14 C 446/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 441 123 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 408 141 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 408 141 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 56 809,50 Kč k rukám právního zástupce žalovaného, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 441 123 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] uzavřela s žalovaným smlouvy o pronájmu, na základě kterých pronajala žalovanému různé stroje a věci. Za zapůjčení předmětných nástrojů vyúčtovala žalobkyně žalovanému v souladu s ceníkem služeb dohodnutou cenu ve výši celkem 71 519 Kč se splatností dne [datum]. Dále žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o pronájmu, dle které zapůjčila žalovanému na sjednanou dobu od [datum] do [datum] kromě jiných věcí také rypadlo [značka rypadla]. Při provozu rypadla žalovaným došlo k nalití vadného paliva do nádrže a následnému zadření vstřikovacího čerpadla rypadla a poškození trysek. Za tuto závadu je odpovědný žalovaný. Příčinu poruchy potvrdil odborný prodejce strojů [značka rypadla]. Za provedenou opravu žalobkyně zaplatila celkem částku 190 044,05 Kč. Následně proto žalobkyně vyúčtovala žalovanému dohodnutou cenu půjčovného 179 560 Kč a vzniklou škodu v částce 190 044 Kč, tj. celkem 369 604 Kč, se splatností dne [datum]. Žalovaný přes upomínku nic nezaplatil. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení částky celkem 441 123 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se k věci vyjádřil tak, že nárok neuznává. Svým jménem s žalobkyní žádnou smlouvu neuzavíral. Žalovaný smlouvu neuzavíral sám za sebe, ale jménem společnosti [právnická osoba] (dále jen„ [právnická osoba]“), která si stroje půjčovala a stavbu prováděla. Žalovaný pro společnost pracoval. Poukázal na to, že ve smlouvách byl jako nájemce označen [právnická osoba], následně došlo k přeškrtnutí označení [právnická osoba] a doplnění údajů žalovaného. Údaje žalovaného lze veřejně zjistit, při půjčení strojů předkládal občanský průkaz. Na [právnická osoba] také byla vystavena zálohová faktura. Stroje také vracela jiná osoba, než žalovaný. Ve smlouvách se zcela zjevně dopisovalo. U jedné ze smluv je zvláštní odsazení jména žalovaného v kolonce nájemce, to vzbuzuje podezření, že tam bylo mazáno. Dále nesouhlasil s tím, že pronajímatelem byla žalobkyně, když jednotlivé věci měl pronajímat pan [příjmení]. Výzvy k zaplacení nebyly žalovanému doručeny. Žalobkyně také nedoložila, z jaké příčiny došlo k závadě na rypadlu, nedoložila, že palivo bylo vadné. Vyjádření prodejce je až ze srpna, ačkoliv k vrácení stroje mělo dojít v březnu, ve vyjádření prodejce se uvádí, že palivo posílají na rozbor, tento ale předložen nebyl. Na straně prodejce vidí střet zájmů, domnívá se, že se prodejce pouze snaží zbavit zodpovědnosti, bylo by nutné opravdu vidět rozbor paliva. Je také otázka, jaká nafta byla ve stroji, když dle smlouvy měl být stroj předán i s palivem. Poukázal také na to, že opravu stroje hradil pan [příjmení], nikoliv žalobkyně.

3. K tomu se žalobkyně vyjádřila tak, že ve všech smlouvách je uvedena žalobkyně. Žalovaný neuzavíral smlouvy za [právnická osoba], není tam žádné zmocnění. Stroje vlastní jednatel žalobkyně pan [příjmení]. Počátkem roku přecházel na podnikání jako firma, ale stroje stále vlastní on. Žalovaný po žalobkyni na začátku chtěl, ať vystaví zálohovou fakturu na [právnická osoba], že to bude platit [právnická osoba], pro který žalovaný dělá, ale [právnická osoba] ji neproplatil. Tím se to zadrhlo. Proto požaduje zaplacení po žalovaném, protože si stroje zapůjčil. Pokud jde o rypadlo, to bylo v té době nové. Stroj pracoval 5 dnů, mezitím museli naftu dolévat. Údajně to bylo tak, že do kanystru s naftou nalil něco špatného nějaký [národnost], protože mu nezaplatili, tuto naftu poté nalili do rypadla a došlo k zadření, takto jednateli žalobkyně řekl žalovaný. Poté, co došlo k poškození rypadla, tak už tam žalovaného nedostali. Pronájem rypadla žalobkyně vyfakturovala do 1. 5., neboť do provedení opravy ho nemohla užívat.

