15 C 182/2014

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa původní účastnice a žalovaného 2. jméno příjmení , datum narození trvale bytem adresa žalované, původní účastnice a žalované fakticky bytem adresa žalované , příjmení republika Německo 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované , příjmení republika Německo všichni zastoupení advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa žalovaného o zaplacení částky 336 686 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o zaplacení částky 336 686 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 336 686 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 113 662,56 Kč k rukám advokáta JUDr. [jméno] [jméno].</b> <b>III. Žalobce je povinen do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku zaplatit na účet Okresního soudu v Ústí nad Labem na náhradu nákladů státu částku 38 478 Kč.</b> 1. V rámci řízení vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, a to k pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 32 m2, k pozemku parc. [číslo] (zahrada) o výměře 1308 m2, k pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 328 m2, jehož součástí je stavba (budova pro rodinnou rekreaci) evidenčního čísla 54, a k pozemku parc. [číslo] (zahrada) o výměře 158 m2, vše v [katastrální uzemí], vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] (dále jen„ společná nemovitost“) žalobce vznesl při jednání konaném dne [datum] vůči předchůdkyni žalovaných [celé jméno původní účastnice] (dále jen„ předchůdkyně žalovaných“) požadavek na zaplacení částky 460 000 Kč za vynaložené investice do nemovitosti, jež byla předmětem podílového spoluvlastnictví žalobce a předchůdkyně žalovaných. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo řízení o zaplacení částky 460 000 Kč vyloučeno k samostatnému projednání.

2. V podání ze dne [datum] žalobce upřesnil požadovanou částku, a to na částku ve výši 336 686 Kč.

3. Žalobu odůvodnil tím, že s předchůdkyní žalovaných vlastnil v rámci podílového spoluvlastnictví společnou nemovitost, do níž investoval, pročež vůči předchůdkyni žalovaných požadoval zaplacení částky 336 686 Kč (po částečném zpětvzetí) za vynaložené investice. Pokud jde o jednotlivé investice, uvedl, že se jedná o náklady dle znaleckého posudku ve výši 460 591 Kč, za něž požaduje úhradu jejich poloviny, tedy částku 230 296 Kč, dále se jedná o údržbu prováděnou v letech 2002 až 2009, konkrétně o sekání a čištění zahrady, vyhrabání a odvoz, jež bylo prováděno dvakrát ročně při ceně 7 330 Kč za sekání, tedy 14 660 Kč za jeden rok, přičemž za 8 let (2002 2009) šlo o částku 117 280 Kč, z níž žalobce požaduje polovinu, a tedy částku 58 640 Kč, a konečně se jedná o údržbu v celkové hodnotě 95 500 Kč, z níž požaduje polovinu, a tedy částku 47 750 Kč. Pokud jde o údržbu, konkrétně šlo o kácení starých a napadených stromů a jejich likvidaci za 8 000 Kč, oklepání plesnivé a promáčené omítky a likvidaci za 7 000 Kč, demontáž starých oken a likvidaci (6x) za 2 500 Kč, demontáž starých dveří (5x) za 5 000 Kč, betonáž, izolaci, izolační nátěry proti vstupu vody za domem do objektu za 15 000 Kč, nátěry plotu, dveří a střech za 20 000 Kč, částečné opravy střechy, domu, stodoly - letní kuchyně za 10 000 Kč, výměny zámků a opravu dveří po vloupání za 7 000 Kč, opravu vstupní brány za 1 000 Kč a sušení promáčeného objektu 2003 2004 před opravou za 20 000 Kč.

4. Předchůdkyně žalovaných s žalobou uplatněným nárokem nesouhlasila, když uváděla, že nebyla žalobcem o záměru provádět investice informována, přičemž pokud by ji žalobce vyzval k podílení se na nákladech k zamýšleným opravám, nemohla by s tím z důvodu nedostatku finančních prostředků souhlasit. Rovněž vznesla námitku promlčení celého žalobou uplatněného nároku.

5. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (dále jen„ usnesení“), soud žalobu žalobce odmítl, když dospěl k závěru, že žalobní návrh je nesrozumitelný, neboť žalobce nedostatečně vylíčil rozhodující skutkové okolnosti, když toliko uvedl činnosti, ve kterých měla spočívat údržba, opravy a investice ve vztahu k nemovitostem, a k těmto uvedl i jejich cenu, avšak nikoli takovým způsobem, aby soud mohl vznesený nárok bez dalšího náležitě projednat. Žalobce vždy totiž pouze obecně uvedl druh činnosti a cenu, avšak dále uvedený nárok nijak nespecifikoval (rozsah oprav, jejich konkrétní povahu či datum provedení). Kdyby se soud spokojil s rozsahem tvrzení, v jakém byla žalobcem poskytnuta, nemohl by kromě jiného ani náležitě posoudit procesní obranu předchůdkyně žalovaných (námitka promlčení), neboť žalobce svůj nárok vymezil z hlediska časového pouze rámcově (od roku 2002 do roku 2009 včetně).

