15 C 152/2016

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně právnická osoba , IČO sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 286 101,83 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se co do požadavku na úhradu úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 268 895,62 Kč od [datum] do [datum] zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 286 101,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 268 895,62 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 119 349 Kč k rukám advokátky JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D.</b> <b>IV. Povinnosti žalované uložené v bodech II. a III. výroku tohoto rozsudku zanikají v rozsahu plnění [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], podle rozsudku pro zmeškání Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 5. 2018, č.j. 15 C 152/2016-45.</b> 1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] domáhala vůči žalované a žalovanému [celé jméno žalovaného] zaplacení částky 291 821,83 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 274 615,62 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že [právnická osoba], a.s. (dále jen„ [anonymizováno]“), jejíž je žalobkyně právní nástupkyní v důsledku fúze, poskytla žalované na základě návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] a všeobecných úvěrových podmínek žalobkyně žalované spotřebitelský úvěr ve výši 593 540 Kč Smlouva byla uzavřena přijetím návrhu žalobkyní tak, že žalobkyně převedla částku odpovídající výši prvního čerpání poskytnutého úvěru na bankovní účet žalované, jež se zavázala úvěr splatit v 84 měsíčních splátkách ve výši 11 551 Kč splatných vždy k 15. dni měsíce, počínaje dnem [datum]. V průběhu splácení byla žalovaná informována o změně splatnosti jednotlivých měsíčních splátek úvěru, a to tak, že se počínaje měsícem září 2014 posunula splatnost jednotlivých splátek na 17. den v měsíci. Žalovaný [celé jméno žalovaného] se zavázal, že závazky ze smlouvy o úvěru uhradí společně a nerozdílně s žalovanou. Poskytnutý úvěr však nebyl řádně a včas splněn ani jedním z žalovaných. Jelikož poskytnutý úvěr nebyl splácen řádně a včas a žalovaní byli s jeho splácením v prodlení, vyzvala žalobkyně žalované formou automatizovaných písemných upomínek (naposledy dopisem ze dne [datum]) k úhradě smluvní pokuty ve výši 5 420 Kč, jež byla oprávněna dle všeobecných úvěrových podmínek požadovat, a to ve výši 8 % z každé částky, s jejímž splacením se žalovaní dostali do prodlení více než 30 dnů. Dne [datum] žalobkyně vyzvala žalované ke splnění dluhu sestávajícího z jistiny ve výši 263 617,62 Kč, úroků ve výši 17 206,21 Kč, pojistného ve výši 5 278 Kč, poplatku za odeslání upomínky ve výši 300 Kč a smluvní pokuty za prodlení se splácením úvěru ve výši 5 420 Kč, celkem tedy ve výši 291 821,83 Kč. Znovu vyzvala žalobkyně žalované ke splnění dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum].

3. Žalovaná v odporu proti v řízení vydanému elektronickému platebnímu rozkazu ze dne [datum] uvedla, že si není vědoma závazku vůči žalobkyni v uvedené výši. Dodala, že veškeré závazky vůči žalobkyni byly řádně pojištěny. Od února roku 2014 byla v trvalé pracovní neschopnosti, která vedla k přiznání invalidity prvního stupně (únor 2015) a následně invalidity třetího stupně (květen 2015). Pojišťovna byla vyrozuměna a vše jí bylo doloženo, načež bylo z její strany přislíbeno řešení a poskytnutí pojistného plnění přímo poskytovateli úvěru. V podání ze dne [datum] žalobkyně poznamenala, že nikdy nebyla žalobkyní vyrozuměna o jakékoliv pohledávce po splatnosti ani o jejím zesplatnění. Zopakovala, že sporný úvěr byl řádně pojištěn a v okamžiku přiznání invalidity III. stupně, což bylo oznámeno pojišťovně jako pojistná událost, mělo být pojistné plnění zasláno žalobkyni jako úhrada zůstatku úvěru.

4. Na vyjádření žalované žalobkyně reagovala podáním ze dne [datum], v němž uvedla, že úvěr poskytnutý žalované byl pojištěn, avšak pro značné prodlení s úhradou splátek ze strany žalované žalobkyně od úvěrové smlouvy dne [datum] odstoupila, čímž došlo k zániku jak smlouvy o úvěru, tak i smlouvy pojistné. Žalovaná pak hlásila pojistnou událost až dne [datum], a tedy v době, kdy již pojistná smlouva neexistovala, pročež taková skutečnost nemohla být považována za pojistnou událost. Žalovaná byla pojišťovnou vyrozuměna, že pojistné plnění nebude poskytnuto, přičemž proti tomuto rozhodnutí nepodala žádných námitek.