4. Následně na výzvu soudu dle § 118a odst. 1, 2, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o.s.ř.“) k doplnění tvrzení a důkazů a po poučení, že nárok na zaplacení nájemného za období, kdy bylo rypadlo v opravě, je po právní stránce možné posoudit jako nárok na náhradu ušlého zisku, žalobkyně uvedla, že stroje byly ve vlastnictví pana [příjmení] (jako jediného jednatele a společníka žalobkyně), který je pronajímal žalobkyni a tato je dále pronajímala. Pan [příjmení] od založení žalobkyně stroje a zařízení nepronajímá, nemá je ani v držení, veškerý pronájem zabezpečuje žalobkyně. Z potvrzení pronajímatele ve smlouvách vyplývá, že pronajímatelem předmětných věcí byla žalobkyně, pokud v záhlaví smlouvy byl uveden pan [příjmení], byl při uzavření smlouvy použit starý předtisk. Žalovaný věděl, že smlouvy uzavírá žalobkyně. Dále smlouvy uzavíral jako nájemce žalovaný. Společnosti [právnická osoba] žalobkyně s ohledem na předchozí problémy s placením nechtěla nic pronajmout, předmětné stroje a zařízení si proto zapůjčil žalovaný sám na své jméno. Cena pronájmu byla stanovena ceníkem. Opravu rypadla uhradil pan [příjmení], který následně tuto škodu uplatnil ve výši 157 062 Kč vůči žalobkyni (oprava rypadla bez DPH) a žalobkyně ji zaplatila dne [datum]. Poškozené rypadlo bylo po dobu od [datum] do [datum] v opravě a po tuto dobu nemohla žalobkyně rypadlo pronajmout. Za toto období tak žalobkyni vznikla škoda v podobě ušlého zisku ve výši 160 930 Kč. Žalobkyně v tomto podání uvedla, že tedy požaduje zaplatit cenu pronájmu v celkové výši 90 149 Kč, náhradu škody v částce 157 062 Kč a náhradu ušlého zisku v částce 160 930 Kč, tj. celkem 408 141 Kč. Do částky 32 982 Kč proto vzala žalobu zpět.

5. Jelikož žalovaný proti zpětvzetí neměl námitky, soud usnesením ze dne [datum] řízení zastavil v rozsahu zpětvzetí, tj. do částky 32 982 Kč s úrokem z prodlení. Předmětem řízení tak zůstala částka 408 141 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení.

6. Žalovaný na výzvu soudu k doplnění tvrzení a důkazů uvedl, že žalovaný jednal za [právnická osoba] jako zaměstnanec na základě dohody o provedení práce ze dne [datum], na základě této dohody prováděl pro [právnická osoba] mj. organizační zajišťování na stavbách včetně zajišťování potřebné techniky pro výstavbu. Zopakoval, že smlouvy o pronájmu uzavíral [právnická osoba] jednak s panem [příjmení], jednak s žalobkyní. Při uzavírání smluv žalovaný jednal za [právnická osoba] a oba subjekty to věděly, v hlavičce smluv byl jako nájemce uveden [právnická osoba]. Pronajímanou techniku také provozoval [právnická osoba] na stavbě. Pracovníci pana [příjmení] nebo žalobkyně po něm nepožadovali prokázání jeho oprávnění k jednání za [právnická osoba]. Uvedl, že smlouvy předložené žalobkyní byly pozměněny, bylo v nich doplňováno, mj. byly doplněny údaje žalovaného a přeškrtnut název skutečného nájemce, tj. Stavionu. Předložil vlastní kopie smluv, které při uzavírání smluv obdržel. Zopakoval, že není zřejmé, z jakého důvodu došlo k závadě na rypadle. Ačkoliv mělo dojít k odběru vzorku nafty a odeslání na rozbor, tento rozbor nikdy předložen nebyl. Do všech strojů byla doplňována stejná nafta, ale na žádném jiném stroji se závada neprojevila, navíc rypadlo bylo dodáno na stavbu i s naftou od pronajímatele. Jediná zmínka o vadné naftě je tak ve vyjádření [právnická osoba] – [právnická osoba], která však rypadlo dodala panu [příjmení] a byla by povinna provést na svůj náklad záruční opravu, pokud by se nejednalo o závadu vlivem nafty, je tedy ve zjevném střetu zájmů. Na prvním jednání ještě uvedl, že před odvozem rypadla odebrali vzorek nafty ze stroje, k tomuto vzorku nechali udělat rozbor, podle kterého je nafta v pořádku.

7. Soud ve věci nařídil přípravné jednání, které proběhlo za účasti účastníků, resp. jejich zástupců. Následně bylo ve věci nařízeno první jednání na den [datum], ke kterému se žalobkyně bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř.

8. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

9. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně bylo zjištěno, že vznikla dne [datum] a jejím jediným jednatelem i společníkem je [jméno] [příjmení], [datum narození].

10. Z výpisu z živnostenského rejstříku [jméno] [příjmení], [datum narození], bylo zjištěno, že má živnostenské oprávnění mj. pro činnost pronájem a půjčování věcí movitých. Má zapsané sídlo [ulice a číslo], [obec], [IČO]. Má také zapsanou provozovnu pro pronájem a půjčování věcí movitých na adrese [adresa žalobkyně].

