14 C 364/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky 4 150 Kč, vyčísleného úroku z prodlení ve výši 944,55 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 721 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku s příslušenstvím do [datum] Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě tak, že žalovaný zažádal o půjčku na internetových stránkách [webová adresa] a v rámci dokončení žádosti o půjčku provedl tzv. verifikační platbu. [právnická osoba] po posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský účet žádost schválila a poskytla mu částku 8 000 Kč na účet, ze kterého zaslal verifikační platbu. Jelikož žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, vznikla mu povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním ve výši 50 Kč za každou upomínku, jak bylo sjednáno ve smlouvě. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalobkyně požadovala uhradit celkem částku 12 150 Kč, která se skládá z nesplacené jistiny 8 000 Kč, smluvní pokuty 4 000 Kč (vyčíslená smluvní pokuta z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum]) a paušálních nákladů na upomínání 150 Kč. Dále žalobkyně požadovala uhradit vyčíslený úrok z prodlení ve výši 944,55 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do [datum]) a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaný přes upomínky dluh neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z předložené smlouvy o úvěru soud zjistil, že v této je uvedeno, že ji uzavřela společnost [právnická osoba] jako věřitel s žalovaným jako klientem. Číslo smlouvy je [číslo]. Ve smlouvě je uvedeno, že částka jistiny úvěru činí 8 000 Kč, úroková sazba 0 % ročně, celkem ke splacení 8 000 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet č. [bankovní účet]. Základní doba splatnosti činí 30 dnů ode dne poskytnutí, je možné její prodloužení za podmínek uvedených ve smlouvě. Smlouva mohla být prodloužena zasláním poplatků za prodloužení smlouvy pod variabilním symbolem [číslo] (tj. odpovídajícím číslu smlouvy). Dále bylo uvedeno, že v případě porušení povinnosti zaplatit jakoukoliv část závazku je klient povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a paušální poplatek mj. ve výši 50 Kč za písemnou upomínku. V závěru se uvádí, že potvrzením tohoto textu klient navrhuje věřiteli uzavření smlouvy o úvěru a věřitel po ověření podmínek pro poskytnutí úvěru vyjádří svůj souhlas s uzavřením smlouvy (což může učinit mj. odesláním peněžních prostředků). Nedílnou součástí smlouvy měly být obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů. Smlouva je datována [datum], není však nikým podepsána, v závěru jsou pouze vytištěny název věřitele a jméno žalovaného.

6. Z obchodních podmínek [právnická osoba] pro poskytování úvěrů bylo zjištěno, že tyto blíže upravují smluvní vztahy z úvěrových smluv. Ohledně uzavření smluv je uvedeno, že v případě on-line registrace je smlouva uzavřena okamžikem, kdy klient přijme návrh smlouvy a provede verifikační platbu, to platí v případě první smlouvy, při uzavření každé následující smlouvy je smlouva uzavřena okamžikem, kdy klient přijme návrh kliknutím na tlačítko„ uzavřít smlouvu o úvěru“ v uživatelském profilu. Platby měly být identifikovány variabilním symbolem, který je uveden ve smlouvě.

7. Z předložených výpisů z účtu soud zjistil, že dne [datum] došla na účet společnosti [právnická osoba] [bankovní účet] platba 0,01 Kč z účtu č. [bankovní účet], který byl veden na jméno žalovaného. Byl uveden variabilní symbol platby [číslo]. Dále dne [datum] byla z uvedeného účtu společnosti [právnická osoba] zaslána na uvedený účet žalovaného platba 8 000 Kč.

8. Z předložené upomínky ze dne [datum], opakované výzvy k úhradě ze dne [datum] a předžalobní výzvy k úhradě ze dne [datum] bylo zjištěno, že těmito společnost [právnická osoba] vyzývala žalovaného k úhradě dluhu.

9. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně přílohy a potvrzení o přijetí platby za postoupené pohledávky, a z oznámení společnosti [právnická osoba] o postoupení pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázané, že pohledávka z úvěrové smlouvy byla postoupena žalobkyni. Dle podacího archu bylo oznámení o postoupení zasláno žalovanému dne [datum].

10. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že touto vyzval zástupce žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum]. Dle předloženého podacího archu byla předžalobní výzva zaslána žalovanému dne [datum].

11. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je obchodní společností a kdo je oprávněn za ni jednat.

