14 C 363/2019

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o: stanovení výživného na manželku

I. Žaloba o zaplacení výživného ve výši 4 000 Kč měsíčně počínaje dnem [datum] se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 69 405,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost platit žalobkyni výživné ve výši 4 000 Kč ode dne podání návrhu. Žaloba byla odůvodněna tím, že průměrný měsíční příjem žalovaného činí [částka]. Žalobkyně hradí nájem bytu ve výši [částka] měsíčně včetně služeb spojených s nájmem bytu. Žalovaný dosahuje vyšších příjmů než žalobkyně a zároveň žalobkyně v důsledku jednání žalovaného přišla o zaměstnání. Účastníci společně hospodařily do měsíce [měsíc] [rok], kdy žalovaný zamezil žalobkyni přístup k jakýmkoliv peněžním prostředkům. S ohledem na pandemii koronaviru Covid-19 je nabídka volných míst na pracovním trhu velmi omezená. Žalobkyně je odkázána na podporu v nezaměstnanosti a pomoc své rodiny. Od měsíce [měsíc] [rok] příjmy žalobkyně nepostačují ani na úhradu bydlení, natož na úhradu jiných základních potřeb. Dále si doplňuje vzdělání, aby zvýšila možnost zaměstnání. Studium je zaměřené na právní asistenci. Zároveň vyšla manželovi vstříc v době pandemie při jeho zvýšených službách, šlo asi o období 3 měsíců, cca [měsíc] až [měsíc], kdy byly uzavřené školky a manželka více hlídala. Auto bylo žalobkyni darováno matkou žalobkyně, není tudíž v SJM. A zároveň došlo posléze k převodu zpět na matku, vzhledem k vysokým nákladům na provoz. Žalobkyně si nežije nad poměry, musela odejít narychlo po vystěhování manželem, najít si vybavený byt, tudíž nájemné ve výši [částka] se službami není nadhodnocený. Co se týče podílového spoluvlastnictví k nemovitosti, matka žalobkyně zaplatila a následně darovala pozemek, na kterém nemovitost stojí. V rámci nemovitosti se žalobkyně chtěla vypořádat s žalovaným, buď za pomoci bankovní instituce, nebo finanční pomoci matky. V tuto chvíli matka žalobkyně manželce vypomáhá, což je také důvod k převedení části nemovitosti na ní. K převodu došlo darovací smlouvou. Žaloba byla podána v roce [rok] a sama skutečnost, že v mezidobí došlo ke změně situace, neznamená, že by zde nebyly splněny podmínky v době, kdy žalobkyně svůj nárok u soudu uplatnila. Má-li soud za to, že k porušení dobrých mravů došlo tím, že žalobkyně porušila manželskou věrnost, nechť se tedy zabývá pouze nárokem žalobkyně za období, než k porušení manželské věrnosti došlo. I v takovém případě se pak bude jednat o období delší než dva roky, kdy žalobkyně aniž by k tomu měla dostatečné prostředky, byla nucena si zajistit vlastní bydlení, ač v té době byla podílovým spoluvlastníkem nemovitosti, jíž užíval žalovaný, a byla odkázána na pomoc svých blízkých.

