15 C 187/2017
č. j. 15 C 187/2017-260
V PLATNOSTICitované zákony (12)
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa původního účastníka a žalované zastoupená obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení bytem adresa o zaplacení částek 250 000 Kč a 50 000 Kč
I. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované 3 [celé jméno žalované] strpět užívání domu [adresa], jenž je součástí pozemku [parcelní číslo], to vše zapsané na [list vlastnictví], kat. území [obec] u [obec], žalobcem do roku [rok] z důvodu uzavřené nájemní smlouvy ze dne [datum], zamítá.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované 1 [celé jméno žalované] a žalovanému 2 [celé jméno žalovaného] společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku ve výši 300 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1 [celé jméno žalované] a žalovanému 2 [celé jméno žalovaného] plnou náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 56 880 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných 1 a 2.
IV. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 3 nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Labem 20 % náhrady nákladů tohoto řízení ve výši, která bude stanovena v samostatném usnesení.
1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] ve znění jejích doplnění se žalobce domáhal po žalované 1 [celé jméno žalované] zaplacení částky ve výši 250 000 Kč s příslušenstvím vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení a dále částky 50 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody za zcizené či zničené movité věci.
2. Usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo připuštěno, aby do řízení na stranu žalovanou vstoupil [celé jméno žalovaného] (žalovaný 2). Usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo připuštěno, aby do řízení na stranu žalovanou vstoupili [celé jméno původního účastníka] a [celé jméno žalované] (žalovaní 3 a 4).
3. Žalobce opakovaně navrhl změnu žalobu, když poslední změna žaloby byla připuštěna usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], a kterou se domáhal vydání rozsudku ve znění: Žalovaní 3 a 4 ([celé jméno původního účastníka] a [celé jméno žalované]) jsou povinni společně a nerozdílně strpět užívání žalobcem domu [adresa], jenž je součástí pozemku [parcelní číslo], [list vlastnictví], kat. území [obec] u [obec] do roku [rok] z důvodu uzavřené nájemní smlouvy ze dne [datum]. In eventum jsou žalovaní 1 a 2 ([celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného]) povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku ve výši 300 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne [datum] do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce a žalovaní 1 a 2 uzavřeli v [anonymizováno] roku [rok] nájemní smlouvu na 49 let, kterou se žalovaní 1 a 2 zavázali přenechat žalobci k užívání nemovitou věc - dům [adresa], jenž je součástí pozemku [parcelní číslo], to vše zapsané na [list vlastnictví], kat. území [obec] u [obec], [územní celek], okres [okres] (dále jen„ nemovitá věc“). Nájemní smlouva byla uzavřena písemně, když žalobce uvedl, že jeho vyhotovení smlouvy se ztratilo v roce [rok] při vloupání do jeho bytu. Žalobce uvedl, že nájemné uhradil žalovaným 1 a 2 dopředu, když jim počátkem [anonymizováno] roku [rok] předal částku ve výši 15 000 německých marek, resp. 250 000 Kč. Dále bylo v nájemní smlouvě sjednáno, že v případě, že to v budoucnu umožní česká legislativa, žalovaní 1 a 2 převedou vlastnické právo k nemovité věci na žalobce, který žalovaným 1 a 2 doplatí částku ve výši 300 německých marek. Ohledně energií bylo sjednáno, že žalobce bude žalovaným 1 a 2 hradit částku ve výši 2 000 Kč na tři měsíce. V předmětné nemovité věci