14 C 90/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Ing. Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 7 000 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 7 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 1. ledna 2020 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 159 019,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 23. 2. 2021 domáhala zaplacení částky 7 000 000 Kč s příslušenstvím s tím, že na ni přešlo postižní právo společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále též“ [právnická osoba] [anonymizováno]), jíž byla žalobkyně pojistitelem odpovědnosti, za žalovanou, neboť [právnická osoba] [anonymizováno] na základě smlouvy na údržbu a opravy uzavřené dne 31. 3. 2015 mezi ní a [právnická osoba], a.s., [IČO] (dále též“ [právnická osoba]), prováděla práce na zařízení v areálu [název] [obec] (též“ elektrárna”), přičemž provedení svářečských prací, při němž došlo ke vzniku škody, zajistila na podkladě objednávky zámečských a svářečských prací pro [právnická osoba] [anonymizováno] právě žalovaná. Krátce po provedení svářečských prací na základě pracovního příkazu [právnická osoba] ze dne 29. 8. 2015 panem [příjmení] [jméno] coby pracovníkem žalované dne 30. 9. 2015 vypukl v areálu elektrárny požár, který se nepodařilo svépomocí uhasit, v důsledku čehož vznikla [právnická osoba] škoda ve výši 35 804 718,88 Kč, k jejímuž uhrazení [právnická osoba] vyzvala [právnická osoba] [anonymizováno] dne 27. 8. 2018 a následně dne 27. 9. 2018 podala žalobu o náhradu škody. Žalobkyně coby pojistitel odpovědnosti po prošetření nároku uzavřela se společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizováno] dne 16. 9. 2019 dohodu o narovnání, na jejímž základě dne 8. 10. 2019 vyplatila [právnická osoba] za [právnická osoba] [anonymizováno] coby svého pojištěného náhradu části vzniklé škody ve výši 27 066 041,88 Kč, čímž na ni přešlo postižní právo [právnická osoba] [anonymizováno] za žalovanou. Žalovaná vykonávala v elektrárně svářečské práce v rámci své podnikatelské činnosti, požár, který vznikl, byl přímým důsledkem svářečských prací a žalovaná je tedy z titulu provozní odpovědnosti povinna nahradit žalobkyni částku 7 000 000 Kč, již žalobkyně zvolila s ohledem na limit pojistného plnění pro případ odpovědnosti za škodu sjednaný žalovanou se společností [právnická osoba] Postižní právo bylo dle žalobkyně uplatněno včas, neboť tříletá promlčecí doba začala běžet ode dne, kdy byla škoda za jiného nahrazena, teda až ode dne 8. 10. 2019. Při ústním jednání soudu žalobkyně doplnila, že uplatněný nárok ve výši 7 000 000 Kč představuje část ze škody v celkové výši 22 585 251 Kč, jež v důsledku požáru vznikla snížením hodnoty majetku [právnická osoba], jak vyplývá ze znaleckého posudku ing. [příjmení] označeného k důkazu.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že 1) se nejednalo o škodu způsobenou provozem a na straně žalované absentovalo zavinění, 2) vyplacením částky 27 066 041,88 Kč [právnická osoba] dle dohody o narovnání nedošlo k přechodu postižního práva na žalobkyni, 3) právo žalobkyně je promlčeno.

3. Ve věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť žalobkyně je právnickou osobou sídlící v [země]. Pravomoc českých soudů věc rozhodnout vyplývá z čl. 4 odst. 1 ve spojení s čl. 63 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), neboť jde o spor vyplývající z tvrzeného postižního práva za žalovanou, která sídlí v České republice. Rozhodným právem je v případě tvrzené subrogace postižního práva dle českého práva podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), právo české. K projednání a rozhodnutí o věci podle českého práva je příslušný zdejší soud.