2. Žalovaný v obraně uvedl, že nárok uplatněný v žalobě neuznává. Návrh žalobkyně je v rozporu s dobrými mravy a dobrou vírou. Žalobkyně neustále lže a protiprávně znemožňovala žalovanému bydlet v jejich domě. Žalobě nepředcházela předžalobní výzva. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] bylo rozhodnuto tak, že návrh žalobkyně na nařízení předběžného opatření se zamítá. Prvostupňový soud usnesení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], nařídil předběžné opatření, kterým nařídil žalovanému, aby se nezdržoval ve společném obydlí. Žalobkyně udala žalovaného prakticky, kde mohla, zejména mu dělala problémy v zaměstnání. Žalobkyně brání žalovanému v péči o společnému syna. Žalobkyně po dobu manželství žalovaného neustále podváděla a zapříčinila rozvrat manželství. Žalovaného pomlouvala a nepečovala řádně o nezletilého syna [jméno]. Žalobkyně společné obydlí pronajala bez souhlasu žalovaného a celý nájem si ponechala pro sebe. Žalobkyně má úplně stejné možnosti jako žalobce pro zajištění stejné životní úrovně, když se o společné dítě starají stejnou dobu a žalobkyně si rovněž může opatřit prostředky prací. U žalovaného přesahují výdaje nad příjmy, musel si vzít půjčku ve výši [částka]. Část nemovitosti připadající žalobkyni převedla na matku, která aktuálně po žalovaném žádá bezdůvodné obohacení, nájemné, klíče od domu. Přičemž většinu výdajů manžela, ale ostatně i manželky způsobila manželka veškerými svými nezákonnými a nepravdivými návrhy a nemorálním jednáním. Žalobkyně pracovat mohla. Práce na pokladně byla poptávaná i během pandemického období. Výše nájmu je nad poměry v [obec], nad to je ještě k bytu zahrada a garáž, což dle nás není třeba. Matka žalobkyně nikdy auto nedarovala žalobkyni, auto bylo v SJM, tak byla i uzavřená kupní smlouva. Matka pouze pomohla z části finančně ve výši [částka], což jí účastníc měsíčně cca rok (od [datum] do [datum]) spláceli ve výši [částka] měsíčně. Celkově auto stálo cca [částka], zbytek doplatil manžel ve výši [částka], proto se domnívá, že auto bylo neoprávněně vyvedeno ze SJM. Což znovu dokládá nemorální jednání manželky (k tomu podpůrně viz rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. III. US [číslo]). Po předběžných opatřeních na podzim [rok], kdy byl žalovaný nezákonně vykázán ze společného obydlí, kdy do [měsíc] [rok] žila v domě žalobkyně (tvrdila, že sama pouze s dítětem a matkou), zřejmě i zde žily i osoby, které platili žalobkyni za nájem. V červenci se žalovaný nastěhoval zpět do domu, bylo to v době, kdy manželka nebyla doma. Poté manželka dobrovolně opustila společnou domácnost. Žalobkyně porušovala opakovaně dobré mravy, žalovaného jako manžela podváděla, byla mu nevěrná s cizími muži, dokonce s jedním z jejích milenců otěhotněla. Dodnes žalovanému nesdělila, kdo je otcem dítěte. Spolu s její matkou žalovaného opakovaně dehonestovala, zejména před zaměstnavatelem žalovaného. Křivě jej obvinila, byla na ní podána obžaloba. Matka žalobkyně v neprospěch žalovaného křivě svědčila, rovněž je na ni podána obžaloba. Žalovaného se za pomocí lží snažila vyštvat z jejich domu, podala nezákonný a nepravdivý návrh na vydání předběžného opatření, který byl posléze odvolacím soudem zrušen. Žalobkyně přesto s její matkou žalovanému bránily dlouhý čas vrátit se do domu a do domácnosti, dlouhý čas mu znemožňovaly pečovat o nezletilého, i tohoto se musel žalovaný domoci soudně na základě předběžného opatření. A přes to za všech těchto okolností si žalobkyně„ dovolila“ žádat výživné. Byť je toto tvrzení již nadbytečné, tak žalovaný pouze z opatrnosti upozorňuje, že nemá žádných volných peněžních prostředků pro to, aby ještě hradil žalobkyni výživné. Dlouhodobě převyšují náklady žalovaného jeho příjmy, přičemž i o zvyšování těchto nákladů se bohužel svým nezákonným a nemorálním jednáním zasloužila žalobkyně a její matka. Je paradoxní, že obě dvě (žalobkyně a její matka) chtějí po žalovaném peníze a na druhou stranu se mu snaží zničit kariéru policisty a připravit jej o práci.

3. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.

