14 C 439/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobkyně: ; právnická osoba právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem advokát jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 34 875 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 775 Kč s úrokem ve výši 21,55 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 100 Kč a úroku z prodlení ve výši 6,55 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 574 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky celkem 34 875 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč tak, že částku 27 500 Kč převedla na účet zákazníka a částku 2 500 Kč převedla na účet zprostředkovatele jako jeho provizi, to vše dle smlouvy. Žalovaný měl úvěr společně s úroky splatit v 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč, 1. splátka byla splatná dne [datum]. Jelikož byl žalovaný v prodlení s placením po dobu delší než dva měsíce, žalobkyně úvěr zesplatnila dne [datum]. Ke dni zesplatnění činily dlužné splátky 4 500 Kč (z toho úroky 1 563 Kč a jistina 2 937 Kč) a neuhrazená jistina 27 063 Kč, tj. celkem činil dluh na jistině 30 000 Kč a na úrocích 1 563 Kč. Žalobkyně ode dne následujícího po zesplatnění požadovala dále hradit z dlužné jistiny smluvní úrok ve výši 21,55 % ročně a zákonný úrok z prodlení. Dále požadovala dle smlouvy zaplatit účelně vynaložené náklady 3x 100 Kč, tj. celkem 300 Kč, za tři odeslané upomínky (upomínka ze dne [datum], ze dne [datum] a zesplatnění ze dne [datum], jehož součástí je i předžalobní výzva). Žalobkyně také požadovala uhradit sjednanou smluvní pokutu 3x 499 Kč, tj. celkem 1 497 Kč, za prodlení se 3 splátkami do okamžiku zesplatnění úvěru, a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 31 563 Kč od [datum] do [datum] v částce 1 515 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Den před jednáním žalovaný telefonicky sdělil, že se omlouvá z jednání a žádá, aby soud jednal v jeho nepřítomnosti. Dále sdělil, že dluh uvedený v návrhu uznává v plné výši, žádá pouze o povolení splátek ve výši 4 000 Kč – 5 000 Kč. Soud zde v prvé řadě uvádí, že k uznání učiněnému telefonicky nelze přihlížet, neboť uznat nárok lze pouze podáním v písemné formě (§ 42 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu), příp. na jednání do protokolu s nutností podpisu (§ 41b občanského soudního řádu). Proto nemohlo být rozhodnuto rozsudkem pro uznání (§ 153a občanského soudního řádu). Soud podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal v nepřítomnosti účastníků, když oba se z jednání omluvili a souhlasili s rozhodnutím v jejich nepřítomnosti. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že tuto uzavřela žalobkyně jako poskytovatel úvěru s žalovaným jako úvěrovaným dne [datum] Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 21,55 % ročně, a to v 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč, první splátka byla splatná dne [datum] a další vždy do 20. dne následujícího měsíce. Bylo sjednáno, že částka 2 500 Kč bude proplacena na účet zprostředkovatele jako jeho provize, zbylá částka úvěru bude poskytnuta na účet žalovaného. Dále bylo sjednáno, že pokud bude žalovaný v prodlení s úhradou splátky po dobu delší než dva měsíce, dojde k zesplatnění úvěru, přičemž okamžik splatnosti nastává dnem, kdy žalobkyně odešle žalovanému oznámení o zesplatnění úvěru. Byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se splátkou, přičemž tuto lze uplatnit jen do okamžiku, kdy se úvěr stane splatným. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru v případě zesplatnění úvěru. Smluvní pokuta byla splatná bez výzvy okamžikem prodlení. Bylo sjednáno, že žalovaný je povinen hradit smluvní úroky z neuhrazené jistiny do zaplacení a v případě prodlení také zákonný úrok z prodlení. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně má pro případ prodlení žalovaného právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, přičemž za každou písemně odeslanou upomínku pro nesplácení splátek činila náhrada 100 Kč. Bylo také sjednáno, že upomínky pro nesplácení a oznámení o zesplatnění úvěru bude žalobkyně zasílat žalovanému v písemné podobě. Součástí smlouvy měly být úvěrové podmínky. Žalovaný smlouvu podepsal, za žalobkyni smlouvu podepsal zprostředkovatel. Z předložených úvěrových podmínek bylo zjištěno, že tyto dále upravují vztahy mezi žalobkyní a žalovaným v rámci smlouvy o spotřebitelském úvěru, nic konkrétního podstatného pro rozhodnutí ve věci z nich však zjištěno nebylo. Z formuláře standardních informací