měl žalobce umístěny své věci zejména nábytek, nádobí, oblečení, knihy, když se jednalo o běžné vybavení domácnosti. V období od [anonymizováno] roku [rok] do [anonymizováno] roku [rok] žalobce předmětnou nemovitou věc neužíval, a když se poté do nemovité věci vrátil, již v ní své věci nenalezl. Na podzim roku [rok] mu byl žalovaným 2 předán psací stroj. Žalobce zdůraznil, že nájemní smlouva nikdy nebyla ukončena a stále trvá, když žalovaní 1 a 2 vyklidili jeho movité věci z předmětné nemovité věci bez jeho souhlasu a bez povolení soudu. V roce [rok] a [rok] požadoval po žalovaných 1 a 2 odškodnění, avšak žalovaní 1 a 2 na jeho výzvy nereagovali. Žalobce dále uvedl, že nikdy nebyl zbaven ani omezen na svéprávnosti, avšak již od roku [rok] trpí duševní nemocí, tedy není zřejmé, v jakém psychickém stavu byl v době uzavření nájemní smlouvy. Žalobce dále uvedl, že promlčecí doba nezačala běžet, neboť trpí duševní nemocí. Rovněž uvedl, že námitka promlčení byla vznesena v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaní 1 a 2 zneužili postavení žalobce, když nemovitou věc vyklidili bez jeho souhlasu a odnesli jeho movité věci a narušili tak jeho domovní svobodu a je možné, že se dopustili trestného činu. Žalobce se předně domáhal, aby bylo plněno dle uzavřené nájemní smlouvy, tedy aby mohl užívat předmětnou nemovitou věc. Jelikož byla nemovitá věc po uzavření nájemní smlouvy prodána, přešla práva a povinnosti z ní plynoucí na nového vlastníka, a to žalované 3 a 4. V případě, že by takovému nároku nebylo možno vyhovět, domáhá se po žalovaných 1 a 2 vrácení částky ve výši 250 000 Kč, když tuto částku žalovaní 1 a 2 obdrželi bez právního důvodu. Dále se domáhá náhrady škody za ztracené či zničené movité věci v celkové výši 50 000 Kč.
4. Jelikož žalovaný [celé jméno původního účastníka] po svém vstupu do řízení zemřel, zdejší soud usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodl, že v řízení bude na místě žalovaného [celé jméno původního účastníka] pokračováno s [celé jméno žalované].
5. Žalovaní 1 a 2 předně uvedli, že nároky uplatněné žalobou neuznávají. Dále vznesli námitku promlčení, neboť žaloba byla podána až dne [datum]. Upřesnili, že nároky by s ohledem na časový odstup byly promlčeny, jak podle starého občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.), tak i podle nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Zdůraznili, že žádný z účastníků nedisponuje nájemní smlouvou. Uvedli, že žalobce dostatečným způsobem nespecifikoval movité věci, jejíž náhrady se domáhá.
6. Žalovaná 3 předně uvedla, že nároky uplatněné žalobou neuznává a vznáší námitku promlčení, když nemovitá věc nebyla dlouhá léta žalovaným užívána a rovněž ani nedošlo k úhradě nájmu. Dodává, že před koupí předmětné nemovité věci učinila žalovaná 3 a její manžel ([celé jméno původního účastníka]) prohlídku nemovité věci, když při prohlídce zjistili, že je v dezolátním stavu. Nebylo zde připojení na vodu, na odpady, na elektrickou energii ani na plyn. Dům tak byl neuzpůsobilý k užívání. Žalovaná 3 a její manžel proto vlastními silami nemovitou věc zrekonstruovali. Před podpisem kupní smlouvy si žalovaná 3 a její manžel opatřili výpis z katastru nemovitostí, že kterého nevyplývaly žádné závazky, nebyla zde zapsána žádná věcná břemena. Rovněž se dotázali na [stát. instituce], zda k dané nemovité věci nejsou evidovány nějaké osoby, ať už k trvalému či přechodnému pobytu, když bylo zjištěno, že žádné takové osoby evidovány nejsou, proto následně došlo k uzavření kupní smlouvy s žalovanými 1 a 2 na koupi předmětné nemovité věci.
7. V řízení bylo soudem cestou mezinárodní spolupráce zjištěno, že žalobce není omezen ve svéprávnosti ani neprobíhá řízení o omezení svéprávnosti.