6. K odvolání žalobce [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] usnesení změnil tak, že se žaloba neodmítá. Odvolací soud konstatoval, že z obsahu spisu je zřejmé, že žalobce se domáhá po předchůdkyni žalovaných zaplacení částky 460 000 Kč za vynaložené investice do nemovitostí, které byly předmětem řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví mezi týmiž účastníky, když uvedená částka představuje zhodnocení spoluvlastnického podílu předchůdkyně žalovaných. Z návrhu žalobce včetně jeho doplnění a ve spojení s obsahem žalobcem předložených listin a důkazů provedených v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] je seznatelné, čeho se návrh týká a co sleduje, resp. čeho se žalobce domáhá, pročež lze dovodit, co má být předmětem řízení. Pokud v doplnění návrhu uvedl žalobce jinou částku, jíž se domáhá, bude na soudu, aby na tuto skutečnost reagoval, a bude-li se jednat o částečné zpětvzetí návrhu, procesně o tom rozhodl. Odvolací soud zdůraznil, že povinnost tvrzení a důkazní povinnost, které žalobce nese, je možno splnit rovněž v rámci přípravy jednání ve smyslu § 114c zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) doplněním potřebných tvrzení o skutečnostech rozhodných pro věc a návrhem na provedení důkazů k jejich prokázání, ev. při samotném jednání, a to i po případném poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř.

7. V podání ze dne [datum] žalobce k výzvě soudu uvedl, že podáním ze dne [datum] zamýšlel omezit žalobní nárok na částku 336 686 Kč, pročež tímto vzal žalobu výslovně zpět co do částky 123 314 Kč. Soud proto postupoval podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. a usnesením ze dne 21. 6. 2019, č.j. [číslo jednací] řízení co do částky 123 314 Kč zastavil. Předmětem dalšího řízení tak byl požadavek žalobce na zaplacení částky 336 686 Kč.

8. Dne [datum] předchůdkyně žalovaných zemřela, načež soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] rozhodl o tom, že na straně žalované bude pokračováno s žalovaným [číslo] s žalovanou [číslo] s žalovanou [číslo] to jako se zavázanými společně a nerozdílně.

9. Žalovaní setrvali na stanovisku předchůdkyně žalovaných, když s žalobou rovněž nesouhlasili, jelikož podle jejich názoru je žaloba neopodstatněná, neprojednatelná, nedůvodná a nárok žalobce není prokázán, ani odůvodněn. Poznamenali, že žalobce neuvádí žádná jasná a konkrétní tvrzení, když sice uvádí konkrétní částky za konkrétní úkony, ovšem tu nejpodstatnější část – jakým způsobem k takové částce došel – neuvádí. Není tak jasné, podle čeho je určena, jestli je vyčíslena hodinově, rozlohou či úkonem a na základě jakých pravidel je tato částka vyčíslena. Žalobce pak dané investice nijak neprokazuje, přičemž neprokazuje ani to, že se jednalo o opravy či úpravy nutné, což je podmínkou pro to, aby je vůbec mohl po žalovaných požadovat. Zdůraznili, že předchůdkyně žalovaných opakovaně uváděla, že žalobci nikdy nedala souhlas k tvrzeným úpravám a investicím, že žalobce žalovanou nikdy neinformoval o úpravách a investicích ani před jejich realizací, aby si vyžádal její souhlas, ani po údajných realizacích úprav a investic, tudíž lze učinit závěr, že si takové jednání rozhodl žalobce sám, tudíž na svůj náklad, a proto za takové situace není možné, aby po žalovaných požadoval náhradu, natož jedná-li se o položky nesmyslné, které nelze označit za nutné a jako prevenci před zkázou nemovitosti. Žalobce jednal bez dohody a souhlasu se spoluvlastníky, tudíž aby mohl po žalovaných něčeho požadovat, musí být splněna podmínka, že jednal v zájmu a ku prospěchu ostatním spoluvlastníkům. Taková podmínka ale nemůže být splněna už jen z toho důvodu, že žalobce v nemovitosti vyměnil zámky a nové klíče od nemovitosti předchůdkyni žalovaných vůbec neposkytl a zamezil jí společnou věc užívat, pročež veškeré investice a úpravy, které údajně na nemovitosti vykonal, vykonal pouze ku svému prospěchu. Podle žalovaných, pokud žalobce nějaké náklady či investice na společnou nemovitost vynaložil, jednalo se o náklady běžné, tedy takové, které si nese pouze uživatel sám, nebo o náklady ku prospěchu pouze užívajícího spoluvlastníka, tedy opět takové, které si nese pouze uživatel sám. V poslední řadě žalovaní rovněž uplatnili námitku promlčení ohledně celého nároku.