o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že v tomto jsou uvedeny parametry úvěru včetně případných sankcí shodně jako ve smlouvě. Žalovaný tento formulář podepsal. Žalobkyně dále předložila listiny, které měl žalovaný předložit či měly být vyhotoveny v rámci posouzení jeho úvěruschopnosti. Jednalo se o čestná prohlášení k příjmům, výdajům a závazkům žalovaného, formulář posouzení úvěruschopnosti, informace o stavbě z katastru nemovitostí (bytový dům, kde má žalovaný bydliště), výplatní listy žalovaného, výstupy z insolvenčního rejstříku a výpisy z evidence exekucí (negativní). V tomto směru se však soud věcí nezabýval, neboť případné porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele mělo význam jen v případě, že tuto skutečnost spotřebitel namítne (§ 87 odst. 1 věta druhá, § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do [datum]). Žalovaný takovou námitku nevznesl. Tyto listiny však také, byť pouze okrajově, prokazují, že úvěrová smlouva byla uzavřena (že byly žalovaným předloženy, příp. vyhotoveny při uzavírání smlouvy). Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že žalobkyně proplatila dne [datum] částku 2 500 Kč na účet zprostředkovatele uvedený ve smlouvě o úvěru a částku 27 500 Kč na účet žalovaného taktéž uvedený ve smlouvě o úvěru. Z předpisu splátek vyplývá, že z první splátky splatné dne [datum] mělo připadnout na jistinu 962 Kč, z druhé splátky splatné dne [datum] mělo připadnout na jistinu 979 Kč a z třetí splátky splatné dne [datum] mělo připadnout na jistinu 996 Kč, z těchto splátek tak mělo na úroky připadnout celkem 1 563 Kč. Z listiny označené jako bonita smlouvy bylo zjištěno, že tato obsahuje přehled předepsaných splátek a úhrad. Z této vyplývá, že žalovaný nic neuhradil, tj. že neuhradil první tři splátky. Dne [datum] bylo předepsáno 27 063 Kč, celkový dluh je uveden 31 563 Kč. Z předložených upomínek včetně seznamů odeslaných upomínek a přehledů odeslaných dávek (zásilek) má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému upomínky k zaplacení dlužných splátek dne [datum] a dne [datum]. Z oznámení o zesplatnění ze dne [datum] včetně podacího lístku má soud za prokázané, že toto oznámení zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému dne [datum]. V oznámení bylo uvedeno, že v důsledku porušení smlouvy žalovaným, a to prodlení se splácením po dobu delší než dva měsíce, se stal úvěr splatný dnem odeslání tohoto oznámení. Žalovaný byl vyzván k úhradě celkové dlužné částky včetně smluvní pokuty a upomínacích nákladů. Bylo uvedeno, že tato výzva je zároveň předžalobní výzvou. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně bylo zjištěno, že předmětem podnikání žalobkyně je mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Z výpisu ze seznamu registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně je evidována u ČNB jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru. Z výpisu z klientské složky žalovaného, která dle smlouvy byla žalovanému zřízena na internetových stránkách žalobkyně, bylo zjištěno, že do této byly uloženy mj. výše uvedené upomínky i„ výpověď“ dne [datum]. O pravosti a správnosti předložených listinných důkazů nebyl důvod pochybovat, z výše uvedených zjištění tedy soud vychází. Pro nadbytečnost soud neučinil navrhovaný dotaz na Českou poštu, s.p., ohledně doručení upomínek, když to nepovažoval za podstatné pro rozhodnutí ve věci. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splácet a zaplatit úroky. Žalobkyně svůj závazek splnila, když žalovanému tuto částku poskytla tak, že částku 2 500 Kč zaslala na účet zprostředkovatele úvěru a ve zbytku na účet žalovaného, zcela v souladu se smlouvou. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel a dostal se do prodlení se splácením po dobu delší než dva měsíce (což nastalo dne [datum], tedy dva měsíce po splatnosti první splátky, kterou žalovaný neuhradil), tím byly splněny podmínky pro zesplatnění úvěru dle smlouvy. Splatnost nastala v souladu se smlouvou dnem, kdy žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o zesplatnění úvěru, tj. [datum]. K tomuto datu byl žalovaný v prodlení se třemi splátkami po 1 500 Kč, tj. celkem dlužné splátky 4 500 Kč. Žalovaný nic neuhradil, dlužná jistina tak činila celkem 30 000 Kč, dlužné úroky činily 1 563 Kč (to odpovídá součtu částek, které měly na úrok připadnout z prvních tří splátek, viz výše). Celkem tak činil dluh na jistině a úrocích 31 563 Kč. Ode dne následujícího po zesplatnění je žalovaný v prodlení se splacením celé dlužné jistiny, je proto povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V