4. Manželství účastníků bylo uzavřeno [datum] (shodná tvrzení účastníků).

5. Syn účastníků se narodil dne [datum], jedná se o společné dítě, aktuálně je péče určená, tak že otec přebírá syna každý sudý [den] v [hodina] hodin a vrací v [den] v [hodina] hodin, každou lichou [den] v [hodina] hodin a vrací v [den] v [hodina] hodin. Ve zbytku času jej má matka (shodná tvrzení účastníků a usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

6. Určené výživné na dítě není. Manžel posílá nepravidelně dobrovolně [částka] měsíčně. Od [datum] do [datum] platil žalovaný [částka] za výživné. Poté platil [částka] v [měsíc], v květnu [částka]. V nemovitosti v [obec] žije manžel, manželka bydlí v pronájmu. Hypotéku platí v plné výši [částka] měsíčně manžel. Manžel hradí pravidelně školkovné a stravné (shodná tvrzení účastníků).

7. Žalobkyně dne [datum] při vyšetření uvedla, že upadla na schodech ([zdravotní zařízení] [anonymizována tři slova] ze dne [datum]).

8. Žalobkyně obvinila žalovaného z domácího násilí ([zdravotní zařízení] [anonymizována tři slova] ze dne [datum], rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ze dne [datum] a úřední záznam o podání vysvětlení ze dne [datum]). 9. [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], uložil žalovanému nezdržovat se ve společném obydlí na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného], jakož i do jeho bezprostředního okolí ve vzdálenosti 100 m, nevstupovat. Zdržet se setkávání s žalobkyní a nezdržovat se v bezprostředním okolí navrhovatelky ve vzdálenosti 100 m. K odvolání žalovaného došlo usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ke změně rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření zamítá (usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

10. Žalovaný v elektronické komunikaci uváděl, že pokud mu žalobkyně nebude bránit v kontaktu se synem a bude hradit hypotéční úvěr, nebude do společného obydlí jezdit (emailová komunikace na čl. 17-19 spisu).

11. Účastníci a matka žalobkyně uzavřeli se společností [právnická osoba] úvěrovou smlouvu [číslo] za účelem financování koupě rodinného domu na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného] (informace o pozemku – výpis z nahlížení do katastru na čl. 20 spisu a úvěrová smlouva ze dne [datum]).

12. Žalobkyně byla zaměstnána u společnosti [právnická osoba] od [datum] do [datum] (dodatek [číslo] k pracovní smlouvě ze dne [datum], pracovní smlouva ze dne [datum] a příloha [číslo] k pracovní smlouvě ze dne [datum]).

13. V pracovním posudku ze dne [datum] byla žalobkyně svým zaměstnavatelem hodnocena kladně (pracovní posudek ze dne [datum]).

14. Z nedatovaného vyjádření [jméno] [příjmení] soud zjistil, že matka žalovaného měla kontaktovat zaměstnavatele žalobkyně a upozornit jej na její údajné špatné pracovní návyky. Na základě těchto informací měl zaměstnavatel žalobkyni více sledovat v zaměstnání. Žalovaný opakovaně hledal žalobkyni v jejím zaměstnání (vyjádření na čl. 55 spisu).

15. Žalobkyně v jednání žalovaného spatřovala naplnění skutkové podstaty trestného činu pomluvy a podala proto trestní oznámení Krajskému [anonymizována dvě slova] v [obec] (oznámení o skutečnostech nasvědčujících možnému spáchání trestného činu na čl. 56-57 spisu).

16. Pracovní poměr u zaměstnavatele žalobkyně ukončila dohodou ke dni [datum] (dohoda o ukončení pracovního poměru ze dne [datum]).

17. Žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o nájmu bytu, nájemné činilo [částka] a poplatky za služby spojeném s nájmem bytu [částka] (smlouva o nájmu bytu ze dne [datum] a příloha smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne [datum]).

18. Žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolnému hrazení výživného ve výši [částka] měsíčně dopisem ze dne [datum] (vyjádření [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]).

19. Žalobkyně byla žalovanému za trvání manželství nevěrná. Tato skutečnost vyplývá jednak z čestných prohlášení ze dne [datum] a ze dne [datum], dále pak z vyjádření lékaře ze dne [datum] k těhotenství žalobkyně a konečně ze shodného tvrzení obou účastníků, že žalovaný není biologickým otcem dítěte, které v současnosti očekává žalobkyně.

