14 C 38/2025
č. j. 14 C 38/2025-23
V PLATNOSTIOkresní soud v Ústí nad Labem rozhodl o rozvodu manželství, jehož soužití bylo hluboce a trvale rozvráceno, a to i s ohledem na dlouhodobé nebydlení manželů spolu a jejich vztahy s jinými partnery. Soud se opřel o § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., podle něhož je rozvod možný, pokud není možné očekávat obnovení manželství. Výslech manžela nebyl proveden, protože jeho bydliště nebylo známo a jeho účast by nebyla možná bez značných obtíží. Soud vyslovil, že rozhodnutí bylo založeno na důkazech a nezbytných skutečnostech, které byly zjištěny, a že práva manžela nebyla narušena. Náhrada nákladů řízení nebyla přiznána, protože žádný z účastníků ji nepožadoval a podmínky pro její přiznání nebyly splněny.
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachým ve věci manželky: Jméno manželky, narozená dne Datum narození manželky bytem Adresa manželky a manžela: Jméno manžela, narozený dne Datum narození manžela bytem Adresa manžela o rozvod manželství
I. Manželství účastníků jméno FO, roz. rodné přijmení, a Jméno manžela, uzavřené dne datum před Úřadem městského obvodu adresa, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka podala u zdejšího soudu dne datum návrh na rozvod manželství. Návrh odůvodnila tím, že s manželem už tři roky nežijí. Manžel se k návrhu nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Z oddacího listu bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před Úřadem městského obvodu adresa. Oba vstupovali do manželství jako svobodní. Z rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo zjištěno, že tímto byla schválena dohoda rodičů o úpravě péče a výživy pro dobu po rozvodu k nezl. dětem účastníků, kdy jedno dosud nezletilé dítě bylo svěřeno do péče otce a ostatní čtyři do péče matky, rodičům bylo stanoveno výživné. Z odůvodnění se podává, že manželé nejsou zaměstnaní, manželka pobírá dávky státní sociální podpory, manžel žádné dávky nepobírá, měl by nastoupit do zaměstnání. Děti byly svěřeny do péče tak, jak již fakticky pobývají, v souladu s jejich přáním. K péči rodičů nebyly vzneseny žádné výhrady, rodiče jsou schopni dohodnout se na kontaktu s nezletilými. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Manželka při svém výslechu v této věci vypověděla, že manželství je rozvrácené, chce se rozvést. S manželem spolu nežijí ani nebydlí již dlouho, v říjnu to budou 4 roky. Hlavním důvodem, proč se rozešli, byl alkohol, manžel hodně pil. Myslí si, že ze strany manžela byl i nezájem o rodinu, měli hodně dětí a veškerá péče byla na ní. Soužití se pokusili obnovit, ale už to nešlo. Občas jsou v kontaktu, volají si. Manželka má v současnosti jiného partnera, je to vážná známost, jsou spolu už 3 roky. Manžel má také přítelkyni, a to asi už 2,5 roku. Myslí si, že nezletilé děti s jejich rozchodem nemají problém, už si na to zvykly. Soud shledal, že nebyl důvod pochybovat o pravdivosti výpovědi manželky, z její výpovědi proto soud vychází. Soud neprovedl výslech manžela dle § 389 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, neboť by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi. Manžel se k prvnímu jednání nedostavil, ačkoliv mu o něm manželka řekla. Předvolání mu bylo doručeno vyvěšením, když na adrese svého trvalého pobytu nebydlí (jedná se o adresu úřadu), jeho aktuální faktické bydliště není soudu známo. Jeho současné bydliště neznala ani manželka. Soud má za to, že pokud by se snažil zjistit pobyt manžela a zajistit jeho účast u jednání, nic dalšího by to nepřineslo, pouze by to vedlo k oddalování rozhodnutí. Pobyt manžela by se dost možná ani zjistit nepodařilo, když (dle rozsudku opatrovnického soudu) nepobírá žádné dávky ani není zaměstnán, dle manželky asi pracuje v Německu. Soud má dále za to, že skutečnosti potřebné pro rozhodnutí byly v dostatečném rozsahu zjištěny z provedených důkazů. Rozhodnutí bez provedení výslechu manžela se ani nijak nedotkne jeho práv, neboť byl řádně předvolán a manželka ho o jednání vyrozuměla, takže pokud by se chtěl jednání účastnit, možnost měl. Dle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželé spolu nežijí již téměř 4 roky, oba mají již několik let jiné partnery. Je tedy zjevné, že manželství je zcela nefunkční, je pouze formálním svazkem. Příčinu rozvratu soud spatřuje na straně manžela, který hodně pil alkohol a dostatečně se nezajímal o rodinu, jak vypověděla manželka. Soudem bylo rozhodnuto o úpravě poměrů k nezl. dětem pro dobu po rozvodu, přičemž na straně nezletilých dětí nebyly shledány zvláštní důvody, které by bránily rozvodu. Nebyly zjištěny žádné zákonné překážky, které by rozvodu manželství účastníků bránily, proto soud manželství rozvedl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, podle kterého v řízení ve věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, pokud to neodůvodňují okolnosti případu, s přihlédnutím k tomu, že manželka náhradu nákladů řízení nepožadovala a manželovi dle obsahu spisu v řízení náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Účastníci jsou povinni požádat o vydání nového občanského průkazu do 60 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, pokud je v občanském průkazu uveden rodinný stav. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.