10. V podání ze dne [datum] žalobce navrhl změnu žaloby, když požadoval společné a nerozdílné zaplacení nejen částky 336 686 Kč, ale rovněž úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, od [datum] do zaplacení. Usnesením ze dne [datum] vyhlášeným při jednání soud změnu žaloby připustil. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

11. Soud věc projednal na jednáních konaných ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum]. V případě jednání konaných ve dnech [datum] a [datum] byly toliko odstraňovány vady žaloby a soud se pokoušel o vyřešení věci smírným způsobem. Prvním jednáním ve věci pak bylo až jednání konané dne [datum], na němž byli účastníci poučeni o důsledcích koncentrace řízení podle § 118b o.s.ř. a žalobce byl v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. soudem vyzván k doplnění tvrzení o všech skutečnostech významných pro rozhodnutí ve věci a k označení důkazů k jejich prokázání, přičemž současně mu bylo soudem poskytnuto poučení o následcích nesplnění daných výzev, jimiž by byl neúspěch ve věci. Účinky koncentrace řízení pak nastaly ve lhůtě 30 dnů od konání daného jednání, tedy ke dni [datum], přičemž k tomuto dni uplynula rovněž lhůta poskytnutá žalobci k doplnění tvrzení a k označení důkazů v souladu s výzvou soudu dle § 118a o.s.ř.

12. Soud v řízení neprováděl dokazování a všechny důkazní návrhy (účastnickým výslechem žalobce, znaleckým posudkem [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] a jeho spolupracovníků, výslechem Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], vyrozuměním geodetické [právnická osoba] a.s. o místním šetření konaném dne [datum], znaleckým posudkem z oboru botanika, svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], znaleckým posudkem z roku 2004 a fotodokumentací, zákresem objektu i části pozemků do ochranného pásma vodního zdroje ze dne [datum] a ze dne [datum], policejními spisy, fotokopiemi dokladů a listinami ze spisu sp. zn. [spisová značka]) zamítl, když s ohledem na absenci tvrzení o všech skutečnostech významných pro rozhodnutí ve věci by i v případě provedení všech navržených důkazů žalobce nemohl být s žalobou úspěšný, a to právě vzhledem k nedostatku tvrzení. Provedení dokazování by tak bylo zcela nehospodárné a nadbytečné.

13. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

14. Poněvadž k investicím žalobce došlo před účinností o.z. ([datum]), je na danou věc nutné aplikovat právní úpravu [účinnost].

15. Podle § 137 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občasný zákoník (dále jen „obč. zák.“) podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci.

16. Podle § 139 odst. 2 obč. zák. o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se většiny anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud.

17. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2).

18. Podle § 456 obč. zák. předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu.

19. Pro účely uplatňování nároků na vypořádání investic je třeba rozlišovat případy, kdy investice jsou učiněny s (byť i konkludentním) souhlasem spoluvlastníků (§ 139 odst. 2 obč. zák.), anebo bez tohoto souhlasu. V případě, že ostatní spoluvlastníci s nákladem vynaloženým jedním nebo více spoluvlastníky na věc souhlasí (a je nerozhodné, zda se jedná o náklady na nutnou úpravu nebo údržbu či o náklady na jinou než nutnou opravu a údržbu), jde o dohodu o hospodaření se společnou věcí a investující spoluvlastník má proti ostatním spoluvlastníkům právo na úhradu vynaložených prostředků (§ 137 odst. 1 obč. zák.); totéž platí v případě rozhodnutí většinového spoluvlastníka učiněného postupem podle § 139 odst. 2 obč. zák. (k tomu srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v [anonymizována dvě slova] rozhodnutí a stanovisek [název soudu], C. H. Beck, pod pořadovým č. C 583); není-li mezi spoluvlastníky dohodnuto, jakým způsobem se budou na těchto investicích podílet, je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů, přičemž dohoda spoluvlastníků o úhradě vynaložených nákladů může mít různou formu a nemusí se jednat pouze o vymezení podílů formou finančního vyrovnání mezi spoluvlastníky. Jedná-li se pak o investice jakéhokoliv druhu, vynaložené jedním ze spoluvlastníků na společnou věc se souhlasem spoluvlastníků ostatních (či vynaložené na základě principu majority), jsou jejich části, připadající na spoluvlastnické podíly neinvestujících spoluvlastníků, splatné (nebyla-li mezi nimi uzavřena dohoda jiná) již za trvání spoluvlastnictví a nikoliv až po jeho zrušení (k tomu srov. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněné v [anonymizováno] civilních rozhodnutí a stanovisek [název soudu], C. H. Beck, pod pořadovým č. C 696). [jméno], kde by se jednalo o vynaložení investic bez dohody spoluvlastníků a nešlo by ani o rozhodnutí na základě principu majorizace, nejedná se u investujícího spoluvlastníka o nárok vůči spoluvlastníkům ostatním, který by se opíral o dohodu (nebo rozhodnutí na základě majority) a ustanovení § 137 odst. 1 obč. zák. Investující spoluvlastník se však může domáhat vydání bezdůvodného obohacení, které ostatním spoluvlastníkům vzniklo (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