11. Z předložených smluv o pronájmu bylo zjištěno, že se ve všech případech jedná o předtištěné formuláře, je na nich také vytištěn pronajímatel, ručně jsou dopisovány údaje nájemce, dále v tabulce zapůjčené stroje, doba zapůjčení a cena půjčovného. Jsou na nich vytištěny smluvní podmínky, ve kterých se mj. uvádí, že nájemce zaplatí za pronajaté nářadí smluvní cenu danou ceníkem půjčovny a smlouvou. V dolní části nadepsané„ Protokol o vrácení“ se odkazuje na výše uvedenou tabulku, jinak je tam jen místo na podpisy.

12. Z kopie smlouvy o pronájmu ze dne [datum] předložené žalobkyní bylo zjištěno, že v této je jako pronajímatel označena žalobkyně. Jako nájemce bylo uvedeno„ [právnická osoba] – [celé jméno žalovaného]“, přičemž název [právnická osoba] je v závorce a přeškrtnut. Dále jsou uvedeny údaje žalovaného. Jsou tam označeny tři zapůjčené stroje ([název stroje] [název stroje] + 2x [název stroje], [název stroje] [název stroje] + 2x [název stroje], [název stroje] [název stroje] [název stroje] + 2x oškrt), doba zapůjčení, vrácení, celková cena půjčovného vč. DPH 10 836 Kč. V dolní podpisové části je razítko žalobkyně, jméno a podpis žalovaného. V části„ protokol o vrácení“ je pak opět razítko žalobkyně a podpis za nájemce, kdy se zjevně jedná o jiný podpis, než byl podpis žalovaného.

13. Z kopie této smlouvy předložené žalovaným bylo zjištěno, že v ní je jako nájemce označen„ [právnická osoba] – [celé jméno žalovaného]“, nic není přeškrtnuto, adresa a další údaje nájemce nejsou vyplněny. Jsou tam uvedeny stejné stroje i datum vrácení, není však u všech uvedena cena. V dolní části je jen jméno a podpis žalovaného jako nájemce, nejsou tam razítka pronajímatele, část„ protokol o vrácení“ je nevyplněná.

14. Z kopie smlouvy o pronájmu ze dne [datum] předložené žalobkyní bylo zjištěno, že v této je jako pronajímatel označen„ [jméno] [příjmení], Půjčovna [název půjčovny]“, dále je uvedeno sídlo a [příjmení] [jméno] [příjmení] (tak, jak je uvedeno v živnostenském rejstříku). Jako nájemce bylo uvedeno„ [právnická osoba] – [celé jméno žalovaného]“, přičemž název [právnická osoba] je opět v závorce a přeškrtnut. Dále jsou uvedeny údaje žalovaného. V části tel. nájemce je mj. uvedeno 1/2 (dle žalovaného se jednalo o stav nádrže). Jako zapůjčené stroje je tam uvedeno rypadlo [značka rypadla] (s datem vrácení 24. 3.), doprava UL, doprava MOST, stojka 5 m, deska 200 kg, doba zapůjčení, vrácení, ceny (včetně ceny dopravy), celková cena půjčovného vč. DPH 33 926 Kč. V dolní podpisové části je v části pronajímatele razítko žalobkyně s nečitelným podpisem, v části nájemce jméno a podpis žalovaného. V části„ protokol o vrácení“ je pak opět razítko žalobkyně a nečitelný podpis, za nájemce opět zjevně jiný podpis, než byl podpis žalovaného. Dále je tam (pod podpisy) dopsáno, že rypadlo bylo vráceno poškozené, bylo odvezeno do autorizovaného servisu [značka rypadla].

15. Z kopie této smlouvy předložené žalovaným bylo zjištěno, že v ní je jako nájemce označen„ Stavion – [celé jméno žalovaného]“, nic není přeškrtnuto, adresa a další údaje nájemce nejsou vyplněny. V části tel. nájemce je uvedeno 1/2. Jsou tam uvedeny stejné stroje i datum vrácení, není u všech uvedena cena. V dolní části je jen jméno a podpis žalovaného jako nájemce, není tam razítko ani podpis pronajímatele. Část„ protokol o vrácení“ je nevyplněná.

16. Z kopie smlouvy o pronájmu ze dne [datum] předložené žalobkyní bylo zjištěno, že v této je jako pronajímatel označen„ [jméno] [příjmení], Půjčovna [název půjčovny]“, dále je uvedeno sídlo a [příjmení] [jméno] [příjmení] (tak, jak je uvedeno v živnostenském rejstříku). Jako nájemce bylo uvedeno„ Stavion – [celé jméno žalovaného]“, přičemž název [právnická osoba] je opět v závorce a přeškrtnut. Dále jsou uvedeny údaje žalovaného. Jsou tam označeny zapůjčené stroje (4x stojka 5 m, další stojka 5 m, [název stroje] [název stroje] [název stroje] + 2x oškrt, vibrátor), doba zapůjčení, vrácení (poslední vráceno 12. 4.), celková cena půjčovného vč. DPH 8 835 Kč. V dolní podpisové části je v části pronajímatele razítko žalobkyně s nečitelným podpisem, v části nájemce jméno patrně„ Drahyla“, a dva podpisy, kdy jeden z nich by mohl být podpisem žalovaného, druhý je obdobný podpisu, který byl uveden v ostatních smlouvách v části„ protokol o vrácení“. V části„ protokol o vrácení“ je pak opět razítko žalobkyně a nečitelný podpis, za nájemce opět jiný podpis než žalovaného, patrně stejný, jako na ostatních smlouvách v této části (tj. asi podpis pana [příjmení]).

