14 C 488/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 6 085,96 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 085,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 085,96 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 085,96 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že je provozovatelem distribuční soustavy plynu. Pro odběrné místo na adrese adresa, došlo na základě žádosti obchodníka s plynem k ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy dne datum. Od datum byl odběr plynu na tomto místě kvalifikován jako neoprávněný odběr. K demontáži měřícího zařízení došlo dne datum, kdy žalovaný umožnil demontáž plynoměru. Po celou dobu trvání neoprávněného odběru byl vlastníkem odběrného místa žalovaný a odebíral plyn přes instalovaný plynoměr. Žalobkyně se domáhala zaplacení neoprávněně odebraného plynu za období od datum do datum, který žalovanému vyúčtovala fakturou na částku 6 085,96 Kč se splatností datum. Tuto částku žalovaný přes upomínky neuhradil. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky s úrokem z prodlení. Soud podle ust. § 115a občanského soudního řádu rozhodl věc bez nařízení jednání, když účastníci se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že v odběrném místě žalovaného na adrese adresa, přičemž žalovaný je vlastníkem domu na této adrese, došlo na základě žádosti obchodníka s plynem společnosti právnická osoba, k ukončení distribuce plynu z důvodu neplacení ke dni datum. Provozovatelem distribuční soustavy plynu byla žalobkyně. Z důvodu opakovaného nezastižení žalovaného se žalobkyni nepodařilo provést do tohoto data demontáž plynoměru, plynoměr byl demontován až dne datum. V okamžiku demontáže byl stav měřidla číslo m3. Dne datum žalobkyně vystavila žalovanému fakturu za neoprávněnou distribuci plynu za období od datum do datum, kdy bylo odebráno celkem 265,56 m3 (počáteční stav byl stanoven odhadem), v částce 6 085,96 Kč se splatností dne datum. Dne datum žalobkyně zaslala žalovanému upomínku k zaplacení, dne datum zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvy. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že žalovaný se v předmětném odběrném místě dopouštěl neoprávněného odběru plynu dle § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, když plyn odebíral poté, co byla ukončena distribuce plynu na základě žádosti obchodníka s plynem. Dle § 74 odst. 7 energetického zákona je tak žalovaný povinen uhradit žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy škodu, kterou jí způsobil neoprávněným odběrem plynu. Výše náhrady se stanoví podle § 9 vyhlášky č. 108/2011 Sb., v tomto případě oceněním množství neoprávněně odebraného plynu postupem podle § 9 odst. 9, 10 vyhlášky. Množství neoprávněně odebraného plynu bylo stanoveno dle § 9 odst. 1 vyhlášky, rozdílem mezi konečným stavem plynoměru a odhadem k datu zahájení neoprávněného odběru. Soud tak shledal, že nárok žalobkyně na zaplacení částky za neoprávněný odběr plynu ve výši 6 085,96 Kč je důvodný. Tato částka byla splatná na výzvu žalobkyně, která ve faktuře stanovila datum splatnosti na datum. Od následujícího dne je žalovaný v prodlení a je povinen platit žalobkyni také úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, odběrného místa, obchodníka s plynem a vyplněním dat a čísel (obdobné žaloby jsou vedeny u zdejšího soudu např. pod sp. zn. 29 C 400/2021 nebo 75 C 451/2021) byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu Náklady žalobkyně tak tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3x200 Kč, tj. celkem 600 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 489 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.