4. Soud v řízení učinil na základě provedeného dokazování a tvrzení účastnic následující skutková zjištění.

5. Společnost [právnická osoba] a [právnická osoba] uzavřely dne 31. 3. 2015 smlouvu na údržbu a opravy, na základě níž [právnická osoba] [anonymizováno] prováděla v [název] [obec] činnost směřující k plánování a řízení údržby, oprav a kontrol a zajištění požadované funkce logických celků vedlejších energetický produktů a palivového hospodářství při zachování všech provozních parametrů zařízení, což plyne z textu písemné smlouvy.

6. Žalovaná prováděla pro [právnická osoba] v elektrárně svářečské práce, a to na základě obecné objednávky svářečských prací, jak plyne z textu objednávky č. OVHOS10150042 z 8. 1. 2015 a ze shodných tvrzení účastnic.

7. Dne 30. 9. 2015 prováděl v elektrárně svářečské práce spočívající v opravě netěsnosti rozdělovače multicyklonu na základě pracovního příkazu osobně pan [příjmení] [jméno] coby pracovník žalované, jak plyne z pracovního příkazu č. 31715884, ze seznamu osob na pracovním příkazu pracujících a ze shodných tvrzení účastnic.

8. Téhož dne došlo na místě, kde svařovací práce prováděl pan [příjmení] [jméno], ke vzniku požáru, jehož příčinou bylo dle odborného vyjádření hasičského záchranného sboru [územní celek] ze dne 1. 4. 2016, ev. č. 2115011828, a dle znaleckého posudku ing. [jméno] [příjmení] ze dne 18. 7. 2016, poř. č. 4/16/2016, vznícení plastových vibračních sít sloužících k odvodnění strusky vlivem působení povrchového tepla dopadajících okují při svařování elektrickým obloukem.

9. Na místě byli přítomni též pánové [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kterým se spolu s panem [příjmení] [jméno] nepodařilo požár svépomocí uhasit, jak plyne ze zmíněného odborného vyjádření a ze shodných tvrzení účastnic, z něhož rovněž plyne, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byli v ten den pracovníky [právnická osoba].

10. V důsledku požáru vznikla [právnická osoba] škoda spočívající ve snížení hodnoty majetku [právnická osoba], již znalec ing. [jméno] [příjmení] dne 19. 12. 2016 ve znaleckém posudku [číslo] zpracovaném na základě úkolu Policie ČR v rámci trestního řízení, vyčíslil částkou 22 585 251 Kč. V rámci zmíněného trestního řízení bylo usnesením ze dne 15. 5. 2017, [číslo jednací], zahájeno trestní stíhání s [jméno] [jméno] (roz. [příjmení]) a [jméno] [příjmení], kteří byli obvinění ze spáchání přečinu obecného ohrožení z nedbalosti, jehož se měli dopustit v souvislosti s předmětnou událostí (požárem a vznikem škody 22 585 251 Kč [právnická osoba]), kde [jméno] [jméno] vydal pracovní příkaz neobsahující přesný technologický postup ve vztahu ke svářečským činnostem, aniž by vyhodnotil požární bezpečnost, a [jméno] [příjmení] coby vedoucí práce nevyžádal konkrétní technologický postup k provedení práce, neboť se to dle něj nikdy předtím nedělalo, a přistoupil k zadání práce panu [příjmení] [jméno] bez konkrétního technologického postupu.

11. Společnost [právnická osoba] [anonymizováno] vyúčtovávala [právnická osoba] za opravy a udržování logického celku v elektrárně v souvislosti s požárem faktury, kdy poprvé tak učinila dne 23. 12. 2015 s tím, že zdanitelné plnění bylo poskytnuto 8. 12. 2015 (dle faktury č. FV13150420), a následně tak opakovaně učinila po dobu následujících let (dle dalších 14 provedených faktur).

12. Shora uvedená skutková zjištění plynou z tvrzení účastnic a z provedených důkazů, k nimž žádná z účastnic ničeho nenamítala, zjištění nejsou ve vzájemném rozporu a soud neměl o jejich pravosti a pravdivosti důvod pochybovat. Relevantní tvrzení účastníků má soud za prokázaná a skutkový stav tím zjištěný za dostatečný.