17. Z kopie této smlouvy předložené žalovaným bylo zjištěno, že v ní je jako nájemce označen„ [právnická osoba] – [celé jméno žalovaného]“, nic není přeškrtnuto, adresa a další údaje nájemce nejsou vyplněny. Jsou tam uvedeny stejné stroje, s výjimkou vibrátoru, ten tam není uveden. Není vyplněno datum vrácení strojů, není uvedena celková cena. V dolní části nejsou žádné podpisy ani za pronajímatele ani nájemce, není tam žádné razítko. Část„ protokol o vrácení“ je nevyplněná.

18. Z kopie smlouvy o pronájmu ze dne [datum] předložené žalobkyní bylo zjištěno, že v této je jako pronajímatel označen„ [jméno] [příjmení], Půjčovna [název půjčovny]“, dále je uvedeno sídlo a [příjmení] [jméno] [příjmení] (tak, jak je uvedeno v živnostenském rejstříku). Jako nájemce bylo uvedeno„ [právnická osoba] [celé jméno žalovaného]“, přičemž název [právnická osoba] je opět v závorce a přeškrtnut. Dále jsou uvedeny údaje žalovaného. V části tel. nájemce je napsáno„ plná“. Jsou tam označeny zapůjčené stroje (rypadlo 5 t, doprava, vibrátor, doprava, náklad bagru), doba zapůjčení, vrácení, celková cena půjčovného vč. DPH (a včetně dopravy) 16 722 Kč, pod tím napsáno„ nafta 30 lt 1 200 Kč“, celková cena 17 922 Kč. V dolní podpisové části je v části pronajímatele razítko žalobkyně s nečitelným podpisem, v části nájemce jméno a podpis žalovaného. V části„ protokol o vrácení“ je pak opět razítko žalobkyně a nečitelný podpis, za nájemce opět zjevně jiný podpis, než byl podpis žalovaného.

19. Z kopie této smlouvy předložené žalovaným bylo zjištěno, že v ní je jako nájemce označen„ [právnická osoba] [celé jméno žalovaného]“, nic není přeškrtnuto, adresa a další údaje nájemce nejsou vyplněny. V části tel. nájemce je uvedeno„ plná“. Jsou tam uvedeny stejné stroje, chybí poslední dvě položky, tj. doprava a náklad bagru. Není vyplněno datum vrácení strojů, nejsou uvedeny ceny. V dolní části je jen jméno a podpis žalovaného jako nájemce, není tam razítko ani podpis pronajímatele. Část„ protokol o vrácení“ je nevyplněná.

20. Z kopie další smlouvy o pronájmu datované [datum] předložené žalobkyní bylo zjištěno, že v této je jako pronajímatel označena žalobkyně. Jako nájemce bylo uvedeno„ [celé jméno žalovaného]“, jméno se však nachází na řádku vpravo, zatímco jinak text údajů žalovaného, které jsou dále vyplněny, začíná vlevo. Jméno žalovaného se tak nachází v místech, kde bylo na ostatních smlouvách, když před ním byl název [právnická osoba] (žalovaný se proto domnívá, že mohlo dojít k výmazu názvu [právnická osoba] na této smlouvě). Jako zapůjčené stroje je tam uvedeno [název stroje] [číslo] + oškrt, dále rypadlo [název rypadla] – oprava (nájem po dobu opravy) od 24. 3. do 1. 5. v ceně 160 930 Kč, oprava bagru – čerpadlo + práce [značka rypadla] v ceně 125 475 Kč, půjčovné celkem 305 035 Kč, dále jsou tam další přípočty a odpočty (není jasné, co mají představovat) a výsledná částka 369 604 Kč. V dolní podpisové části je v části pronajímatele razítko žalobkyně s nečitelným podpisem, v části nájemce jen podpis, patrně žalovaného. V části„ protokol o vrácení“ je pak opět razítko žalobkyně a nečitelný podpis, za nájemce opět zjevně jiný podpis, než byl podpis žalovaného.

21. Kopii této smlouvy žalovaný nepředložil.

22. Na tomto místě soud poznamenává, že originály smluv žalobkyně přes výzvu soudu nepředložila.

23. Ze zálohové faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že tuto vystavila žalobkyně pro odběratele [právnická osoba], na částku 60 000 Kč, kdy se mělo jednat o zálohu na půjčovné.

24. Z dohody o provedení práce ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřel žalovaný jako zaměstnanec se [právnická osoba] jako zaměstnavatelem. Smlouva byla uzavřena od [datum] na dobu neurčitou. Žalovaný měl dle této dohody provádět pro zaměstnavatele práce spočívající ve výpomoci při zásobování, údržbářské a pomocné práce, organizační zajišťování.

