14 C 463/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 29 631 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 131 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 631 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 2 500 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 052 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 29 631 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které mu byly zaslány na účet. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 4 631 Kč, jistina a poplatek byly splatné dne [datum] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky žalobkyně. Žalovaný se dostal do prodlení, proto mu vznikla povinnost uhradit úroky z prodlení a účelně vynaložené náklady za zaslání celkem 5 výzev v celkové výši 2 500 Kč. K tomu uvedla, že částku 500 Kč za upomínku považuje za odpovídající tržnímu standardu, dále že se nejedná jen o náklady na poštovné a tisk dokumentu, ale i na přípravu vzorových dokumentů apod. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení jistiny a poplatku ve výši 19 631 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a dále smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč, kdy se jedná o sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od [datum] do [datum], přičemž žalobkyně tuto smluvní pokutu uplatňuje jen do výše poloviny spotřebitelského úvěru. Dále žalobkyně požadovala zaplatit úrok z prodlení z částky 19 631 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z předložené smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že v této je uvedeno, že ji uzavřela žalobkyně jako věřitel s žalovaným jako klientem. Jsou uvedeny údaje žalovaného (adresa trvalého pobytu, rodné číslo) dále je uveden telefon, e-mail. Ve smlouvě je uvedeno, že věřitel se zavazuje poskytnout klientovi zápůjčku ve výši 15 000 Kč, že peněžní částka bude poskytnuta na bankovní účet klienta č. [bankovní účet] a že se klient zavazuje uhradit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 631 Kč. Klient se zavazuje uhradit zápůjčku spolu s poplatkem nejpozději do [datum]. Ve smlouvě bylo dále uvedeno, že její nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. V čl. 2 smlouvy bylo uvedeno, že okamžikem prodlení klienta se splácením veškeré dosud vyúčtované poplatky přirůstají k jistině, že v případě prodlení se klient zavazuje uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, zákonný úrok z prodlení a dále nahradit věřiteli účelně vynaložené náklady, které vznikly věřiteli, a to dle připojeného rozpisu sazeb, kdy u upomínky jsou uvedeny náklady 500 Kč za písemnou výzvu. V závěru smlouvy se nacházejí podpisy jednatelů za žalobkyni, za žalovaného není smlouva vlastnoručně podepsána, je tam uvedeno datum [datum] a„ PIN kód: [číslo]“.

6. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně bylo zjištěno, že tyto blíže upravují vztahy při uzavírání smluv o zápůjčce. Jinak z nich nebylo zjištěno nic dalšího podstatného pro rozhodnutí ve věci.

7. Z potvrzení [právnická osoba], o provedené platbě bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] uhradila ze svého účtu částku 15 000 Kč na účet č. [bankovní účet].

8. Z upomínky ze dne [datum], upomínky ze dne [datum], opakované výzvy k úhradě ze dne [datum], opakované výzvy k úhradě ze dne [datum] a opakované výzvy k úhradě ze dne [datum] bylo zjištěno, že v těchto žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu. Nebyl předložen žádný důkaz prokazující, že tyto upomínky a výzvy byly žalovanému zaslány.

9. Z předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Z podacího lístku vyplývá, že tato výzva byla dne [datum] odeslána.

10. Ze zprávy [právnická osoba], vyžádané soudem, bylo zjištěno, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl žalovaný.

11. Soud shledal, že o pravosti výše uvedených důkazů nebyl důvod pochybovat, z uvedených zjištění tak vychází.

12. Žalobkyně dále předložila blíže neoznačenou listinu, kdy se patrně má jednat o záznam o platbě z [datum]. Je na ní uveden výše uvedený účet, jméno žalovaného, část je začerněna. Z této listiny není zřejmé, o co se má jednat a co má prokazovat.

13. Po provedeném dokazování soud shledal, že bylo prokázáno uzavření předložené smlouvy o zápůjčce. Z této smlouvy vyplývá, že při jejím uzavření byly sděleny osobní údaje žalovaného a že tato smlouva byla za klienta potvrzena PIN kódem. Ze zprávy banky vyplývá, že majitelem sděleného účtu, na který měla být zápůjčka poskytnuta, byl žalovaný. Je tak zřejmé, že to byl skutečně žalovaný, kdo s žalobkyní jednal a smlouvu uzavřel, když sdělil své údaje a požadoval zapůjčenou částku uhradit na svůj účet. Potvrzení o platbě dále prokazuje, že žalobkyně dne [datum] žalovanému poskytla částku 15 000 Kč.

14. Soud však nemá za prokázané, že žalobkyně odeslala žalovanému uvedené upomínky, resp. výzvy. Také nebylo prokázáno, jaké náklady žalobkyni v souvislosti s vyhotovením a odesláním upomínek vznikly.