13. S ohledem na níže uvedené na věc aplikované právní normy takto zjištěný skutkový stav soudu postačoval pro rozhodnutí ve věci. Soud neprovedl navržené důkazy pojistnou smlouvou č. 9312423264 uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovanou dne 26. 4. 2009, pojistnou smlouvou č. 2001132714 uzavřenou mezi žalobkyní a [právnická osoba], registrem rizik a nebezpečí BOZP účinným od 30. 9. 2014, písemným informováním o rizicích z 9. 1. 2015, předávacím protokolem z 9. 1. 2015, prezenční listinou z 9. 1. 2015, výzvou k náhradě škody ze dne 27. 8. 2018 adresovanou [právnická osoba] [anonymizováno], žalobou o náhradu škody podanou [právnická osoba] proti [právnická osoba] [anonymizováno], dohodou o narovnání č. 5600010771 uzavřenou dne 16. 9. 2019 mezi [právnická osoba] [anonymizováno], [právnická osoba] a žalobkyní, výpisem z účtu žalobkyně ze dne 10. 8. 2019 v angličtině, předžalobní výzvou ze dne 7. 12. 2019, znaleckým posudkem navrženým žalovanou k otázce, zda by ke vzniku škody mohlo dojít v případě, že by byl [jméno] [příjmení] zpracován technologický postup opravy přímo předpokládaný pracovním příkazem, výslechem pana [příjmení] [jméno], neboť tyto nemohly ničeho změnit na právním posouzení věci soudem a jejich provedení by proto bylo nadbytečné.

14. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Dne 30. 9. 2015 vypukl v objektu [právnická osoba] [obec] vlastněném [právnická osoba] požár, jehož příčinou bylo vznícení plastových vibračních sít sloužících k odvodnění strusky vlivem působení povrchového tepla dopadajících okují při svařování elektrickým obloukem, přičemž svařování na rozdělovači multicyklonu osobně prováděl pan [příjmení] [jméno] coby pracovník žalované, a to na základě pracovního příkazu vydaného pracovníkem [právnická osoba] [anonymizováno]. Na místě vypuknutí požáru se nacházeli též dva pracovníci [právnická osoba] [anonymizováno]. Požár se nepodařilo svépomocí uhasit a [právnická osoba] tak vznikla značná škoda na majetku. Žalovaná na základě smlouvy vykonávala v objektu elektrárny svářečské práce pro [právnická osoba] [anonymizováno], která měla na základě smlouvy vykonávat pro [právnická osoba] činnost spočívající v opravách a údržbě. Společnost [právnická osoba] [anonymizováno] vykonávala následně v areálu práce na opravě škod po požáru, přičemž první zdanitelné plnění poskytla nejpozději 8. 12. 2015.

15. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto právnímu závěru.

16. Na věc se aplikují příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni 6. 6. 2019 (dále též„ o. z.”), a to především ustanovení k povinnosti nahradit škodu, k subrogaci práva pojišťovnou a o promlčení.

17. Podle § 2914 věty prvé o. z. kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám.

18. Podle § 2917 o. z. kdo je povinen k náhradě škod způsobené jinou osobou, má proti ní postih.

19. Podle § 2820 odst. 1 věty prvé o. z. vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škod nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenstvím zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění které pojistitel oprávněné osobě vyplatil.