25. Z předložených fotografií bylo zjištěno, že na jedné je patrně zachycena předmětná údajně vadná nafta z rypadla (alespoň to tvrdila žalobkyně), na jedné je patrně nějaká vnitřní část rypadla, na další patrně záznam z obrazovky, na poslední patrně výrobní štítek rypadla [značka rypadla]. Laicky z nich nelze nic dalšího poznat, žalobkyně k nim nic neuvedla. Z těchto fotografií tak soud nemůže činit žádné konkrétní závěry.

26. Z montážního výkazu [právnická osoba] – [právnická osoba] bez uvedeného data bylo zjištěno, že jako zákazník je tam označen„ [název půjčovny]“. Práce měla probíhat od [datum] do [datum] (dle výkazů práce). Uvádí se v něm, že došlo k hledání závady, výměně palivového filtru, čištění palivového systému. Bylo použito špatné palivo a došlo k zadření vstřikovacího čerpadla. Bylo demontováno čerpadlo a vstřiky.

27. Z faktury vystavené společností [právnická osoba], dne [datum], bylo zjištěno, že touto vyfakturovala [jméno] [příjmení] dodávku vstřikovacího čerpadla a 4 vstřiků v ceně celkem 190 044,05 Kč.

28. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] uhradil společnosti [právnická osoba], dne [datum] částku 190 044,05 Kč (na účet uvedený ve faktuře).

29. Z„ informace o poškození minirýpadla [značka rypadla]“ vyhotovené [právnická osoba] – [právnická osoba] dne [datum] adresované [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v ní společnost uvedla, že dle závažnosti poškození na palivovém systému u stroje [značka rypadla] doporučuje výrobce i oni jako výhradní dealer pro Českou republiku výměnu palivového čerpadla, vstřiků, filtrů, vyčištění kompletní palivové soustavy. Poškození je v takové míře, že není možné vyměnit pouze palivové čerpadlo nebo pouze filtry paliva. [obec] nepodléhá záruce. Do palivové nádrže byla nalita nekvalitní nafta, nebo nafta s příměsí, nebo jiný roztok, který je neslučitelný s běžným palivem určeným pro provoz stavebního stroje. Byl proveden odběr vzorků paliva a poslán na rozbor.

30. Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto žalobkyně vyúčtovala žalovanému za pronájem strojů„ dle přílohy“ částku celkem 71 519 Kč se splatností dne [datum].

31. Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto žalobkyně vyúčtovala žalovanému za nájem + opravu poškozeného stroje„ dle přílohy“ částku celkem 369 604 Kč se splatností dne [datum].

32. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení uvedených faktur.

33. Z plné moci ze dne [datum] bylo zjištěno, že tuto udělil žalovaný [příjmení] [příjmení] k zastupování ve věcech týkajících se předžalobní výzvy žalobkyně ze dne [datum].

34. Z reakce na výzvu k zaplacení ze dne [datum] vyhotovené [titul] [příjmení] bylo zjištěno, že uvedla, že žalovaný neeviduje jakýkoliv závazek vůči žalobkyni ani uvedené smlouvy, výzvou byl zděšen, žádá o projednání věci a předložení podkladů.

35. Z reakce na výzvu k zaplacení ze dne [datum] vyhotovené [titul] [příjmení] bylo zjištěno, že uvedla, že ani po proběhlém jednání žalovaný nevnímá existenci závazku vůči žalobkyni, dokumenty v předloženém znění mu nebyly doručeny. Zmocněnkyni není jasné, co se mělo rozbít a z jaké příčiny, žádá o dostupné informace k rozbitému stroji.

36. Z e-mailové komunikace zástupce žalobkyně a [titul] [příjmení] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně jí zaslal odborné vyjádření ohledně poškození stroje a [titul] [příjmení] žádala o doplnění a upřesnění účtovaných položek, mj. se dotazovala, zda byl proveden rozbor, na který odkazuje vyjádření odborné firmy. V reakci na to pak zástupce žalobkyně sdělil, že komunikace se míjí účinku, proto byl nucen podat žalobu.

37. Z celkem 12 faktur za období od ledna do prosince 2021 bylo zjištěno, že těmito [jméno] [příjmení] účtoval žalobkyni každý měsíc blíže neoznačené služby v různých částkách.

38. Z faktury ze dne [datum] č. 2021 bylo zjištěno, že touto [jméno] [příjmení] vyúčtoval žalobkyni náhradu škody – vstřikovací čerpadlo a vstřik v částce celkem 157 062 Kč.

39. Z výpisu z účtu a potvrzení o platbě bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala [jméno] [příjmení] dne [datum] částku 500 000 Kč pod [variabilní symbol].

40. Z výdeje z účtu žalobkyně ze dne [datum] vyplývá, že částka 500 000 Kč odeslaná [jméno] [příjmení] měla být určena na úhradu faktury č. 2021 ve výši 157 062 Kč a dále faktury [číslo] (faktura za březen 2021 na částku 363 000 Kč) ve výši 342 938 Kč.

