14 C 463/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobců: ; a) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce, žalované a žalovaného c) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce všichni zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovaným: ; 1. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalobce, žalované a žalovaného 2. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalobce, žalované a žalovaného oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný [číslo] je povinen zaplatit žalobcům částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to každému rovným dílem, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná [číslo] je povinna zaplatit žalobcům částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to každému rovným dílem, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný [číslo] je povinen zaplatit každému z žalobců náhradu nákladů řízení v částce 11 367,91 Kč k rukám právního zástupce žalobců, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná [číslo] je povinna zaplatit každému z žalobců náhradu nákladů řízení v částce 11 367,91 Kč k rukám právního zástupce žalobců, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobci domáhali, aby jim žalovaní uhradili částku 100 000 Kč s příslušenstvím, a to každý rovným dílem. Žalobu odůvodnili tím, že uzavřeli s žalovanými dne [datum] dohodu o narovnání, ve které se žalovaní zavázali k uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené v soudních řízeních vedených u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] u [stát. instituce], a to bez zbytečného odkladu po zastavení těchto řízení. Žalovaní se zavázali zaplatit žalobcům dvě třetiny zaplacených náhrad za průtahy v soudních řízeních. Žalovaní se dále zavázali žalobce informovat o odškodnění za průtahy v řízení a na výzvu žalobců prokázat řádné uplatnění svých nároků na náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy v soudních řízeních nejpozději do jednoho měsíce od doručení výzvy, přičemž pro případ nesplnění této povinnosti byla ujednána smluvní pokuta ve výši 100 000 Kč. Žalobci dne [datum] zaslali žalovaným výzvu k prokázání uplatnění jejich nároků. Výzva byla žalovaným doručena dne [datum], na výzvu nijak nereagovali. Žalobci následně vyzvali žalované k úhradě smluvní pokuty, žalovaní na výzvu nereagovali a smluvní pokutu neuhradili. Kromě částky 100 000 Kč žalovaní požadovali uhradit úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. V doplnění žaloby ze dne [datum] pak uvedli, že jsou dle dohody o narovnání solidárními věřiteli, proto žádají uhrazení žalované částky společně a nerozdílně. Poukázali na to, že smlouva nemusí obsahovat výslovně obrat, že spoluvěřitelé jsou oprávněni k ruce společné a nerozdílné, podstatné je, aby smluvní ujednání po obsahové stránce odpovídalo pojmovým znakům aktivní solidarity.

2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že nárok neuznávají, neboť nemohli podat žádost o odškodnění dříve, než byl ukončen exekuční spor vedený u [název soudu] (k tomu přes výzvu soudu nic bližšího neuvedli) a řízení vedené u [název odboru] odboru [stát. instituce] pod č. j. [spisová značka] [číslo] a pod č. j. [spisová značka] [číslo], č. spisu [číslo]. Na prvním jednání pak jejich zástupce uvedl, že nároky u [státní instituce] uplatnili. Dále zpochybnil, zda žalovaným byly doručeny výzvy od žalobců.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

4. Z dohody o narovnání ze dne [datum] bylo zjištěno, že tuto uzavřeli žalobci (označovaní jako strana prvá) s žalovanými (označenými jako strana druhá). Předmětem dohody bylo odstranění sporných skutečností mezi stranami uvedených v dohodě. Mj. strany prohlásily, že strana prvá vzala zpět žalobu vedenou u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a strana druhá platí straně prvé na náhradu škody, o kterou bylo vedeno soudní řízení, částku 70 000 Kč, a to [celé jméno žalobce] částku 35 000 Kč, [celé jméno žalobkyně] částku 17 500 Kč, [celé jméno žalobce] částku 17 500 Kč (čl. III dohody). Dále prohlásily, že strana prvá vzala zpět žalobu vedenou u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] (čl. IV dohody). Strana prvá prohlásila, že bere zpět své námitky v řízeních vedených u [název odboru] odboru [stát. instituce] o odstranění stavby a o dodatečném povolení stavby (čl. V). V čl. VI se obě strany zavázaly bez zbytečného odkladu poté, co budou zastavena obě soudní řízení vedená u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], uplatnit u [stát. instituce] náhradu za průtahy v obou těchto řízeních a strana druhá se zavázala zaplatit straně prvé dvě třetiny přiznaných a zaplacených náhrad. Obě strany se zavázaly vzájemně informovat o průběhu, stavu a skončení odškodňovacích řízení. V případě, že strana druhá na výzvu strany prvé ani v dodatečné době jednoho měsíce neprokáže, že řádně uplatnila uvedené nároky, že v příslušných řízeních o těchto nárocích řádně pokračovala, nebo neposkytne straně prvé informace o průběhu, stavu a skončení řízení o těchto nárocích, je povinna straně prvé namísto dvou třetin přiznaných náhrad za průtahy v uvedených soudních sporech zaplatit částku 100 000 Kč.

5. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že tímto usnesením bylo zastaveno řízení ve věci sp. zn. [spisová značka], o odstranění neoprávněné stavby, neboť žalobci vzali žalobu zpět. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

6. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že tímto usnesením bylo zastaveno řízení ve věci sp. zn. [spisová značka], o zaplacení 163 866 Kč s příslušenstvím, neboť žalobci vzali žalobu zpět. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

7. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto zástupce žalobců vyzval žalované dle čl. VI dohody o narovnání ze dne [datum] k prokázání řádného uplatnění jejich nároků na náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy v uvedených soudních řízeních u Ministerstva spravedlnosti, a to v dodatečné lhůtě jednoho měsíce.

8. Z dodejky k zásilce č. [číslo zásilky] (předložené v autorizované konverzi) bylo zjištěno, že tato byla adresovaná žalovaným (označeným jako manželé [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalované]), přičemž dle vyplněných údajů na dodejce byla zásilka uložena dne [datum] a převzata [datum], podpis přebírající osoby je nečitelný.

9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto zástupce žalobců vyzval žalované k zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč, na kterou žalobcům vznikl nárok dle čl. VI dohody o narovnání, a to do 14 dnů od obdržení této výzvy, když ani na základě dodatečné výzvy žalovaní nedostáli svému závazku dle čl. VI dohody o narovnání.

10. Z dodejky k zásilce č. [číslo zásilky] (předložené v autorizované konverzi) bylo zjištěno, že tato byla adresovaná žalovaným (označeným jako manželé [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalované]), přičemž dle vyplněných údajů na dodejce byla zásilka uložena dne [datum] a převzata [datum], podpis přebírající osoby je nečitelný.

11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto zástupce žalobců opětovně vyzval žalované k neprodlenému zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč.

12. Z dodejky k zásilce č. [číslo zásilky] (předložené v autorizované konverzi a originálu) bylo zjištěno, že tato byla adresovaná žalovaným (označeným jako manželé [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalované]), přičemž dle vyplněných údajů na dodejce byla zásilka uložena dne [datum] a převzata [datum], podpis přebírající osoby je nečitelný.

13. Z dokladů o převzetí zásilek předložených Českou poštou, s.p., bylo zjištěno, že zásilka č. [číslo zásilky] byla vydána dne [datum], adresát je uveden„ [celé jméno žalovaného] [název adresáta]“, dále„ OP [číslo]“, podpis příjemce je nečitelný. Zásilka č. [číslo zásilky] byla vydána dne [datum], adresát je uveden totožně jako u předchozí zásilky, dále je vyplněno číslo osobního dokladu OP [číslo], podpis příjemce je nečitelný. Zásilka č. [číslo zásilky] byla vydána dne [datum], adresát je uveden„ [celé jméno žalovaného] [název adresáta]“,„ OP [číslo]“, podpis příjemce je nečitelný.

14. Z výpisu z evidence obyvatel bylo dále zjištěno, že [číslo obč. průkazu] patří žalované [číslo] [celé jméno žalované].

15. Dále je namístě zmínit, že podpisy na předložených dodejkách a dokladech pošty o převzetí zásilek se laicky zdají být podpisy stejné osoby, dále odpovídají podpisu žalované [číslo] na doručence k zásilce, ve které jí byla soudem doručována žaloba a elektronický platební rozkaz, a též podpisu žalované [číslo] na předložené plné moci udělené jejímu zástupci.

16. Soud pro nadbytečnost neprovedl navržený účastnický výslech žalovaných. Ten byl navrhován jednak k prokázání, že žalovaní u Ministerstva spravedlnosti uplatnili nárok na náhradu za průtahy v řízeních, jednak k tomu, zda jim byly doručeny výzvy žalovaných. Pokud jde o první otázku, soud shledal, že tato není pro rozhodnutí ve věci podstatná, pokud jde o otázku doručení výzev, soud dospěl k závěru, že to již bylo prokázáno provedenými důkazy.

17. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

18. Dne [datum] účastníci uzavřeli výše uvedenou dohodu o narovnání, v rámci které se mj. zavázali uplatnit u [stát. instituce] náhradu za průtahy v řízeních vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] poté, co tato řízení budou skončena (výše uvedená dohoda o narovnání, jejíž uzavření mezi účastníky nebylo sporné; co do konkrétního obsahu dohody viz výše). Řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo pravomocně zastaveno dne [datum], řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo pravomocně zastaveno dne [datum] (uvedená usnesení). Výzvou ze dne [datum] žalobci (prostř. jejich zástupce) vyzvali žalované k prokázání řádného uplatnění jejich nároků na náhradu za průtahy u [stát. instituce], a to do jednoho měsíce. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobci vyzvali žalované k zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč, k zaplacení této smluvní pokuty je následně opětovně vyzvali předžalobní výzvou ze dne [datum] (předmětné výzvy).

19. Soud vzal za prokázané, že uvedené výzvy byly doručeny žalované [číslo]. To vyplývá z dodejek k jednotlivým zásilkám, podle kterých byly vydány adresátovi (byť jako adresát byli označeni oba žalovaní) a zejména z dokladů České pošty o převzetí zásilek, podle kterých byly tyto předány adresátovi a ve kterých je vždy uvedeno číslo OP [číslo], tedy zjevně číslo občanského průkazu příjemce. Z evidence obyvatel bylo zjištěno, že tento občanský průkaz patří žalované [číslo]. Jak také bylo uvedeno, podpisy na dodejkách a dokladech o převzetí laicky odpovídají podpisům žalované [číslo] na doručence a plné moci v této věci. Soud tak nemá žádný důvod pochybovat o tom, že Česká pošta zásilky skutečně doručila žalované [číslo]. Ostatně lze poukázat na to, že zástupce žalovaných zpochybnil doručení pouze s odůvodněním, že mu není známo, kdo dodejky podepsal, a navrhoval k tomu výslech žalovaných. Na druhém jednání k tomu žalovaní (jejich zástupce) již nic neuváděli.

20. Bylo tedy prokázáno, že výzva ze dne [datum] byla doručena žalované [číslo] dne [datum], předžalobní výzva ze dne [datum] byla doručena žalované [číslo] dne [datum] a předžalobní výzva ze dne [datum] byla doručena žalované [číslo] dne [datum].

21. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že dohoda o narovnání ze dne [datum] je dohodou o narovnání dle § 1903 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), když si touto dohodou účastníci upravili sporné skutečnosti uvedené v dohodě, zejm. spory týkající se uvedených řízení vedených u Okresního soudu v Ústí nad Labem a řízení vedených u [název odboru] odboru [stát. instituce] Dohoda je zcela určitá, soud neshledal žádný důvod neplatnosti, ke kterému by měl přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.) a účastníci žádnou námitku neplatnosti nevznesli (§ 586 o. z.), v každém případě se tedy jedná o platnou dohodu.

22. Účastníci se v této dohodě zavázali uplatnit u [stát. instituce] náhradu za průtahy v uvedených soudních řízeních a žalovaní se zavázali zaplatit žalobcům dvě třetiny přiznaných a zaplacených náhrad. Žalovaní se také zavázali informovat žalobce o průběhu odškodňovacích řízení. Pro případ porušení této povinnost, když žalovaní na výzvu žalobců ani v dodatečné lhůtě jednoho měsíce neprokáží, že řádně uplatnili nároky nebo neposkytnou žalobcům informace o průběhu odškodňovacích řízení, bylo sjednáno, že jsou žalovaní povinni (namísto dvou třetin přiznaných náhrad) zaplatit žalobcům částku 100 000 Kč. To soud hodnotí jako dohodu o smluvní pokutě dle § 2048 odst. 1 o. z., když bylo zaplacení této částky sjednáno pro případ porušení povinnosti sjednané v dohodě o narovnání (účastníci se pouze odchýlili od § 2049 o. z., když zaplacení této částky bylo sjednáno namísto splnění původní povinnosti, to však zákon nezakazuje a na platnost dohody o smluvní pokutě to nemá žádný vliv).