20. Žalovaný podal žalobu na zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitosti zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [část obce] u [obec] (o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne [datum]).

21. Žalobkyně pobírala v období od [datum] do [datum] dávky nemocenského pojištění (potvrzení o provedené platbě na čl. 120-124 spisu).

22. Žalobkyně pobírala od [datum] podporu v nezaměstnanosti (rozhodnutí ÚP o přiznání podpory v nezaměstnanosti ze dne [datum] a potvrzení o platbě na čl. 126 a 130 spisu).

23. Dne [datum] žalobkyně podala na žalovaného další trestní oznámení, tentokrát pro trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru, kterého se měl žalovaný dopustit tím, že dne [datum] vnikl do domu ve spoluvlastnictví účastníků (oznámení o skutečnostech nasvědčujících možnému spáchání trestného činu ze dne [datum]).

24. Všechna trestní oznámení žalobkyně byla orgány činnými v trestním řízení vyhodnocena jako nedůvodná (součinnost [příjmení] ze dne [datum], součinnost KSZ v [obec] ze dne [datum] a usnesení [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum]).

25. Vozidlo [anonymizována tři slova], [registrační značka] bylo ke dni [datum] v registru vozidel evidováno na matku žalobkyně (součinnost [stát. instituce] ze dne [datum]).

26. Žalobkyně darovala dne [datum] své matce podíl o velikosti ideální jedné poloviny na nemovitosti zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [část obce] u [obec], kdy vlastníkem druhé ideální poloviny je žalovaný (darovací smlouva ze dne [datum] a souhlas se zcizením zástavy ze dne [datum]).

27. Z dalších provedených důkazů (potvrzení o provedené platbě ze dne [datum], potvrzení zaměstnavatele ze dne [datum], výpis z účtu manžela – internet, výpis z účtu manžela - splátka dluhu, výpis z účtu manžela - úhrada školkovného a stravného, výpis z účtu manžela - důchodové pojištění, výpis z účtu manžela - platba za elektřinu, výpis z účtu manžela - výživné nad rámec nesporné skutečnosti o zasílané výši na účet manželky, výpis z účtu manžela - platba za vodu, čestné prohlášení ze dne [datum] [jméno] [příjmení], rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum], lékařská zpráva ze dne [datum] a ambulantní zpráva ze dne [datum]) soud nezjistil žádné pro rozhodnutí věci podstatné skutečnosti.

28. Soud neprovedl další účastníky navržené důkazy pro nadbytečnost, když skutkový stav byl na základě již provedených důkazů zjištěn bez důvodných pochybností v rozsahu, který umožňuje soudu rozhodnout ve věci samé.