8. Z kopie dopisu ze dne [datum] plyne, že byl vyhotoven žalovanou 1 dne [datum] pro žalobce, ve kterém ho žalovaná 1 vyzývá k převzetí nábytku a osobních věcí z domku – [obec].
9. Z listiny na č. l. 3 vyplývá, že se jedná o část znaleckého posudku vyhotoveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která dospěla k závěru, že žalobce je osobností zcela v rámci psychické normy bez patopsychologických rysů.
10. Z listiny na č. l. 4 vyplývá, že se s největší pravděpodobností jedná o část znaleckého posudku vyhotoveného pro účely trestního řízení. Z jedné jeho strany však nelze určit, zda se skutečně jedná o znalecký posudek, za jakým konkrétním účelem byl vyhotoven a jaké jsou jeho (celkové) závěry.
11. Z listiny na č. l. 5 a na č. l. 172 vyplývá, že se jedná o zprávu soukromého detektiva vyhotovenou pro žalobce. Ze zprávy vyplývá, že detektiv měl dne [datum] navštívit žalovanou 1, která mu měla sdělit, že dům pronajala žalobci na dobu okolo 20 let, když nájemné mělo být uhrazeno předem. Dále mu měla žalovaná 1 říci, že žalobce neplatil za služby, dům vybydlel a nechal ho otevřený. K dopisu ze dne [datum] měla žalovaná 1 uvést, že měla na mysli pouze oblečení. Ze zprávy dále plyne, že detektiv měl navštívit i žalovanou 3 a jejího manžela [celé jméno původního účastníka], když ti uvedli, že si dům koupili v neobyvatelném stavu. Dále uvedli, že v domě měli nalézt mnoho německy psaných knih, které dali do antikvariátu. Listina není datována a nelze z ní zjistit, kdo ji vyhotovil.
12. Z výpis z katastru nemovitostí – přehledu vlastnictví žalovaných 1 a 2 ke dni [datum] soud zjistil, že je v katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo žalovaných 1 a 2 k nemovitým věcem v okrese [okres] v [katastrální uzemí] ([list vlastnictví]) a k nemovitým věcem v okrese [obec] v [katastrální uzemí] ([list vlastnictví]).
13. Z výpisu z katastru nemovitostí - [list vlastnictví] (č. l. 76, 79, 104-107) soud zjistil, že jako vlastníci nemovitých věcí - stavby [adresa], jenž je součástí pozemku [parcelní číslo], to vše zapsané na [list vlastnictví], kat. území [obec] u [obec], [územní celek], okres [okres] – byli ke dni [datum], ke dni [datum] a ke dni [datum] zapsáni [celé jméno původního účastníka] a [celé jméno žalované] (žalovaní 3 a 4).
14. Z kupní smlouvy ze dne [datum] plyne, že jsou v ní jako prodávající označeni žalovaní 1 a 2 a jako kupující jsou označeni žalovaná 3 a [celé jméno původního účastníka], když prodávající se zavázali převést vlastnické právo k nemovitým věcem - stavbě [adresa], jenž je součástí pozemku [parcelní číslo], to vše zapsané na [list vlastnictví], kat. území [obec] u [obec], [územní celek], okres [okres] – kterou se kupující zavázali uhradit kupní cenu. Smluvní strany podepsaly smlouvu dne [datum]. Dále z ní plyne, že na nemovité věci neváznou žádné dluhy ani žádná břemena. Dále z ní vyplývá, že na základě kupní smlouva byl povolen vklad vlastnického práva ve prospěch žalované 3 a [celé jméno původního účastníka] s účinky ke dni [datum].
15. Z výpisu z katastru nemovitostí - [list vlastnictví] (č. l. 248) soud zjistil, že jako vlastník nemovitých věcí - stavby [adresa], jenž je součástí pozemku [parcelní číslo], to vše zapsané na [list vlastnictví], kat. území [obec] u [obec], [územní celek], okres [okres] – je ke dni [datum] zapsána [celé jméno žalované] (žalovaná 3).