23. V dohodě o narovnání se žalovaní zavázali uplatnit u [stát. instituce] nárok na náhradu za průtahy v soudních řízeních bez zbytečného odkladu poté, co tato řízení budou zastavena. Obě uvedená řízení byla pravomocně zastavena v listopadu 2019. Proto když žalobci výzvou ze dne [datum] vyzývali žalované k prokázání řádného uplatnění jejich nároků na náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy v uvedených soudních řízeních, bylo to rozhodně v době, kdy již měly být nároky uplatněny, a žalobci tedy byli oprávněni v souladu s dohodou o narovnání toto po žalovaných požadovat.

24. Námitka žalovaných, že nemohli podat žádost o odškodnění dříve, než byl ukončen exekuční spor (který ani nijak blíže neoznačili a není vůbec jasné, co by mělo být jeho předmětem) a řízení vedená u [název odboru] odboru [stát. instituce], není důvodná. Žalovaní se v dohodě o narovnání výslovně zavázali uplatnit nároky bez zbytečného odkladu po skončení uvedených soudních řízení, byli tak tedy povinni učinit. Nic jim také nebránilo tyto nároky uplatnit, když nárok na náhradu nemajetkové újmy vzniklé nepřiměřenou délkou soudního řízení lze uplatnit již v průběhu řízení, v každém případě nejpozději okamžikem skončení řízení (srov. § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, který s okamžikem skončení řízení spojuje počátek běhu promlčecí doby; k možnosti uplatnit nárok i před skončením řízení viz stanovisko [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS]). Běh jiných řízení, a to ani příp. navazujícího řízení exekučního, toto právo nijak neomezuje.

25. Výzva žalobců ze dne [datum] byla žalované [číslo] doručena dne [datum] a tím se dostala i do dispoziční sféry žalovaného [číslo] jejího manžela. Jelikož žalovaní ve lhůtě jednoho měsíce od doručení této výzvy žalobcům neprokázali, že řádně uplatnili nároky (to ani netvrdili), vznikla jim povinnost zaplatit žalobcům smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč.

26. Je nerozhodné, zda žalovaní nárok na náhradu uplatnili, jak (až následně) tvrdili. Zaplacení smluvní pokuty bylo vázáno již na porušení povinnosti ve stanovené lhůtě prokázat uplatnění nároků a poskytnout informace o průběhu odškodňovacích řízení. Bez ohledu na to, zda žalovaní nároky skutečně uplatnili, tak jsou povinni smluvní pokutu zaplatit. Proto soud v tomto směru ani neprováděl dokazování.

27. Jelikož splatnost smluvní pokuty nebyla sjednána, nastala její splatnost na výzvu k zaplacení dle § 1958 odst. 2 o. z. Žalobci vyzvali žalované k zaplacení smluvní pokuty výzvou ze dne [datum], ve které je vyzvali k zaplacení do 14 dnů od doručení výzvy. Tato výzva byla žalovaným doručena (resp. byla doručena žalované [číslo] tím se dostala do dispoziční sféry žalovaného) dne [datum], smluvní pokuta tak byla splatná dne [datum]. Od následujícího dne jsou žalovaní v prodlení s placením a jsou proto povinni hradit žalobcům úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

28. Vzhledem k tomu, že na straně věřitelů i dlužníků v tomto případě vystupuje více osob, zabýval se soud dále tím, v jakém rozsahu jsou oprávněni, resp. povinni, příp. zda se jedná o pohledávku, resp. závazek společný a nerozdílný. Žalobci požadovali po žalovaných zaplacení dlužné částky rovným dílem, ovšem k ruce společné a nerozdílné. Soud shledal, že z předmětné dohody o narovnání nelze dovodit ani solidaritu věřitelů, ani solidaritu dlužníků. V tomto směru nebylo nic dohodnuto. Žalobci mají samozřejmě pravdu, že nemusí být výslovně uvedeno, že má být hrazeno k ruce společné a nerozdílné, postačí, pokud to bude vyplývat z obsahu smlouvy (§ 555 odst. 1 o. z.). Z obsahu dohody o narovnání však aktivní solidaritu žalobců dovodit nelze. Čl. III dohody o narovnání, ve kterém se žalovaní zavázali uhradit žalobcům na náhradu škody každému zvlášť uvedené částky, navíc ne ve stejné výši, svědčí spíše o opaku. Solidaritu samozřejmě nelze dovozovat pouze z toho, že na straně smlouvy stojí více osob. Soud nevidí ani možnost dovodit solidaritu výkladem dle § 556 a násl. o. z., když zásadně platí, že výkladem lze pouze zjišťovat obsah právního jednání, nelze jej však doplňovat či měnit (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2018, sp. zn. 32 Cdo 939/2018). Jelikož v dohodě o narovnání není žádné ujednání, ze kterého by bylo možné dovodit (ať už samostatně či ve spojení s jinými), že jím účastníci mohli mít v úmyslu sjednat solidaritu, není možný výklad, který by vedl k závěru o sjednání solidarity – to by zjevně šlo nad rámec textu smlouvy.

29. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě nebyla solidarita sjednána a nevyplývá ani ze zákona, přičemž se jedná o dělitelné plnění, jedná se o závazky dílčí dle § 1871 odst. 1 o. z., podle kterého je každý z několika spoludlužníků dlužen jen svůj díl a každý z několika věřitelů je věřitelem jen svého dílu. Jelikož v dohodě o narovnání nebyla sjednána ani velikost dílů, platí dle § [číslo] odst. 3 v návaznosti na § 1868 odst. 1 o. z., že podíly dlužníků i věřitelů jsou stejné. Z toho tedy vyplývá, že oba žalovaní jsou povinni zaplatit polovinu smluvní pokuty, tj. každý z nich částku 50 000 Kč, a že každý ze 3 žalobců má vůči nim právo na zaplacení jedné třetiny této částky.

30. Soud proto uložil každému z žalovaných zaplatit žalobcům částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a to každému z žalobců rovným dílem.

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud shledal, že žalobci byli ve věci zcela úspěšní. Za neúspěch nelze považovat to, že jim byla žalovaná částka přiznána nikoliv k ruce společné a nerozdílné, jak požadovali, ale každému rovným dílem, neboť to nic nemění na tom, že jim vůči žalovaným byla přiznána celá žalovaná částka. Proto soud žalobcům přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši.

32. V dané věci na straně žalobců i žalovaných vystupuje více osob a nejedná se o solidární dluhy, resp. pohledávky. Fakticky tak jde o šest samostatných závazků mezi každým z žalobců a každým z žalovaných (3 žalobci vůči 2 žalovaným). Proto je třeba rozhodnout o nákladech řízení zvlášť ve vztahu ke každému závazku, resp. ve vztahu každého žalobce a každého žalovaného (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]).

33. Náklady žalobců tvoří v prvé řadě odměna za zastupování advokátem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Při stanovení odměny za zastupování soud vyšel dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu z tarifní hodnoty 16 667 Kč, tj. zaokrouhleně z částky, která byla přiznána každému z žalobců vůči každému z žalovaných (tj. v každém ze šesti samostatných vztahů). Soud považuje za nespravedlivé, aby vycházel z tarifní hodnoty 50 000 Kč (částky, které se po každém z žalovaných domáhali žalobci solidárně), když se nejednalo o solidární pohledávku, ale o pohledávky dílčí. Proto soud vyšel ze skutečně přiznané částky. Z této tarifní hodnoty činí sazba mimosmluvní odměny dle § 7 advokátního tarifu 1 780 Kč. Jelikož byly úkony právní služby činěny při zastupování více osob, snižuje se mimosmluvní odměna o 20 % dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, za jeden úkon tak činí snížená odměna 1 424 Kč.

34. Náklady žalobců v každém z 6 uvedených vztahů tvoří odměna za zastupování za 6 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, písemné vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], písemné podání ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]) 6x 1 424 Kč, tj. celkem 8 544 Kč Náklady žalobců dále tvoří náhrada hotových výdajů za 6 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. celkem 1 800 Kč. Jedná se o náklady společné, proto v každém z 6 vztahů náleží náhrada 1/6 této částky, tj. 300 Kč. Dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 1 857,24 Kč (v každém vztahu). Konečně náklady žalobců představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 4 000 Kč, v každém vztahu proto soud přiznal 1/6 této částky, tj. 666,67 Kč Náklady v každém vztahu tedy činí celkem 11 367,91 Kč.

35. Vzhledem k výše uvedenému tak soud uložil každému z žalovaných, aby každému z žalobců zaplatili na nákladech řízení částku 11 367,91 Kč. Podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu se náklady řízení platí k rukám zástupce žalobců.

36. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.