20. V dané věci by tak bylo nutné posoudit, zda v případě jednotlivých nákladů vynaložených žalobcem na opravy a úpravy věci v podílovém spoluvlastnictví šlo o náklady nezbytné či nikoliv, zda šlo o běžnou či neběžnou záležitost a zda byly vynaloženy se souhlasem právní předchůdkyně žalovaných či bez jejího souhlasu, přičemž následně uvedené nároky posoudit z hlediska jejich namítaného promlčení (srov. ustálenou judikaturu zejm. rozhodnutí [název soudu] ze dne 14. 3. 1980, sp. zn. [spisová značka], jež bylo publikováno ve [anonymizováno] soudních rozhodnutí a stanovisek [název soudu] pod [spisová značka], rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

21. Podle § 101 odst. 1 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu.

22. Podle § 118a odst. 1 o.s.ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.

23. Ve sporném řízení, pro které platí zásada dispoziční a projednací (a takovým je i řízení v projednávané věci), je zásadně věcí účastníků řízení tvrdit skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení. Žalobce je již v žalobě povinen uvést rozhodné skutečnosti, z nichž vyvozuje uplatňované právo, a musí k tomu uvést potřebné důkazy (§ 79 odst. 1 o.s.ř.). Tuto povinnost tvrzení a povinnost důkazní má žalobce i během řízení (srov. § 101 odst. 1, § 120 odst. 1 o.s.ř.). Zatímco v žalobě jde o základní nezaměnitelné vylíčení skutku (skutkového děje) neboli vymezení předmětu řízení po skutkové stránce tak, aby žaloba byla projednatelná, týká se povinnost účastníka uložená v ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. všech skutečností významných pro rozhodnutí věci. Určení těchto skutečností závisí na právní kvalifikaci skutku soudem. Které skutečnosti jsou právně významné, je v zásadě dáno skutkovou podstatou (hypotézou) právní normy, která má být ve věci aplikována.

24. Ve sporném řízení, kde strany stojí proti sobě a mají opačný zájem na výsledku řízení, povinnost tvrzení a důkazní povinnost zatěžuje každou ze sporných stran ve zcela jiném směru. Každá ze sporných stran musí v závislosti na hypotéze právní normy tvrdit skutečnosti a označit důkazy, na základě kterých bude moci soud rozhodnout v její prospěch (břemeno tvrzení a důkazní břemeno). Povinnost tvrzení a povinnost důkazní jsou ve vzájemné jednotě. Rozsah důkazní povinnosti je zásadně určen rozsahem povinnosti tvrdit skutečnosti, neboť, aby mohl účastník nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejdříve tvrdit. V tomto smyslu právní teorie hovoří o břemenu tvrzení, jímž rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení netvrdil všechny rozhodné skutečnosti významné pro rozhodnutí a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem břemene tvrzení je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí věci, pro nečinnost účastníků (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníkům ustanovením § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř.) nemohla být prokázána, neboť vůbec nebyla účastníky tvrzena. K tomu, aby účastník v řízení dostál své povinnosti tvrzení, slouží poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o.s.ř., které je soud povinen poskytnout účastníku, příp. jeho zástupci, kterému účastník udělil procesní plnou moc (srov. § 32 odst. 3 o.s.ř.), vyjde-li v průběhu řízení najevo, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedl neúplně. Pouze tehdy, jestliže účastník ani přes řádné poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o.s.ř. neuvede všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, lze učinit závěr o tom, že účastník neunesl břemeno tvrzení.

