14 C 363/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 040 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, kterou se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Tento byl žalovaném vyplacen. Smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Úroky úvěru měly být hrazeny v měsíčních splátkách 4 000 Kč vždy k 15. dni v měsíci. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splátkou, zaslala mu žalobkyně upomínky ve dnech , datum, a , datum, . Jelikož žalovaný přes upomínky nezaplatil dlužnou splátku, žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila dne , datum, . Žalovaný neuhradil na jistinu ničeho. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky 20 000 Kč představující zesplatněnou jistinu úvěru s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení a částky 1 000 Kč coby nákladů upomínkování za dvě upomínky dle čl. V. odst. 5.4. smlouvy o úvěru.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, rozhodl věc bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

5. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, datované , datum, soud zjistil, že dle jejího textu ji měla uzavřít žalobkyně jako poskytovatel s žalovaným jako spotřebitelem. Žalovaný byl ve smlouvě označen svým jménem, příjmením, rodným číslem, trvalým pobytem, byla uvedena e-mailová adresa. Bylo uvedeno č. účtu žalovaného , č. účtu, . Č. účtu žalobkyně bylo uvedeno , č. účtu, . Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, a to na účet žalovaného. Úvěr byl sjednán na 12 měsíců s konečnou splatností , datum, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 20 % měsíčně. Úvěr měl být splácen tak, že budou hrazeny splátky ve výši 4 000 Kč k 15. dni každého měsíce, těmito bude splácen jen úrok, s poslední splátkou bude splatná i jistina (bod 5.1. smlouvy). Dále bylo sjednáno, že v případě prodlení spotřebitele s úhradou má žalobkyně právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele (bod 5.3. písm. a) smlouvy). V případě prodlení vyzve žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, a to na jeho emailovou adresu, přičemž první a druhá upomínka budou zpoplatněny každá částkou 500 Kč (bod 5.4. smlouvy). Pokud nedojde ani po dvou upomínkách k úhradě dlužné částky, je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru (bod 5.5. smlouvy). Komunikace měla probíhat na e-mailovou adresu (bod 9.1. smlouvy). Smlouva měla být dle jejího textu uzavřena tak, že žalovaný v klientském účtu odsouhlasí znění smlouvy, a to prostř. zaslaného SMS kódu (bod 10.5. smlouvy). Pro ověření identity je žalovaný dále povinen uhradit žalobkyni verifikační platbu ve výši 1 Kč ze svého osobního bankovního účtu (bod 10.7. smlouvy). Účinnou se smlouva stává až v okamžiku připsání verifikační platby (bod 10.8. smlouvy). Nedílnou součástí smlouvy byla příloha č. , hodnota, (bod 12.11. smlouvy). V úvodu textu smlouvy byla uvedena „autorizační doložka“, ve které bylo uvedeno, že smlouva měla být podepsána dne , datum, v , čas, hod. SMS kódem, IP adresa a telefonní číslo , tel. číslo, SMS kódu.

6. Z přílohy č. , hodnota, smlouvy bylo zjištěno, že tato obsahuje údaje o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jsou tam uvedeny údaje žalovaného, jeho zaměstnavatel, příjem , částka, měsíčně, náklady na bydlení , částka, měsíčně, nejsou uvedeny jiné finanční závazky. Podle této přílohy proběhla lustrace žalovaného v různých evidencích (např. centrální evidence exekucí, SOLUS, insolvenční rejstřík), vše bez záznamu. Žalovaný měl předložit mj. kompletní výpis z bankovního účtu a doklad o příjmech.

7. Z listiny označené jako „předsmluvní informace“ bylo zjištěno, že tato měla být podepsána elektronicky stejně jako smlouva, obsahuje souhlas se zpracováním osobních údajů žalovaného, informaci o výpočtu RPSN a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Jinak z ní nebylo zjištěno nic podstatného pro věc.

8. Ze záznamu o platbě bylo zjištěno, že dne , datum, došla na účet č. , č. účtu, (tj. účet žalobkyně dle smlouvy) platba 1 Kč z účtu č. , č. účtu, (tj. účet žalovaného dle smlouvy), přičemž název protiúčtu byl „, Jméno žalovaného, “, součástí platby byla zpráva pro příjemce „tímto souhlasím s návrhem smlouvy č. , hodnota, “.

9. Z dalšího záznamu o platbě bylo zjištěno, že dne , datum, byla z účtu č. , č. účtu, (tj. účet žalobkyně dle smlouvy) odeslána částka 20 000 Kč na účet č. , č. účtu, (tj. účet žalovaného dle smlouvy) se zprávou „, hodnota, “ a poznámkou „, jméno FO, “.

10. Z upomínky č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě splátky splatné dne , datum, . Dle záhlaví na upomínce byla tato odeslána téhož dne na e-mail žalovaného uvedený ve smlouvě.

11. Z upomínky č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto žalobkyně opětovně vyzývala žalovaného k úhradě splátky splatné dne , datum, . Dle záhlaví na upomínce byla tato odeslána téhož dne na e-mail žalovaného uvedený ve smlouvě.

12. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že v této zástupce žalobkyně sdělil žalovanému, že s ohledem na neuhrazení plateb přes upomínky přistupuje žalobkyně k zesplatnění úvěru, a vyzval žalovaného k zaplacení nejpozději do , datum, . Upozornil žalovaného, že v případě nezaplacení dlužné částky zahájí vymáhání pohledávky cestou soudního řízení. Dle podacího lístku byla tato výzva zaslána žalovanému poštou dne , datum, .

