14 C 405/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 21 523 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 21 523 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 523 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 21 523 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpal úvěr ve výši 21 522,98 Kč [právnická osoba] poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný zaregistroval a následně zaslal žádost o poskytnutí úvěru. Úvěr byl poskytnut na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum], žalovaný však poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, ačkoliv byl k úhradě upomínán. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně požadovala zaplatit dlužnou částku 21 523 Kč s úrokem z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z předložené smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že v této je uvedeno, že ji uzavřela společnost [právnická osoba] jako věřitel s žalovaným jako klientem. Ve smlouvě je uvedeno, že věřitel se zavazuje poskytnout klientovi úvěr do výše úvěrového limitu 80 000 Kč, že úvěr bude úročen úrokovou sazbou dle sazebníku, která ke dni uzavření smlouvy činí 10,45 % měsíčně. Úvěr měl být čerpán na základě žádostí klienta prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] nebo telefonicky, a to na bankovní účet klienta, který měl sdělit při podání žádosti o úvěr. Úvěr měl být splácen v minimálních měsíčních splátkách ve výši 11 % z nesplaceného úvěru nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, splátky měly být zaplaceny ke stejnému kalendářnímu dni, ke kterému byly poskytnuty peněžní prostředky. Dále bylo uvedeno, že v případě prodlení s placením může věřitel požadovat mj. zaplacení úroku z prodlení a náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých věřiteli v souvislosti s prodlením klienta se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč. Nedílnou součástí smlouvy měly být obchodní podmínky žalobkyně a sazebník. Smlouva je datována [datum], není však nikým podepsána, v závěru jsou pouze vytištěny název společnosti [právnická osoba] a jméno žalovaného.

6. Z listiny standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že v této jsou uvedeny parametry úvěru obdobně jako v předložené smlouvě o revolvingovém úvěru. Ani tato listina není nikým podepsaná.

7. Z obchodních podmínek společnosti [právnická osoba] ke spotřebitelskému úvěru bylo zjištěno, že tyto blíže upravují smluvní vztahy z úvěrových smluv. Je v nich uvedeno, že žádosti o uzavření smlouvy činí klient prostřednictvím webových stránek, žádost o uzavření první smlouvy jen prostřednictvím webových stránek, další prostřednictvím uživatelského účtu. Uzavření smlouvy má proběhnou tak, že klient na webových stránkách zvolí parametry požadované smlouvy, pokud [právnická osoba] žádost schválí, zašle klientovi návrh smlouvy. Přijetí smlouvy pak má klient potvrdit zadáním identifikačního kódu, který mu byl zaslán SMS zprávou na mobilní telefon (část 4. podmínek). Při podání žádosti o uzavření první smlouvy je klient povinen zadat platební příkaz, kterým uhradí žalobkyni 1 Kč ze svého bankovního účtu (bod 5.1. podmínek). Po odeslání první žádosti se žalobkyně zavazuje zřídit klientovi uživatelský účet na svých webových stránkách, prostřednictvím kterého může klient podávat další žádosti o úvěr (bod 6.1. podmínek).

8. Z listiny vyhotovené společností [právnická osoba] a označené jako platební informace soud zjistil, že v této je uvedeno, že celková dlužná částka k datu splatnosti [datum] má činit 21 522,98 Kč. Dle rozpisu se tato částka má skládat ze zůstatku po poslední platbě k [datum] ve výši 16 694,46 Kč, 2x náhrady účelně vynaložených nákladů po 250 Kč a úroků za období čerpání ve výši 4 328,52 Kč.

9. Žalobkyně dále předložila listinu nadepsanou„ loan application info“, soudu však není jasné, co má tato listina představovat a k prokázání jakých skutečností ji žalobkyně předložila. V této listině jsou uvedeny různé údaje, mj. jméno žalovaného, číslo bankovního účtu [bankovní účet], jeho adresa, e-mail, telefonní číslo, datum [datum].