25. Jak bylo uvedeno již výše, rozsah povinnosti účastníka tvrdit skutečnosti významné pro rozhodnutí věci je určen skutkovou podstatou (hypotézou) hmotněprávní normy, jež má být podle úsudku soudu použita k právnímu posouzení žaloby. Hypotéza právní normy vymezuje okruh rozhodujících skutečností, které je každý z účastníků povinen tvrdit a následně prokázat. Na úplnost právně významných skutečností tvrzených v žalobě a ve vyjádření k ní je tudíž třeba usuzovat na základě předběžné právní kvalifikace skutkového děje (skutku), kterým žalobce odůvodňuje opodstatněnost svého nároku, a na základě skutkových okolností, na nichž žalovaný buduje obranu proti uplatněnému nároku (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

26. V projednávané věci byla tvrzení žalobce ohledně investic vynaložených do společné nemovitosti nedostatečná, když žalobce toliko zcela obecně jednotlivé investice označil a uvedl jejich konkrétní hodnotu. Stran případného možného úspěchu žalobce ve věci však je takto provedené vylíčení žalobcem provedených investic do společné věci zcela nedostatečné, když v případě investic označených toliko jako investice dle znaleckého posudku především není zřejmé a žalobcem není vůbec tvrzeno, o jaké konkrétní investice by se mělo jednat a jakým způsobem byly vynaloženy, v případě ostatních žalobcem obecně označených investic pak rovněž není vůbec zřejmé, kdy a jakým způsobem byly vynaloženy a rovněž jakým způsobem žalobce dospěl k jejich ohodnocení. V případě jednotlivých investic ani není rovněž z tvrzení žalobce nijak zřejmé, zda je bylo možné odložit či nikoliv a z jakého důvodu.

