14 C 449/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem titul Ottou Plachý ve věci žalobkyně: ; název žalobkyně , reg. č. C číslo Anonymizovaný odstavec zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti; žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 17 790 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky 2 790 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 029 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 17 790 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] prostřednictvím webového rozhraní na stránkách [webová adresa] smlouvu o revolvingovém úvěru. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do úvěrového limitu 80 000 Kč a žalovaná se zavázala splácet úvěr, úroky z úvěru a poplatek za čerpání úvěru pravidelnými měsíčními splátkami ve výši dle obchodních podmínek. Žalobkyně poskytla žalované dne [datum] částku celkem 15 000 Kč Poslední 10. splátka tak byla splatná ke dni [datum]. Žalovaná však nic nezaplatila. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 15 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení. Dále žalobkyně na základě smlouvy požadovala zaplatit smluvní pokutu ve 2 790 Kč, kdy se jedná o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období od [datum] do [datum].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z předložené smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že v této je uvedeno, že ji uzavřela žalobkyně jako věřitel s žalovanou jako klientem. Ve smlouvě je uvedeno, že věřitel se zavazuje poskytnout klientovi úvěr do výše úvěrového limitu 80 000 Kč, že úvěr bude úročen úrokovou sazbou dle sazebníku, která ke dni uzavření smlouvy činí 10,45 % měsíčně. Úvěr měl být čerpán na základě žádostí klienta prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] nebo telefonicky, a to na bankovní účet klienta, který měl sdělit při podání žádosti o úvěr. Úvěr měl být splácen v minimálních měsíčních splátkách ve výši 11 % z nesplaceného úvěru nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, splátky měly být zaplaceny ke stejnému kalendářnímu dni, ke kterému byly poskytnuty peněžní prostředky. Dále bylo uvedeno, že v případě prodlení s placením může věřitel požadovat mj. zaplacení úroku z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Nedílnou součástí smlouvy měly být obchodní podmínky žalobkyně a sazebník. Smlouva je datována [datum], není však nikým podepsána, v závěru jsou pouze vytištěny název žalobkyně a jméno žalované.

6. Z listiny standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že v této jsou uvedeny parametry úvěru shodně jako v předložené smlouvě o revolvingovém úvěru, včetně následků opožděných plateb. Ani tato listina není nikým podepsaná.

7. Z obchodních podmínek žalobkyně ke spotřebitelským úvěrům bylo zjištěno, že tyto blíže upravují smluvní vztahy z úvěrových smluv. Je v nich uvedeno, že žádosti o uzavření smlouvy činí klient prostřednictvím webových stránek, žádost o uzavření první smlouvy jen prostřednictvím webových stránek, další prostřednictvím uživatelského účtu. Uzavření smlouvy má proběhnou tak, že klient na webových stránkách zvolí parametry požadované smlouvy, pokud žalobkyně žádost schválí, zašle klientovi návrh smlouvy. Přijetí smlouvy pak má klient potvrdit zadáním identifikačního kódu, který mu byl zaslán SMS zprávou na mobilní telefon (část 4. podmínek). Při podání žádosti o uzavření první smlouvy je klient povinen zadat platební příkaz, kterým uhradí žalobkyni 1 Kč ze svého bankovního účtu (bod 5.1. podmínek). Po odeslání první žádosti se žalobkyně zavazuje zřídit klientovi uživatelský účet na svých webových stránkách, prostřednictvím kterého může klient podávat další žádosti o úvěr (bod 6.1. podmínek).

8. Ze dvou potvrzení společnosti [název společnosti], [anonymizováno], o provedené platbě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně tohoto dne zaslala na účet č. [bankovní účet] částky 10 000 Kč a 5 000 Kč.

9. Z listiny vyhotovené žalobkyní označené jako platební informace soud zjistil, že v této je uvedeno, že mělo být dne [datum] vybráno celkem 15 000 Kč, minimální splátka činí 1 650 Kč a je splatná [datum].

10. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že touto zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky do [datum]. Dle předloženého poštovního podacího archu byla tato výzva zaslána žalované dne [datum].

11. Dále žalobkyně předložila listinu, která je patrně výpisem z obchodního rejstříku [země] a kde jsou uvedeny údaje o žalobkyni (název, sídlo, registrační číslo).

12. Kromě předložených důkazů soud dále vyžádal (§ 120 odst. 2 občanského soudního řádu) zprávu [právnická osoba] ohledně majitele účtu č. [bankovní účet]. Ze zprávy ze dne [datum] vyplývá, že majitelem tohoto účtu byla od [datum] do současnosti žalovaná.