20. Podle § 609 věty prvé o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

21. Podle § 610 odst. 1 věty prvé o. z. soud k promlčení přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

22. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

23. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

24. Žalobkyně uplatnila tvrzené subrogované postižní právo za žalovanou, jež měla provozní činností způsobit škodu [právnická osoba], pro niž [právnická osoba] [anonymizováno] prováděla v [název] [obec] práce, přičemž k provedení svářečských prací použila žalovanou. Žalovaná tak při provádění svářečských prací v elektrárně na rozdělovači multicyklonu dne 30. 9. 2015 prostřednictvím svého pracovníka pana [příjmení] [jméno] vystupovala jako pomocník [právnická osoba] ve smyslu § 2914 o. z., [právnická osoba] [anonymizováno] proto byla škoda přičitatelná a tato byla povinna [právnická osoba] škodu způsobenou žalovanou nahradit stejně, jako by ji způsobila sama.

25. Žalovaná tak byla jinou osobou ve smyslu § 2917, za níž [právnická osoba] vzniklo právo postihu, která dle žaloby přešlo na žalobkyni poskytnutím pojistného plnění. S ohledem na žalovanou podle § 610 odst. 1 o. z. vznesenou námitku promlčení byl stěžejním pro rozhodnutí výklad ustanovení § 2917, jež výslovně stanoví, že„ Kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih”. Z textace ustanovení § 2917 o. z., tedy zejména z užití přítomného času, je zjevné, že postižní právo vzniká současně se vznikem povinnosti k náhradě škody, nikoli až splněním povinnosti k náhradě škody. Povinnost k náhradě škody přitom vzniká, setkají-li se podmínky pro vznik práva na náhradu škody, zásadně tedy současně se vznikem škody. Metoda jazykového výkladu vede soud k závěru, že ustanovení § 2917 o. z. neupravuje regres následný (k čemuž bez bližší argumentace dochází řada právních teoretiků), jak tomu činí například ustanovení § 10 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (“ Pojistitel má proti pojistníkovi právo na úhradu částky, kterou vyplatil z důvodu újmy způsobené provozem vozidla (…) .”) či ustanovení § 2866 odst. 1 o. z. (“ (…) má pojistitel proti němu právo na náhradu toho, co za něho plnil.”), jež užívají minulý čas, postihové právo tam vzniká až po splnění povinnosti pojistitelem a jedná se tedy o regres následný, ale spíše upravuje regres souběžný, u něhož povinnost tzv. jiné osoby, jež škodu způsobila (zde žalované), vzniká současně s povinností osoby, jíž je škoda přičitatelná (zde [právnická osoba] [anonymizováno]), škodu nahradit poškozenému (zde [právnická osoba]). Rovněž ustanovení § 1876 odst. 2 věta prvá o. z., jež upravuje tzv. spoludlužnický následný regres (“ Vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatní spoludlužníků náhrada.”), užívá minulého času a je z něj zřejmé, že regresní nárok vzniká až po plnění spoludlužníka. Komparace obdobných právních ustanovení českého právního řádu zakotvujících regres, tak soud rovněž dovedla k závěru, že ustanovení § 2917 o. z. neupravuje regres následný. Judikatura, na niž žalobkyně odkazovala, podle níž by měla promlčecí doba běžet až od zaplacení, se na věc neaplikuje, neboť se věnuje odlišným případům (postižní právo [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] dle citovaného ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), nebo poskytuje výklad ustanovení § 440 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013 (jež obsahovalo obdobnou normu jako současný § 2917 o. z.), s nímž se však soud neztotožňuje (srov. 25 Cdo 1843/2007), když ani z textu ustanovení § 440 občanského zákoníku z roku 1964 nevyplývalo, že by vznik postižního práva v případě odpovědnosti za škodu způsobenou zaviněním jiného byl vázán až na nahrazení škody, nýbrž vznikal spolu se vznikem odpovědnosti za škodu. Jiný, než z jazykového výkladu vyplývající, úmysl zákonodárce se soudu dovodit nepodařilo, neboť důvodová zpráva k občanskému zákoníku se tomuto konkrétnímu ustanovení nevěnuje. Povinností každého je chovat se tak, aby ke škodě nedošlo (srov. § 2900 o. z.), pokud však působením jiné osoby ke vzniku škody dojde, je tato škoda přičitatelná osobě, jež za ni odpovídá (jako v předmětné věci [právnická osoba]). Obecně lze říci, že osoba povinná k náhradě škody způsobené jinou osobou podle § 2917 o. z. na sebe zásadně dobrovolně přebírá přičitatelnost za škodu způsobenou chováním jiného, a to jak v případě užití pomocníka dle § 2914 o. z., tak v případech škody na věci převzaté, odložené či vnesené (§ 2944, 2945, 2946 o. z.). Je tedy zcela logické a spravedlivé, že negativní následky stíhají primárně osobu, jíž je škoda přičitatelná, a to jak povinnost k náhradě škody, tak povinnost dostatečně bděle se brát za svá práva včasným uplatněním postihu vůči jiné osobě, jež škodu způsobila, aby se v důsledku neuplatnění či nevčasného uplatnění postihu nepromítly důsledky vzniku škody pouze ve sféře osoby, jíž je škoda přičitatelná, ale též a zejména ve sféře osoby, jež škodu způsobila, což je tedy primárním účelem interpretovaného ustanovení. Ani teleologický výklad tak soud nevede k závěru, že se jedná o regres následný. Z ustanovení § 2917 o. z. dle soudu nelze dovodit, že postižní právo vzniká až po splnění povinnosti osobou povinnou k náhradě škody, naopak z něj plyne, že postižní právo vzniká současně s povinností k náhradě škody.