27. Soud se pokusil nedostatek žalobních tvrzení odstranit, když na jednání konaném dne [datum] poskytl v souladu s § 118a odst. 1 o.s.ř. žalobci velice podrobné výzvy k jejich doplnění včetně poučení o důsledku jejich nesplnění, jímž by byl neúspěch žalobce ve věci. Soud tak žalobce vyzval, aby v případě žalobcem označených nákladů dle znaleckého posudku, za něž po žalovaných požaduje částku 230 296 Kč, jednoznačně identifikoval znalecký posudek, v němž by měly být dané náklady uvedeny, a aby především konkretizoval jednotlivé náklady tak, že uvede, co konkrétně daný náklad představoval a jaká byla jeho hodnota, kdy a jakým způsobem byl vynaložen, zda jej prováděl sám žalobce nebo byl proveden prostřednictvím třetích osob, a zda bylo možné vynaložení uvedených nákladů odložit či nikoliv a z jakého důvodu, v případě nákladů na sekání, za něž po žalovaných požaduje částku 58 640 Kč, aby jednoznačně konkretizoval termíny, v nichž bylo sekání provedeno, rozsah plochy, jež byla sekána, konkrétní způsob provedení sekání, a aby uvedl, zda sekání prováděl sám žalobce nebo bylo provedeno prostřednictvím třetích osob, jakým způsobem dospěl k ocenění jednoho sekání ve výši 7 330 Kč, pokud sekání prováděly třetí osoby tak kdy, kým a jakým způsobem byla provedena úhrada za sekání, a zda bylo sekání možné odložit či nikoliv a z jakého důvodu, v případě ostatních nákladů aby uvedl, kolik a jaké stromy byly pokáceny a zlikvidovány, kdy k jejich pokácení a likvidaci došlo, kdo jejich pokácení a likvidaci prováděl, jak žalobce dospěl k ocenění pokácení a likvidace stromů ve výši 8 000 Kč, pokud kácení a likvidaci stromů prováděly třetí osoby tak kdy, kým a jakým způsobem byla provedena úhrada za jejich kácení a likvidaci, a zda bylo kácení a likvidaci stromů možné odložit či nikoliv a z jakého důvodu, aby konkretizoval plesnivou a promáčenou omítku, jež byla oklepána a zlikvidována, tedy uvedl, kde se daná omítka nacházela a jaká byla její celková plocha, kdy k jejímu oklepání a likvidaci došlo, kdo její oklepání a likvidaci prováděl, jak žalobce dospěl k ocenění oklepání a likvidace omítky ve výši 7 000 Kč, pokud oklepání a likvidaci omítky prováděly třetí osoby tak kdy, kým a jakým způsobem byla provedena úhrada za její oklepání a likvidaci, a zda bylo oklepání a likvidaci omítky možné odložit či nikoliv a z jakého důvodu, aby konkretizoval šest oken, jež byla demontována a zlikvidována, tedy uvedl, kde se daná okna nacházela, kdy k jejich demontáži a likvidaci došlo, kdo demontáž a likvidaci prováděl, jak žalobce dospěl k ocenění demontáže a likvidace oken ve výši 2 500 Kč, pokud demontáž a likvidaci oken prováděly třetí osoby tak kdy, kým a jakým způsobem byla provedena úhrada za demontáž a likvidaci oken, a zda bylo demontáž a likvidaci oken možné odložit či nikoliv a z jakého důvodu, aby konkretizoval pět dveří, jež byly demontovány, tedy uvedl, kde se dané dveře nacházely, kdy k jejich demontáži došlo, kdo demontáž prováděl, jak žalobce dospěl k ocenění demontáže dveří ve výši 5 000 Kč, pokud demontáž dveří prováděly třetí osoby tak kdy, kým a jakým způsobem byla provedena úhrada za demontáž dveří, a zda bylo demontáž dveří možné odložit či nikoliv a z jakého důvodu, aby konkretizoval betonáž, izolaci a izolační nátěry proti vstupu vody za domem do objektu, tedy uvedl, kde konkrétně byly betonáž, izolace a izolační nátěry provedeny, jaká byla jejich celková plocha, kdy k jejich provedení došlo, kdo betonáž, izolaci a izolační nátěry prováděl, jak žalobce dospěl k ocenění betonáže, izolace a izolačních nátěrů ve výši 15 000 Kč, pokud betonáž, izolaci a izolační nátěry prováděly třetí osoby tak kdy, kým a jakým způsobem byla provedena úhrada za jejich provedení, a zda bylo betonáž, izolaci a izolační nátěry možné odložit či nikoliv a z jakého důvodu, aby konkretizoval nátěry plotu, dveří a střechy, tedy uvedl, kde konkrétně byly nátěry plotu, dveří a střechy provedeny (tedy na jakém plotu, jakých dveřích a jaké střeše), jaká byla jejich celková plocha, kdy k jejich provedení došlo, kdo nátěry plotu, dveří a střechy prováděl, jak žalobce dospěl k ocenění nátěrů ve výši 20 000 Kč, pokud nátěry prováděly třetí osoby tak kdy, kým a jakým způsobem byla provedena úhrada za jejich provedení, a zda bylo nátěry možné odložit či nikoliv a z jakého důvodu, aby konkretizoval částečné opravy střechy, domu, stodoly - letní kuchyně, tedy uvedl, kde konkrétně byly opravy provedeny (tedy v jaké části střechy, v jaké části domu a v jaké části stodoly - letní kuchyně), o jaké konkrétní opravy se jednalo, kdy k jejich provedení došlo, kdo opravy prováděl, jak žalobce dospěl k ocenění oprav ve výši 10 000 Kč, pokud opravy prováděly třetí osoby tak kdy, kým a jakým způsobem byla provedena úhrada za jejich provedení, a zda bylo opravy možné odložit či nikoliv a z jakého důvodu, aby konkretizoval výměny zámků a opravu dveří po vloupání, tedy uvedl, kde a jaké konkrétní zámky byly vyměněny a jaké konkrétní dveře byly opraveny, o jaké konkrétní opravy dveří se jednalo, kdy k provedení výměny a oprav došlo, kdo výměnu a opravy prováděl, jak žalobce dospěl k ocenění výměny a oprav ve výši 7 000 Kč, pokud výměnu a opravy prováděly třetí osoby tak kdy, kým a jakým způsobem byla provedena úhrada za jejich provedení, a zda bylo výměny a opravy možné odložit či nikoliv a z jakého důvodu, aby konkretizoval opravu vstupní brány, tedy uvedl, jaká konkrétní brána byla opravena, o jaké konkrétní opravy brány se jednalo, kdy k provedení oprav došlo, kdo opravy prováděl, jak žalobce dospěl k ocenění oprav ve výši 1 000 Kč, pokud opravy prováděly třetí osoby tak kdy, kým a jakým způsobem byla provedena úhrada za jejich provedení, a zda bylo opravy možné odložit či nikoliv a z jakého důvodu, a aby konkretizoval sušení promáčeného objektu 2003 2004 před opravou, tedy uvedl, jaké konkrétní části objektu byly sušeny, jakým způsobem sušení probíhalo, kdy k sušení došlo, kdo sušení prováděl, jak žalobce dospěl k ocenění sušení ve výši 20 000 Kč, pokud sušení prováděly třetí osoby tak kdy, kým a jakým způsobem byla provedena úhrada za sušení, a zda bylo sušení možné odložit či nikoliv a z jakého důvodu.