16. Z fotografie plyne, že je na ní zachycen žalobce před domem.
17. Z výslechu žalobce vyplynulo, že okolnosti, za kterých mělo dojít ke vzniku žalobou uplatňovaných nároků, popsal shodně tak, jak je uvedl v žalobě a jejích doplněních.
18. Soud neprovedl důkaz výslechem žalované 1 a žalovaného 2, neboť tito se svým výslechem nesouhlasili, tedy vyslechnuti být nemohli (§ 131 o. s. ř.).
19. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že dne [datum] podepsali žalovaná 1, žalovaný 2, žalovaná 3 a [celé jméno původního účastníka] listinu označenou jako kupní smlouva, kterou se žalovaní 1 a 2 a jako prodávající zavázali převést vlastnické právo k nemovitým věcem - stavbě [adresa], jenž je součástí pozemku [parcelní číslo], to vše zapsané na [list vlastnictví], kat. území [obec] u [obec], [územní celek], okres [okres] - na žalovanou 3 a [celé jméno původního účastníka], když na základě této smlouvy byl s účinnosti ke dni [datum] povolen vklad vlastnického práva k nemovitým věcem ve prospěch žalované 3 a [celé jméno původního účastníka]. Ke dni [datum] byla jako vlastník nemovitých věcí - stavby [adresa], jenž je součástí pozemku [parcelní číslo], to vše zapsané na [list vlastnictví], kat. území [obec] u [obec], [územní celek], okres [okres] – zapsána [celé jméno žalované] (žalovaná 3).
20. Provedeným dokazováním však žalobce neprokázal svá tvrzení, že v [anonymizováno] roku [rok] byla mezi ním a žalovanými 1 a 2 uzavřena nájemní smlouva, když předmětem nájmu měl být pronájem předmětné nemovité věci, a že žalobce v [anonymizováno] roku [rok] předal žalovaným 1 a 2 částku ve výši 250 000 Kč. Žalobce prokazuje svá tvrzení pouze svou účastnickou výpovědí, když ostatní listinné důkazy dostatečně neprokazují tvrzení žalobce (nedostatečným způsobem nepodporují a nedoplňují účastnický výslech žalobce), když navíc účastnický výslech je pouze podpůrným důkazním prostředkem. Z listinného důkazu - zprávy detektiva nelze zjistit, kdo a kdy ji vyhotovil. Dle svého obsahu však zachycuje svědectví (či spíše výpověď žalovaných) z doslechu, když autor zprávy nebyl přítomen žalobcem tvrzeným jednáním (předání peněz či uzavření nájemní smlouvy), když navíc měl zjišťovat okolnosti tvrzených jednání s odstupem času (téměř 10 let). Ze zprávy navíc plyne, že rozhovor měl být nahráván, avšak nahrávka nebyla soudu předložena (ani nebyla jako důkaz navržena). Informace uvedené ve zprávě jsou pouze kusé a nejsou schopny sami o osobě ani ve spojení s účastnickou výpovědí žalobce prokázat tvrzení žalobce o uzavřené nájemní smlouvě (zejména co mělo být předmětem nájmu, kolik mělo činit nájemné, že byla sjednána možnost odkupu předmětu nájmu, způsob a výše úhrady služeb, …), když navíc i tyto kusé údaje jsou v rozporu s tvrzeními žalobce, když žalobce tvrdil, že nájemní smlouva byla uzavřena na 49 let, ale zpráva hovoří pouze o 20 letech. Žalobce svá