14 C 419/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Zemanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 120 886 Kč s příslušenstvím, o zaplacení 94 508 Kč s příslušenstvím, o zaplacení 116 375 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu na zaplacení 37 160 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 42 598 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč splatných vždy do 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek až do úplného zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 251 556,48 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 98 583 Kč od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 28,71 % ročně z částky 88 822,08 Kč od , datum, do , datum, , úroku ve výši 12 % ročně z částky 88 822,08 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 385 171 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 76 520 Kč od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 27,87 % ročně z částky 70 271,02 Kč od , datum, do , datum, , úroku ve výši 12 % ročně z částky 70 271,02 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 292 723 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 97 277 Kč od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 12 % ročně z částky 86 045,54 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 334 425 Kč.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku 37 160 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 3 287,22 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne , datum, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 120 886,50 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 100 000 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím e-mailové komunikace, přičemž podpis žalované byl proveden doplněním jedinečného kódu po zaslání verifikační platby 1 Kč a SMS zprávy. Žalovaná při podpisu smlouvy zároveň sjednala pojištění schopnosti splácet. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit společně s úrokem v sazbě 76,04 % ročně, a to ve 48 měsíčních splátkách po 7 620 Kč, jejichž součástí byly i úhrady pojistného po 933 Kč měsíčně, splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem , měsíc, , rok, . Žalovaná v průběhu požádala o odklad splátek, čemuž bylo vyhověno a byla odložena splátka č. , hodnota, . Žalovaná však uhradila pouze 18 splátek po 7 620 Kč (tj. celkem 137 160 Kč), poslední dne , datum, . V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo žalobkyni právo na zaplacení dvou smluvních pokut po 499 Kč za splátky č. , hodnota, , u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, a na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 3 x 200 Kč u splátek č. , hodnota, , u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů. Následně v důsledku prodlení žalované s úhradou splátky č. , hodnota, splatné dne , datum, o délce 65 dnů došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru k datu , datum, . Ke dni zesplatnění úvěru se stala splatná celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru. Tato nová jistina úvěru činí 105 501,76 Kč a žalovaná byla povinna ji uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Jelikož žalovaná novou jistinu nezaplatila, vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalovaná ani po zaslání předžalobní výzvy už neuhradila ničeho. Žalobkyně se tedy domáhala zaplacení částky 108 965 Kč (sestávající z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 105 501,76 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 600 Kč a úhrady za pojištění schopnosti splácet ve výši 1 866 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, dále částky 11 921,50 Kč jakožto smluvní pokuty, úroku z prodlení ve výši 76,04 % z částky 88 822,08 Kč ročně od , datum, do , datum, , úroku ve výši 12 % ročně z částky 88 822,08 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 385 171 Kč.

2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu tak, že úvěruschopnost žalované prověřovala na základě dokladů o příjmech, výpisu z databáze NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z dokladů o příjmech žalované vyplynulo, že její celkový čistý měsíční příjem činí 33 000 Kč. Dále vycházela z měsíčních výdajů ve výši 9 777 Kč, kdy vycházela z částky životního minima, jelikož žalovaná neuvedla vyšší částku, vyjma splátek úvěrů či nákladů na bydlení. Náklady na bydlení žalovaná uvedla ve výši 4 917 Kč (nájemné + inkaso) a žalobkyně z této částky vycházela, nemá k dispozici doklad o výši nájemného anebo jiné potvrzení o nákladech žalované souvisejících s bydlením. Dále žalovaná uvedla, že nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaná neměla v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy s žalobkyní uzavřenou žádnou další souběžnou úvěrovou smlouvu a žalovaná neuvedla žádné další výdaje spojené se splátkami jiných úvěrů. K ostatním výdajům žalované nemá žalobkyně další doklady. Žalobkyně vycházela ohledně výdajů z údajů uvedených žalovanou, které svým podpisem potvrdila v kartě hodnocení klienta, a dále žalovaná prohlásila, že nemá žádné splatné dluhy, nebyla proti ní podána jakákoli žaloba a ani si není vědoma důvodu, pro které by se tak mohlo stát, není vůči ní vydán exekuční titul na peněžité plnění, není proti ní vedeno exekuční řízení či řízení o výkon rozhodnutí, nenachází se v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku, nebyl proti ní podán insolvenční návrh, ani v posledních třech letech nebyl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku. Bylo právě povinností žalované uvést pravdivě a úplně údaje o jejích výdajích, když jinak by se mohla dopustit i trestného činu. Žalobkyně dále zohlednila rezervu 1 000 Kč, načež volné zdroje ke splácení činily 22 223 Kč. Žalobkyně dále prověřovala, že žalovaná ani její zaměstnavatel nebyli evidováni v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, její doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný. Na základě těchto údajů a informací z dotazovaných registrů byl proveden tzv. scoring klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), jenž byl podkladem pro rozhodnutí o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalobkyně tedy měla k dispozici řadu listin prokazujících příjem žalované, ohledně výdajů vycházela ze sdělení žalované, ověřila si z veřejných registrů informaci ohledně jejích případných dalších závazků, načež dospěla k závěru, že příjem žalované měl postačovat k úhradě sjednaných splátek. Takové zkoumání úvěruschopnosti považuje žalobkyně za zcela dostačující. Žalovaná mohla a měla posoudit důsledky, jaké pro ni bude uzavření úvěrové smlouvy mít, se všemi podmínkami byla zcela jasným a srozumitelným způsobem seznámena, finanční prostředky od žalobkyně přijala a na podmínky úvěrové smlouvy přistoupila.

3. Žalovaná s nárokem žalobkyně nesouhlasila. Uvedla, že si v minulosti otevřela vlastní živnost, podnikání však nebylo vždy úspěšné, proto si musela půjčit vyšší částku. Následně nebyla schopná hradit splátky, situaci musela řešit dalšími půjčkami a ocitla se v dluhové pasti. Namítla, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná, a to z důvodu nedostatku právního jednání, hrubého rozporu parametrů úvěrové smlouvy s dobrými mravy a nesplnění povinnosti žalobkyně posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele. Žalovaná učinila sporným, zda byla tato úvěrová smlouva sjednaná prostřednictvím komunikace na dálku vůbec uzavřena. S ohledem na způsob kontraktačního procesu, kdy smlouvu nepodepsala, nýbrž toliko poslala SMS kód žalobkyni, která tento podpisový kód připojila ke svojí verzi smlouvy, nelze věrohodně ověřit, že smlouva nedoznala žádné změny, když se nejedná o elektronický podpis. Dále žalovaná namítala že úroková sazba 76,04 % ročně a RPSN 109,02 % ročně, je nemravná, když obvyklá úroková sazba spotřebitelských úvěrů dle statistiky ČNB činila v době uzavření smlouvy 9,62 % ročně a RPSN 10,06 % ročně. Nemravná je rovněž smluvní pokuta za prodlení 0,1 % denně a úrok z prodlení ve výši RPSN. Sankční mechanismus ve smlouvě i včetně zesplatnění úvěru a nové jistiny úvěru je nastaven tak, že je pro spotřebitele likvidační. Žalovaná namítala také to, že žalobkyně neposoudila její úvěruschopnost, nijak neprověřovala její výdaje na živobytí. V té době měla příjem v celkové výši 40 000 Kč, který ve smlouvě uvedla, a žalobkyni zaslala pouze vyfiltrované výpisy z účtu za poslední 4 měsíce, v nichž byly uvedeny pouze její příjmy. Úplný výpis z účtu si žalobkyně nevyžádala. Ačkoli úvěr byl poskytnut jako bezúčelový, reálně jej použila na zaplacení svých dluhů u jiných nebankovních subjektů. Měsíční splátka byla nastavena ve výši 7 620 Kč a ona nebyla schopna správně odhadnout své platební schopnosti. I s ohledem na to, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetu, nedostala žádnou zpětnou vazbu, jaké dopady na ni může uzavření úvěrové smlouvy mít. Dále uvedla, že žalobkyni navrhovala smírně řešení věci v řízení před finančním arbitrem, které žalobkyně nepřijala. Navrhla, aby byl její vztah s žalobkyní posouzen v intencích bezdůvodného obohacení. Potvrdila, že od žalobkyně převzala částku 100 000 Kč a uhradila 137 160 Kč. Proto vznesla vzájemný návrh vůči žalobkyni, jímž se domáhala, aby jí žalobkyně zaplatila částku 37 160 Kč jakožto bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně.

4. Další žalobou došlou soudu dne , datum, , vedenou původně pod sp. zn. , spisová značka, , se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 94 508,65 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 76 000 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím e-mailové komunikace, přičemž podpis žalované byl proveden doplněním jedinečného kódu po zaslání verifikační platby 1 Kč a SMS zprávy. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit společně s úrokem v sazbě 76,04 % ročně, a to ve 48 měsíčních splátkách po 5 082 Kč, splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem , měsíc, , rok, . Žalovaná v průběhu požádala o odklad splátek, čemuž bylo vyhověno a byla odložena splátka č. , hodnota, . Žalovaná však uhradila pouze 14 splátek po 5 082 Kč (tj. celkem 71 148 Kč), poslední dne , datum, . V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo žalobkyni právo na zaplacení dvou smluvních pokut po 499 Kč za splátky č. , hodnota, , u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, a na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 2 x 200 Kč u splátek č. , hodnota, , 17, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů. Následně v důsledku prodlení žalované s úhradou splátky č. , hodnota, splatné dne , datum, o délce 65 dnů došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru k datu , datum, . Ke dni zesplatnění úvěru se stala splatná celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru. Tato nová jistina úvěru činí 83 507,09 Kč a žalovaná byla povinna ji uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Jelikož žalovaná novou jistinu nezaplatila, vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalovaná ani po zaslání předžalobní výzvy už neuhradila ničeho. Žalobkyně se tedy domáhala zaplacení částky 84 905 Kč (sestávající z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 83 507,09 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, dále částky 9 603,65 Kč jakožto smluvní pokuty, úroku ve výši 76,04 % ročně z částky 70 271,02 Kč od , datum, do , datum, a úroku ve výši 12 % ročně z částky 70 271,02 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 292 723 Kč.

5. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu tak, že úvěruschopnost žalované prověřovala na základě dokladů o příjmech, výpisu z databáze NRKI, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z dokladů o příjmech žalované vyplynulo, že její celkový čistý měsíční příjem činí 35 085 Kč. Dále vycházela z měsíčních výdajů ve výši 16 775 Kč, kdy vycházela z částky životního minima, jelikož žalovaná neuvedla vyšší částku, vyjma splátek úvěrů či nákladů na bydlení. Náklady na bydlení žalovaná uvedla ve výši 5 228 Kč (nájemné + inkaso) a žalobkyně z této částky vycházela, nemá k dispozici doklad o výši nájemného anebo jiné potvrzení o nákladech žalované souvisejících s bydlením. Dále žalovaná uvedla, že nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalobkyně zohlednila, že žalovaná měla v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy s žalobkyní uzavřenou další souběžnou úvěrovou smlouvu, načež ve výdajích žalované počítala s měsíční splátkou ve výši 6 687 Kč. K ostatním výdajům žalované nemá žalobkyně další doklady. Žalobkyně vycházela ohledně výdajů z údajů uvedených žalovanou, které svým podpisem potvrdila v kartě hodnocení klienta, a dále žalovaná prohlásila, že nemá žádné splatné dluhy, nebyla proti ní podána jakákoli žaloba a ani si není vědoma důvodu, pro které by se tak mohlo stát, není vůči ní vydán exekuční titul na peněžité plnění, není proti ní vedeno exekuční řízení či řízení o výkon rozhodnutí, nenachází se v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku, nebyl proti ní podán insolvenční návrh, ani v posledních třech letech nebyl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku. Bylo právě povinností žalované uvést pravdivě a úplně údaje o jejích výdajích, když jinak by se mohla dopustit i trestného činu. Žalobkyně dále zohlednila rezervu 1 000 Kč, načež volné zdroje ke splácení činily 17 310 Kč. Žalobkyně dále prověřovala, že žalovaná ani její zaměstnavatel nebyli evidováni v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, její doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný. Na základě těchto údajů a informací z dotazovaných registrů byl proveden tzv. scoring klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), jenž byl podkladem pro rozhodnutí o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalobkyně tedy měla k dispozici řadu listin prokazujících příjem žalované, ohledně výdajů vycházela ze sdělení žalované, ověřila si z veřejných registrů informaci ohledně jejích případných dalších závazků, načež dospěla k závěru, že příjem žalované měl postačovat k úhradě sjednaných splátek. Takové zkoumání úvěruschopnosti považuje žalobkyně za zcela dostačující. Žalovaná mohla a měla posoudit důsledky, jaké pro ni bude uzavření úvěrové smlouvy mít, se všemi podmínkami byla zcela jasným a srozumitelným způsobem seznámena, finanční prostředky od žalobkyně přijala a na podmínky úvěrové smlouvy přistoupila.

6. Žalovaná s nárokem žalobkyně nesouhlasila. Uvedla stejnou argumentaci, jako k předchozí žalobě (viz. odst. 3). Namítla, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná z důvodu nedostatku právního jednání, hrubého rozporu parametrů úvěrové smlouvy s dobrými mravy a nesplnění povinnosti žalobkyně posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti, uvedla, že žalobkyně nijak neprověřovala její výdaje. I v tomto případě žalobkyni zaslala pouze vyfiltrované výpisy z účtu za poslední 4 měsíce, v nichž byly uvedeny pouze její příjmy. Úplný výpis z účtu si žalobkyně nevyžádala. Navrhla, aby byl nárok žalobkyně posouzen v intencích bezdůvodného obohacení. Potvrdila, že od žalobkyně převzala částku 76 000 Kč a uhradila 71 148 Kč. Proto navrhla, aby byl žalobkyni přiznán nárok toliko na zaplacení zbývající částky 4 852 Kč bez úroku z prodlení, a aby jí bylo povoleno plnění této částky ve splátkách.

7. Další žalobou došlou soudu dne , datum, , vedenou původně pod sp. zn. , spisová značka, , se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 116 375,50 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 90 000 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím e-mailové komunikace, přičemž podpis žalované byl proveden doplněním jedinečného kódu po zaslání verifikační platby 1 Kč a SMS zprávy. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit společně s úrokem v sazbě 72,84 % ročně, a to ve 48 měsíčních splátkách po 5 806 Kč, splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpen 2024. Žalovaná však uhradila pouze 9 splátek po 5 806 Kč (tj. celkem 52 254 Kč), poslední dne , datum, . V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo žalobkyni právo na zaplacení dvou smluvních pokut po 499 Kč za splátky č. , hodnota, , u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, a na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 4 x 200 Kč u splátek č. , hodnota, , u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů. Následně v důsledku prodlení žalované s úhradou splátky č. , hodnota, splatné dne , datum, o délce 65 dnů došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru k datu , datum, . Ke dni zesplatnění úvěru se stala splatná celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru. Tato nová jistina úvěru činí 111 783,61 Kč a žalovaná byla povinna ji uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Jelikož žalovaná novou jistinu nezaplatila, vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalovaná ani po zaslání předžalobní výzvy už neuhradila ničeho. Žalobkyně se tedy domáhala zaplacení částky 113 581 Kč (sestávající z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 111 783,61 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 800 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, dále částky 2 794,50 Kč jakožto smluvní pokuty, úroku ve výši 12 % ročně z částky 86 045,54 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 334 425 Kč.

8. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu tak, že úvěruschopnost žalované prověřovala na základě dokladů o příjmech, výpisu z databáze NRKI, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z dokladů o příjmech žalované vyplynulo, že její celkový čistý měsíční příjem činí 36 400 Kč. Dále vycházela z měsíčních výdajů ve výši 22 708 Kč, kdy vycházela z částky životního minima, jelikož žalovaná neuvedla vyšší částku, vyjma splátek úvěrů či nákladů na bydlení. Náklady na bydlení žalovaná uvedla ve výši 6 079 Kč (nájemné + inkaso) a žalobkyně z této částky vycházela, nemá k dispozici doklad o výši nájemného anebo jiné potvrzení o nákladech žalované souvisejících s bydlením. Dále žalovaná uvedla, že nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalobkyně zohlednila, že žalovaná měla v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy s žalobkyní uzavřenou další souběžnou úvěrovou smlouvu, načež ve výdajích žalované počítala s měsíční splátkou ve výši 11 769 Kč. K ostatním výdajům žalované nemá žalobkyně další doklady. Žalobkyně vycházela ohledně výdajů z údajů uvedených žalovanou, které svým podpisem potvrdila v kartě hodnocení klienta, a dále žalovaná prohlásila, že nemá žádné splatné dluhy, nebyla proti ní podána jakákoli žaloba a ani si není vědoma důvodu, pro které by se tak mohlo stát, není vůči ní vydán exekuční titul na peněžité plnění, není proti ní vedeno exekuční řízení či řízení o výkon rozhodnutí, nenachází se v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku, nebyl proti ní podán insolvenční návrh, ani v posledních třech letech nebyl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku. Bylo právě povinností žalované uvést pravdivě a úplně údaje o jejích výdajích, když jinak by se mohla dopustit i trestného činu. Žalobkyně dále zohlednila rezervu 1 000 Kč, načež volné zdroje ke splácení činily 12 692 Kč. Žalobkyně dále prověřovala, že žalovaná ani její zaměstnavatel nebyli evidováni v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, její doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný. Na základě těchto údajů a informací z dotazovaných registrů byl proveden tzv. scoring klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), jenž byl podkladem pro rozhodnutí o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalobkyně tedy měla k dispozici řadu listin prokazujících příjem žalované, ohledně výdajů vycházela ze sdělení žalované, ověřila si z veřejných registrů informaci ohledně jejích případných dalších závazků, načež dospěla k závěru, že příjem žalované měl postačovat k úhradě sjednaných splátek. Takové zkoumání úvěruschopnosti považuje žalobkyně za zcela dostačující. Žalovaná mohla a měla posoudit důsledky, jaké pro ni bude uzavření úvěrové smlouvy mít, se všemi podmínkami byla zcela jasným a srozumitelným způsobem seznámena, finanční prostředky od žalobkyně přijala a na podmínky úvěrové smlouvy přistoupila.

