14 C 491/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o výživné manželky doplňujícím rozsudkem

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném placení výživného od [datum], se částečně zamítá do částky 6 000 Kč měsíčně.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o vydání doplňujícího rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala placení výživného manželky ve výši 10 000 Kč měsíčně od podání žaloby.

2. Rozsudkem ze dne 25. 2. 2022, č. j. 14 C 491/2021-69, soud žalobě částečně vyhověl, když uložil žalovanému platit žalobkyni od [datum] výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně, dále bylo rozhodnuto o dlužném výživném, o nákladech řízení a o soudním poplatku. V tomto rozsudku však soud opomněl ve zbylé části žalobu zamítnout.

3. Podle § 152 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) rozsudkem má být rozhodnuto o celé projednávané věci.

4. Podle § 166 odst. 1 o.s.ř. nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu.

5. Podle § 166 odst. 2 o.s.ř. doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne.

6. Podle § 166 odst. 3 o.s.ř. návrh na doplnění se nedotýká právní moci ani vykonatelnosti výroků původního rozsudku.

7. Jak vyplývá z § 152 odst. 2 o.s.ř., rozsudkem musí být rozhodnuto o celé projednávané věci. Pokud soud žalobě vyhoví zčásti, musí ve zbytku žalobu zamítnout. V této věci se žalobkyně domáhala zaplacení výživného ve výši 10 000 Kč měsíčně, soud žalobu shledal částečně důvodnou a přiznal jí výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně. Ve zbytku – co do částky 6 000 Kč měsíčně – tak měla být žaloba zamítnuta. Soud však opomněl uvést zamítavý výrok a z tohoto důvodu nebylo rozsudkem rozhodnuto o celém předmětu řízení.

8. Soud proto v souladu s § 166 o.s.ř. rozhodl o opomenuté části tímto doplňujícím rozsudkem, kterým žalobu ve zbylé části zamítl. Jelikož by případné nařízení jednání jen za účelem vyhlášení doplňujícího rozsudku již nemohlo nic přinést (soud se návrhem zabýval v celém rozsahu, opomenutí je zcela formální), soud z důvodu hospodárnosti nenařizoval jednání.

9. Pokud jde o odůvodnění zamítavého výroku, soud zcela odkazuje na rozsudek ze dne 25. 2. 2022, č. j. 14 C 491/2021-69, ve kterém odůvodnil, proč výživné ve výši 4 000 Kč shledal odpovídajícím a proč tedy v této části žalobě vyhověl. Ve zbytku je pak nutné žalobu zamítnout, to soud tedy učinil tímto doplňujícím rozsudkem.

10. V rozsudku ze dne 25. 2. 2022, č. j. 14 C 491/2021-69, bylo rozhodnuto o nákladech řízení dle úspěchu účastníků a bylo zohledněno, že žalobkyně byla úspěšná do částky 4 000 Kč měsíčně z požadovaných 10 000 Kč měsíčně. Rozhodnutí tedy zohlednilo úspěch dle celkového předmětu řízení, i když soud opomněl uvést zamítavý výrok.

11. V tomto doplňujícím rozsudku proto soud rozhodl dle § 151 odst. 1 o.s.ř. již jen o nákladech spojených s vydáním doplňujícího rozsudku. Jelikož v souvislosti s jeho vydáním žádnému z účastníků náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o vydání doplňujícího rozsudku.