41. Z příjmu na účet [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že částka 500 000 Kč přijatá od žalobkyně byla zaúčtována na úhradu škody ve výši 157 062 Kč a ve zbytku na vyúčtování služeb za 03/ 2021.

42. Ze sdělení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tento sdělil žalobkyni, že potvrzuje, že měl zájem o pronájem rypadla v období duben – květen roku 2021.

43. Z ceníku žalobkyně za rok 2021 bylo zjištěno, že tento uvádí částky za pronájmy strojů. Většinu předmětných strojů tam však soud nenalezl, resp. není jasné, pod jakou položkou tam mají být uvedeny (např. stroje [název stroje]). Zejména tam soud nenalezl předmětné rypadlo [značka rypadla].

44. Ze zkušebního protokolu Zkušební laboratoře [právnická osoba], [číslo] ze dne [datum] předloženého žalovaným bylo zjištěno, že dle tohoto zkušebního protokolu stanovené parametry vzorku vyhovují normě pro motorovou naftu. Jako zákazník je uvedena [jméno] [příjmení], datum odběru zákazníkem [datum], datum přijetí vzorku zkušebnou [datum].

45. Soud pro nadbytečnost neprovedl žalovaným navržený účastnický výslech žalovaného, když dospěl k závěru, že žalobkyně svá tvrzení neprokázala.

46. Po provedeném dokazování soud především nemá za prokázané, že smlouvy uzavíral žalovaný sám za sebe, jak tvrdila žalobkyně. Předložené důkazy naopak svědčí pro to, že smlouvy žalovaný uzavíral jako zástupce [právnická osoba]. Je zjevné, že předložené smlouvy o pronájmu byly dodatečně měněny a doplňovány, když žalovaný předložil vlastní kopie smluv bez doplňování a úprav. Na všech smlouvách byl původně jako nájemce označen v prvé řadě [právnická osoba], což svědčí o tom, že právě ten měl být nájemcem a žalovaný jednal jen jako jeho zástupce. Až dodatečně byl název [právnická osoba] přeškrtnut a dopsány údaje žalovaného. Kdyby tomu bylo tak, že skutečně žalobkyně nechtěla pronajmout [právnická osoba], ale přímo žalovanému, tak by patrně vůbec nebyl název [právnická osoba] uveden, každopádně by musel být přeškrtnut nejpozději v době, kdy žalovaný stroje přebíral a obdržel kopie smluv. Tedy jinými slovy na kopiích smluv, které obdržel žalovaný, by musel být název [právnická osoba] také přeškrtnut. Takto však nebylo.

47. Jediná smlouva, na které nebyl [právnická osoba] uveden, byla ona druhá smlouva datovaná [datum] (kde byl uveden nájem rypadla po dobu opravy), přičemž vlastní kopii této smlouvy žalovaný nepředložil. Jak je však uvedeno výše, umístění jména žalovaného (nikoliv na začátku řádku, ale vpravo jako na ostatních smlouvách, kde bylo až za názvem [právnická osoba]), nasvědčuje tomu, že název [právnická osoba] se na této smlouvě původně mohl nacházet, ale následně mohl být odstraněn. Proto soud také žalobkyni vyzýval, ať předloží originál smlouvy, ten však žalobkyně nepředložila. Za této situace se tento důkaz jeví soudu jako nevěrohodný, neprokazuje tedy, že si stroje pronajal žalovaný.

48. Tomu, že skutečným nájemcem měl být právě [právnická osoba], velmi silně nasvědčuje také zálohová faktura na půjčovné ze dne [datum], kterou žalobkyně vystavila [právnická osoba]. Pokud by žalobkyně neměla v úmyslu nic zapůjčit [právnická osoba], stěží by mu vystavovala zálohovou fakturu, to navíc v době, kdy již všechny stroje dle uvedených smluv byly zapůjčeny.

49. Žalovaný také prokázal, že byl zaměstnancem [právnická osoba], tedy z tohoto důvodu mohl za [právnická osoba] jednat.

50. Zde lze odkázat i na vyjádření jednatele žalobkyně na přípravném jednání, že žalovaný na začátku chtěl, ať vystaví zálohovou fakturu na [právnická osoba], že to bude platit [právnická osoba], pro který žalovaný pracuje. I to dosti nasvědčuje tomu, že žalovaný smlouvu uzavíral nikoliv za sebe, ale za [právnická osoba].

51. Konečně je tu i skutečnost, že stroje vracela zjevně jiná osoba, než žalovaný (dle podpisů v části„ protokol o vrácení“ ve smlouvách). Jméno této osoby dokonce bylo uvedeno ve smlouvě ze dne [datum] v podpisové části za nájemce. V kopii smlouvy předložené žalovaným žádné podpisy nebyly. V případě této smlouvy tak není jasné, zda ji žalovaný vůbec podepsal, resp. uzavřel.

52. Lze tedy shrnout, že žalobkyně neprokázala, že nájemcem dle předložených smluv měl být žalovaný, když provedené dokazování nasvědčuje spíše tomu, že žalovaný smlouvy uzavíral jako zástupce [právnická osoba].