5. Dne [datum] Okresní soud v Ústí nad Labem vydal ve vztahu k žalovanému [celé jméno žalovaného] rozsudek pro zmeškání, ve vztahu k žalované rozsudek č.j. [číslo jednací] (dále jen„ rozsudek 1“), jímž žalovaným uložil společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 291 821,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 274 615,62 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (bod I. výroku) a dále povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 64 447,06 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (bod II. výroku).

6. K odvolání žalované byl rozsudek 1 usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve vztahu k žalované zrušen a věc byla v tomto rozsahu vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.

7. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (dále jen„ rozsudek 2“) soud řízení co do částky 5 720 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 720 Kč od [datum] do zaplacení zastavil pro částečné zpětvzetí žaloby (bod I. výroku), uložil žalované zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci rozsudku částku 286 101,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 268 895,62 Kč od [datum] do zaplacení s tím, že povinnost žalované zaniká v rozsahu plnění [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], podle rozsudku pro zmeškání Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (bod II. výroku) a uložil žalované zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 91 901 Kč k rukám advokátky JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. s tím, že povinnost žalované zaniká v rozsahu plnění [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], podle rozsudku pro zmeškání Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (bod III. výroku).

8. K odvolání žalované byl rozsudek 2 usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] v bodech II. a III. výroku zrušen a věc byla v tomto rozsahu vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud uzavřel, že v řízení dosud nebylo prokázáno, že žalobkyně doručila žalované odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum] a výzvu k zaplacení dluhu ze dne [datum] a že se zásilky s těmito písemnostmi dostaly do sféry dispozice žalované tak, že měla možnost se s nimi seznámit, pročež zavázal soud I. stupně vyzvat žalobkyni postupem podle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k uvedení rozhodných tvrzení a k označení důkazů prokazujících doručení předmětných zásilek do sféry dispozice žalované.

9. Při jednání konaném dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do požadavku na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 268 895,62 Kč od [datum] do [datum].

10. Žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasila, resp. uvedla, že proti němu nemá námitek, v podání ze dne [datum].

11. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela (odst. 1). Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí (odst. 2). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení (odst. 3). Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (odst. 4).

12. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala svůj návrh částečně zpět a žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasila, postupoval soud v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. a s ohledem na shora uvedené částečné zpětvzetí žaloby řízení v jeho rozsahu částečně zastavil (bod I. výroku).

13. Řízení tak bylo nadále vedeno o požadavku žalobkyně na zaplacení částky 286 101,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 268 895,62 Kč od [datum] do zaplacení.

14. Soud věc projednal na jednáních konaných dne [datum], [datum] a [datum] podle § 101 odst. 3 zákona o.s.ř. v nepřítomnosti žalované, jež se z nařízených jednání omluvila a souhlasila s tím, aby soud věc projednal v její nepřítomnosti.

15. Z listiny označené jako osobní půjčka [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že ji dne [datum] podepsala žalovaná jako klient a dne [datum] zástupce [anonymizováno]. Celková výše úvěru byla sjednána v částce 593 540 Kč, splácení úvěru bylo dohodnuto v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 11 551 Kč, splatnost splátek nastala vždy k 15. dni v měsíci a první splátka se stala splatnou dne [datum]. Ve smlouvě bylo rovněž sjednáno pojištění pro případ úmrtí, plné invalidity, pracovní neschopnosti a ztráty zaměstnání, když žalovaná jako klient prohlásila, že se seznámila s rámcovými pojistnými podmínkami a svým podpisem vyjádřila souhlas s pojištěním. V uvedené listině pak žalovaný [celé jméno žalovaného], jenž listinu podepsal dne [datum] jako partner, prohlásil, že se seznámil s podmínkami čerpání úvěru a že společně a nerozdílně s klientem uhradí závazky z úvěrové smlouvy plynoucí. Součástí úvěrové smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky [anonymizováno], jež byly žalovanou podepsány, přičemž v nich bylo sjednáno, že pro případ prodlení klienta se splácením dvou po sobě jdoucích splátek či jedné splátky po dobu delší než tři měsíce je věřitel oprávněn od smlouvy o úvěru odstoupit. Dále z obchodních podmínek plyne, že odstoupení od smlouvy nabývá účinnosti ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo odstoupení dáno k poštovní přepravě (ustanovení VII.3.). Odstoupení od smlouvy musí být dáno doporučeným dopisem (ustanovení VII.6).