29. Na základě účastníky provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

30. Manželství účastníků bylo uzavřeno [datum]. Syn účastníků se narodil dne [datum], jedná se o společné dítě, aktuálně je péče určená, tak že otec přebírá syna každý sudý [den] v [hodin] hodin a vrací v [den] v [hodina] hodin, každou lichou [den] v [hodina] hodin a vrací v [den] v [hodina] hodin. Ve zbytku času jej má matka. Určené výživné na dítě není. Manžel posílá nepravidelně dobrovolně [částka] měsíčně. Od [datum] do [datum] platil žalovaný [částka] za výživné. Poté platil [částka] v [měsíc], v [měsíc] [částka]. V nemovitosti v [obec] žije manžel, manželka bydlí v pronájmu. Hypotéku platí v plné výši [částka] měsíčně manžel. Manžel hradí pravidelně školkovné a stravné. Žalobkyně dne [datum] při vyšetření uvedla, že upadla na schodech. Žalobkyně obvinila žalovaného z domácího násilí. [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], uložil žalovanému nezdržovat se ve společném obydlí na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného], jakož i do jeho bezprostředního okolí ve vzdálenosti 100 m, nevstupovat. Zdržet se setkávání s žalobkyní a nezdržovat se v bezprostředním okolí navrhovatelky ve vzdálenosti 100 m. K odvolání žalovaného došlo usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ke změně rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření zamítá. Žalovaný v elektronické komunikaci uváděl, že pokud mu žalobkyně nebude bránit v kontaktu se synem a bude hradit hypotéční úvěr, nebude do společného obydlí jezdit. Účastníci a matka žalobkyně uzavřeli se společností [právnická osoba] úvěrovou smlouvu [číslo] za účelem financování koupě rodinného domu na adrese [část obce a číslo]. Žalobkyně byla zaměstnána u společnosti [právnická osoba] od [datum] do [datum]. V pracovním posudku ze dne [datum] byla žalobkyně svým zaměstnavatelem hodnocena kladně. Matka žalovaného měla kontaktovat zaměstnavatele žalobkyně a upozornit jej na její údajné špatné pracovní návyky. Na základě těchto informací měl zaměstnavatel žalobkyni více sledovat v zaměstnání. Žalovaný opakovaně hledal žalobkyni v jejím zaměstnání. Žalobkyně v jednání žalovaného spatřovala naplnění skutkové podstaty trestného činu pomluvy a podala proto trestní oznámení Krajskému státnímu zastupitelství v [obec]. Pracovní poměr u zaměstnavatele žalobkyně ukončila dohodou ke dni [datum]. Žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o nájmu bytu, nájemné činilo [částka] a poplatky za služby spojeném s nájmem bytu [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolnému hrazení výživného ve výši [částka] měsíčně dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně byla žalovanému za trvání manželství nevěrná. Žalovaný podal žalobu na zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitosti zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [část obce] u [obec]. Žalobkyně pobírala v období od [datum] do [datum] dávky nemocenského pojištění. Žalobkyně pobírala od [datum] podporu v nezaměstnanosti. Dne [datum] žalobkyně podala na žalovaného další trestní oznámení, tentokrát pro trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru, kterého se měl žalovaný dopustit tím, že dne [datum] vnikl do domu ve spoluvlastnictví účastníků. Všechna trestní oznámení žalobkyně byla orgány činnými v trestním řízení vyhodnocena jako nedůvodná. Žalobkyně bezúplatně převedla na svou matku vozidlo [anonymizována tři slova], [registrační značka] a podíl o velikosti ideální jedné poloviny na nemovitosti zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [část obce] u [obec], kdy vlastníkem druhé ideální poloviny je žalovaný.

31. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:

32. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

33. Podle § 687 odst. 2 o. z. manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

34. Podle § 690 o. z. každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.

35. Podle § 697 odst. 1 o. z. manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.

36. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

37. Manželé mají zásadně právo na stejnou hmotnou a kulturní úroveň (§ 690, 697 odst. 1 a 913 odst. 1 o. z.). Soud se však nejprve zabýval otázkou, zda je v žalobě uplatněný nárok v souladu s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 o. z.). Za dobré mravy lze považovat souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými mravními i morálními zásadami demokratické společnosti (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. II. ÚS 249/97).

38. Podle konstantní rozhodovací praxe je okolností mající vliv na nepřiznání výživného určité chování v rozporu s dobrými mravy jinak výživou oprávněné osoby vůči osobě výživou povinné. V případě manželů takovou skutečností bezpochyby je zjištění porušení manželské věrnosti. V § 687 odst. 2 o. z. je manželům uložena povinnost žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Přitom okolnost porušení manželské věrnosti jedním z manželů pochopitelně nelegitimuje druhého manžela k témuž jednání a ve svém důsledku tedy k porušení téže zákonem uložené povinnosti. Pod pojmem porušení manželské věrnosti lze přitom chápat navázání natolik úzkého vztahu s jinou osobou, jenž pro svůj citový a intimní rámec nedává žádné pochyby o faktickém odcizení manželů, nezávisle na tom, jak ten který manžel subjektivně takovou situaci (existentní vztah) vnímá. V této souvislosti možno instruktivně zmínit závěry prvorepublikové právní doktríny i judikatury, dle které:„ Věrnost znamená nejen pohlavní věrnost, t.j. že manželé nemají cizoložiti, nýbrž v prvé řadě věrnost plynoucí ze životního společenství...Cizoložství je za všech okolností porušením věrnosti, jiné erotické styky jen za těch okolností, že odporují životnímu společenství, což je věcí hodnocení konkrétního případu.“ (viz Rouček, F., Sedláček, J. a kol.: Komentář k ust. § 90 k obecnému zákoníku občanskému, svazek 1, nakl. Lindhart Praha, str. 458, shodně též rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 1. 2004, sp. zn. 10 Co 150/2004, publikovaný v systému ASPI).