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (nikoliv [datum], jak bylo tvrzeno v žalobě) uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní bylo zjištěno, že předmětem smlouvy měl být opakovaný prodej pohledávek žalobkyni. Jednotlivé postupované pohledávky měly být specifikovány v datových souborech, které budou obsahovat mj. identifikační údaje a adresy dlužníků, nominální hodnotu pohledávky, neuhrazené náklady, datum poskytnutí úvěru a datum splatnosti dluhu. Název datového souboru měl být specifikován Listinou o převodu (zejm. část 1.1. písm. h) smlouvy). Součástí smlouvy byl i nevyplněný vzor Listiny o převodu. V části [číslo] smlouvy pak bylo uvedeno, že postupník (tj. žalobkyně) se zavazuje informovat dlužníky o tom, že pohledávky byly postoupeny. Požaduje-li to zákon platný v zemi dlužníků, zavazuje se i postupitel, že informuje dlužníky o postoupení.

11. Žalobkyně dále předložila seznam pohledávek, ve kterém je uvedena pohledávka za žalovaným ve výši 21 368,39 Kč, tato není nijak blíže identifikována. Tento seznam však zjevně není datovým souborem (jeho částí), který měl být poskytnut dle smlouvy o postoupení pohledávek, když jednotlivé pohledávky nejsou označeny tak, jak dle smlouvy o postoupení měly být (nejsou uvedeny adresy, datum poskytnutí úvěru, datum splatnosti). Tento seznam není nijak blíže označen, není nikým podepsán. Nebyla také předložena žádná listina o převodu k datovému souboru, ve kterém měly být postupované pohledávky specifikovány.

12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že v této je uvedeno, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy [číslo] v celkové výši 21 368,39 Kč. V závěru oznámení je uveden název [právnická osoba], oznámení však není nikým podepsané a není uvedeno, kdo má za společnost toto oznámení činit.

13. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že touto zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum].

14. Z podacího lístku bylo zjištěno, že žalovanému byla zaslána zásilka dne [datum].

15. Soud pro nadbytečnost neprovedl dotaz na [právnická osoba], ohledně toho, kdo byl majitelem výše uvedeného bankovního účtu, jak navrhovala žalobkyně, když dospěl k závěru, že tato zpráva by na důkazní situaci nemohla nic změnit.

16. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobkyně svá tvrzení neprokázala. Soud jednak nemá za prokázané, že předložená smlouva o revolvingovém úvěru byla uzavřena. Tato smlouva není nikým podepsána a žádný jiný důkaz neprokazuje, že tuto smlouvou žalovaný uzavřel. Dle předložených obchodních podmínek měl žalovaný při podání první žádosti o úvěr zaplatit na účet žalobkyně částku 1 Kč (byť není vyloučeno, že se v tomto případě nejednalo o první smlouvu), a u každé smlouvy měl potvrdit přijetí smlouvy (resp. smlouvu přijmout) zadáním identifikačního kódu. Nic z toho však prokázáno nebylo, z předložených důkazů nevyplývá, že žalovaný takto (či jakkoliv jinak) smlouvu odsouhlasil. Zde je namístě uvést, že způsob uzavření smlouvy o úvěru tak, jak uváděla žalobkyně, tj. prostřednictvím internetových stránek, je sice možný, avšak žalobkyně neprokázala, že takto byla smlouva skutečně uzavřena, zejména že žalovaný vyslovil souhlas s předloženým textem smlouvy. Uzavření předložené smlouvy nemůže prokázat jen to, že mu bylo vystaveno vyúčtování (listina platební informace). Jak je uvedeno výše, není zřejmé, co měla prokazovat listina„ loan application info“, ani z té nelze zjistit, zda žalovaný smlouvu odsouhlasil.

17. Dále soud nemá za prokázané ani to, že žalovaný úvěr čerpal, resp. že mu byly peněžní prostředky poskytnuty. Není zde žádný důkaz prokazující, že byly jakékoliv peněžní prostředky zaslány na účet žalovaného. Pouze v listině platební informace je přehled částek, které měl žalovaný dlužit, tato listina vyhotovená samotnou společností [právnická osoba] však není důkazem o tom, že peněžní prostředky žalovaný obdržel. Není v ní ani uvedeno, kdy a jak měly být peníze čerpány. Nadto lze ještě poznamenat, že ani dle této listiny žalovaný neměl čerpat úvěr ve výši 21 523 Kč, jak tvrdila žalobkyně, když dle platebních informací měly značnou část dlužné částky tvořit vynaložené náklady a úroky, a je otázka, co představuje uváděný zůstatek po poslední platbě. Není tedy zřejmé, zda a jaká částka byla žalovanému poskytnuta. Na těchto závěrech by nic nezměnilo ani to, kdyby bylo prokázáno, že uvedený bankovní účet patřil žalovanému, když nebylo prokázáno, že na tento účet byly jakékoliv peněžní prostředky zaslány.