53. Dále soud nemá za prokázané, že všechny předložené smlouvy uzavírala žalobkyně. Jak je uvedeno výše, na třech z těchto smluv není jako pronajímatel označena žalobkyně, ale [jméno] [příjmení] (jedná se o smlouvy ze dne [datum], první smlouvu ze dne [datum] a ze dne [datum]). Razítka žalobkyně byla na tyto smlouvy doplněna dodatečně, když na kopiích žalovaného se nenacházejí. Tato razítka tedy nemohou sama o sobě prokazovat, že smlouvy ve skutečnosti uzavírala žalobkyně. Jiný důkaz v tomto směru předložen nebyl. Pro úplnost soud poznamenává, že pokud žalobkyně uváděla, že byl chybně uveden pronajímatel z důvodu použití starých tiskopisů, tak tomu neodpovídá časová souvislost jednotlivých smluv, když na první smlouvě ze dne [datum] již byla jako pronajímatel označena žalobkyně, na následných smlouvách však byl uveden jako pronajímatel [jméno] [příjmení]. Lze tedy uvést, že sice není zcela vyloučeno, že tyto smlouvy ve skutečnosti uzavírala žalobkyně a pronajímatel byl nesprávně uveden (resp. byl použit nesprávný tiskopis), z provedeného dokazování to však nevyplývá. Pro úplnost zde soud ještě uvádí, že nemá za prokázané ani to, co přesně měla mít žalobkyně zapůjčené od [jméno] [příjmení], když v tomto směru byly doloženy pouze faktury, ze kterých není jasné, co konkrétně bylo účtováno. Nebylo tedy prokázáno, co žalobkyně užívala, přitom jednotlivé stroje byly ve vlastnictví [jméno] [příjmení], jak sama žalobkyně uvedla.

54. Konečně soud nemá za prokázané ani to, že žalovaný způsobil závadu na uvedeném rypadle. V prvé řadě soud nemá za prokázané, že k závadě na rypadle došlo z důvodu špatné nafty. To se uvádí pouze v montážním výkazu [právnická osoba] – [právnická osoba] a v jejím vyjádření ze dne [datum]. Soud souhlasí se žalovaným, že tato společnost není nezávislá, když v případě, že závada ve skutečnosti byla z výroby, musela by opravu provést v rámci záruky. Dále soud poukazuje na to, že vyjádření společnosti ze dne [datum] (již po provedení opravy) je dosti vágní v tom, v čem přesně měla vadnost paliva spočívat, když uvádí, že do nádrže byla„ nalita nekvalitní nafta, nebo nafta s příměsí, nebo jiný roztok“. Tedy společnost zjevně neví, v čem přesně měla závada paliva spočívat, a pak je otázka, z čeho je dovozováno, že palivo vůbec bylo vadné, resp. že závadu způsobilo vadné palivo. Palivo mělo být odesláno na rozbor, ten by jistě mohl přinejmenším odpovědět na otázku, zda bylo palivo nekvalitní, tento rozbor však žalobkyně nepředložila. Naopak žalovaný předložil vlastní rozbor, podle kterého byla nafta v pořádku, což tvrzení o vadné naftě značně zpochybňuje. Z předložených fotografií nelze žádné závěry o kvalitě nafty či příčině závady zjistit, jak bylo uvedeno. V končeném důsledku je otázka závady rypadla a jeho příčiny samozřejmě otázkou odbornou, k jejímuž posouzení není soud způsobilý, mohl by ji tedy zodpovědět jedině znalec dle § 127 odst. 1 o.s.ř. Důkaz znaleckým posudkem navržen nebyl a navíc je zcela zjevné, že předložené důkazy nejsou dostatečným podkladem pro případný znalecký posudek.

55. Dále i kdyby skutečně bylo důvodem závady vadné palivo, nemá soud za prokázané, že k nalití tohoto paliva došlo v době, kdy bylo rypadlo zapůjčeno. Rypadlo bylo zjevně zapůjčeno s naftou v nádrži (dle žalovaného polovina nádrže, o čemž vypovídá údaj ve smlouvě 1/2). Je tak otázka, zda se tam (případná) vadná nafta dostala až během zapůjčení, nebo tam již byla předtím. Pokud žalobkyně uváděla, že stroj pracoval 5 dnů, že mezitím museli naftu dolévat, a že do kanystru s naftou nalil něco špatného nějaký [národnost], protože mu nezaplatili, tak k těmto tvrzením nebyl navržen žádný důkaz, z ničeho to nevyplývá. Jen z toho, že rypadlo bylo zapůjčeno 7 dnů, nelze bez dalšího dovozovat, kolik nafty spotřebovalo a že tam byla dolévána (ostatně nebylo ani nic tvrzeno např. o spotřebě stroje).