26. Soud se zabýval vznesenou námitkou promlčení a dospěl k závěru, že postižní právo bylo promlčeno ve smyslu § 609 odst. 1 o. z., námitka tak byla vznesena důvodně. Žaloba byla podána dne 23. 2. 2021. Společnost [právnická osoba] [anonymizováno], jíž byla škoda způsobená [právnická osoba] přičitatelná, se o vzniku škody a osobě, která ji způsobila, dozvěděla okamžitě, neboť v elektrárně vykonávala údržbu a opravy areálu, přímo na místě vzniku požáru se nacházeli její dva pracovníci a její jiný pracovník vydal pracovní příkaz k vykonání prací, jež vedly ke vzniku požáru. Nadto rovněž o rozsahu škody musela [právnická osoba] [anonymizováno] jako osoba zajišťující v areálu údržbu a úpravy také téměř ihned, prokazatelně o přibližném rozsahu škod věděla nejpozději v prosinci 2015, kdy dne 8. 12. 2015 vyúčtovala poškozené [právnická osoba] za opravy v elektrárně v souvislosti s předmětným požárem první fakturu. Nejpozději již v té době tak [právnická osoba] mohla a měla vědět o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty a mohla ve smyslu § 619 odst. 1 o. z. (za analogické aplikace ustanovení § 620 odst. 1 o. z., když okolnostmi rozhodnými pro počátek běhu promlčecí lhůty u postižního práva dle § 2917 o. z. jsou vědomost o škodě a osobě, jež ji způsobila) uplatnit postižní právo za žalovanou u soudu. Tříletá promlčecí lhůta dle § 629 odst. 1 o. z. marně uběhla nejpozději v roce 2018.

27. Pokud právo postihu za žalovanou dle tvrzení žalobkyně přešlo ze [právnická osoba] v rámci subrogace podle § 2820 o. z. na žalobkyni dne 8. 10. 2019, čímž se však soud pro nadbytečnost nezabýval, přešlo na žalobkyni právo ve stejné kvalitě, v jaké k okamžiku přechodu svědčilo pojištěné [právnická osoba], tedy právo promlčené.

