, veškeré údaje, které žalobkyni poskytl, jsou pravdivé a úplné. Tento dokument je opatřen jedinečným kódem , hodnota, . V prohlášení o politické exponovanosti žalovaný uvedl, že není a v posledních 10 letech nebyl politicky exponovanou osobou. I tento dokument je opatřen jedinečným kódem , hodnota, .

18. V hodnocení klienta je uvedeno, že analýzu bonity vyplňuje zprostředkovatel úvěru. Je zde uveden pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání ve výši 21 300 Kč, výdaje žalovaného sestávající z životního minima 4 860 Kč, nákladů na bydlení ve výši 4 621 Kč a splátek žalobkyni ve výši 3 248 Kč a dále je zde uvedena rezerva 1 000 Kč. Jsou zde uvedeny údaje zaměstnavateli žalovaného , právnická osoba, . Dále je uvedeno, že žalovaný má maturitu, bydlí ve vlastním bydlení, nežije s manželkou či partnerkou ve společné domácnosti, je svobodný. I tento dokument je opatřen jedinečným kódem , hodnota, .

19. Podle výpisu NRKI (nebankovního registru klientských informací) bylo u žalovaného evidováno 10 žádostí o úvěr a žalovaný byl zařazen do kategorie V, tj. do druhé nejrizikovější kategorie. Částka expozice je uvedena 229 069 Kč, limit 108 300 Kč a dluh po splatnosti 0 Kč.

20. Podle výpisu z databáze CRIBIS byl žalovaný nalezen alespoň v jednom z prověřovaných seznamů a byl tak zařazen do střední kategorie z hlediska jeho celkové hodnocení.

21. V kartě klienta je uveden přehled poskytnutých finančních prostředků 70 000 Kč, uhrazené částky 21 820 Kč, aktuální výše dluhu včetně úroků a smluvních pokut a přehled splátek, které žalovaný uhradil, kdy poslední splátku splatnou dne , datum, ve výši 5 455 Kč uhradil dne , datum, a další splátku již nezaplatil.

22. Výzvou k zaplacení ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě splátek č. , hodnota, splatných , datum, a dále k úhradě nákladů vzniklých v souvislosti s jeho prodlením ve výši 200 Kč a smluvní pokuty ve výši 499 Kč. Žalovaný byl rovněž upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.

23. Výzvou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě splátek č. , hodnota, splatných dne , datum, , a dále k úhradě nákladů vzniklých v souvislosti s jeho prodlením ve výši 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 998 Kč. Žalovaný byl rovněž upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.

24. Oznámením ze dne , datum, oznámila žalobkyně žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě dlužné částky 85 783 Kč.

25. Předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzvala právní zástupkyně žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných částek. Podle podacího archu byla předžalobní výzva žalovanému zaslána dne , datum, .

26. Soud dále ze spisu sp. zn. 14 C 147/2025 provedl důkaz sdělením banky , právnická osoba, . ze dne , datum, , dle kterého zjistil, že žalovaný je majitelem účtu č. , č. účtu, , a dále provedl důkaz výpisem z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, . Z něj zjistil zejména to, že dne , datum, došla na účet žalovaného platba ve výši 1 Kč pod VS: , var. symbol, , s popisem pojištěná půjčka , hodnota, , podpisový kód a identifikace klienta pro poskytnuti spotřebitelského úvěru , právnická osoba, . Dne , datum, pak došla platba ve výši 70 000 Kč od žalobkyně pod VS: , var. symbol, , označena jako výplata půjčky.