13. Po provedeném dokazování soud nemá za prokázané, že předložená smlouva o revolvingovém úvěru byla uzavřena. Tato smlouva není nikým podepsána a žádný jiný důkaz neprokazuje, že tuto smlouvou žalovaná uzavřela. Dle předložených obchodních podmínek měla žalovaná při podání první žádosti o úvěr zaplatit na účet žalobkyně částku 1 Kč (byť není vyloučeno, že se v tomto případě nejednalo o první smlouvu mezi účastníky), a u každé smlouvy měla potvrdit přijetí smlouvy (resp. smlouvu přijmout) zadáním identifikačního kódu. Nic z toho však prokázáno nebylo, z předložených důkazů nevyplývá, že žalovaná takto (či jakkoliv jinak) smlouvu odsouhlasila. Zde je namístě uvést, že způsob uzavření smlouvy o úvěru tak, jak uváděla žalobkyně, tj. prostřednictvím internetových stránek, je sice možný, avšak žalobkyně neprokázala, že takto byla smlouva skutečně uzavřena, zejména že žalovaná vyslovila souhlas s předloženým textem smlouvy. Uzavření předložené smlouvy nemůže prokázat jen to, že žalobkyně zaslala žalované peněžní prostředky nebo že vyzývala žalovanou k zaplacení.

14. Pro úplnost soud uvádí, že vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, soud ji nemohl vyzvat k navržení důkazů k prokázání výše uvedených rozhodných skutečností a poučit ji o následcích neunesení důkazního břemene dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu. Toto poučení se poskytuje zásadně na jednání, a pokud se účastník k jednání nedostaví, jde to k jeho tíži. Není to důvodem pro odročení jednání.

15. Bylo však prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované dne [datum] částku celkem 15 000 Kč na její účet, což dokazují předložená potvrzení o provedené platbě a zpráva banky, podle které předmětný účet patřil žalované.

16. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 občanského soudního řádu), tedy může vycházet pouze z toho, co bylo v řízení prokázáno. Vzhledem k tomu, že soud nemá za prokázané uzavření smlouvy o úvěru (§ 1731 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), avšak bylo prokázáno, že žalovaná obdržela částku 15 000 Kč, hodnotil soud tento nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku, jako majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, který je žalovaná povinna vydat. Splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku proto platí, že věřitel může požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost tak nastane v den, kdy je dlužník věřitelem o plnění požádán. I když byla předložena předžalobní výzva a bylo doloženo, že byla odeslána, nebylo prokázáno, že byla žalované doručena. Přitom právní jednání působí až okamžikem, kdy dojde adresátovi (§ 570 odst. 1 občanského zákoníku). Opět zde platí, že se žalobkyně nedostavila k jednání, proto ji soud nemohl vyzvat k navržení důkazů k prokázání těchto skutečností. Za první doručenou výzvu k zaplacení tak soud považuje až žalobu v této věci. Ta byla žalované poprvé doručována spolu s elektronickým platebním rozkazem na adresu jejího trvalého pobytu dne [datum], tím se dostala do její dispoziční sféry a nehraje roli, že si žalovaná zásilku nevyzvedla. Tímto dnem tak nastala splatnost dluhu, od následujícího dne byla žalovaná v prodlení a byla povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení v částce 15 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, přičemž tato sazba úroku z prodlení odpovídá prvnímu dni prodlení, tj. [datum], dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do zbylých požadovaných úroků z prodlení pak soud žalobu zamítl.

18. Dále byla žaloba zamítnuta co do požadované smluvní pokuty v částce 2 790 Kč, když nebylo prokázáno uzavření předložené smlouvy o revolvingovém úvěru, a tedy ani sjednání smluvní pokuty (§ 2048 občanského zákoníku), která byla v této smlouvě uvedena.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná do částky 15 000 Kč, to představuje 84 % z žalované částky, neúspěšná do částky 2 790 Kč, tj. 16 %, rozdíl činí 68 %, žalobkyně má tedy právo na náhradu 68 % nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, 2x1 820 Kč a za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (jednoduchá výzva k plnění, když předložená předžalobní výzva zejména neobsahuje právní rozbor) 910 Kč, tj. celkem odměna 4 550 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 900 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 1 145 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tj. celkem 7 395 Kč. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 68 %, tj. 5 029 Kč.

20. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.