14 C 53/2024
č. j. 14 C 53/2024-19
V PLATNOSTIOkresní soud v Ústí nad Labem rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 13 791 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od následujícího dne po splatnosti do úhrady. Soud uznal, že mezi stranami byla uzavřena platná smlouva o dodávce vody podle § 8 odst. 6 a § 16 zákona o vodovodech a kanalizacích. Důkazy prokázaly, že žalovaná porušila povinnost zaplatit vyúčtovanou částku, a soud proto přiznal nárok na úrok z prodlení podle § 1970 a § 2 nařízení vlády. Žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 600 Kč dle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachým ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená dne datum narození bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 13 791 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 791 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 791 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 13 791 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o dodávce vody ze dne datum dodávala žalované pitnou vodu do odběrného místa adresa. Za období od datum do datum vyúčtovala žalobkyně žalované za dodávku vody po odečtení záloh částku 13 791 Kč se splatností dne datum. Žalovaná přes upomínku vystavený daňový doklad neuhradila. Kromě dlužné částky žalobkyně požadovala zaplatit také úrok z prodlení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, rozhodl věc bez nařízení jednání, když účastníci se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: Ze smlouvy o dodávce vody ze dne datum bylo zjištěno, že tuto uzavřela žalobkyně s žalovanou. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat vodu do odběrného místa žalované na adrese adresa, a žalovaná se zavázala hradit vodné na základě vystaveného vyúčtování, přičemž cena vodného bude stanovena podle cenových předpisů na příslušné cenové období. Kontaktní adresa žalované byla uvedena stejná jako adresa odběrného místa. Z cenového výměru hodnota platného od datum bylo zjištěno, že podle tohoto činila cena za dodávky pitné vody žalobkyní odběratelům z veřejných vodovodů částku 62,56 Kč/m3. Z vyúčtování ze dne datum bylo zjištěno, že tímto žalobkyně vyúčtovala žalované dodávky vody do výše uvedeného odběrného místa za období od datum do datum na částku 13 791 Kč se splatností datum. Vyúčtování obsahovalo údaj o množství dodané vody, účtovaná cena odpovídala uvedenému cenovému výměru pro tento rok, byly zohledněny zaplacené zálohy. Z předžalobní upomínky ze dne datum bylo zjištěno, že touto žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužného vyúčtování. Z vrácené zásilky vyplývá, že upomínka byla žalované zaslána na adresu náměstí adresa, následně byla žalobkyni vrácena zpět, důvod vrácení není uveden. O pravosti a správnosti předložených listinných důkazů nebyl důvod pochybovat, z výše uvedených zjištění proto soud vychází. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní jako provozovatelem vodovodu a žalovanou jako odběratelem byla platně uzavřena smlouva o dodávce vody v souladu s § 8 odst. 6, 16 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, na základě které byla žalobkyně povinna dodávat vodu do odběrného místa žalované a žalovaná byla povinna hradit žalobkyni vodné dle platného výměru. Předloženým vyúčtováním bylo prokázáno, jaké množství vody žalobkyně odebrala a jaká částka jí byla vyúčtována. Žalovaná však své povinnosti ze smlouvy porušila, když se dostala do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny. Žalovaná se dostala do prodlení v den následující po splatnosti příslušné faktury a od tohoto dne má žalobkyně také právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok na zaplacení vodného s úrokem z prodlení tedy soud shledal důvodným, proto žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále soud přiznal žalobkyni dle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. paušální náhradu po 300 Kč za dva úkony (podání žaloby, předžalobní výzva). Náklady žalobkyně tedy činí celkem 1 600 Kč. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.