28. Žalobkyní prosazovaný výklad, podle něhož lze postižní právo uplatnit až po náhradě škody osobou, jíž je škoda přičitatelná ([právnická osoba] [anonymizováno]), je, jak ostatně plyne z výše uvedeného výkladu ustanovení § 2917 o. z., dle zdejšího soudu neudržitelný a je rovněž ve zjevném rozporu s vedlejším účelem ustanovení § 2917 o. z., jímž je to, aby se zadostiučinění ve formě peněz od osoby, jež škodu způsobila, dostalo (přes osobu, jíž je škoda přičitatelná) k osobě poškozeného. V opačném případě by totiž mohlo v důsledku prodlení osoby, jíž je škoda přičitatelná a jež má tedy povinnost škodu poškozenému nahradit, dojít k absurdně neúměrnému a nespravedlivému oddalování počátku běhu promlčecí lhůty v neprospěch osoby, jež škodu způsobila, aniž by se tato osoba vůbec musela o své regresní povinnosti dozvědět. Žalobkyně dále sice správně uvedla, že pohledávka na náhradu škody se stává splatnou až k výzvě věřitele ke splnění dluhu, nesprávně však dovozuje, že počátek běhu promlčecí lhůty je vázán na splatnost pohledávky; taková argumentace je ve zjevném rozporu s ustanovením § 620 odst. 1 o. z., podle něhož okolností rozhodnou pro počátek běhu promlčecí lhůty v žádném případě není výzva ke splnění dluhu.

29. Soud nepochybuje o tom, že [právnická osoba] vznikla v důsledku požáru ze dne 30. 9. 2015 škoda. Pokud je tato škoda přičitatelná [právnická osoba] a pokud tuto škodu způsobila žalovaná, pak [právnická osoba] vzniklo postižní právo za žalovanou. Takové tvrzené právo je však v každém případě promlčeno. Jelikož to bylo pro rozhodnutí zcela nadbytečné, nezabýval se soud tím, jaký byl skutečný rozsah vzniklé škody, jaká byla příčina vzniku škody, zda škodu zavinila žalovaná či zda byla způsobena provozní činností žalované, ani tím, zda na žalobkyni postižní právo v rámci tvrzené subrogace ve smyslu § 2820 o. z. skutečně přešlo, a zda je tak žalobkyně nadána aktivní věcnou legitimací.

30. Žalovaná důvodně namítla promlčení žalobkyní uplatněného práva. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, přiznal plnou náhradu podle § 142 odst. 1 o. s. ř. v částce 159 019,30 Kč Tyto náklady sestávají z účelně vynaložených nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 6 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 7 000 000 Kč sestávající z částky 36 300 Kč za každý ze tří účelně učiněných úkonů právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání vyjádření k žalobě z 2. 8. 2021, účast na soudním jednání dne 8. 12. 2021) a z částky 18 150 Kč za jeden účelně učiněný úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 2 a. t. (účast na soudním jednání, při němž došlo toliko k vyhlášení tohoto rozsudku), dále čtyři paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále náhrada cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 a. t. v celkové výši 2 370,91 Kč za dvě cesty k soudním jednáním ze sídla zástupce žalované v [obec] do sídla zdejšího soudu a zpět v celkové délce 2 × 189,4 km absolvované dne 8. 12. 2021 a dne 16. 12. 2021 osobním vozidlem Škoda Octavia s benzínovým pohonem a průměrnou spotřebou 5,5 l na 100 km, při ceně za litr pohonné hmoty 33,80 Kč a při sazbě za amortizaci vozidla v částce 4,40 Kč na 1 km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., dále náhrada času promeškaného v souvislosti s cestou na jednání v částce 100 Kč za každou z osmi půlhodin v celkové výši 800 Kč podle § 14 a. t. a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 131 420,91 Kč ve výši 27 598,39 Kč. Soud žalované nepřiznal náhradu nákladů řízení za neúčelně učiněný úkon právní služby spočívající v písemném vyjádření k replice žalobkyně, neboť obsah tohoto podání mohl a měl být, rovněž s ohledem na to, že je učinil v noci před prvním jednáním, součástí přednesu žalované při jednání dne 8. 12. 2021. Třídenní pariční lhůta byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je platebním místem je ruka zástupce žalované.