39. Skutečnost, že žalobkyně porušila povinnost manželské věrnosti, vyplývá jednak z čestných prohlášení ze dne [datum] a ze dne [datum], dále pak z vyjádření lékaře ze dne [datum] k těhotenství žalobkyně a konečně ze shodného tvrzení obou účastníků, že žalovaný není biologickým otcem dítěte, jehož narození v současnosti očekává žalobkyně. S argumentací žalobkyně, že každý z účastníků již žije vlastní život, a nelze tak uzavřít, že by uplatnění nároku na výživné bylo v rozporu s dobrými mravy se soud neztotožňuje. Žalobkyně na jednu stranu tvrdí, že každý z účastníků má svůj vlastní život a žijí v oddělené domácnosti. Na druhou stranu pak uplatňuje žalobou nárok na výživné vůči žalovanému, tedy vlastně jinými slovy ve své podstatě říká, že žalovanému do jejího života nic není, ale ať nadále platí výživné i za situace, kdy navázala poměr s někým jiným. Nelze se dále ztotožnit s argumentací žalobkyně, že je nutné rozdělit období, za které je požadováno výživné, a případně za období, kdy ještě nedošlo k porušení manželské věrnosti výživné přiznat. K tíži žalobkyně lze totiž přičíst i další okolnosti. Žalobkyně se dobrovolně vzdala příjmu ze zaměstnání, když pracovní poměr rozvázala dohodou. Na tomto závěru soudu nic nemění, ani tvrzení žalobkyně, že takto učinila poté, co matka žalovaného informovala jejího zaměstnavatele na její špatné pracovní návyky. Skutečnost, že měla být více kontrolována nadřízenými, není sama o sobě důvodem pro rozvázání pracovního poměru. Navíc jednání matky žalovaného nelze bez dalšího přičítat žalovanému. K ukončení pracovního poměru žalobkyní došlo ještě před podáním žaloby (ke dni [datum]). Žalobkyně se rovněž zbavovala majetku, který bezúplatně převedla na svou matku (vozidlo [anonymizována tři slova], [registrační značka] a podíl o velikosti ideální jedné poloviny na nemovitosti zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [část obce] u [obec]). Žalobkyně si zbavováním majetku a příjmu uměle vytvářela stav odkázanosti na žalovaného. Do majetkového společenství účastníků tak ničeho nepřinášela, pouze se dožadovala po žalovaném hrazení výživného. Vše navíc za situace, kdy žalovaného křivě obvinila z domácího násilí, čímž ohrozila pracovní poměr žalovaného jakožto zaměstnance [stát. instituce], a dosáhla dočasného vykázání žalovaného ze společného obydlí. Takový postup žalobkyně je ve zjevném rozporu s dobrými mravy a soud takovému jednání nemůže poskytnout právní ochranu. Soud proto žalobu zamítl.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 69 405,60 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 240 000 Kč sestávající z částky 9 260 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis vyjádření k žalobě) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 18 520 Kč (2 x 9 260 Kč) za účast na jednání soudu v délce přesahující dvě hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 9 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 9 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 57 360 Kč ve výši 12 045,60 Kč.

41. Soud nepřiznal žalobci odměnu advokáta za zmařené jednání nařízené na den [datum] s ohledem na skutečnost, že nařízené jednání bylo odročeno před jeho zahájením. Zástupce žalobce tak neposkytl úkon právní služby, tím by byla až samotná účast na soudním jednání.