15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, soud ji nemohl vyzvat k navržení důkazů k prokázání výše uvedených rozhodných skutečností a poučit ji o následcích neunesení důkazního břemene dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu. Toto poučení se poskytuje zásadně na jednání, jak vyplývá z uvedeného ustanovení, a pokud se účastník k jednání nedostaví, jde to k jeho tíži. Není to důvodem pro odročení jednání (§ 119 odst. 1 občanského soudního řádu). Soud proto nevyhověl žádosti žalobkyně v rámci omluvy z jednání, aby pro případ, že tvrzené skutečnosti a navržené důkazy nebudou dostatečné, byla žalobkyně vyzvána k doplnění.

16. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 4 631 Kč ve lhůtě do [datum]. Jelikož žalovaný ve sjednané lhůtě dlužnou částku neuhradil, okamžikem prodlení přirostl sjednaný poplatek k jistině (dle čl. 2 smlouvy) a současně žalovanému vznikla povinnost hradit žalobkyni z dlužné částky úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Pro případ prodlení s placením byla dále v souladu s § 2048 občanského zákoníku sjednána povinnost žalovaného hradit smluvní pokutu, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobkyně za období od [datum] do [datum] požadovala smluvní pokutu jen do výše poloviny dlužné jistiny, tj. 7 500 Kč (vyčíslená smluvní pokuta za toto období by byla vyšší). I v této části je tak žaloba důvodná.

18. Také byla sjednána povinnost žalovaného uhradit náklady v souvislosti se zasíláním upomínek, a to ve výši 500 Kč za každou písemnou upomínku. Žalobkyně požadovala zaplatit poplatky za celkem 5 upomínek ve výši celkem 2 500 Kč. V této části však soud žalobu důvodnou neshledal. To v prvé řadě proto, že žalobkyně neprokázala, že tyto upomínky, resp. výzvy, odeslala. Pokud byla sjednána povinnost uhradit poplatek za písemnou výzvu, tak se nepochybně musí jednat o odeslanou výzvu, nikoliv jen vyhotovenou. Pokud by žalobkyně výzvu neodeslala, vůbec by se nedalo uvažovat o účelně vynaložených nákladech.

19. Dále je namístě zmínit, že se v této věci jednalo o smlouvu podléhající úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když sjednaná smlouva o zápůjčce odpovídá definici spotřebitelského úvěru dle § 2 odst. 1 tohoto zákona. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 122 stanoví, jaké platby lze sjednat pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu. Lze sjednat povinnost hradit úroky z prodlení v zákonné výši a smluvní pokutu do výše 0,1 % denně z dlužné částky, v tomto směru jsou tedy uplatňované nároky v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Dle § 122 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru lze sjednat i právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které věřiteli vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele – současně však platí, že pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu. Z toho tedy vyplývá, že věřitel musí prokázat, v jaké výši mu náklady fakticky vznikly – pokud to neprokáže, nebo pokud jsou faktické náklady nižší, než ujednané, neznamená to, že nebyly platně sjednané, ale považují se za smluvní pokutu. Nehraje tak roli, zda se sjednaná náhrada jeví být (obecně) přiměřenou, podstatné je pouze to, v jaké výši náklady skutečně vznikly.

20. V této věci nebylo prokázáno, jaké náklady žalobkyni v souvislosti s upomínáním fakticky vznikly, jak bylo uvedeno výše. Vzhledem k tomu by bylo nutné považovat sjednané (resp. požadované) poplatky ve výši 2 500 Kč také za smluvní pokutu. Avšak dle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout polovinu celkové výše spotřebitelského úvěru. Žalobkyně již požaduje zaplatit smluvní pokutu ve výši poloviny spotřebitelského úvěru (tj. z poskytnuté částky 15 000 Kč – § 3 odst. 2 písm. e) zákona o spotřebitelském úvěru). Více jí tak na smluvní pokutě již přiznat nelze.

21. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobkyni přiznal částku 27 131 Kč (jistina 15 000 Kč, poplatek 4 631 Kč a smluvní pokuta 7 500 Kč) s úrokem z prodlení z částky 19 631 Kč od [datum] do zaplacení a ve zbytku, tj. do částky 2 500 Kč, žalobu zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Jelikož je při posuzování úspěchu třeba zohlednit všechny žalované nároky, včetně příslušenství, soud pro účely posouzení úspěchu vyčíslil žalovaný úrok z prodlení k datu rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 občanského soudního řádu). Žalobkyně byla úspěšná do částky 31 451,91 Kč (přiznaná částka 27 131 Kč, vyčíslený úrok z prodlení 4 320,91 Kč) a neúspěšná do částky 2 500 Kč. Úspěch žalobkyně představuje 93 %, neúspěch 7 %, rozdíl činí 86 %, žalobkyně tak má právo na náhradu 86 % nákladů řízení. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu Náklady žalobkyně tak tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3x 300 Kč, tj. celkem 900 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 186 Kč, tj. celkem 2 386 Kč. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 86 %, tj. 2 052 Kč.

23. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.