9. Žalovaná ani s tímto nárokem žalobkyně nesouhlasila. Uvedla stejnou argumentaci, jako v první žalobě (viz. odst. 3). Namítla, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná z důvodu nedostatku právního jednání, hrubého rozporu parametrů úvěrové smlouvy s dobrými mravy a nesplnění povinnosti žalobkyně posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti, uvedla, že žalobkyně nijak neprověřovala její výdaje. I v tomto případě žalobkyni zaslala pouze vyfiltrované výpisy z účtu za poslední 4 měsíce, v nichž byly uvedeny pouze její příjmy. Úplný výpis z účtu si žalobkyně nevyžádala. Navrhla, aby byl nárok žalobkyně posouzen v intencích bezdůvodného obohacení. Potvrdila, že od žalobkyně převzala částku 90 000 Kč a uhradila 52 254 Kč. Proto navrhla, aby byl žalobkyni přiznán nárok toliko na zaplacení zbývající částky 37 746 Kč bez úroku z prodlení, a aby jí bylo povoleno plnění této částky ve splátkách.

10. Usnesením ze dne 23. 12. 2025, č. j. 14 C 419/2025-90, soud tato tři řízení spojil ke společnému řízení.

11. Žalobkyně vzala žalobu ještě před jednáním částečně zpět, proto soud usnesením ze dne 29. 4. 2026, řízení zastavil v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 37 616,17 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 385 Kč od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 48,17 % ročně z částky 70 271,02 Kč od , datum, do , datum, , úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 16 304 Kč od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 382 Kč od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 47,33 % ročně z částky 88 822,08 Kč od , datum, do , datum, .

12. Předmětem řízení tak zůstala pohledávka žalobkyně ze všech tří smluv o úvěru ve výši celkem 294 154,48 Kč (tj. částka 109 331,46 Kč z první smlouvy, sestávající z částky 98 583 Kč a smluvní pokuty 10 748,46 Kč, částka 85 159,03 Kč z druhé smlouvy, sestávající z částky 76 520 Kč a smluvní pokuty 8 639,03 Kč a částka 99 663,99 Kč ze třetí smlouvy, sestávající z částky 97 277 Kč a smluvní pokuty 2 386,99 Kč), a dále z první smlouvy úrok z prodlení z částky 98 583 Kč ve výši 12 % ročně od , datum, do zaplacení, úrok ve výši 28,71 % ročně z částky 88 822,08 Kč od , datum, do , datum, , úrok ve výši 12 % ročně z částky 88 822,08 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 385 171 Kč, z druhé smlouvy úrok z prodlení z částky 76 520 Kč ve výši 12 % ročně od , datum, do zaplacení, úrok ve výši 27,87 % ročně z částky 70 271,02 Kč od , datum, do , datum, , úrok ve výši 12 % ročně z částky 70 271,02 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 292 723 Kč, a ze třetí smlouvy úrok z prodlení z částky 97 277 Kč ve výši 11,5 % ročně od , datum, do zaplacení a úrok ve výši 12 % ročně z částky 86 045,54 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 334 425 Kč.

13. Soud k projednání věci nařídil jednání, k němuž se dostavily žalobkyně i žalovaná. Žalovaná doplnila, že řízení před finančním arbitrem bylo zastaveno z důvodu tohoto probíhajícího řízení před soudem. Účastnice učinily nesporným, že na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, poskytla žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaná žalobkyni zaplatila celkem 137 160 Kč, na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, poskytla žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 76 000 Kč a žalovaná žalobkyni zaplatila celkem 71 148 Kč a na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, poskytla žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 90 000 Kč a žalovaná žalobkyni zaplatila celkem 52 254 Kč. Žalobkyně setrvala na svém žalobním návrhu se zohledněním částečného zpětvzetí, navrhla, aby byl vzájemný návrh žalované zamítnut, přičemž by akceptovala plnění ve splátkách po 2 500 Kč měsíčně. Žalovaná setrvala na svých písemných podáních a vzájemném návrhu, a navrhla, aby jí byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni zbývající část jistiny ve splátkách po celkem 2 000 Kč měsíčně.

14. Soud provedl listinné důkazy, z nichž zjistil následující.

15. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že byla sjednána mezi žalovanou a žalobkyní. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit tento úvěr včetně smluveného úroku, a to ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 7 620 Kč splatných vždy k 14. dni v měsíci. Celkem se žalovaná zavázala uhradit částku ve výši 320 976 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 76,04 % ročně, RPSN 109,02 % ročně. Dále žalovaná sjednala pojištění schopnosti splácet úvěr, kdy pojistné bylo sjednáno ve výši 13,95 % ze splátky, přičemž úhrada pojistného byla součástí výše uvedených splátek. Dále byly ve smlouvě sjednány sankce za prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů, kdy v takovém případě byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů v částce 200 Kč, a v případě prodlení s úhradou splátky či její části o více než 30 dní, byla žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Při prodlení žalované s úhradou splátky o více než 65 dní bylo sjednáno automatické zesplatnění úvěru. V případě zesplatnění úvěru se dosud nesplacené splátky stávají součástí jistiny, kdy tato nová jistina je splatná v den následující po zesplatnění úvěru. V případě, že nebude nová jistina uhrazena řádně a včas je žalovaná povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny za každý den prodlení s úhradou nové jistiny. Namísto podpisu žalované byl připojen jedinečný kód , hodnota, dne , datum, v , hodnota, hod.

16. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou bylo sjednáno, že smlouva bude uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, přičemž podpis na smlouvě a dalších souvisejících dokumentech měl být žalovanou proveden tak, že zašle žalobkyni SMS zprávu, kterou vyjádří souhlas se smlouvou a dalšími dokumenty, a která bude obsahovat jméno a příjmení žalované a jedinečný kód odpovídající variabilnímu symbolu platby ve výši 1 Kč, která byla žalobkyní zaslána na účet žalované. I tento dodatek je opatřen jedinečným kódem , hodnota, .

17. Z přílohy č. , hodnota, smlouvy o úvěru – pojištění schopnosti splácet úvěr ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná si při podpisu smlouvy o úvěru sjednala i pojištění, kdy výše pojistného byla sjednána na 933 Kč měsíčně. Příloha je opatřena jedinečným kódem , hodnota, . Podle přihlášky do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry ze dne , datum, se žalovaná k pojištění přihlásila, konkrétně sjednala pojištění balíček B, a přihláška je opatřena jedinečným kódem , hodnota, . V informačním dokumentu o pojistném produktu a informaci o pojištění jsou uvedeny podrobnější informace o sjednaném pojištění, které nejsou pro posouzení věci podstatné.

18. Z předsmluvního formuláře ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že v něm jsou uvedeny informace vztahující se ke smlouvě o úvěru zejména ohledně výše úvěru, podmínek čerpání, doby trvání, splácení, celkové částky, kterou je třeba zaplatit, výše úroku a RPSN, sankce v případě prodlení s úhradou splátek a lustrace v rejstřících SOLUS a NRKI pro posouzení úvěruschopnosti. Tyto informace se kryjí se smluvními ujednáními v samotné smlouvě o úvěru.

19. Z oznámení věřitele o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně schválila uzavření smlouvy o úvěru ve znění dodatku č. , hodnota, . Přílohou tohoto oznámení byl splátkový kalendář, v němž byly rozepsány měsíční splátky úvěru včetně úhrady za pojištění ve výši celkem 7 620 Kč měsíčně, poslední splátka měla být splatná dne , datum, . Dále bylo přílohou jedno vyhotovení smlouvy o úvěru, dodatek č. , hodnota, a informace o pojištění. Podle dodejky k oznámení o schválení úvěru byly tyto dokumenty žalované zaslány a dne , datum, byly připraveny k vyzvednutí.

20. V dokumentu „, název, )“ je uveden technický popis uzavření smlouvy a jejího podpisu u smluv o spotřebitelském úvěru uzavíraných na dálku pomocí SMS kódu.

21. Podle interních informací žalobkyně byla na účet žalované č. , č. účtu, dne , datum, v , hodnota, hod. zaslána 1 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, a téhož dne v , hodnota, hod. byla na její telefonní číslo , tel. číslo, SMS, ve které bylo uvedeno, že jí byla na bankovní účet zaslána platba 1 Kč, a aby variabilní symbol této platby použila jako podpisový kód. Dne , datum, v , hodnota, hod. zaslala žalovaná žalobkyni SMS s textem „Souhlasím , Jméno žalované, , hodnota, “.

22. Podle dokladu o vyplacení úvěru , právnická osoba, . byla dne , datum, zaslána žalobkyní na účet žalované č. , č. účtu, částka 100 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .

23. K prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované k první smlouvě žalobkyně předložila informativní výpisy z bankovního účtu žalované , č. účtu, u , právnická osoba, . za , období, . V nich jsou uvedeny jen příchozí úhrady na účet žalované ze dne , datum, ve výši 32 207 Kč, ze dne , datum, ve výši 32 696 Kč, ze dne , datum, ve výši 47 337 Kč a ze dne , datum, ve výši 32 477 Kč se zprávou , právnická osoba, .

24. Dále žalobkyně doložila fotografii občanského průkazu žalované.

25. V prohlášení klienta ze dne , datum, žalovaná prohlásila, mj. že nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě či státu, nebyla proti němu podána žaloba ani proti ní není vedeno exekuční řízení či insolvenční řízení, veškeré údaje, které žalobkyni poskytla, jsou pravdivé a úplné. Tento dokument je opatřen jedinečným kódem , hodnota, . V prohlášení o politické exponovanosti z téhož dne žalovaná uvedla, že není a v posledních 10 letech nebyla politicky exponovanou osobou. I tento dokument je opatřen jedinečným kódem , hodnota, .