16. Z listiny označené jako odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] ([číslo]) ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] žalované sdělila, že vzhledem k prodlení se splácením úvěru odstupuje od smlouvy o poskytnutí úvěru, v důsledku čehož se úvěr stává ke dni [datum] splatným v celém rozsahu. Z poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že téhož dne [anonymizováno] předala k doručení dvě zásilky pro žalovanou na adresu [adresa žalovaného a žalované] adresu [adresa žalovaného].

17. Z listiny označené jako výzva k zaplacení dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že zástupkyně [anonymizováno] vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, která byla vyčíslena na 291 821,83 Kč. Výzva byla předána k doručení žalované dne [datum], což plyne z příslušného poštovního podacího archu.

18. Z historického výpisu splácení úvěru v období od [datum] do [datum] soud zjistil, že úvěr byl poskytnut převodem na účet dne [datum]. Úvěr byl následně řádně splácen, a to až do období měsíce srpna roku 2013, kdy žalované byla účtována první upomínka za prodlení. Poslední splátka, a to splátka ve výši 7 000 Kč, tedy ve výši, která neodpovídala předepsaným splátkám dle smlouvy o poskytnutí úvěru, byla žalovanou provedena dne [datum] a zúčtována dne [datum] Poslední předpis splátky ze strany žalobkyně, resp. [anonymizováno] jako její právní předchůdkyně, byl učiněn dne [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná částka 291 821,83 Kč, z čehož 17 206,21 Kč činily kapitalizované úroky, 5 278 Kč pojištění, 300 Kč poplatky a 5 420 Kč pokuta.

19. Z listiny ze dne [datum] vyhotovené [právnická osoba] [anonymizováno] a adresované žalované soud zjistil, že v ní pojišťovna potvrdila, že v pořádku obdržela oznámení o pojistné události včetně dokladů, avšak konstatovala, že žalované nevznikl nárok na pojistné plnění z titulu [anonymizováno] III. stupně z důvodu, že ke dni [datum] bylo odstoupeno od smlouvy a k tomuto datu také zaniklo pojištění žalované, přičemž pojistná událost nastala až dne [datum], a tedy až po datu ukončení pojištění. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

22. Z listiny označené jako rámcová pojistná smlouva/pojistka č. [spisová značka] soud zjistil, že pojištění zaniká posledním dnem platnosti úvěrové smlouvy a že žalobkyně jako pojistník byla povinna v případě pojistné události předat pojistiteli údaje pouze o pojištěném, u něhož nastala pojistná událost, a to v případě invalidity III. stupně poskytnout 1) vyplněný formulář pojistitele [anonymizováno] pojistné události, 2) kopii rozhodnutí o invaliditě III. stupně a 3) kopii rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu III. stupně.

23. Poněvadž se žalobkyně omluvila z nařízeného jednání a souhlasila s tím, aby soud věc projednal v její nepřítomnosti, vycházel soud z toho, že tím již netrvala na svém účastnickém výslechu, pročež jej soud v rámci dokazování neprováděl.

24. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná dne [datum] a zástupce [anonymizováno] dne [datum] podepsali listinu označenou jako osobní půjčka [anonymizováno] [číslo] v níž byla výše úvěru sjednána v částce 593 540 Kč, jež měla být splácena v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 11 551 Kč, splatných vždy k 15. dni a první splátkou splatnou dne [datum]. Ve smlouvě bylo rovněž sjednáno pojištění pro případ úmrtí, plné invalidity, pracovní neschopnosti a ztráty zaměstnání. Uvedenou listinu podepsal dne [datum] rovněž žalovaný [celé jméno žalovaného], jenž v ní prohlásil, že se seznámil s podmínkami čerpání úvěru a že společně a nerozdílně s žalovanou uhradí závazky z úvěrové smlouvy plynoucí. Žalovaná podpisem smlouvy vyjádřila souhlas s pojištěním. Součástí úvěrové smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky [anonymizováno], v nichž bylo sjednáno, že pro případ prodlení klienta se splácením dvou po sobě jdoucích splátek či jedné splátky po dobu delší než tři měsíce je věřitel oprávněn od smlouvy o úvěru odstoupit, přičemž odstoupení od smlouvy nabývá účinnosti ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo odstoupení dáno k poštovní přepravě doporučeným dopisem. Úvěr byl poskytnut převodem na účet dne [datum], následně byl řádně splácen do měsíce [anonymizováno] roku [rok], přičemž žalovaná uhradila poslední splátku, a to ve výši 7 000 Kč, která neodpovídala předepsaným splátkám dle smlouvy o úvěru, dne [datum]. Dopisem označeným jako odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] ([číslo]) ze dne [datum] [anonymizováno] žalované sdělila, že vzhledem k prodlení se splácením úvěru odstupuje od smlouvy o poskytnutí úvěru, v důsledku čehož se úvěr stává ke dni [datum] splatným v celém rozsahu. [anonymizováno] předala odstoupení k poštovní přepravě dne [datum]. Žalovaná byla ke dni [datum] shledána invalidní v I. stupni, načež byla ke dni [datum] shledána invalidní ve III. stupni invalidity. Výzvou k zaplacení dluhu ze dne [datum] zástupkyně [anonymizováno] vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, která byla vyčíslena na 291 821,83 Kč. Dopisem ze dne [datum] pojišťovna informovala žalovanou, že jí nevznikl nárok na pojistné plnění z titulu [anonymizováno] III. stupně z důvodu, že ke dni [datum] bylo odstoupeno od smlouvy a k tomuto datu také zaniklo pojištění žalované, přičemž pojistná událost nastala až dne [datum], a tedy až po datu ukončení pojištění.

25. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

26. Protože smlouva o úvěru byla uzavřena dne [datum], a tedy před účinností o.z., jež nastala dne [datum], posuzoval soud projednávanou věc podle právních předpisů platných do [datum].

27. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“) smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

28. Podle § 499 obch. zák. za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

29. Podle § 502 obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné (odst. 1). V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období (odst. 2).

30. Podle § 504 obch. zák. dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

31. Podle § 506 obch. zák. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

32. Podle § 273 obch. zák. část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.

33. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.

34. Podle § 517 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění (odst. 1). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (odst. 2).

35. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění do [datum] (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

36. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum], kdy byla smlouva podepsána zástupcem [anonymizováno], platně v písemné formě uzavřena smlouva o úvěru dle § 497 a násl. obch. zák., jejíž součástí byly rovněž obchodní podmínky (§ 273 odst. 1 obch. zák.). Žalobkyně přenechala na požádání žalované v její prospěch ujednané peněžní prostředky ve výši 593 540 Kč, které se žalovaná, a to včetně úroků v ujednané výši (§ 502 obch. zák.), zavázala vrátit sjednaným způsobem, a tedy v 84 měsíčních splátkách po 11 551 Kč. Součástí měsíčních splátek bylo rovněž hrazení pojistného pro případ úmrtí, plné invalidity, pracovní neschopnosti a ztráty zaměstnání, k jehož úhradě byla žalovaná povinna na základě uzavřené pojistné smlouvy dle § 2 a násl. zákona č. 189/1950 Sb., o pojistné smlouvě. K závazku žalované přistoupil podle § 533 obč. zák. žalovaný [celé jméno žalovaného], jenž se zavázal spolu s žalovanou uhradit poskytnutý úvěr společně a nerozdílně. Žalovaná povinnost vrátit poskytnutý úvěr nesplnila řádně a včas, když poskytnutý úvěr řádně hradila do srpna 2013, přičemž naposledy uhradila toliko 7 000 Kč dne [datum]. Poněvadž žalovaná opakovaně porušila povinnost hradit sjednané splátky řádně a včas, když se ocitla v prodlení s uhrazením více jak dvou splátek úvěru (§ 365 obch. zák.), [anonymizováno] od úvěrové smlouvy odstoupila a poskytnutý úvěr zesplatnila ke dni [datum], o čemž žalovanou vyrozuměla dopisem ze dne [datum]. Oznámení o odstoupení o úvěrové smlouvy bylo předáno k poštovní přepravě dne [datum].