28. Na tyto výzvy reagoval žalobce podáním ze dne [datum], v němž uvedl, že požadované skutečnosti se všechny datují do období před téměř 20 lety, což jejich možnost prokázání v řízení před soudem výrazně omezuje. Není však vinou žalobce, že se ocitá v takto nepříznivé procesní situaci, neboť to nebyl on, kdo zavinil, že předmět sporu dosud nebyl pravomocně rozsouzen a de facto se stále nachází na samém počátku. Jde-li o tvrzení a důkazy, žalobce odkázal na svá podání učiněná v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] (konkrétně vyjádření a doplnění doručená soudu dne [datum], [datum] a [datum] včetně jejich příloh). Uvedl, že pokud jde o identifikaci znaleckého posudku a konkretizaci nároků podle něj uplatňovaných, tak se jedná o znalecký posudek [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] a jeho spolupracovníků ze dne [datum] pořízený pro potřeby řízení vedeného sp. zn. [spisová značka]. K nákladům se pak znalec vyjadřuje na str. 25 a násl. posudku. Žalobce zastává názor, že je-li uplatňovaný nárok prokazován znaleckým posudkem, který byl navíc pořízen z podnětu soudu, není právně relevantním postup, aby jeho jednotlivé součásti byly dále samostatně prokazovány, resp. aby byl žalobce znovu vyzýván k jejich tvrzení a prokázání. Pokud jde o sekání, žalobce uvedl, že je úzce spjato s ochranou vodárenského pásma, přičemž je notorietou, že tráva roste a musí být sekána v pravidelných intervalech. Pokud jde o částky za sekání, žalobce objasní konkrétní způsob výpočtu v rámci svého účastnického výslechu. Sekání zajišťovali [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], které označil jako svědky a navrhl jejich svědeckou výpověď. Uvedené pak může potvrdit další svědek [jméno] [příjmení], jehož svědeckou výpověď rovněž navrhl k důkazu. Pokud jde o jednotlivé investice, žalobce je již definoval a nacenil a mohou je prokázat označení svědci. Podrobnosti pak doplní žalobce v rámci svého účastnického výslechu.

29. Soudu však nezbývá než konstatovat, že žalobce výzvám soudem učiněným dle § 118a odst. 1 o.s.ř. zcela nedostál, když je v zásadě ignoroval a požadovaná tvrzení o rozhodných skutečnostech nijak nedoplnil. Pokud jde o poukaz žalobce na to, že se jedná o skutečnosti, jež se datují do období téměř před 20 lety, pročež je nyní žalobce v obtížné situaci, kterou žalobce nezavinil, soud konstatuje, že se sice jedná o skutečnosti starší datace, nýbrž jde o skutečnosti, které měl žalobce vylíčit již v podané žalobě, resp. v rámci uplatnění vzájemného návrhu vzneseného v rámci řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví společné nemovitosti. To, že tak žalobce neučinil a vlivem plynutí času se dostal do situace, že doplnění těchto skutečností je pro něj složité, jde pak toliko jen k jeho tíži. Nedostatečné uvedení rozhodných skutečností žalobcem nezpůsobilo neprojednatelnost jeho žaloby, neboť je zřejmé, čeho se podanou žalobou domáhá, avšak nepostačuje již k tomu, aby žalobce mohl být se svojí žalobou úspěšný. Soud zdůrazňuje, že nedostatek tvrzení o rozhodných skutečnostech pro rozhodnutí ve věci mohl být žalobci znám již v návaznosti na usnesení, jímž byla jeho žaloba jako neprojednatelná odmítnuta, především pak na základě usnesení ze dne [datum], v němž odvolací soud jednoznačně konstatoval, že nedostatek tvrzení o rozhodujících skutečnostech nezpůsobuje neprojednatelnost žaloby, nýbrž povinnost tvrzení lze splnit v průběhu řízení, např. na základě výzvy a poučení soudu dle § 118a o.s.ř. Přesto žalobce rozhodné skutečnosti nedoplnil, a to ani sám, ani následně na základě výzvy soudu. V zásadě žalobce toliko odkázal na důkazní prostředky (znalecký posudek, předložené listiny, svědecké výpovědi a především účastnický výslech žalobce), z nichž by vše mělo vyplývat. Soud však musí konstatovat, že žalobce má v řízení pro to, aby byl procesně úspěšný, dvě základní povinnosti, a to povinnost tvrzení a povinnost důkazní, které jsou vázány s odpovídajícími břemeny. Žalobce pak tyto povinnosti směšuje, když se zaměřuje toliko na povinnost důkazní a uvádí, že z označených důkazních prostředků by měly všechny požadované skutečnosti vyplynout. Soud zdůrazňuje, že takto postupovat nelze. V první řadě musí žalobce tvrdit rozhodné skutečnosti a teprve poté, co řádně rozhodné skutečnosti natvrdí, musí tyto skutečnosti prokázat. To však žalobce neučinil, když se zaměřil pouze na jejich prokázání, avšak na jejich řádné natvrzení zcela rezignoval. Takto ale postupovat nelze, když není možné nahrazovat nedostatek tvrzení výsledky dokazování. Tedy soud opětovně zdůrazňuje, že rozhodné skutečnosti je nutné v prvé řadě tvrdit, což však žalobce nesplnil. Žalobní tvrzení o rozhodných skutečnostech tak zůstala toliko v obecné rovině a jejich nedostatek již v řízení nelze s ohledem na nastalé účinky koncentrace řízení nijak nahradit. Nedostatečná tvrzení o rozhodných skutečnostech pak nemohou suplovat případné výstupy dokazování, jelikož jimi by měla být naopak žalobní tvrzení potvrzena. Poněvadž žalobce nesplnil povinnost tvrzení a neunesl břemeno tvrzení, nebylo nutné ani nedostatečná tvrzení prokazovat, neboť i jejich případné prokázání by nic na výsledku řízení nezměnilo.