27. Dále soud z výpisu z účtu zjistil to, že konečný zůstatek činil 5,82 Kč. Žalovaný v období před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru dne , datum, čerpal a splácel další úvěry. Dne , datum, je zde příchozí platba od žalobkyně ve výši 43 000 Kč pod VS: , var. symbol, , označena výplata půjčky. Dle variabilního symbolu lze spárovat odchozí platby, tj. splátky na tento úvěr ve výši 3 702 Kč dne , datum, a , datum, . Další příchozí platba je ze dne , datum, ve výši 16 000 Kč od , právnická osoba, označena půjčka od , právnická osoba, č. , hodnota, . Dle variabilního symbolu lze spárovat odchozí platby, tj. splátky na tento úvěr ve výši 5 050 Kč dne , datum, a , datum, . Další příchozí platba 9 000 Kč dne , datum, od , právnická osoba, označena dodatečná půjčka od , právnická osoba, . Další příchozí platby jsou od , právnická osoba, . ze dne , datum, ve výši 8 000 Kč a ze dne , datum, ve výši 9 418 Kč obě označené Váš , právnická osoba, úvěr. Dle variabilního symbolu lze spárovat splátky na tento úvěr ve výši 1 112,48 Kč dne , datum, , ve výši 2 490 Kč dne , datum, a ve výši 2 570,21 Kč dne , datum, . Další příchozí platby jsou od společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, . ve výši 1 200 Kč ze dne , datum, a ve výši 2 500 Kč ze dne , datum, , přičemž dle variabilního symbolu lze spárovat splátky na tento úvěr ve výši 3 000 Kč dne , datum, , 250 Kč dne , datum, a 3 230 Kč dne , datum, . Další příchozí platba je ze dne , datum, ve výši 5 000 Kč od , právnická osoba, ., označena jako zápůjčka. Dle variabilního symbolu lze spárovat splátky na tento úvěr ve výši 7 058 Kč dne , datum, a ve výši 4 250 Kč dne , datum, . Další příchozí platba je ze dne , datum, ve výši 10 600 Kč označena jako poskytnutí spotřebitelského úvěru movinero a dle variabilního symbolu , var. symbol, lze spárovat splátku 10 600 Kč dne , datum, . Další příchozí platby jsou ze dne , datum, , , datum, a , datum, ve výši 200 Kč, 200 Kč, 3 000 Kč a 1 500 Kč označeny jako půjčka dle smlouvy , právnická osoba, od , právnická osoba, Další příchozí platba je ze dne , datum, ve výši 12 000 Kč od , právnická osoba, ., označena jako zápůjčka a dle variabilního symbolu , var. symbol, lze spárovat splátky 1 950 Kč ze dne , datum, a 4 080 Kč ze dne , datum, .

28. Soud se dále ve výpisu z účtu zaměřil na období měsíce dubna 2024 před uzavřením smlouvy o úvěru. Zjistil, že kromě příchozí platby ze mzdy od , právnická osoba, jsou zde i další příchozí platby ze dne , datum, ve výši 17 379 Kč od ČSSZ označeny jako nemocenské s poznámkou , název, sraženo 2 337 Kč. Dále je zde příchozí platba ze dne , datum, ve výši 24 079 Kč od , právnická osoba, a další příchozí platba je ze dne , datum, ve výši 4 309 Kč od Úřadu práce , adresa, n/L, PByd 3/24 (příspěvek na bydlení). Za celé uvedené období od , datum, před poskytnutím úvěru je zde také velké množství odchozích plateb zjevně na sázení a hazard ve výši v řádu stovek korun, avšak ve stovkách případů měsíčně. Jsou zde odchozí platby na , právnická osoba, jen v měsíci , měsíc, , rok, ve zhruba 200 případech po nejčastěji 500 Kč. Dále na , právnická osoba, v jednotkách případů po 200 Kč, Betano desítky případů po zhruba 100 Kč, sazka.cz 200 Kč.

29. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

30. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit včetně úroku, který byl sjednán ve výši 78,08 % ročně, tj. celkovou částku 229 776 Kč, ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 5 455 Kč. Součástí těchto splátek byly i platby pojistného k pojištěné schopnosti splácet, které žalovaný sjednal současně s uzavřením smlouvy o úvěru. Žalovaný žalobkyni zaplatil jen 4 splátky po 5 455 Kč, tj. celkem 21 820 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek výzvami ze dne , datum, a , datum, , avšak žalovaný již neuhradil ničeho, a proto byl úvěr zesplatněn ke dni , datum, . Předžalobní výzvou ze dne , datum, , která byla žalovanému odeslána téhož dne, vyzvala právní zástupkyně žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných částek.