12. Po provedeném dokazování soud nemá za prokázané, že úvěrová smlouva byla uzavřena. Tato smlouva není nikým podepsána a žádný jiný důkaz neprokazuje, že tuto smlouvou žalovaný uzavřel. Dle svého obsahu se jedná spíše o návrh na uzavření smlouvy než o samotnou smlouvu (výslovně se v ní uvádí, že potvrzením jejího textu klient navrhuje věřiteli uzavření smlouvy o úvěru), v každém případě soud nemá za prokázané, že žalovaný tento návrh učinil, resp. že tento text odsouhlasil. To neprokazuje ani doložená (verifikační) platba žalovaného v částce 0,01 Kč ze dne [datum], zejména když byla zaslána den předtím, než měla být smlouva uzavřena, resp. návrh podán (ve smlouvě je uvedeno datum [datum], uzavření smlouvy tohoto dne tvrdila i žalobkyně). Přitom z této ani jinak nevyplývá, že by jí měl žalovaný potvrdit uzavření předmětné smlouvy, zejména když uvedený variabilní symbol neodpovídá číslu smlouvy (variabilnímu symbolu, který byl ve smlouvě uveden). Zde je namístě uvést, že způsob uzavření smlouvy o úvěru tak, jak uváděla žalobkyně, tj. prostřednictvím internetových stránek, je sice možný, avšak žalobkyně neprokázala, že takto byla smlouva skutečně uzavřena. Žádné z důkazů spolehlivě neprokazují, že žalovaný vyslovil souhlas s předloženým textem smlouvy. Jen to, že byly peněžní prostředky odeslány nebo to, že byl žalovaný k zaplacení upomínán, neprokazuje, že k uzavření předložené smlouvy došlo.

13. Pro úplnost soud uvádí, že vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, soud ji nemohl vyzvat k navržení důkazů k prokázání výše uvedených rozhodných skutečností a poučit ji o následcích neunesení důkazního břemene dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu. Jelikož se toto poučení poskytuje zásadně na jednání, není na místě jednání odročovat proto, aby účastníkovi mohlo být poučení poskytnuto dodatečně.

14. Bylo však prokázáno, že společnost [právnická osoba] žalovanému zaslala dne [datum] částku 8 000 Kč, což dokazují předmětné výpisy z účtu, které prokazují odeslání plateb i to, že předmětný účet patřil žalovanému.

15. Vzhledem k tomu, že soud nemá za prokázané uzavření smlouvy o úvěru (§ 1731 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), avšak bylo prokázáno, že žalovaný obdržel částku 8 000 Kč, hodnotil soud tento nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku, jako majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, který je žalovaný povinen vydat. Bylo prokázáno, že žalobkyni byla pohledávka postoupena v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku; zde je nerozhodné, že pohledávka náleží z jiného titulu, než jak ji ve smlouvě o postoupení její účastníci právně kvalifikovali (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 31 Cdo 678/2009), tedy nikoliv ze smlouvy, ale z bezdůvodného obohacení. Žalobkyně je tedy oprávněna se dlužné částky domáhat.

16. Splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku proto platí, že věřitel může požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost tak nastane v den, kdy je dlužník věřitelem o plnění požádán. I když bylo předloženo více výzev k zaplacení (upomínky společnosti [právnická osoba], předžalobní výzva), nebylo prokázáno, že tyto byly žalovanému doručeny. Přitom právní jednání působí až okamžikem, kdy dojde adresátovi (§ 570 odst. 1 občanského zákoníku). Opět zde platí, že se žalobkyně nedostavila k jednání, proto ji soud nemohl vyzvat k navržení důkazů k prokázání těchto skutečností. Za první doručenou výzvu k placení tak soud považuje až žalobu v této věci. Ta byla žalovanému poprvé doručována spolu s elektronickým platebním rozkazem na adresu jeho trvalého pobytu dne [datum], tím se dostala do jeho dispoziční sféry a nehraje roli, že si žalovaný zásilku nevyzvedl. Tímto dnem tak nastala splatnost dluhu, od následujícího dne byl žalovaný v prodlení a byl povinen hradit věřiteli úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení v částce 8 000 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně (zákonná sazba k prvnímu dni prodlení, tj. k [datum], dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

18. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl, když nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, a tak nelze mít za to, že by žalobkyni (resp. její předchůdkyni) z této smlouvy vznikly jakékoliv nároky, tedy ani nárok na zaplacení smluvní pokuty nebo paušálních poplatků za upomínky. Dále byla žaloba zamítnuta co do zbylého rozsahu požadovaných úroků z prodlení.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná do částky 8 000 Kč, to představuje 66 % z celkové žalované částky, neúspěšná do částky 4 150 Kč, tj. 34 %, rozdíl činí 32 %, žalobkyně má tedy právo na náhradu 32 % nákladů řízení. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu Náklady žalobkyně tak tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3x 300 Kč, tj. celkem 900 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tj. celkem 2 252 Kč. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 32 %, tj. 721 Kč.

20. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.