18. Konečně soud nemá za prokázané ani to, že pohledávka z tvrzené smlouvy byla žalobkyni postoupena. Byla sice předložena smlouva o postoupení pohledávek, dle které měly být následně pohledávky postupovány, avšak datový soubor, který měl jednotlivé dávky postupovaných pohledávek specifikovat (včetně listiny o převodu, ve kterém měl být tento soubor označen), předložen nebyl (předložený seznam pohledávek zjevně není tímto datovým souborem, jak je uvedeno výše). Žalobkyně sice dále předložila oznámení o postoupení pohledávky, kterým měla společnost [právnická osoba] oznámit její postoupení, toto oznámení však není podepsané a soud má vážné pochybnosti, zda bylo skutečně vypracováno touto společností. To, co je v oznámení uvedeno, neodpovídá dalším důkazům (tvrdí se, že je postupováno na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], ačkoliv předložená smlouva o postoupení byla uzavřena dne [datum]) a dle smlouvy o postoupení neměla tato společnost oznamovat postoupení, ale oznámení měl učinit postupník, tj. žalobkyně (když česká právní úprava nevyžaduje, aby postupitel oznámil dlužníkovi postoupení). To, že je oznámení ze stejného dne jako předžalobní výzva, dle názoru soudu nasvědčuje spíše tomu, že bylo vypracováno právním zástupcem žalobkyně, nikoliv společností [právnická osoba] Každopádně již jen vzhledem k tomu, že toto oznámení nebylo nikým podepsáno, nemá soud za prokázané, že toto oznámení učinila společnost [právnická osoba] Ani toto oznámení tak neprokazuje, že pohledávka byla postoupena.

19. Pro úplnost soud uvádí, že vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, soud ji nemohl vyzvat k navržení důkazů k prokázání výše uvedených rozhodných skutečností a poučit ji o následcích neunesení důkazního břemene dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu. Toto poučení se poskytuje zásadně na jednání, a pokud se účastník k jednání nedostaví, jde to k jeho tíži. Není to důvodem pro odročení jednání.

20. Na základě výše uvedeného soudu nezbylo než konstatovat, že žaloba není důvodná. Dle § 153 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci. Soud tedy může vycházet pouze z toho, co bylo v řízení prokázáno. Soud nemá za prokázané, že předložená smlouva o úvěru byla uzavřena (§ 1731 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), nelze tak mít za to, že z této smlouvy vznikly žalovanému jakékoliv povinnosti. Nebylo prokázáno ani to, že žalovaný obdržel od společnosti [právnická osoba] jakoukoliv částku, nelze tak uvažovat ani o nároku na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku, jako případného majetkového prospěchu získaného plněním bez právního důvodu. A žalobkyně ani neprokázala, že je ve věci aktivně legitimována, tj. že je oprávněna domáhat se splnění tvrzené pohledávky. Jak je uvedeno výše, nebylo prokázáno postoupení pohledávky na žalobkyni (dle § 1879 a násl. občanského zákoníku). Pokud bylo předloženo oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni, tak pokud by jej učinila skutečně společnost [právnická osoba], založilo by to povinnost žalovaného plnit žalobkyni jako postupníkovi bez nutnosti zkoumat, zda skutečně k postoupení došlo, ve smyslu § 1882 odst. 1 občanského zákoníku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 32 Cdo 1552/2019). Soud však nemá za prokázané, že toto oznámení skutečně učinila společnost [právnická osoba], jak bylo uvedeno.

21. Vzhledem k výše uvedenému tak soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byl úspěšný žalovaný, měl by proto vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však v řízení náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.