31. Soud se zabýval především tím, zda a jakým způsobem žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Jelikož soud neměl za dostatečná tvrzení uvedená v žalobě a listiny doložené k žalobě, tj. zejména informativní výpis z bankovního účtu žalovaného, fotografie občanského průkazu žalovaného, prohlášení klienta, hodnocení klienta, výpis NRKI, vyzval žalobkyni nejprve písemně k doplnění tvrzení a označení důkazů, na což žalobkyně reagovala tím, že soudu zaslala nad rámec již předložených důkazů výpis CRIBIS a prohlášení o politické exponovanosti. Při jednání soud žalobkyni vyzval podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnila svá tvrzení, jakým způsobem byla posuzována schopnost žalovaného splácet úvěr ze smlouvy o úvěru, zejména z jakých informací a zdrojů právní žalobkyně vycházela při zjišťování příjmů a výdajů a celkové finanční situace žalovaného, a dále ji vyzval, aby označila důkazy k prokázání těchto tvrzení a listinné důkazy předložila soudu. Žalobkyně byla poučena o tom, že pokud nedoplní svá tvrzení a nenavrhne důkazy k jejich prokázání v souladu s touto výzvou, vystavuje se nebezpečí neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene a tím i možnosti pro ni nepříznivého rozhodnutí ve věci. Žalobkyně po této výzvě neuplatnila žádná další tvrzení ani neoznačila žádné další důkazy.

32. Na základě žalobkyní doložených listin tedy soud zjistil, že úvěruschopnost žalovaného posuzovala žalobkyně tak, že žalovaný vyplnil údaje v hodnocení klienta, kde byl uveden měsíční příjem ze zaměstnání u zaměstnavatele , právnická osoba, . ve výši 21 300 Kč, měsíční výdaje ve výši životního minima 4 860 Kč, splátky , právnická osoba, . ve výši 3 248 Kč a výdaje na bydlení 4 621 Kč. Dále je zde uvedena rezerva 1 000 Kč. Žalovaný uvedl bližší údaje o zaměstnavateli , právnická osoba, ., dále uvedl, že je svobodný, nežije s manželkou ve společné domácnosti, vzdělání má středoškolské s maturitou a bydlení má vlastní. Žalovaný dále podepsal předpřipravený formulář prohlášení klienta zjednodušeně ohledně jeho bezdlužnosti a prohlášení o politické exponovanosti. Žalobkyně ověřila údaje pouze o příjmech žalovaného informativním výpisem z účtu, v němž jsou uvedeny jen příjmy žalovaného ze mzdy u zaměstnavatele , právnická osoba, . ze dne , datum, ve výši 19 814 Kč, ze dne , datum, ve výši 24 142 Kč, ze dne , datum, ve výši 19 337 Kč a ze dne , datum, ve výši 20 923 Kč z účtu , právnická osoba, , ale jiné příjmy ani výdaje zde uvedeny nejsou. Dále žalobkyně provedla lustraci v NRKI, dle kterého měl žalovaný 10 evidovaných žádostí o úvěr, a byl tak zařazen do druhé nejrizikovější kategorie. Částka expozice byla 229 069 Kč, limit 108 300 Kč. Dluh po splatnosti sice byl uveden 0 Kč, ale z úplného výpisu z účtu žalovaného je zřejmé, že měl i další dluhy u jiných věřitelů než u žalobkyně. Z výpisu CRIBIS vyplynulo, že žalovaný byl nalezen alespoň v jednom z prověřovaných seznamů a byl tak vyhodnocen jako středně rizikový.