13. O pravosti a správnosti předložených listinných důkazů nebyl důvod pochybovat.

14. Na základě uvedených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že předložená smlouva o úvěru byla uzavřena. Dle textu smlouvy tato měla být uzavřena elektronicky a potvrzena zaslaným SMS kódem a dále měla být uhrazena tzv. verifikační platba (viz uvedená smlouva). Přitom bylo prokázáno, že dne , datum, žalovaný uhradil žalobkyni ze svého účtu částku 1 Kč se zprávou, že souhlasí s návrhem smlouvy č. , hodnota, (jak vyplývá ze záznamu o platbě, ze kterého též vyplývá, že majitelem účtu byl žalovaný, když uvedený název účtu je jeho jméno). Že platba přišla na účet žalobkyně, resp. že se jednalo o účet žalobkyně, vyplývá ze samotné smlouvy, kde bylo toto číslo účtu uvedeno, navíc ze samotného popisu platby je zjevné, že byla určena žalobkyni. Vzhledem k uvedenému je tedy nepochybné, že žalovaný smlouvu uzavřel a zasláním uvedené platby ji odsouhlasil. Bylo též prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému dne , datum, částku 20 000 Kč (druhý záznam o platbě). Předložené upomínky prokazují, že tyto byly žalovanému zaslány na jeho e-mail, jak v nich bylo uvedeno. Předžalobní výzva spolu s podacím lístkem prokazuje, že tato byla žalovanému odeslána. Ve zbytku a v podrobnostech lze odkázat na zjištění z jednotlivých důkazů uvedená výše.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena výše uvedená smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky, které měl žalovaný splatit spolu s úroky. Úroková sazba byla sjednána ve výši 20 % měsíčně.

17. Zde je namístě zmínit, že takto vysokou úrokovou sazbu soud považuje za rozpornou s dobrými mravy. Sazba 20 % měsíčně odpovídá 240 % ročně, což je zcela nepřiměřené. Úroková sazba nad 60 % je obecně považovaná za rozpornou s dobrými mravy (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Sjednaná úroková sazba v této věci uvedený limit překračuje čtyřnásobně. Dohodu o úroku tak soud považuje za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku), přičemž k tomuto důvodu neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Důvod neplatnosti se však týká jen dohody o úrocích, kterou lze od zbytku smlouvy oddělit (§ 576 občanského zákoníku), ve zbytku je tedy smlouva platná. Jelikož se žalobkyně v této věci nedomáhá zaplacení úroků a nebylo ani tvrzeno, že by na úroky žalovaný cokoliv zaplatil, nemá to v konečném důsledku na nic vliv.

18. Pro úplnost soud uvádí, že z přílohy č. , hodnota, smlouvy vyplývá, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost spotřebitele v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž vycházela mj. z údajů poskytnutých žalovaným, dokladů o jeho příjmech a z lustrací v různých evidencí. Nebylo zjištěno nic, co by vedlo k závěru, že žalobkyně tuto povinnost nesplnila či že úvěr neměla poskytnout.

19. Soud tedy shledal, že žalovaný byl povinen dle smlouvy o úvěru zaplatit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč, a to ve sjednaných splátkách. Jelikož žalovaný úvěr řádně nehradil, a to ani přes dvě zaslané upomínky, byla žalobkyně dle smlouvy oprávněna úvěr zesplatnit (bod 5.5. smlouvy). Tohoto oprávnění využila a v rámci předžalobní výzvy vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do , datum, , nejpozději tohoto dne tak nastala splatnost úvěru. Lze ovšem poznamenat, že při poskytnutí úvěru dne , datum, a měsíčních splátkách po 4 000 Kč splatných k 15. dni v měsíci by byla celá jistina uhrazena (resp. splatná) již dříve, nejpozději k , datum, . Každopádně byl žalovaný k , datum, v prodlení s placením celé dlužné jistiny a od tohoto dne tak má žalobkyně právo na úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 , právnická osoba, úplnost soud uvádí, že žalobkyní požadovaný úrok z prodlení (odpovídající zákonné výši dle počátku prodlení k , datum, ) je nižší, než kdyby k prodlení došlo dříve.

20. Nárok na zaplacení částky 20 000 Kč coby poskytnuté jistiny s úrokem z prodlení z této částky od , datum, je tak důvodný.

21. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení částky 1 000 Kč coby nákladů upomínkování za dvě zaslané upomínky. Ve smlouvě bylo sjednáno, že v případě prodlení spotřebitele s úhradou má žalobkyně právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele, a že dvě zaslané upomínky budou zpoplatněny každá částkou 500 Kč. Bylo prokázáno, že žalobkyně tyto dvě upomínky žalovanému z důvodu prodlení zaslala. Dle smlouvy tedy žalobkyně má právo na zaplacení částky celkem 1 000 Kč za zaslané upomínky.

22. Pro úplnost soud uvádí, že dle § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, může žalobkyně požadovat jen náhradu skutečně vzniklých nákladů s tím, že pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu. Žalobkyně neprokázala, že jí v souvislosti s uvedenými upomínkami fakticky vznikly nějaké náklady, proto soud tyto nároky považuje za smluvní pokutu (§ 2048 občanského zákoníku). Jelikož tato smluvní pokuta nepřesahuje k datu rozhodnutí soudu limity stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (§ 122 odst. 2, 3 zákona o spotřebitelském úvěru), není důvod tyto nároky žalobkyni nepřiznat.

23. Soud tedy shledal, že žaloba je zcela důvodná, a proto jí vyhověl.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, číslem smlouvy a vyplněním dat a částek (obdobné žaloby jsou vedeny u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 347/2024 nebo 30 C 490/2024), byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Náklady žalobkyně tak tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3x300 Kč, tj. celkem 900 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, a zaplacený soudní poplatek ve výši 840 Kč, tj. celkem 2 040 Kč.

25. Podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.