56. Vzhledem k výše uvedenému je již nadbytečné zabývat se tím, zda a kdy byly žalovanému doručeny uvedené faktury, zda žalobkyně měla skutečně stroje zapůjčené od pana [příjmení], zda mu hradila opravu rypadla a zda a v jaké výši jí ušel zisk po dobu opravu stroje. Zde tak soud pouze poznamenává, že pouhé sdělení pana [příjmení] o tom, že měl zájem o pronájem rypadla v období duben – květen roku 2021, nepovažuje za dostatečný důkaz výše ušlého zisku, když není zřejmé, zda chtěl rypadlo pronajmout po celou tuto dobu nebo jen část, a za jakou částku by si rypadlo pronajal (o částce za pronájem nic neuvádí a ani v ceníku žalobkyně není nájemné za rypadlo uvedeno).

57. Pro úplnost soud uvádí, že vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k prvnímu jednání, soud ji nemohl vyzvat k navržení důkazů k prokázání rozhodných skutečností a poučit ji o následcích neunesení důkazního břemene dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu. Pokud se účastník nedostaví k prvnímu jednání, ztrácí tím možnost poučení dle § 118a občanského soudního řádu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2019, sp. zn. 32 Cdo 2693/2017). Zde soud ovšem upozorňuje, že k navržení důkazů v tomto směru již žalobkyni vyzýval usnesením ze dne [datum], po přípravném jednání.

58. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o.s.ř.), může tedy vycházet pouze z toho, co bylo v řízení prokázáno. Žalobkyně však svá tvrzení o uzavření smluv a způsobení škody neprokázala.

59. Žalobkyně sice předložila výše uvedené smlouvy o pronájmu, kdy se jedná o nájemní smlouvy dle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), avšak ty jsou z výše uvedených důvodů neprůkazné. Žalobkyně především neprokázala, že smlouvy uzavíral žalovaný za sebe, resp. že on byl nájemcem dle těchto smluv. Jak je uvedeno výše, provedené důkazy nasvědčují spíše tomu, že žalovaný smlouvy uzavíral za [právnická osoba], že ten měl být nájemcem. Přitom bylo prokázáno, že žalovaný byl zaměstnancem [právnická osoba], dle dohody o provedení práce měl pro [právnická osoba] provádět mj. pomocné práce a organizační zajišťování, byl tedy oprávněn [právnická osoba] zastoupit při pronájmu strojů dle § 166 odst. 1 o. z. (a pro úplnost lze uvést, že by jeho jednání zavazovalo [právnická osoba] i při případném překročení zástupčího oprávnění dle § 431 o. z.). Ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému (§ 436 odst. 1 o. z.). Povinnost zástupce plnit by mohla nastat pouze v případě, že zástupce překročil zástupčí oprávnění a osoba, se kterou bylo jednáno, byla v dobré víře (§ 440 odst. 2 o. z.), nic takového ale tvrzeno nebylo. V případě jedné smlouvy pak není vůbec prokázáno, že ji uzavíral žalovaný. Žalobkyně tedy neprokázala, že žalovaný tyto smlouvy uzavíral jako nájemce, resp. že byl stranou smlouvy, nelze tedy mít za to, že mu z nich vznikly jakékoliv povinnosti (§ [číslo], § 1724 odst. 1 o. z.), tedy ani povinnost platit nájemné.

60. V případě tří smluv pak žalobkyně neprokázala, že je uzavřela ona jako pronajímatel, tj. že byla stranou smlouvy (§ [číslo], § 1724 odst. 1 o. z.), tedy nelze mít za to, že by jí z nich vzniklo právo na zaplacení nájemného.

61. Dále žalobkyně neprokázala, že jí žalovaný způsobil škodu. Podle § 2910 o. z. škodu nahradí ten, kdo vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, přičemž podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a ušlý zisk. Nebylo prokázáno, že k závadě na rypadle došlo z důvodu vadného paliva, nebylo prokázáno, že tam vadné palivo nalil žalovaný. Nebylo tedy prokázáno, že žalovaný zavinil vznik škody, už jen proto mu povinnost hradit škodu nevznikla. Samozřejmě žalobkyně ani neprokázala, že žalovaný byl nájemcem, tedy že by byl povinen jako nájemce věc řádně užívat (§ 2213 o. z.), a vůbec neprokázala příčinu poškození rypadla, a proto není prokázáno, zda vůbec někdo škodu zavinil.

62. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu pro neunesení důkazního břemene v celém rozsahu zamítl.

63. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první o.s.ř. Podle těchto ustanovení má právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, když částečné zastavení řízení zavinila žalobkyně tím, že vzala žalobu částečně zpět z důvodů na své straně (což jí zakládá povinnost hradit náklady řízení), a ve zbytku byl žalovaný úspěšný. Proto soud přiznal žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady žalovaného tvoří odměna za zastupování za 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (převzetí a příprava zastoupení, písemný odpor a vyjádření ze dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]) 4x10 100 Kč a za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (účast na přípravném jednání) 5 050 Kč, tj. celkem odměna 45 450 Kč, náhrada hotových výdajů za 5 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 1 500 Kč, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 9 859,50 Kč, tj. celkem 56 809,50 Kč.

64. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.