33. Soud dále provedl důkaz výpisem z účtu žalovaného za období předcházející uzavření smlouvy o úvěru od , datum, , jednak za účelem zjištění, zda skutečně na jeho účet byla připsána verifikační platba ve výši 1 Kč a dále připsány finanční prostředky ve výši 70 000 Kč od žalobkyně, a jednak i proto, že z úřední činnosti ze spisu sp. zn. 14 C 147/2025 bylo soudu známo, že žalovanému byl krátce před poskytnutím tohoto úvěru poskytnut i jiný úvěr, a to nejen od žalobkyně. Z výpisu z účtu vyplývají různé příchozí platby nejen od , právnická osoba, , ale např. i od , právnická osoba, . Rovněž je zde uvedena příchozí platba od ČSSZ za nemocenské se srážkou na exekuci a další příchozí platba od úřadu práce, a to příspěvek na bydlení ve výši 4 309 Kč za , měsíc, , rok, . Je možné, že žalovanému na účet chodily i příjmy dalšího člena rodiny, nicméně v kartě klienta nic takového uvedeno není a ostatně takto vysoké celkové příjmy neuváděl ani žalovaný. Z výpisu vyplývá dále to, že žalovaný od začátku , měsíc, , rok, čerpal několik půjček, které nepravidelně splácel. Tyto splátky v kartě klienta nejsou uvedeny. Z výpisu z účtu bylo dále zjištěno, že žalovaný značné množství peněžních prostředků utrácel za hazard.

34. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“), a dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).

35. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

36. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

37. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

38. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

39. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

40. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

41. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

42. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

43. V posuzovaném případě uzavírala žalobkyně s žalovaným úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti dle § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaný ji uzavíral jako fyzická osoba, která při tom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, tedy jako spotřebitel dle § 419 o. z. Zároveň se nejedná o úvěr dle § 4 z. s. ú., na který by se zákon o spotřebitelském úvěru nevztahoval. Proto soud posuzoval předmětnou smlouvu jako smlouvu o spotřebitelském úvěru.

44. Soud se zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy ve smyslu § 86 a 87 z. s. ú., tedy zda poskytovatel úvěru, tj. žalobkyně, splnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. žalovaného, a poskytnout úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Tato povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek. Předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, ani to že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018; nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).

45. Ačkoli by dlužníci obecně měli nést určitou odpovědnost za plnění svých závazků plynoucích z uzavřených úvěrových smluv, zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/201539).

46. Ochrana spotřebitele je celoevropským zájmem (srov. čl. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie) a spotřebitelské právo, ačkoli působící ve formě vnitrostátních zákonů, má svůj původ ve směrnicové úpravě na unijní úrovni. Při aplikaci právních předpisů v oblasti spotřebitelských vztahů je proto nutné na věc nahlížet také pohledem unijního práva. Aplikovatelnost spotřebitelské právní úpravy tedy vede i k aplikovatelnosti čl. 38 Listiny základních práv Evropské unie, který garantuje vysokou úroveň ochrany spotřebitele. I pro moc soudní z toho plyne povinnost interpretovat a aplikovat vnitrostátní právo „eurokonformním“ způsobem (srov. nález Ústavního soudu ze dne 16. 7. 2015, sp. zn. III. ÚS 1996/13, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 130/2015; nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2017, sp. zn. I. ÚS 1844/17, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 218/2017). Důležitost posuzování úvěruschopnosti spotřebitele opakovaně vyzdvihl i Soudní dvůr Evropské unie ve vztahu k výkladu čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, jejíž transpozicí jsou právě ustanovení § 86 a 87 z. s. ú. SDEU zdůraznil, že tato povinnost má rovněž za cíl, aby poskytovatel úvěru jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní (srov. např. rozsudek ze dne 10. 6. 2021 ve věci C-303/20, nebo rozsudek ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13).

47. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně při uzavírání posuzované smlouvy o úvěru nejednala s odbornou péčí. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného sice ověřovala jeho příjem informativním výpisem z účtu, pokud by si však vyžádala úplný výpis z účtu, zjistila by z něj i další výše uvedené příjmy, a to včetně příspěvku na bydlení. Jak již bylo uvedeno, z výpisu z účtu vyplývají jisté pochybnosti ohledně příjmů žalovaného, když jsou zde příchozí platby od , právnická osoba, ., ale např. i od , právnická osoba, , od ČSSZ za nemocenské se srážkou na exekuci a od úřadu práce příspěvek na bydlení. Je možné, že žalovanému na účet chodily i příjmy dalšího člena rodiny, nicméně v kartě klienta nic takového uvedeno není, banka nesdělila, že by k účtu žalovaného měla dispoziční oprávnění ještě jiná osoba, a ostatně takto vysoké celkové příjmy neuváděl ani žalovaný.

48. V daném případě je však podstatné to, že žalobkyně zcela rezignovala na ověření žalovaným uvedených informací ohledně jeho výdajů. Žalovaný uvedl výdaje na bydlení ve výši jen 4 621 Kč měsíčně. Tato částka se soudu jeví jako poměrně nízká. Byť soud nevylučuje, že tato částka může odpovídat skutečnosti, žalobkyně nedoložila žádný důkaz o tom, že by výši těchto výdajů jakkoli ověřovala např. výpisem z účtu, předpisem záloh na energie či vyúčtováním apod. Žalovaný sice uvedl, že bydlí ve vlastním bytě, avšak ani tuto informaci žalobkyně žádným způsobem neověřila např. výpisem z katastru nemovitostí, který je veřejně přístupný. Ani z výpisu z účtu, který si soud opatřil tato částka výdajů na bydlení přímo nevyplývá, resp. nelze ji z něj jednoznačně ověřit. I vlastník nemovitosti (bytu či domu) má přitom výdaje spojené s bydlením, byť se nejedná o nájemné, ale mohou to být kromě energií, tj. elektrické energie, plynu, tepla, vody, i např. příspěvky na společné části domu, poplatek za odvoz odpadu či daň z nemovitosti či pojištění nemovitosti.

49. Pakliže žalobkyně využila údaje o životním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, pak je třeba zdůraznit to, že tyto údaje (stejně jako další veřejně dostupné státem publikované statistické údaje např. o průměrných nákladech na bydlení) lze využít pouze k porovnání se zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o výdajích spotřebitele (srov. výše citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Nelze je však převzít a vycházet z nich bez dalšího jako ze skutečných výdajů. Může se jednak toliko o doplňující údaj pokrývající např. výdaje na potraviny, ošacení či hygienické potřeby, které skutečně lze ověřovat obtížně a tuto činnost ani soud po žalobkyni nevyžaduje. Ověření běžných výdajů spotřebitele, které obvykle každý pravidelně měsíčně vynaloží na bydlení, energie, telefon či internet např. vyúčtováním, však soud nepovažuje za nepřiměřený požadavek.

50. K řádnému posouzení úvěruschopnosti pak nepostačuje ani to, že žalobkyně provedla lustraci žalovaného v nejrůznějších databázích (NRKI, CRIBIS či v insolvenčním rejstříku), jelikož tato zjištění sice jsou zcela jistě důležitá, avšak pokud nejsou zjištěny skutečné příjmy a výdaje spotřebitele, jsou sama o sobě nedostatečná. Nadto dle údajů z lustrace v NRKI měla zjistit, že žalovaný měl v době uzavření úvěrové smlouvy 10 žádostí o úvěr a byl zařazen do kategorií s vyšším rizikem. To samo o sobě vyvolávalo potřebu zvýšené obezřetnosti při posuzování jeho zadluženosti. Žalobkyně tak měla k ověřování dluhů žalovaného přistoupit důsledněji. Žalobkyně však zohlednila v kartě klienta jen splátky předchozího úvěru poskytnutého žalobkyní ve výši 3 248 Kč měsíčně, přičemž je zarážející, že zde není ani přesně uvedena výše této splátky, když z výpisu z účtu žalovaného vyplývá, že splácel splátky tohoto předchozího úvěru 3 702 Kč, nikoli 3 248 Kč. Existenci jiných dluhů žalovaného žalobkyně neověřovala. Z výpisu z účtu žalovaného přitom vyplývá, žalovaný před uzavřením úvěrové smlouvy od začátku , měsíc, , rok, čerpal vícero úvěrů, které nepravidelně splácel. Tyto splátky v kartě klienta nejsou uvedeny, žalobkyně je neověřovala ani nikterak nezohlednila, ačkoli z údajů z lustrace NRKI tyto indicie vyplývají. Dále bylo z výpisu z účtu zjištěno, že žalovaný značné množství peněžních prostředků využíval za hazard, což je rizikový faktor, který měl být při posuzování jeho úvěruschopnosti zohledněn.