26. V hodnocení klienta ze dne , datum, je uvedeno, že analýzu bonity vyplňuje zprostředkovatel úvěru. Je zde uveden pravidelný čistý měsíční příjem žalované ze zaměstnání ve výši 33 000 Kč, výdaje žalované sestávající z životního minima 4 860 Kč a nákladů na bydlení ve výši 4 917 Kč. Jsou zde uvedeny údaje o zaměstnavateli žalované , právnická osoba, . Dále je uvedeno, že žalovaná má maturitu, bydlí ve vlastním bydlení, nežije s manželem či partnerem ve společné domácnosti, je svobodná. I tento dokument je opatřen jedinečným kódem , hodnota, .

27. Podle výpisu NRKI (nebankovního registru klientských informací) ze dne , datum, bylo u žalované evidováno 7 žádostí o úvěr a žalovaná byla zařazena do kategorie IV, tj. do třetí nejrizikovější kategorie. Částka expozice je uvedena 16 000 Kč (druhá nejrizikovější kategorie), limit 0 Kč a dluh po splatnosti 0 Kč.

28. Výpis z registru SOLUS ze dne , datum, je bez záznamu.

29. V kartě klienta ke smlouvě , hodnota, je uveden přehled poskytnutých finančních prostředků 100 000 Kč, uhrazená částka 137 160 Kč, aktuální výše dluhu včetně úroků a smluvních pokut a přehled splátek, které žalovaná uhradila, kdy poslední splátku splatnou dne , datum, ve výši 7 620 Kč uhradila dne , datum, a další splátku již nezaplatila.

30. V žádosti ze dne , datum, žalovaná požádala o odklad splátek z finančních důvodů. Podle oznámení žalobkyně o provedeném odkladu splátek s upraveným splátkovým kalendářem ze dne , datum, bylo žádosti žalované vyhověno a byla odložena splátka č. , hodnota, splatná dne , datum, .

31. Výzvou k zaplacení ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě splátek č. , hodnota, splatných , datum, a dále k úhradě nákladů vzniklých v souvislosti s jejím prodlením ve výši 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 499 Kč. Žalovaná byla rovněž upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru. Výzvou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě splátek č. , hodnota, splatných dne , datum, , a dále k úhradě nákladů vzniklých v souvislosti s jejím prodlením ve výši 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 998 Kč. Žalovaná byla rovněž upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru.

32. Oznámením ze dne , datum, oznámila žalobkyně žalované, že došlo k zesplatnění úvěru a vyzvala ji k úhradě dlužné částky 108 965 Kč.

33. Předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzvala právní zástupkyně žalobkyně žalovanou k úhradě dlužných částek. Podle podacího archu byla předžalobní výzva žalované zaslána dne , datum34. Podle potvrzení o odchozích úhradách za měsíce , období, žalovaná zaplatila žalobkyni pod variabilním symbolem , var. symbol, celkem , hodnota, splátek po 7 620 Kč (tj. celkem 137 160 Kč). To ostatně bylo mezi účastnicemi nesporné.

35. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že byla sjednána mezi žalovanou a žalobkyní. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 76 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit tento úvěr včetně smluveného úroku, a to ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 5 082 Kč splatných vždy k 12. dni v měsíci. Celkem se žalovaná zavázala uhradit částku ve výši 273 936 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 76,04 % ročně, RPSN 109,02 % ročně. Dále byly ve smlouvě sjednány sankce za prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů, kdy v takovém případě byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů v částce 200 Kč, a v případě prodlení s úhradou splátky či její části o více než 30 dní, byla žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Při prodlení žalované s úhradou splátky o více než 65 dní bylo sjednáno automatické zesplatnění úvěru. V případě zesplatnění úvěru se dosud nesplacené splátky stávají součástí jistiny, kdy tato nová jistina je splatná v den následující po zesplatnění úvěru. V případě, že nebude nová jistina uhrazena řádně a včas je žalovaná povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny za každý den prodlení s úhradou nové jistiny. Namísto podpisu žalované byl připojen jedinečný kód , hodnota, dne , datum, v , hodnota, hod.

36. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou bylo sjednáno, že smlouva bude uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, přičemž podpis na smlouvě a dalších souvisejících dokumentech měl být žalovanou proveden tak, že zašle žalobkyni SMS zprávu, kterou vyjádří souhlas se smlouvou a dalšími dokumenty, a která bude obsahovat jméno a příjmení žalované a jedinečný kód odpovídající variabilnímu symbolu platby ve výši 1 Kč, která byla žalobkyní zaslána na účet žalované. I tento dodatek je opatřen jedinečným kódem , hodnota, .

37. Z předsmluvního formuláře ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že v něm jsou uvedeny informace vztahující se ke smlouvě o úvěru zejména ohledně výše úvěru, podmínek čerpání, doby trvání, splácení, celkové částky, kterou je třeba zaplatit, výše úroku a RPSN, sankce v případě prodlení s úhradou splátek a lustrace v rejstřících SOLUS a NRKI pro posouzení úvěruschopnosti.

38. Z oznámení věřitele o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně schválila uzavření smlouvy o úvěru ve znění dodatku č. , hodnota, . Přílohou tohoto oznámení byl splátkový kalendář, v němž byly rozepsány měsíční splátky úvěru ve výši 5 082 Kč měsíčně, poslední splátka měla být splatná dne , datum, . Dále bylo přílohou jedno vyhotovení smlouvy o úvěru a dodatek č. , hodnota, . Podle dodejky k oznámení o schválení úvěru byly tyto dokumenty žalované zaslány a dne , datum, byly připraveny k vyzvednutí.

39. V dokumentu „, název, )“ je uveden technický popis uzavření smlouvy a jejího podpisu u smluv o spotřebitelském úvěru uzavíraných na dálku pomocí SMS kódu.

40. Podle interních informací žalobkyně byla na účet žalované č. , č. účtu, dne , datum, hod. zaslána 1 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, a téhož dne v , hodnota, hod. byla na její telefonní číslo , tel. číslo, SMS, ve které bylo uvedeno, že jí byla na bankovní účet zaslána platba 1 Kč, a aby variabilní symbol této platby použila jako podpisový kód. Dne , datum, v , hodnota, hod. zaslala žalovaná žalobkyni SMS s textem „Souhlasím , Jméno žalované, , hodnota, “.

41. Podle dokladu o vyplacení úvěru , právnická osoba, . byla dne , datum, zaslána žalobkyní na účet žalované č. , č. účtu, částka 76 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .

42. K prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované k druhé smlouvě žalobkyně předložila informativní výpisy z bankovního účtu žalované , č. účtu, u , právnická osoba, . za měsíce , období, . V nich jsou uvedeny jen příchozí úhrady na účet žalované ze dne , datum, ve výši 34 191 Kč, ze dne , datum, ve výši 33 735 Kč a ze dne , datum, ve výši 37 331 Kč se zprávou , právnická osoba, .

43. Dále žalobkyně znovu doložila fotografii občanského průkazu žalované.

44. V prohlášení klienta ze dne , datum, žalovaná prohlásila, mj. že nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě či státu, nebyla proti němu podána žaloba ani proti ní není vedeno exekuční řízení či insolvenční řízení, veškeré údaje, které žalobkyni poskytla, jsou pravdivé a úplné. Tento dokument je opatřen jedinečným kódem , hodnota, . V prohlášení o politické exponovanosti z téhož dne žalovaná uvedla, že není a v posledních 10 letech nebyla politicky exponovanou osobou. I tento dokument je opatřen jedinečným kódem , hodnota, .

45. V hodnocení klienta ze dne , datum, je uvedeno, že analýzu bonity vyplňuje zprostředkovatel úvěru. Je zde uveden pravidelný čistý měsíční příjem žalované ze zaměstnání ve výši 35 085 Kč, výdaje žalované sestávající z životního minima 4 860 Kč, nákladů na bydlení ve výši 5 228 Kč a splátek na další úvěr od žalobkyně ve výši 6 687 Kč. Je zde uvedena rezerva 1 000 Kč. Jsou zde uvedeny údaje o zaměstnavateli žalované , právnická osoba, . Dále je uvedeno, že žalovaná má maturitu, bydlí u rodičů, nežije s manželem či partnerem ve společné domácnosti, je svobodná. I tento dokument je opatřen jedinečným kódem , hodnota, .

46. Podle výpisu NRKI (nebankovního registru klientských informací) ze dne , datum, bylo u žalované evidováno 10 žádostí o úvěr a žalovaná byla zařazena do kategorie V, tj. do druhé nejrizikovější kategorie. Částka expozice je uvedena 497 891 Kč, limit 82 800 Kč a dluh po splatnosti 0 Kč.

47. V kartě klienta ke smlouvě , hodnota, je uveden přehled poskytnutých finančních prostředků 76 000 Kč, uhrazená částka 71 148 Kč, aktuální výše dluhu včetně úroků a smluvních pokut a přehled splátek, které žalovaná uhradila, kdy poslední splátku splatnou dne , datum, ve výši 5 082 Kč uhradila dne , datum, a další splátku již nezaplatila.

48. V žádosti ze dne , datum, žalovaná požádala o odklad splátky z finančních důvodů. Podle oznámení žalobkyně o provedeném odkladu splátek s upraveným splátkovým kalendářem ze dne , datum, bylo žádosti žalované vyhověno a byla odložena splátka č. , hodnota, splatná dne , datum, .