30. Jelikož tedy žalobce neunesl břemeno tvrzení (§ 101 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.), když v zásadě není zřejmé, co konkrétně měly jednotlivé náklady a investice do společné věci představovat a jakým způsobem byly vynaloženy a vyčísleny, soudu nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout (bod I. výroku).

31. Současně soud v bodě II. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 146 odst. 2 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal žalovaným proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce částečným zpětvzetím žaloby zavinil, že řízení bylo částečně zastaveno, ve zbytku pak byli žalovaní zcela procesně úspěšní. Náklady řízení žalovaných v celkové výši 113 662,56 Kč pak sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 92 736 Kč za čtyři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] a účast na jednání dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb dále jen„ advokátní tarif“)) při sazbě jednoho úkonu ve výši 23 184 Kč (§ 6 odst. 1, § 7 bod 6. a § 12 odst. 4 advokátního tarifu, tedy 7 728 Kč x 3) z tarifní hodnoty 336 686 Kč a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 1 200 Kč (4 x 300 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu Náklady řízení žalovaných pak dále tvoří DPH, jehož je advokát žalovaných plátcem, v sazbě 21 % z částky 93 936 Kč, a tedy ve výši 19 726,56 Kč O plnění k rukám advokáta žalovaných a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.

32. Podle § 148 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (odst. 1). U pohledávek státu vzniklých z důvodu práva na náhradu nákladů řízení vůči osobám uvedeným v odstavcích 1 a 2 ve výši státem placených nákladů řízení se úrok z prodlení nevyměřuje (odst. 3). Pro vymáhání pohledávek uvedených v odstavci 3 se uplatní postup stanovený daňovým řádem (odst. 4).

33. Soud konstatuje, že pro posouzení, vůči kterému z účastníků má stát podle § 148 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které platil, je rozhodující výsledek řízení. Ve sporném řízení je pak pro výsledek řízení určující úspěch účastníků ve věci. Povinnost uhradit náklady řízení státu tak zásadně stíhá toho účastníka, jenž je povinen hradit náklady řízení druhému účastníku. Přitom však platí, že i v případě, že úspěšný účastník nezíská náhradu nákladů řízení proto, že se jí vzdal, případně mu nebyla náhrada nákladů řízení přiznána z důvodu jejich neúčelnosti, nebo mu žádné náklady nevznikly, vždy platí náklady státu neúspěšný účastník.

34. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud v řízení ustanovil předchůdkyni žalovaných k ochraně jejích zájmů zástupce, a to advokátku Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zprostil Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] funkce ustanovené zástupkyně předchůdkyně žalovaných a současně přiznal Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] za zastoupení předchůdkyně žalovaných částku 25 652 Kč. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud v řízení ustanovil předchůdkyni žalovaných k ochraně jejích zájmů zástupce, a to advokáta JUDr. [jméno] [příjmení]. Smrtí předchůdkyně žalovaných zaniklo ustanovení JUDr. [jméno] [příjmení] zástupcem předchůdkyně žalovaných, načež soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] přiznal JUDr. [jméno] [příjmení] za zastoupení předchůdkyně žalovaných částku 12 826 Kč. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum] Celkem byla ustanoveným zástupcům předchůdkyně žalovaných za její zastupování v tomto řízení přiznána částka ve výši 38 478 Kč (25 652 Kč + 12 826 Kč). Tyto náklady byly zástupcům předchůdkyně žalovaných státem uhrazeny.

35. Pokud jde o úspěch účastníků ve věci, s ohledem na výsledek řízení je nepochybné, že žalovaní byli v řízení zcela procesně úspěšní, zatímco žalobce byl zcela procesně neúspěšným účastníkem. Soud proto v souladu s § 148 o.s.ř. zavázal v bodě III. výroku žalobce k náhradě nákladů státu ve výši 38 478 Kč.

36. Ohledně lhůty k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když i v tomto případě neshledal žádný důvod, proč ji stanovit v jiné, než zákonné délce.