této části je tedy žaloba důvodná. Dále trvala i povinnost žalovaného hradit smluvní úrok, což vyplývá jak ze zákona (§ 2395 občanského zákoníku), tak přímo ze smluvních ujednání, a to až do zaplacení. Avšak dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Z toho tedy vyplývá, že žalobkyně může požadovat smluvní úrok ve výši 21,55 % ročně pouze po dobu prvních 90 dnů prodlení, tj. do [datum], a od 91. dne prodlení (tj. [datum]) má nárok na úrok nanejvýš v zákonné výši, tj. v tomto případě 15 % ročně. Proto soud přiznal smluvní úrok jen v tomto rozsahu a ve zbytku žalobu co do požadovaného úroku zamítl. Dále bylo ve smlouvě sjednáno, že žalobkyně má pro případ prodlení žalovaného právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou písemnou upomínku pro nesplácení splátek. Žalovaný splátky nehradil, žalobkyně mu proto ve dnech [datum] a [datum] zaslala dvě upomínky, má tedy právo na náhradu nákladů celkem ve výši 200 Kč. Pokud žalobkyně požadovala tuto náhradu též za oznámení o zesplatnění ze dne [datum], tak toto oznámení nebylo upomínkou, ale jiným úkonem (žalovaný v něm nebyl upomínán k zaplacení dlužné splátky, ale vyzván k zaplacení celého dluhu z důvodu zesplatnění). Náhrada nákladů za toto oznámení sjednána nebyla, ačkoliv smlouva počítala s tím, že takové oznámení bude zasláno. Proto soud shledal, že za toto oznámení požadovaná náhrada nenáleží, proto do částky 100 Kč žalobu zamítl. (Nad rámec uvedeného lze ještě poznamenat, že žalobkyně za toto oznámení také požaduje náhradu nákladů řízení za předžalobní výzvu, když toto oznámení neučinila přímo ona, ale její právní zástupce.) Ve smlouvě také byla pro případ prodlení s placením sjednána smluvní pokuta v souladu s § 2048 občanského zákoníku. Jednalo se jednak o smluvní pokutu ve výši 499 Kč za prodlení s každou splátkou do okamžiku zesplatnění, jelikož se žalovaný před zesplatněním dostal do prodlení se třemi splátkami, náleží žalobkyni smluvní pokuta ve výši celkem 1 497 Kč. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužných splátek úvěru a dlužné jistiny za dobu od zesplatnění. Pokud tedy žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 31 563 Kč (součet dlužných splátek a dlužné jistiny) za období od [datum] do [datum], je i v této části žaloba důvodná. Smluvní pokuta za toto období činí 1 515 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že jak požadavek na náhradu účelně vynaložených nákladů, tak na zaplacení smluvní pokuty v uvedené výši, jsou v souladu s ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud tedy rekapituluje, že žalobu shledal důvodnou do částky celkem 34 775 Kč (dlužná jistina 30 000 Kč, úroky do zesplatnění 1 563 Kč, náhrada za dvě upomínky 200 Kč, smluvní pokuty 1 497 Kč a 1 515 Kč) spolu s úrokem z prodlení a úrokem v rozsahu uvedeném výše. V této části tedy žalobě vyhověl a ve zbytku žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, podle kterého soud může přiznat účastníkovi plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. Žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná, neúspěšná byla v poměrně nepatrné části, jen ohledně částky 100 Kč a části smluvních úroků. Proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných a vyplněním dat a částek (zcela obdobné žaloby jsou vedeny u zdejšího soudu např. pod sp. zn. 14 C 136/2021 nebo 14 C 322/2021), byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu Náklady žalobkyně tak tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3x500 Kč, tj. celkem 1 500 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 378 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 396 Kč, tj. celkem 3 574 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod. Žalovaný žádal o povolení splátek, avšak neuvedl ani nijak nedoložil své poměry. Jelikož se žalovaný nedostavil k jednání, soud mu nemohl poskytnou poučení o povinnosti doplnit tvrzení o svých poměrech a předložit důkazy k jejich prokázání dle § 118a odst. 1, 3 občanského soudního řádu. Toto poučení se poskytuje zásadně na jednání a pokud se účastník nedostaví k jednání, poučení mu poskytnout nelze. Není to důvodem pro odročení jednání (§ 119 odst. 1 občanského soudního řádu). Lze uzavřít, že kdyby žalovaný o splátky požádal dříve (ne až den před nařízeným jednáním), mohl jej soud vyzvat k doložení jeho poměrů i písemně, takto však již pro to nebyl prostor. Jelikož žalovaný nijak nedoložil své poměry, soud nemohl posoudit, zda jsou zde důvody pro povolení splátek, a nezbylo než stanovit lhůtu k plnění dle zákona.