49. Výzvou k zaplacení ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě splátek č. , hodnota, splatných , datum, a dále k úhradě nákladů vzniklých v souvislosti s jejím prodlením ve výši 200 Kč a smluvní pokuty ve výši 499 Kč. Žalovaná byla rovněž upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru. Výzvou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě splátek č. , hodnota, splatných dne , datum, , a dále k úhradě nákladů vzniklých v souvislosti s jejím prodlením ve výši 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 998 Kč. Žalovaná byla rovněž upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru.

50. Oznámením ze dne , datum, oznámila žalobkyně žalované, že došlo k zesplatnění úvěru a vyzvala ji k úhradě dlužné částky 84 905 Kč.

51. Předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzvala právní zástupkyně žalobkyně žalovanou k úhradě dlužných částek. Podle podacího archu byla předžalobní výzva žalované zaslána dne , datum52. Podle potvrzení o odchozích úhradách za měsíce , období, žalovaná zaplatila žalobkyni pod variabilním symbolem , var. symbol, celkem , hodnota, splátek po 5 082 Kč (tj. celkem 71 148 Kč). To ostatně bylo mezi účastnicemi nesporné.

53. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že byla sjednána mezi žalovanou a žalobkyní. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 90 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit tento úvěr včetně smluveného úroku, a to ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 5 806 Kč splatných vždy k 12. dni v měsíci. Celkem se žalovaná zavázala uhradit částku ve výši 278 688 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 72,83 % ročně, RPSN 102,81 % ročně. Dále byly ve smlouvě sjednány sankce za prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů, kdy v takovém případě byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů v částce 200 Kč, a v případě prodlení s úhradou splátky či její části o více než 30 dní, byla žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Při prodlení žalované s úhradou splátky o více než 65 dní bylo sjednáno automatické zesplatnění úvěru. V případě zesplatnění úvěru se dosud nesplacené splátky stávají součástí jistiny, kdy tato nová jistina je splatná v den následující po zesplatnění úvěru. V případě, že nebude nová jistina uhrazena řádně a včas je žalovaná povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny za každý den prodlení s úhradou nové jistiny. Namísto podpisu žalované byl připojen jedinečný kód , hodnota, dne , datum, v , hodnota, hod.

54. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou bylo sjednáno, že smlouva bude uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, přičemž podpis na smlouvě a dalších souvisejících dokumentech měl být žalovanou proveden tak, že zašle žalobkyni SMS zprávu, kterou vyjádří souhlas se smlouvou a dalšími dokumenty, a která bude obsahovat jméno a příjmení žalované a jedinečný kód odpovídající variabilnímu symbolu platby ve výši 1 Kč, která byla žalobkyní zaslána na účet žalované. I tento dodatek je opatřen jedinečným kódem , hodnota, .

55. Z předsmluvního formuláře ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že v něm jsou uvedeny informace vztahující se ke smlouvě o úvěru zejména ohledně výše úvěru, podmínek čerpání, doby trvání, splácení, celkové částky, kterou je třeba zaplatit, výše úroku a RPSN, sankce v případě prodlení s úhradou splátek a lustrace v rejstřících SOLUS a NRKI pro posouzení úvěruschopnosti.

56. Z oznámení věřitele o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně schválila uzavření smlouvy o úvěru ve znění dodatku č. , hodnota, . Přílohou tohoto oznámení byl splátkový kalendář, v němž byly rozepsány měsíční splátky úvěru ve výši 5 806 Kč měsíčně, poslední splátka měla být splatná dne , datum, . Dále bylo přílohou jedno vyhotovení smlouvy o úvěru a dodatek č. , hodnota, . Podle dodejky k oznámení o schválení úvěru byly tyto dokumenty žalované zaslány a dne , datum, byly připraveny k vyzvednutí.

57. V dokumentu „, název, )“ je uveden technický popis uzavření smlouvy a jejího podpisu u smluv o spotřebitelském úvěru uzavíraných na dálku pomocí SMS kódu.

58. Podle interních informací žalobkyně byla na účet žalované č. , č. účtu, dne , datum, v , hodnota, hod. zaslána 1 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, a téhož dne v , hodnota, hod. byla na její telefonní číslo , tel. číslo, SMS, ve které bylo uvedeno, že jí byla na bankovní účet zaslána platba 1 Kč, a aby variabilní symbol této platby použila jako podpisový kód. Dne , datum, v , hodnota, , Anonymizováno, hod. zaslala žalovaná žalobkyni SMS s textem „Souhlasím , Jméno žalované, , hodnota, “.

59. Podle dokladu o vyplacení úvěru , právnická osoba, . byla dne , datum, zaslána žalobkyní na účet žalované č. , č. účtu, částka 90 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .

60. K prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované k třetí smlouvě žalobkyně předložila informativní výpisy z bankovního účtu žalované , č. účtu, u , právnická osoba, . za , období, . V nich jsou uvedeny jen příchozí úhrady na účet žalované ze dne , datum, ve výši 34 366 Kč, ze dne , datum, ve výši 35 727 Kč, ze dne , datum, ve výši 35 957 Kč a ze dne , datum, ve výši 37 596 Kč se zprávou , právnická osoba, .

61. Dále žalobkyně znovu doložila fotografii občanského průkazu žalované.

62. V prohlášení klienta ze dne , datum, žalovaná prohlásila, mj. že nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě či státu, nebyla proti ní podána žaloba ani proti ní není vedeno exekuční řízení či insolvenční řízení, veškeré údaje, které žalobkyni poskytla, jsou pravdivé a úplné. Tento dokument je opatřen jedinečným kódem , hodnota, . V prohlášení o politické exponovanosti z téhož dne žalovaná uvedla, že není a v posledních 10 letech nebyla politicky exponovanou osobou. I tento dokument je opatřen jedinečným kódem , hodnota, .

63. V hodnocení klienta ze dne , datum, je uvedeno, že analýzu bonity vyplňuje zprostředkovatel úvěru. Je zde uveden pravidelný čistý měsíční příjem žalované ze zaměstnání ve výši 36 400 Kč, výdaje žalované sestávající z životního minima 4 860 Kč, nákladů na bydlení ve výši 6 079 Kč a splátek na další úvěr od žalobkyně ve výši 11 769 Kč. Je zde uvedena rezerva 1 000 Kč. Jsou zde uvedeny údaje o zaměstnavateli žalované , právnická osoba, . Dále je uvedeno, že žalovaná má maturitu, bydlí ve vlastním bydlení, nežije s manželem či partnerem ve společné domácnosti, je svobodná. I tento dokument je opatřen jedinečným kódem , hodnota, .

64. Podle výpisu NRKI (nebankovního registru klientských informací) ze dne , datum, byly u žalované evidovány 3 žádosti o úvěr a žalovaná byla zařazena do kategorie II, tj. do druhé nejméně rizikové kategorie. Částka expozice je uvedena 708 116 Kč, limit 115 800 Kč a dluh po splatnosti 7 378 Kč.

65. V kartě klienta ke smlouvě , hodnota, je uveden přehled poskytnutých finančních prostředků 90 000 Kč, uhrazená částka 52 254 Kč, aktuální výše dluhu včetně úroků a smluvních pokut a přehled splátek, které žalovaná uhradila, kdy poslední splátku splatnou dne , datum, ve výši 5 806 Kč uhradila dne , datum, a další splátku již nezaplatila.

66. Výzvou k zaplacení ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě splátek č. , datum, a dále k úhradě nákladů vzniklých v souvislosti s jejím prodlením ve výši 200 Kč a smluvní pokuty ve výši 499 Kč. Žalovaná byla rovněž upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru. Výzvou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě splátek č. , hodnota, splatných dne , datum, , a dále k úhradě nákladů vzniklých v souvislosti s jejím prodlením ve výši 800 Kč a smluvní pokuty ve výši 998 Kč. Žalovaná byla rovněž upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru.

67. Oznámením ze dne , datum, oznámila žalobkyně žalované, že došlo k zesplatnění úvěru a vyzvala ji k úhradě dlužné částky 113 581 Kč.

68. Předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzvala právní zástupkyně žalobkyně žalovanou k úhradě dlužných částek. Podle podacího archu byla předžalobní výzva žalované zaslána dne , datum69. Podle potvrzení o odchozích úhradách za měsíce , období, žalovaná zaplatila žalobkyni pod variabilním symbolem , var. symbol, celkem , hodnota, splátek po 5 806 Kč (tj. celkem 52 254 Kč). To ostatně bylo mezi účastnicemi nesporné.

70. V návrhu na smír ze dne , datum, žalovaná žalobkyni sdělila, že na všechny výše uvedené smlouvy zaplatila celkem 260 562 Kč, a jelikož je považuje za neplatné, navrhla, aby tato částka byla započítána na úhradu jistin úvěrů a zbývající částku 5 438 Kč by zaplatila ve splátkách po 1 000 Kč.