51. Soud z výpisu z účtu žalovaného zjistil, že čerpal i jiné úvěry a že finanční prostředky vynakládal na hazardní hry. Za této situace měla být žalobkyně při posuzování jeho úvěruschopnosti mimořádně obezřetná a měla si ověřit existenci dalších závazků žalovaného, a to i těch, které dosud nebyly po splatnosti či vymáhány exekučně. Z výpisu rovněž vyplynulo, že žalovaný pobíral příspěvek na bydlení, což spíše indikuje jeho nepříznivou finanční situaci. Samotné pobírání dávek státní sociální podpory obecně vyvolává pochybnosti o schopnosti spotřebitele řádně splácet úvěrové závazky. Tyto skutečnosti proto vyvolávají důvodné pochybnosti o platební schopnosti žalovaného a o to důsledněji měla žalobkyně ověřovat jeho příjmy, výdaje i případné dluhy. Zvýšená obezřetnost žalobkyně byla na místě také s ohledem na výši poskytnutého úvěru, který měl společně s úrokem žalovaný splatit ve výši přesahující 200 000 Kč, a skutečnost, že krátce předtím byl žalovanému poskytnut další úvěr ve výši 43 000 Kč, z něhož v dané době uhradil pouze dvě splátky. Nelze přehlédnout ani velmi nízký konečný zůstatek na jeho účtu. Za těchto okolností bylo povinností žalobkyně postupovat při prověřování úvěruschopnosti žalovaného výrazně důsledněji.

52. Žalobkyně porušila svou povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů, a to i včetně případných splátek dluhů, měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. S ohledem na dobu splácení úvěru je přitom namístě zohlednit i to, zda je na základě aktuální osobní, majetkové a výdělkové situace spotřebitele předpoklad, že bude mít dostatečné prostředky na splácení úvěru i do budoucna. Poskytovatel úvěru smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 z. s. ú.).

53. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná dle § 87 odst. 1 z. s. ú., proto vztah mezi účastníky vypořádal podle pravidel o bezdůvodném obohacení (§ 2991, 2993 o. z.). Žalobkyně tak má nárok na zaplacení dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení. Jelikož žalovaný obdržel na základě neplatné smlouvy částku 70 000 Kč a žalobkyni uhradil celkem 21 820 Kč, je povinen zaplatit žalobkyni ještě 48 180 Kč.

54. Pokud jde o prodlení žalovaného, soud vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud uvedl, že § 87 odst. 1 z. s. ú., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Proto soud žalobkyni úrok z prodlení nepřiznal.

55. Lhůtu k plnění žalobkyni přiznaného nároku soud stanovil jako základní třídenní počítanou od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož neshledal důvody pro stanovení lhůty delší či povolení splátek, když žalovaný byl v řízení pasivní a soud tak nemohl zjistit jeho aktuální poměry.

56. Jelikož smlouva je neplatná z důvodu § 87 z. s. ú., nemá žalobkyně nárok na zaplacení úroku, úroku z prodlení, smluvních pokut, ani pojistného. Proto soud žalobu ve zbývající části zamítl.

57. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož převážně úspěšný byl žalovaný (a to i se zohledněním příslušenství), měl by tedy právo na náhradu poměrné části nákladů řízení. Avšak v řízení mu žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.