tvrzení dále opírá o dopis ze dne [datum], ze kterého však nelze ohledně tvrzené nájemní smlouvy a předání peněž ve výši 250 000 Kč ničeho zjistit, když z něj nelze dovodit, za jakým okolností (proč) měla mít žalovaná 1 u sebe movité věci žalobce. Z provedených důkazů sice plyne, že mezi žalobcem a žalovanými 1 a 2 v minulosti, kolem roku [rok], probíhala nějaká komunikace, avšak konkrétní okolnosti jejich vzájemného vztahu se provedeným dokazováním nepodařilo zjistit. Nárok žalobce se tak opírá pouze o tvrzení žalobce, když s ohledem na nedostatek dalších důkazů a skutečnost, že žaloba byla podána až v roce [rok], ačkoliv žalobce již v roce [rok] zjistil, že není žalovanými 1 a 2 plněno dle jím tvrzené smlouvy, není takový důkaz dostačující. Tvrzení žalobce ohledně předání částky 250 000 Kč žalovaným 1 a 2 se opírá čistě jen o účastnickou výpověď žalobce, která není podpořena žádnými dalšími důkazy. Přestože si soud uvědomuje, že s ohledem na časový odstup může být pro žalobce obtížnější prokázat svůj nárok, nelze základní povinnost žalobce – tvrdit a prokazovat přenášet na stranu žalovanou a spoléhat na to, že soud pouze uvěří verzi žalobce. Žalobce je pánem sporu a je na něm, aby zvážil rizika spojená s podanou žalobou, zejména zda je schopen dostát povinnosti prokázat svá tvrzení. Žalobce navíc ani nebyl schopen vysvětlit, proč se svých nároků domáhá s časovým odstupem více jak 20 let.
21. S ohledem na shora uvedené proto soud vyzval žalobce dle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhl důkazy k prokázání svých tvrzení, a to že v [anonymizováno] roku [rok] byla mezi žalovanými 1 a 2 a žalobcem uzavřena nájemní smlouva, když předmětem nájmu měl být pronájem domu [adresa], a že v [anonymizováno] roku [rok] předal žalovaným 1 a 2 částku ve výši 250 000 Kč. Žalobce byl poučen, že pokud nenavrhne důkazy k prokázání shora uvedených tvrzení, vystavuje se nebezpečí neunesení důkazního břemene a tím i možnosti pro něj nepříznivého rozhodnutí ve věci. Žalobce tak byl upozorněn, že navržené a provedené důkazy jsou k prokázání jeho nároků nedostatečné, když žalobce po poučení nenavrhl provedení žádných důkazů. Žalobce výslovně uvedl, že jiné důkazní návrhy nemá.
22. Soud dále dospěl k závěru, že žalobce řádně nedoplnil tvrzení ohledně popisu movitých věcí, které mu měly být odebrány žalovanými 1 a 2 a že mu tedy vzniklo právo na náhradu škody ve výši 50 000 Kč, když soud k nedostatečným tvrzení ani neprovedl dokazování.
23. Návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem ohledně zdravotního stavu žalobce z roku [rok] byl pro nadbytečnost zamítnut, neboť žalobce neprokázal, že v [anonymizováno] roku [rok] došlo mezi žalobcem a žalovanými 1 a 2 k uzavření nájemní smlouvy a že žalobce předal žalovaným částku ve výši 250 000 Kč, tedy není rozhodné, v jakém psychickém stavu byl žalovaný v [anonymizováno] roku [rok].
24. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
25. Podle § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.
26. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odstavce druhého téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
27. Soud uzavírá, že žalobce neprokázal, že by mezi žalobcem a žalovanými 1 a 2 byla v [anonymizováno] roku [rok] uzavřena nájemní smlouva ve smyslu § 663 a násl. obč. zák., tedy že žalobci vzniklo právo užívat nemovitou věc - stavbu [adresa], jenž je součástí pozemku [parcelní číslo], to vše zapsané na [list vlastnictví], kat. území [obec] u [obec], [územní celek], okres [okres] – a že žalovaným 1 a 2, resp. žalované 3, na kterou měly s nabytím vlastnického práva k nemovité věci přejít i práva a povinnosti z nájemní smlouvy, vznikla (a trvá) povinnost umožnit žalobci užívat předmět nájmu (strpět užívání předmětu nájmu). Žalobce dále neprokázal, že žalovaní 1 a 2 se ve smyslu § 451 obč. zák. bezdůvodně obohatili na úkor žalobce o částku ve výši 250 000 Kč, když neprokázal že by jim tuto částku předal. Žalobce nedostál své povinnosti tvrzení, když řádně nespecifikoval věci, které mu měly být žalovanými 1 a 2 odebrány či zničeny a že mu tedy vzniklo právo na náhradu škody ve výši 50 000 Kč odpovídající hodnotě těchto věcí. Jelikož ohledně tohoto nároku nebyla splněna povinnost tvrzení, soud k nedostatečným tvrzením žalobce ani neprovedl dokazování. Soud dodává, že žalobce byl při jednání poučen dle 118a odst. 1 o. s. ř., aby nedostatečná tvrzení doplnil, avšak žalobce uvedl, že s ohledem na časový odstup není schopen tvrzení doplnit.
28. Soud tak ve vztahu k primárnímu nároku (uložení povinnosti žalované 3 [celé jméno žalované] strpět užívání domu [adresa], jenž je součástí pozemku [parcelní číslo], to vše zapsané na [list vlastnictví], kat. území [obec] u [obec], žalobcem do roku [rok] z důvodu uzavřené nájemní smlouvy ze dne [datum]) žalobu pro neunesení břemena důkazního (pro neprokázání nároku) zamítl (výrok I.). Soud dále zamítl i eventuální nárok žalobce, a to ve vztahu k zaplacení částky ve výši 250 000 Kč s příslušenstvím pro neunesení břemena důkazního (pro neprokázání nároku na vrácení částky 250 000 Kč) a ve vztahu k zaplacení částky ve výši 50 000 Kč žalobu zamítl pro neunesení břemena tvrzení (pro nedoplnění rozhodných tvrzení). (výrok II.)
29. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 1 o. s. ř., když zcela úspěšní byli v řízení žalovaní a žalobce je povinen žalovaným uhradit náklady jim vzniklé v tomto řízení.
30. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 1 a 2 tak soud žalovaným 1 a 2, kteří byli zastoupeni týmž zástupcem, přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 56 880 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 300 000 Kč sestávající z částky 9 500 Kč snížené o 20 % za zastupování dvou osob dle § 12 odst. 4 a. t. na částku 7 600 Kč za převzetí a přípravu zastoupení (za žalovanou 1) dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 7 600 Kč za převzetí a přípravu zastoupení (za žalovaného 2) dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 7 600 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě ze dne [datum] za žalovanou 1) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 7 600 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě ze dne [datum] za žalovaného 2) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 7 600 Kč za účast na jednání soudu (za žalovanou 1) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 7 600 Kč za účast na jednání soudu (za žalovaného 2) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 47 400 Kč ve výši 9 480 Kč (výrok III.).
31. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce.
32. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 3 by žalovaná 3 měla právo na náhradu nákladů řízení, avšak žalovaná se náhrady nákladů řízení vzdala, proto soud rozhodl, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 3 nemá nikdo právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).
33. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení ve vztahu ke státu soud aplikoval § 148 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl v řízení zcela neúspěšný a byl by povinen uhradit státu plnou náhradu nákladů řízení, které mu vznikly v souvislosti s ustanovením zástupce žalobce, resp. s úkony právní pomoci poskytnutými žalobci ustanoveným zástupcem. Jelikož žalobce byl usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] osvobozen od placení soudních poplatků v rozsahu 80 %, když důvody pro osvobození trvají i nadále, je žalobce i ve vztahu k nákladům státu osvobozen co do 80 %. Proto soud uložil žalobci povinnost uhradit státu pouze 20 % náhrady nákladů řízení státu. Výše nákladů státu bude stanovena v samostatném usnesení (výrok V.).
34. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.