71. Návrhem na zahájení řízení u finančního arbitra ze dne , datum, se žalovaná domáhala po žalobkyni téhož, jako v návrhu na smír. Podle oznámení o zahájení řízení před finančním arbitrem ze dne , datum, bylo zahájeno řízení pod sp. zn. , hodnota, . Výzvou k vyjádření k návrhu smírného řešení sporu ze dne , datum, vyzval finanční arbitr žalovanou, aby se vyjádřila k žalobkyní navrženému smírnému vyřešení věci, kdy žalobkyně navrhla, aby žalovaná zaplatila částku 84 014,64 Kč ve splátkách po 3 000 Kč. Žalovaná s tímto návrhem nesouhlasila a nabídla úhradu částku 15 000 Kč.

72. Usnesením finančního arbitra ze dne , datum, , č. j. , hodnota, , finanční arbitr řízení zastavil, jelikož v téže věci probíhá řízení před soudem.

73. Soud si dále za účelem posouzení návrhu žalované na povolení úhrady pohledávky ve splátkách vyžádal od žalované vyplnění tiskopisu prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, který žalovaná vyplnila dne , datum, . V něm žalovaná uvedla, že je svobodná, příjmy má pouze z pracovního poměru u , právnická osoba, . ve výši 39 339 Kč za kalendářní čtvrtletí (potvrzeno zaměstnavatelem , právnická osoba, .), vlastní motorové vozidlo , název, , odhadovaná cena 65 000 Kč, uvedla příjem druha ze zaměstnání ve výši 34 000 Kč za kalendářní čtvrtletí, dále uvedla dluh vůči , právnická osoba, ve výši 28 000 Kč, který splácí po 5 000 Kč měsíčně a dále uvedla výdaje na nájemné ve výši 17 590 Kč a pojištění vozidla 989 Kč měsíčně.

74. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

75. Žalobkyně a žalovaná uzavřely prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit včetně úroku, který byl sjednán ve výši 76,04 % ročně, tj. celkovou částku 320 976 Kč, ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 7 620 Kč. Součástí těchto splátek byly i platby pojistného ve výši 933 Kč měsíčně k pojištění schopnosti splácet, které žalovaná sjednala současně s uzavřením smlouvy o úvěru. Žalovaná žalobkyni zaplatila 18 splátek po 7 620 Kč, tj. celkem 137 160 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek, avšak žalovaná již neuhradila ničeho, a proto byl úvěr zesplatněn ke dni , datum, . Žalobkyně a žalovaná dále uzavřely prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 76 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit včetně úroku, který byl sjednán ve výši 76,04 % ročně, tj. celkovou částku 273 936 Kč, ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 5 082 Kč. Žalovaná žalobkyni zaplatila 14 splátek po 5 082 Kč, tj. celkem 71 148 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek, avšak žalovaná již neuhradila ničeho, a proto byl úvěr zesplatněn ke dni , datum, . Žalobkyně a žalovaná dále uzavřely prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 90 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit včetně úroku, který byl sjednán ve výši 72,83 % ročně, tj. celkovou částku 278 688 Kč, ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 5 806 Kč. Žalovaná žalobkyni zaplatila 9 splátek po 5 806 Kč, tj. celkem 52 254 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek, avšak žalovaná již neuhradila ničeho, a proto byl úvěr zesplatněn ke dni , datum, . Předžalobními výzvami ze dne , datum, , které byly žalované odeslány téhož dne, vyzvala právní zástupkyně žalobkyně žalovanou k úhradě všech dlužných částek. Žalovaná podala dne , datum, návrh na zahájení řízení u finančního arbitra, v němž uvedla, že na uvedené smlouvy zaplatila celkem 260 562 Kč, a jelikož je považuje za neplatné, navrhla, aby tato částka byla započítána na úhradu jistin úvěrů a zbývající částku 5 438 Kč aby žalobkyni zaplatila ve splátkách po 1 000 Kč. Řízení u finančního arbitra bylo usnesením ze dne , datum, , č. j. , hodnota, , zastaveno.

76. Soud se nejprve zabýval tím, zda řízení u finančního arbitra nepředstavuje překážku litispendence (věci zahájené) dle § 83 o. s. ř., případně rei iudicatae (věci rozhodnuté) dle § 159a odst. 4 o. s. ř. Podle § 17 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, je nález (rozhodnutí) finančního arbitra závazný a vykonatelný, tudíž jej nelze přezkoumávat a je třeba z něj vycházet. V daném případě však řízení u finančního arbitra bylo zastaveno, a proto již nepředstavuje překážku litispendence dle § 83 o. s. ř. Soudu tedy nic nebránilo v tom nárok žalobkyně posoudit věcně.

77. Ačkoli žalovaná namítala, že je sporné, zda byly smlouvy o úvěru skutečně uzavřeny, soud má za prokázané, že všechny tři předmětné úvěrové smlouvy byly mezi žalobkyní a žalovanou uzavřeny. Smlouvy byly uzavřeny elektronicky prostřednictvím prostředků komunikace na dálku v souladu s dodatky č. , hodnota, ke smlouvám. Bylo prokázáno, že žalobkyně žalované nejprve zaslala tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč na její bankovní účet s příslušným variabilním symbolem, následně žalobkyně žalované zaslala SMS zprávu na její telefonní číslo , tel. číslo, tím, aby žalovaná použila tento variabilní symbol jako podpisový kód. Žalovaná pak žalobkyni zaslala potvrzující SMS zprávu s uvedením příslušného variabilního symbolu, čímž smlouvu odsouhlasila. Týž variabilní symbol pak odpovídá podpisovému kódu uvedenému jak na smlouvě, tak na dalších se smlouvou souvisejících dokumentech. Žalobkyně žalované zaslala na její bankovní účet finanční prostředky s variabilní symbolem, který se shoduje s číslem příslušné úvěrové smlouvy, a žalovaná následně na úvěrové smlouvy hradila sjednané splátky, přičemž tyto platby rovněž označila variabilním symbolem odpovídajícím číslu příslušné úvěrové smlouvy. Vzhledem k uvedenému je tedy nepochybné, že žalovaná úvěrové smlouvy s žalobkyní uzavřela.

78. Soud se však zabýval tím, zda a jakým způsobem žalobkyně před uzavřením smluv o úvěru posuzovala schopnost žalované úvěr splácet. Jelikož soud neměl za dostatečná tvrzení uvedená v žalobě a listiny doložené k žalobě, tj. zejména informativní výpisy z bankovního účtu žalované, fotografie občanského průkazu žalované, prohlášení klienta, hodnocení klienta a výpis z NRKI a SOLUS, vyzval žalobkyni nejprve písemně k doplnění tvrzení a označení důkazů, na což žalobkyně reagovala tím, že soudu zaslala nad rámec již předložených důkazů další informativní výpisy z bankovního účtu žalované a prohlášení o politické exponovanosti ke každé ze smluv. Při jednání soud žalobkyni vyzval podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnila svá tvrzení, jakým způsobem byla posuzována schopnost žalované splácet úvěr ze smluv o úvěru, zejména z jakých informací a zdrojů žalobkyně vycházela při zjišťování příjmů a výdajů a celkové finanční situace žalované, a dále ji vyzval, aby označila důkazy k prokázání těchto tvrzení a listinné důkazy předložila soudu. Žalobkyně byla poučena o tom, že pokud nedoplní svá tvrzení a nenavrhne důkazy k jejich prokázání v souladu s touto výzvou, vystavuje se nebezpečí neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene a tím i možnosti pro ni nepříznivého rozhodnutí ve věci. Žalobkyně po této výzvě neuplatnila žádná další tvrzení ani neoznačila žádné další důkazy.

79. Na základě žalobkyní doložených listin tedy soud zjistil, že úvěruschopnost žalované posuzovala žalobkyně tak, že žalovaná u každé smlouvy vyplnila údaje v hodnocení klienta. U první úvěrové smlouvy ze dne , datum, byl v hodnocení klienta uveden měsíční příjem ze zaměstnání u zaměstnavatele , právnická osoba, . ve výši 33 000 Kč, měsíční výdaje ve výši životního minima 4 860 Kč a výdaje na bydlení 4 917 Kč. Žalovaná uvedla bližší údaje o zaměstnavateli , právnická osoba, ., dále uvedla, že je svobodná, nežije s manželem ve společné domácnosti, vzdělání má středoškolské s maturitou a bydlení má vlastní. Žalovaná dále podepsala předpřipravený formulář prohlášení klienta ohledně její bezdlužnosti a prohlášení o politické exponovanosti. Žalobkyně ověřila údaje pouze o příjmech žalované informativními výpisy z účtu, v nichž jsou uvedeny jen příjmy žalované ze mzdy u zaměstnavatele , právnická osoba, ., které zhruba odpovídají částce 33 000 Kč měsíčně, ale jiné příjmy ani výdaje ani zůstatky na účtu zde uvedeny nejsou. Dále žalobkyně provedla lustraci v NRKI, dle které měla žalovaná 7 evidovaných žádostí o úvěr a byla tak zařazena do třetí nejrizikovější kategorie. Částka expozice byla 16 000 Kč, limit 0 Kč a dluh po splatnosti 0 Kč. Žalobkyně dále pouze u první smlouvy provedla lustraci v registru SOLUS, který byl bez záznamu.

80. Před uzavřením druhé úvěrové smlouvy dne , datum, , tedy jen po 4 měsících od uzavření první úvěrové smlouvy, žalobkyně postupovala stejným způsobem, tedy žalovaná v hodnocení klienta vyplnila údaj o příjmu ze zaměstnání u zaměstnavatele , právnická osoba, . ve výši 35 085 Kč, dále jsou zde uvedeny měsíční výdaje ve výši životního minima 4 860 Kč, splátky , právnická osoba, . ve výši 6 687 Kč a výdaje na bydlení 5 228 Kč. Bylo počítáno s rezervou 1 000 Kč. Jsou zde znovu uvedeny údaje o zaměstnavateli , právnická osoba, ., dále žalovaná znovu uvedla, že je svobodná, nežije s manželem ve společné domácnosti, vzdělání má středoškolské s maturitou a bydlí u rodičů. Žalovaná i v tomto případě podepsala předpřipravený formulář prohlášení klienta ohledně její bezdlužnosti a prohlášení o politické exponovanosti. Žalobkyně ověřila údaje pouze o jejích příjmech informativními výpisy z účtu, v nichž jsou uvedeny jen příjmy žalované ze mzdy u zaměstnavatele , právnická osoba, ., které odpovídají částce 35 085 Kč měsíčně, ale opět zde nejsou uvedeny jiné příjmy ani výdaje ani zůstatky na účtu. Dále žalobkyně provedla lustraci v NRKI, dle které měla žalovaná tentokrát už 10 evidovaných žádostí o úvěr a byla tak zařazena do druhé nejrizikovější kategorie. Částka expozice byla podstatně vyšší 497 891 Kč, limit 82 800 Kč oproti předchozí 0 Kč, jen dluh po splatnosti byl stále 0 Kč. Lustraci v SOLUS už žalobkyně neprovedla.

81. Před uzavřením třetí úvěrové smlouvy dne , datum, , tedy jen po 6 měsících od uzavření druhé úvěrové smlouvy, bylo postupováno opět stejným způsobem. Žalovaná v hodnocení klienta vyplnila údaj o příjmu ze zaměstnání u zaměstnavatele , právnická osoba, . ve výši 36 400 Kč, dále jsou zde uvedeny měsíční výdaje ve výši životního minima 4 860 Kč, splátky , právnická osoba, . ve výši 7 620 Kč a výdaje na bydlení 6 079 Kč. Bylo počítáno s rezervou 1 000 Kč. Žalovaná dále uvedla týž údaje o zaměstnavateli , právnická osoba, ., že je svobodná, nežije s manželem ve společné domácnosti, vzdělání má středoškolské s maturitou a bydlení má vlastní. Žalovaná znovu podepsala předpřipravený formulář prohlášení klienta ohledně její bezdlužnosti a prohlášení o politické exponovanosti. Žalobkyně stejným způsobem ověřila údaje pouze o jejích příjmech informativními výpisy z účtu, v nichž jsou uvedeny jen příjmy žalované ze mzdy u zaměstnavatele , právnická osoba, ., které odpovídají částce 36 400 Kč měsíčně, ale opět zde nejsou uvedeny jiné příjmy ani výdaje ani zůstatky na účtu. Dále žalobkyně provedla lustraci v NRKI, dle které měla žalovaná 3 evidované žádosti o úvěr a byla tak zařazena do mírnější rizikové kategorie. Částka expozice však už byla 708 116 Kč, limit 115 800 Kč a už zde byl uveden i dluh po splatnosti 7 378 Kč.

82. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), a dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).

83. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

84. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném do , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

85. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném od , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

86. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., ve znění účinném do , datum, , poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

87. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., ve znění účinném od , datum, , poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

88. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

89. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

90. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

91. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

92. V posuzovaném případě uzavírala žalobkyně s žalovanou úvěrové smlouvy jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti dle § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaná je uzavírala jako fyzická osoba, která při tom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, tedy jako spotřebitel dle § 419 o. z. Zároveň se nejedná o úvěr dle § 4 z. s. ú., na který by se zákon o spotřebitelském úvěru nevztahoval. Proto soud posuzoval předmětné smlouvy jako smlouvy o spotřebitelském úvěru.

93. Soud se zabýval otázkou platnosti úvěrových smluv ve smyslu § 86 a 87 z. s. ú., tedy zda poskytovatel úvěru, tj. žalobkyně, splnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. žalované, a poskytnout úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Tato povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek. Předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, ani to že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018; nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).

94. Ačkoli by dlužníci obecně měli nést určitou odpovědnost za plnění svých závazků plynoucích z uzavřených úvěrových smluv, zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/201539).

95. Ochrana spotřebitele je celoevropským zájmem (srov. čl. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie) a spotřebitelské právo, ačkoli působící ve formě vnitrostátních zákonů, má svůj původ ve směrnicové úpravě na unijní úrovni. Při aplikaci právních předpisů v oblasti spotřebitelských vztahů je proto nutné na věc nahlížet také pohledem unijního práva. Aplikovatelnost spotřebitelské právní úpravy tedy vede i k aplikovatelnosti čl. 38 Listiny základních práv Evropské unie, který garantuje vysokou úroveň ochrany spotřebitele. I pro moc soudní z toho plyne povinnost interpretovat a aplikovat vnitrostátní právo „eurokonformním“ způsobem (srov. nález Ústavního soudu ze dne 16. 7. 2015, sp. zn. III. ÚS 1996/13, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 130/2015; nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2017, sp. zn. I. ÚS 1844/17, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 218/2017). Důležitost posuzování úvěruschopnosti spotřebitele opakovaně vyzdvihl i Soudní dvůr Evropské unie ve vztahu k výkladu čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, jejíž transpozicí jsou právě ustanovení § 86 a 87 z. s. ú. SDEU zdůraznil, že tato povinnost má rovněž za cíl, aby poskytovatel úvěru jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní (srov. např. rozsudek ze dne 10. 6. 2021 ve věci C-303/20, nebo rozsudek ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13).

96. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně při uzavírání posuzovaných smluv o úvěru nejednala s odbornou péčí. Při posuzování úvěruschopnosti žalované sice před uzavřením všech smluv ověřovala její aktuální příjmy informativními výpisy z účtu za poslední minimálně tři měsíce, žádné jiné údaje o výdajích žalované či zůstatcích na účtu v těchto informativních výpisech však uvedeny nejsou. V daném případě je tedy podstatné to, že žalobkyně zcela rezignovala na ověření žalovanou uvedených informací ohledně jejích výdajů. Žalovaná uvedla výdaje na bydlení u první smlouvy ve výši jen 4 917 Kč měsíčně, u druhé smlouvy 5 228 Kč a u třetí smlouvy 6 079 Kč. Tyto částky na bydlení včetně nákladů na energie se soudu jeví jako poměrně nízké. Byť soud nevylučuje, že tyto částky mohou odpovídat skutečnosti, žalobkyně nedoložila žádný důkaz o tom, že by výši těchto výdajů jakkoli ověřovala např. výpisem z účtu, předpisem záloh na energie či vyúčtováním apod. Žalovaná sice uvedla, že bydlí ve vlastním bytě, resp. u rodičů, avšak ani tuto informaci žalobkyně žádným způsobem neověřila např. výpisem z katastru nemovitostí, který je veřejně přístupný. I vlastník nemovitosti (bytu či domu) má přitom výdaje spojené s bydlením, byť se nejedná o nájemné, ale mohou to být kromě energií, tj. elektrické energie, plynu, tepla, vody, i např. příspěvky na společné části domu, poplatek za odvoz odpadu, daň z nemovitosti či pojištění nemovitosti.

97. Pakliže žalobkyně využila údaje o životním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, pak je třeba zdůraznit to, že tyto údaje (stejně jako další veřejně dostupné státem publikované statistické údaje např. o průměrných nákladech na bydlení) lze využít pouze k porovnání se zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o výdajích spotřebitele (srov. výše citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Nelze je však převzít a vycházet z nich bez dalšího jako ze skutečných výdajů. Může se jednak toliko o doplňující údaj pokrývající např. výdaje na spotřebu, na potraviny, ošacení či hygienické potřeby, které skutečně lze ověřovat obtížně a tuto činnost ani soud po žalobkyni nevyžaduje. Ověření běžných výdajů spotřebitele, které obvykle každý pravidelně měsíčně vynaloží na bydlení, energie, telefon či internet např. vyúčtováním, však soud nepovažuje za nepřiměřený požadavek.

98. K řádnému posouzení úvěruschopnosti pak nepostačuje ani to, že žalobkyně provedla lustraci žalované v databázích NRKI či v insolvenčním rejstříku, v jednom případě i v SOLUS. Tato zjištění sice jsou zcela jistě důležitá, avšak pokud nejsou zjištěny skutečné příjmy a výdaje spotřebitele, jsou sama o sobě nedostatečná. Nadto dle údajů z lustrace v NRKI měla žalobkyně zjistit, že žalovaná měla v době uzavření první úvěrové smlouvy 7 žádostí o úvěr, u druhé úvěrové smlouvy 10 žádostí a byla tak zařazena do kategorií s vyšším rizikem. Tyto i další údaje vyplývající z této lustrace, zejména u druhé a třetí smlouvy ohledně vysoké částky expozice, vyvolávaly potřebu zvýšené obezřetnosti při posuzování zadluženosti žalované. U třetí smlouvy už zde byl dokonce evidován dluh po splatnosti 7 378 Kč. Žalobkyně tak měla k ověřování dluhů žalované přistoupit důsledněji. Žalobkyně zohlednila v hodnocení klienta u druhé a třetí smlouvy jen splátky předchozích úvěrů poskytnutých žalobkyní. I přesto je však zarážející, že zde není uvedena přesná výše těchto splátek, ačkoli žalobkyně věděla, jaké splátky žalovaná splácí na tyto dříve poskytnuté úvěry. U druhé úvěrové smlouvy je v hodnocení klienta uvedena splátka jen 6 687 Kč a u třetí 11 769 Kč, tedy evidentně bez částky pojištění 993 Kč, které však žalovaná také platila. Není tedy zřejmé, z jakého důvodu tato částka nebyla zohledněna. Existenci jiných dluhů žalované žalobkyně neověřovala, ačkoli z údajů z lustrace NRKI tyto indicie vyplývají.

99. Žalobkyně měla být při posuzování úvěruschopnosti žalované mimořádně obezřetná i s ohledem na výši poskytnutých úvěrů a velmi krátkou časovou prodlevu mezi poskytnutými úvěry. Žalovaná měla z první smlouvy zaplatit 320 976 Kč ve splátkách po 7 620 Kč. Jen o 4 měsíce později žalovaná žádala o další úvěr, na který měla zaplatit celkem 243 936 Kč ve splátkách po 5 082 Kč, následně o dalších jen 6 měsíců později žádala o další úvěr, na který měla zaplatit celkem 278 688 Kč ve splátkách po 5 806 Kč. Žalovaná sice v té době splátky řádně splácela, avšak zaplatila pouze několik málo splátek, ačkoli na každou smlouvu měla zaplatit celkem , hodnota, splátek. U třetí smlouvy přitom už žalovaná měla dle NRKI dluh po splatnosti. Žalobkyně se měla důsledněji zabývat tím, že žalovaná v takto krátké době žádala o tři úvěry v poměrně vysokých částkách, což vyvolává důvodné obavy, zda žalovaná čerpáním dalších úvěrů nesanuje předchozí dluhy. O to důsledněji tedy měla žalobkyně ověřovat nejen příjmy žalované, ale i její výdaje a případné další dluhy, resp. celkovou finanční situaci žalované. Za těchto okolností bylo povinností žalobkyně postupovat při prověřování úvěruschopnosti žalované výrazně pečlivěji.

100. Žalobkyně porušila svou povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů, a to i včetně případných splátek dluhů, měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. S ohledem na dobu splácení úvěru je přitom namístě zohlednit i to, zda je na základě aktuální osobní, majetkové a výdělkové situace spotřebitele předpoklad, že bude mít dostatečné prostředky na splácení úvěru i do budoucna. Poskytovatel úvěru smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 z. s. ú.).

101. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že všechny tři smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné dle § 87 odst. 1 z. s. ú., proto vztah mezi účastnicemi vypořádal podle pravidel o bezdůvodném obohacení (§ 2991, 2993 o. z.). Žalobkyně tak má nárok na zaplacení dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení. Jelikož žalovaná obdržela na základě druhé neplatné smlouvy ze dne , datum, částku 76 000 Kč a žalobkyni uhradila celkem 71 148 Kč, je povinna zaplatit žalobkyni ještě 4 852 Kč. Na základě třetí neplatné smlouvy ze dne , datum, žalovaná obdržela částku 90 000 Kč a žalobkyni uhradila celkem 52 254 Kč, je proto povinna zaplatit ještě 37 746 Kč. Z tohoto důvodu soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 42 598 Kč.

102. Na základě první neplatné smlouvy ze dne , datum, žalovaná obdržela částku 100 000 Kč a žalobkyni uhradila celkem 137 160 Kč. V tomto případě se tedy žalobkyně bezdůvodně obohatila na úkor žalované a je tak povinna žalované vydat, oč se obohatila. Proto soud zcela vyhověl vzájemnému návrhu žalované a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované částku 37 160 Kč.

103. Pokud jde o prodlení žalované, soud vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud uvedl, že § 87 odst. 1 z. s. ú., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 z. s. ú. V daném případě je tedy žalovaná povinna vrátit žalobkyni zbývající část poskytnuté jistiny úvěru (42 598 Kč) v době přiměřené jejím možnostem. Z toho plyne, že se ani nemohla dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany vyplývající z ustanovení § 87 z. s. ú. Soud proto žalobu v části úroku z prodlení zamítl.

104. Z prohlášení žalované o jejích osobních, výdělkových a majetkových poměrech vyplynulo, že má příjem ze mzdy v průměru 39 339 Kč měsíčně a její druh má příjem ze mzdy 34 000 Kč. Náklady na bydlení činí 17 590 Kč. Žalovaná vlastní vozidlo, na které platí pojištění 989 Kč měsíčně. Dále žalovaná splácí dluh ve splátkách 5 000 Kč měsíčně. Soud počítal s tím, že s druhem se na nákladech na bydlení podílí každý stejnou částkou, ale výdaje na pojištění a splátky dluhu žalovaná hradí sama. Proto z jejího příjmu odečetl polovinu nákladů na bydlení a celou částku pojistného a splátku dluhu. Takto žalované zbývá 24 555 Kč na ostatní výdaje, tj. i na úhradu jejího dluhu. S ohledem na to, že žalovaná již v minulosti dluh splácela a žalobkyně s úhradou dluhu ve splátkách souhlasila a navrhla splátky ve výši 2 500 Kč měsíčně, dospěl soud k závěru, že je vhodné umožnit žalované splácet dlužnou částku postupně ve splátkách, aniž by jí hrozilo okamžité vymáhání celé částky exekučně. Měsíční splátku ve výši 2 500 Kč dle návrhu žalobkyně přitom soud shledává jako přiměřenou. Žalovaná je s ohledem na své majetkové poměry schopna tuto částku měsíčně zaplatit a zároveň žalobkyně nebude neúměrně znevýhodněna, neboť dluh bude takto zaplacen v přiměřené době 17 měsíců. Nelze rovněž nechat bez povšimnutí to, že žalobkyni byla zároveň uložena povinnost zaplatit žalované částku 37 160 Kč. V případě započtení by tak zbývala žalované k zaplacení toliko částka 5 438 Kč. Soud zároveň rozhodl o ztrátě výhody splátek pro případ, že by žalovaná splátky neplnila. Tím, že žalované bylo umožněno rozsudkem přiznaný dluh uhradit v měsíčních splátkách a nikoli v základní třídenní lhůtě od právní moci rozsudku, má žalovaná další šanci dluh postupně splácet a tím se i vyhnout případnému vymáhání dluhu exekuční cestou. Pokud by však žalovaná některou ze stanovených splátek nezaplatila, nebo by se s její úhradou dostala do prodlení, stal by se splatným celý dluh a žalobkyně by se mohla ihned domáhat zaplacení celého dluhu, resp. jeho zbývající části, najednou.

105. Jelikož smlouvy jsou neplatné z důvodu § 87 z. s. ú., nemá žalobkyně nárok na zaplacení úroku, úroku z prodlení, smluvních pokut, ani pojistného. Proto soud žalobu ve zbývající části zamítl.

106. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud posoudil úspěch žalobkyně a žalované samostatně ve věci uplatněné žalobou žalobkyně a ve věci uplatněné vzájemným návrhem žalované (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2018, sp. zn. 23 Cdo 4609/2017). Ve věci uplatněné žalobou žalobkyně byla převážně úspěšná žalovaná podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž k jejímu úspěchu je třeba připočíst i zavinění žalobkyně na částečném zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby podle § 146 odst. 2 o. s. ř., jelikož z procesního hlediska to byla žalobkyně, která částečným zpětvzetím žaloby zavinila zastavení řízení v tomto rozsahu. Ve věci uplatněné žalovanou vzájemným návrhem byla žalovaná zcela úspěšná podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná má tedy právo vůči žalobkyni na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o poměrnou část nákladů řízení, k jejichž náhradě je žalobkyně povinna, vycházel soud z toho, že žalobkyně celkově žalobami (před částečným zpětvzetím) uplatnila nárok na zaplacení 331 770,65 Kč na jistině a na úrocích kapitalizovaných ke dni vyhlášení rozsudku celkem 57 539,37 Kč, tj. celkem byl nárok žalobkyně 389 310,02 Kč a žalobě bylo vyhověno jen v částce 42 598 Kč. Úspěch žalované tedy činí 89,06 %. Ve věci vzájemného nároku na zaplacení 37 160 Kč byla žalovaná zcela úspěšná. Celkovou míru úspěchu žalované soud určil jako vážený průměr podle hodnoty jednotlivých nároků, kdy zohlednil, v jakém rozsahu byla žalovaná úspěšná ve vztahu k celkovému uplatněnému plnění. Žalovaná tedy byla celkově úspěšná v rozsahu 90,01 % a má tak nárok na poměrnou část nákladů řízení v rozsahu 80,02 % (90,01 - 9,99).

107. Náklady žalované tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 858 Kč a podle § 151 odst. 3 o. s. ř. 5 paušálních náhrad hotových výdajů spojených se třemi vyjádřeními ke třem podaným žalobám a účasti na jednání soudu v trvání delší než dvě hodiny podle § 1 odst. 1, 3 písm. a), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. po 450 Kč, tj. 2 250 Kč, podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. per analogiam za užití usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025. Náklady žalované tak činí 4 108 Kč, tudíž poměrná část 80,02 % činí 3 287,22 Kč.

108. Lhůtu k plnění žalované přiznaného nároku i náhrady nákladů řízení soud stanovil jako základní třídenní počítanou od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož na straně žalobkyně neshledal důvody pro stanovení lhůty delší či povolení splátek.