37. Poněvadž podací arch předložený žalobkyní osvědčuje, že zásilka s oznámením o odstoupení od smlouvy byla předána k přepravě, ale již z něho nelze dovodit, že se zásilka dostala do sféry dispozice žalované, soud veden závazným právním názorem odvolacího soudu vyzval žalobkyni podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnila svá tvrzení o tom, že se zásilky (odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum], jakož i následná výzva k zaplacení dluhu ze dne [datum]) dostaly do sféry dispozice žalované tak, že měla možnost se s nimi seznámit, a aby navrhla důkazy k prokázání těchto tvrzení. Žalobkyně byla současně poučena, že pokud nedoplní svá tvrzení a nenavrhne důkazy k jejich prokázání v souladu s touto výzvou, vystavuje se nebezpečí neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene a tím i možnosti pro ni nepříznivého rozhodnutí ve věci. Žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že vzhledem k uplynulému času již nemůže označit k důkazu například sledování zásilky Českou poštou, s.p., nebo reklamaci u České pošty, s.p., neboť Česká pošta, s.p. uchovává záznamy pouze po dobu 3 let a tato doba v daném případě již uplynula.

38. Za dané situace, kdy žalobkyně ani přes výzvu soudu podle § 118a o.s.ř. nepředložila ničeho dalšího než toliko podací archy osvědčující, že zásilky byly předány k poštovní přepravě, avšak již nedokládající skutečnost, že se zásilky skutečně dostaly do sféry dispozice adresáta (žalované), nezbývá než uzavřít, že v řízení nebylo prokázáno, že [anonymizováno] od úvěrové smlouvy účinně odstoupila a poskytnutý úvěr zesplatnila ke dni [datum], jak žalobkyně uváděla. K účinnosti odstoupení od smlouvy je totiž nezbytné, aby se dané právní jednání věřitelky dostalo do sféry dispozice dlužnice.

39. Za této situace tak soud konstatuje, že s ohledem na skutečnost, že nebylo prokázáno, že [anonymizováno] od smlouvy o úvěru odstoupila a poskytnutý úvěr zesplatnila, nezbylo soudu než vyjít z toho, že se poskytnutý úvěr včetně plateb souvisejících s jeho poskytnutím stal splatným postupně v rámci jednotlivých splátek tak, jak byly sjednány v úvěrové smlouvě a předepsány ve splátkovém kalendáři. Poněvadž poslední splátka úvěru byla splatná dne [datum], je nepochybné, že nejpozději tohoto dne se stal splatným celý poskytnutý úvěr včetně všech plateb souvisejících s jeho poskytnutím. Jelikož žalovaná nesplacenou část poskytnutého úvěru včetně sjednaných úroků a dlužného pojistného žalobkyni řádně a včas nevrátila, je nepochybné, že se následující den po splatnosti poslední sjednané splátky, a tedy dne [datum], žalovaná ocitla v prodlení se splacením celého svého dluhu. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované nejen úrok z prodlení dle § 369 odst. 1 obch. zák., a to ve výši stanovené podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) a § 2 nařízení, ve znění účinném ke dni, kdy se žalovaná dostala do prodlení, nýbrž i právo na vrácení poskytnutého úvěru, úroku z úvěru ve sjednané výši, jakož i neuhrazeného pojistného. Protože v řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila, mohla by tak žalobkyně požadovat zaplacení sjednaných úroků po celou dobu trvání smlouvy o úvěru, avšak žalobkyně požaduje toliko část poskytnutého úvěru ve výši 263 617,62 Kč spolu se sjednanými úroky ve výši 17 206,21 Kč a dlužným pojistným ve výši 5 278 Kč, celkem tedy částku 286 101,83 Kč, jež byla vyčíslena jen ke dni [datum], kdy mělo dojít k zesplatnění úvěru. [Anonymizovaný odstavec.]

41. Pokud jde o žalovanou namítanou skutečnost, že žalovaný [celé jméno žalovaného] již jistě na dlužnou částku něco uhradil, soud konstatuje, že se žalovaná svoji omluvenou nepřítomností na jednání připravila o možnost být poučena podle § 118a o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně úhrad dlužné částky, pročež soud v otázce výše dlužné částky a výše učiněných úhrad vyšel plně z žalobních tvrzení a z důkazů předložených žalobkyní.

42. Pokud pak žalovaná uváděla, že si není vědoma závazku vůči žalobkyni, soud konstatuje, že povědomí o závazku vůči žalobkyni žalovaná nepochybně získala nejpozději dne [datum], kdy jí byla soudem doručena podaná žaloba.

43. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, a tedy tak, že v bodě II. výroku žalobě jako důvodné po jejím částečném zpětvzetí v plném rozsahu vyhověl, a to jak co do žalované částky včetně úroku a dlužného pojistného (celkem ve výši 286 101,83 Kč), tak i co do úroku z prodlení z dlužného úvěru a pojistného (celkem z částky 268 895,62 Kč) od [datum] do zaplacení.

44. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.

45. Současně soud v bodě III. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 146 odst. 2 a § 142 odst. 3 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení úspěšné žalobkyni proti žalované právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně sice částečnými zpětvzetími žaloby zavinila, že řízení muselo být v tomto rozsahu zastaveno, a byla by tak povinna hradit žalované náklady řízení, avšak s ohledem na skutečnost, že rozsah, v němž bylo řízení zastaveno, je s ohledem na žalovanou částku pouze nepatrný, přiznal soud žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně ve výši 119 349 Kč pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 10 985 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 80 070 Kč za devět úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření k odvolání ze dne [datum], účast na jednáních dne [datum], dne [datum] a dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb dále jen„ advokátní tarif“) a jednoduchá výzva k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h/ advokátního tarifu) při sazbě jednoho úkonu z tarifní hodnoty 274 615,62 Kč (v toliko žalobkyní vyčíslené výši), ve výši 9 420 Kč, resp. 4 710 Kč (§ 6 odst. 1 a § 7 bod 6. advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 2 700 Kč (9 x 300 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. V souvislosti s účastí advokáta žalobkyně na jednání konaném dne [datum] pak k nákladům řízení žalobkyně náleží rovněž náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši 600 Kč (100 Kč za každou z 6 půlhodin strávených cestami ze sídla advokáta / [obec] k soudu / [obec] a zpět) a cestovné ve výši 1 140 Kč, jež je podle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 463/2017 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, složeno z náhrady za spotřebované pohonné hmoty při průměrné spotřebě 6,7 l /100 km, ceně pohonných hmot 29,80 Kč u nafty motorové a uražené vzdálenosti 190 km, tedy v částce 380 Kč, a náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4 Kč/km při uražené vzdálenosti 190 km, tedy v částce 760 Kč, dále v souvislosti s účastí advokáta žalobkyně na jednání konaném dne [datum] pak rovněž náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši 600 Kč (100 Kč za každou z 6 půlhodin strávených cestami ze sídla advokáta / [obec] k soudu / [obec] a zpět) a cestovné ve výši 1 203 Kč, jež je podle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, složeno z náhrady za spotřebované pohonné hmoty při průměrné spotřebě 6,7 l [číslo] km, ceně pohonných hmot 31,80 Kč u nafty motorové a uražené vzdálenosti 190 km, tedy v částce 405 Kč, a náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,20 Kč/km při uražené vzdálenosti 190 km, tedy v částce 798 Kč, a dále v souvislosti s účastí advokáta žalobkyně na jednáních konaných dne [datum] a dne [datum] pak rovněž náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši 1 200 Kč (2x 100 Kč za každou z 6 půlhodin strávených cestami ze sídla advokáta / [obec] k soudu / [obec] a zpět) a cestovné ve výši 2 044 Kč (2x 1 022 Kč), jež je v případě cesty k jednomu jednání podle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, složeno z náhrady za spotřebované pohonné hmoty při průměrné spotřebě 4,7 l /100 km, ceně pohonných hmot 27,20 Kč u nafty motorové a uražené vzdálenosti 180 km, tedy v částce 230 Kč, a náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,40 Kč/km při uražené vzdálenosti 180 km, tedy v částce 792 Kč Náklady řízení žalobkyně pak dále tvoří DPH, jehož je advokátka žalobkyně plátcem, v sazbě 21 % z částky 89 557 Kč, a tedy ve výši 18 807 Kč O plnění k rukám advokátky žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.

46. Soud konstatuje, že žalobkyni nepřiznal právo na odměnu advokáta a náhradu hotových výdajů spojenou s úkonem – vyjádření ze dne [datum], neboť žalobkyně náhradu nákladů spojených s tímto úkonem nepožadovala.

47. Poněvadž je žalovaná povinna zaplatit dluh ze smlouvy o úvěru společně a nerozdílně s žalovaným [celé jméno žalovaného], jenž k jejímu dluhu přistoupil podle § 533 obč. zák., přičemž oba rovněž vystupovali v řízení jako solidární dlužníci, stanovil soud současně v bodě IV. výroku, že povinnosti uložené žalované v bodech II. a III. výroku zanikají v rozsahu plnění [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], podle rozsudku pro zmeškání Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací].