15 C 232/2017

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o žaloba na popření pravosti a výše pohledávky

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že pohledávka [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], se sídlem [adresa], [číslo] [anonymizována dvě slova] republika (žalovaná), vůči panu [jméno] [jméno], [datum narození], bytem [adresa], Spolková republika Německo (povinný), ve výši 3 883 686,21 EUR s příslušenstvím, která byla žalovanou přihlášena do exekuce vedené ve prospěch společnosti PRECIRE Technologies GmbH, se sídlem [adresa], [ulice] republika Německo (žalobkyně), jako oprávněné proti povinnému u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], a která měla být zajištěna zástavním právem smluvním mimo jiné i k pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] jak je zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], kat. území [obec], [územní celek], okres [okres], a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s právními účinky vkladu zástavního práva ke dni [datum], a která měla být ve výše uvedené exekuci uspokojena z rozvrhu rozdělované podstaty ve výši 4 507 161,25 Kč, neexistuje, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že pohledávka [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], se sídlem [adresa], [číslo] [anonymizována dvě slova] republika (žalovaná), vůči panu [jméno] [jméno], [datum narození], bytem [adresa], Spolková republika Německo (povinný), ve výši 3 883 686,21 EUR s příslušenstvím, která byla žalovanou přihlášena do exekuce vedené ve prospěch [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], Spolková republika Německo (žalobkyně), jako oprávněné proti povinnému u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], a která měla být zajištěna zástavním právem smluvním mimo jiné i k pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] jak je zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], kat. území [obec], [územní celek], okres [okres], a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s právními účinky vkladu zástavního práva ke dni [datum], a která měla být ve výše uvedené exekuci uspokojena z rozvrhu rozdělované podstaty ve výši 4 507 161,25 Kč, činí 1 Kč, se zamítá.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že pohledávka [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], se sídlem [adresa], [číslo] [anonymizována dvě slova] republika (žalovaná), vůči panu [jméno] [jméno], [datum narození], bytem [adresa], Spolková republika Německo (povinný), ve výši 3 883 686,21 EUR s příslušenstvím, která byla žalovanou přihlášena do exekuce vedené ve prospěch [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], Spolková republika Německo (žalobkyně), jako oprávněné proti povinnému u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pod sp. zn. [spisová značka], a která měla být zajištěna zástavním právem smluvním mimo jiné i k následujícím nemovitostem: - ideální podíl o hodnotě ½ k pozemku p. [číslo] o výměře 254 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, rodinný dům, [adresa], [část obce]; - ideální podíl o hodnotě ½ k pozemku p. [číslo] o výměře 91 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: zeleň; - ideální podíl o hodnotě ½ k pozemku p. [číslo] o výměře 16 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, kde stojí stavba bez č.p./č.e., garáž, zapsaná na [list vlastnictví], a to vše zapsané na [list vlastnictví], pro [územní celek], okres [okres], [katastrální uzemí], [stát. instituce], [stát. instituce], a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s právními účinky vkladu zástavního práva ke dni [datum], a která měla být ve výše uvedené exekuci uspokojena z rozvrhu rozdělované podstaty ve výši 159 454 562,17 Kč, neexistuje, se zamítá.

IV. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že pohledávka [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], se sídlem [adresa], [číslo] [anonymizována dvě slova] republika (žalovaná), vůči panu [jméno] [jméno], [datum narození], bytem [adresa], Spolková republika Německo (povinný), ve výši 3 883 686,21 EUR s příslušenstvím, která byla žalovanou přihlášena do exekuce vedené ve prospěch [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], Spolková republika Německo (žalobkyně), jako oprávněné proti povinnému u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pod sp. zn. [spisová značka], a která měla být zajištěna zástavním právem smluvním mimo jiné i k následujícím nemovitostem: - ideální podíl o hodnotě ½ k pozemku p. [číslo] o výměře 254 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, rodinný dům, [adresa], [část obce]; - ideální podíl o hodnotě ½ k pozemku p. [číslo] o výměře 91 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: zeleň; - ideální podíl o hodnotě ½ k pozemku p. [číslo] o výměře 16 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, kde stojí stavba bez č.p./č.e., garáž, zapsaná na [list vlastnictví], a to vše zapsané na [list vlastnictví], pro [územní celek], okres [okres], [katastrální uzemí], [stát. instituce], [stát. instituce], a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s právními účinky vkladu zástavního práva ke dni [datum], a která měla být ve výše uvedené exekuci uspokojena z rozvrhu rozdělované podstaty ve výši 159 454 562,17 Kč, činí 1 Kč, se zamítá.

V. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že pohledávka [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], se sídlem [adresa], [číslo] [anonymizována dvě slova] republika (žalovaná), vůči panu [jméno] [jméno], [datum narození], bytem [adresa], Spolková republika Německo (povinný), ve výši 3 883 686,21 EUR s příslušenstvím, která byla žalovanou přihlášena do exekuce vedené ve prospěch [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], Spolková republika Německo (žalobkyně), jako oprávněné proti povinnému u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pod sp. zn. [spisová značka], a která měla být zajištěna zástavním právem smluvním mimo jiné i k následujícím nemovitostem: - pozemek p. [číslo] o výměře: 100 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 1623 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 1203 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 1004 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře 1018 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 1000 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 726 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 387 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 544 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 561 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 4764 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 1024 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 197 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 1425 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 441 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 486 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 368 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 540 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 901 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 904 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 901 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 901 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 901 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 900 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 68 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 694 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 1843 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 4184 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 1697 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 899 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 1606 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 7048 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 1949 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 264 m2, druh: orná půda; a to vše zapsané na [list vlastnictví], pro [územní celek], okres [okres], [katastrální uzemí], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s právními účinky vkladu zástavního práva ke dni [datum], a která měla být ve výše uvedené exekuci uspokojena z rozvrhu rozdělované podstaty ve výši 157 870 890 Kč, neexistuje, se zamítá.

VI. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že pohledávka [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], se sídlem [adresa], [číslo] [anonymizována dvě slova] republika (žalovaná), vůči panu [jméno] [jméno], [datum narození], bytem [adresa], Spolková republika Německo (povinný), ve výši 3 883 686,21 EUR s příslušenstvím, která byla žalovanou přihlášena do exekuce vedené ve prospěch [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], Spolková republika Německo (žalobkyně), jako oprávněné proti povinnému u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pod sp. zn. [spisová značka], a která měla být zajištěna zástavním právem smluvním mimo jiné i k následujícím nemovitostem: - pozemek p. [číslo] o výměře: 100 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 1623 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 1203 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 1004 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře 1018 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 1000 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 726 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 387 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 544 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 561 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 4764 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 1024 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 197 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 1425 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 441 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 486 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 368 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 540 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 901 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 904 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 901 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 901 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 901 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 900 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 68 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 694 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 1843 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 4184 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 1697 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 899 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 1606 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 7048 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 1949 m2, druh: orná půda; - pozemek p. [číslo] o výměře: 264 m2, druh: orná půda; a to vše zapsané na [list vlastnictví], pro [územní celek], okres [okres], [katastrální uzemí], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s právními účinky vkladu zástavního práva ke dni [datum], a která měla být ve výše uvedené exekuci uspokojena z rozvrhu rozdělované podstaty ve výši 157 870 890 Kč, činí 1 Kč, se zamítá.

VII. Žalobkyně je povinna uhradit žalované náhradu nákladů řízení v částce 514 823,77Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

VIII. Žalobkyně je povinna uhradit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Labem náhradu nákladů řízení ve výši 52 325 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 29. 6. 2017, na základě které bylo zahájeno řízení vedené pod sp. zn. 15 C 232/2017, se žalobkyně proti původní žalované ([název původní účastnice], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], sídlem [adresa], [příjmení] [jméno] [příjmení], [země]) domáhala určení, že pohledávka [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], sídlem [adresa], [příjmení] [jméno] [příjmení], [země] (původní žalovaná), vůči panu [jméno] [jméno], narozenému [datum], bytem [adresa], Spolková republika Německo (povinný), ve výši 3 883 686,21 Eur s příslušenstvím, která byla původní žalovanou přihlášena do exekuce vedené ve prospěch [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], Spolková republika Německo (žalobkyně), jako oprávněné proti povinnému u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], a která měla být zajištěna zástavním právem smluvním mimo jiné i k pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] jak je zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], kat. území [obec], [územní celek], okres [okres], a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s právními účinky vkladu zástavního práva ke dni [datum], a která měla být ve výše uvedené exekuci uspokojena z rozvrhu rozdělované podstaty ve výši 4 507 161,25 Kč, neexistuje (dále též„ první nárok žalobkyně“), a dále se domáhala určení, že pohledávka společnosti [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], sídlem [adresa], [příjmení] [jméno] [příjmení], [země] (původní žalovaná), vůči panu [jméno] [jméno], narozenému [datum], bytem [adresa], Spolková republika Německo (povinný), ve výši 3 883 686,21 Eur s příslušenstvím, která byla původní žalovanou přihlášena do exekuce vedené ve prospěch [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], Spolková republika Německo (žalobkyně), jako oprávněné proti povinnému u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], a která měla být zajištěna zástavním právem smluvním mimo jiné i k pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] jak je zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], kat. území [obec], [územní celek], okres [okres], a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s právními účinky vkladu zástavního práva ke dni [datum], a která měla být ve výše uvedené exekuci uspokojena z rozvrhu rozdělované podstaty ve výši 4 507 161,25 Kč, činí 1 Kč (dále též„ druhý nárok žalobkyně“). Žaloba byla odůvodněna tím, že usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla nařízena exekuce k uspokojení pohledávky žalobkyně jako oprávněné ve výši 76 693,7 Eur s příslušenstvím proti [jméno] [jméno], narozenému [datum], když provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V exekuci vedené [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byly vydraženy nemovité věci specifikované v prvním žalobním nároku za částku ve výši 4 506 161,25 Kč, když do dražby nemovitých věcí přihlásila svou pohledávku i původní žalovaná, jejíž pohledávka byla zajištěna zástavním právem na nemovitých věcech specifikovaných v prvním žalobním nároku. Žalobkyně při rozvrhovém jednání popřela pohledávku původní žalované, co do její pravosti, neboť má za to, že se jedná o fiktivní, tedy neexistující pohledávku. Na neexistenci pohledávky poukazuje to, že dle účetnictví původní žalované tato neměla prostředky v takové výši cca 100 000 000 Kč, aby je mohla poskytnout povinnému [jméno] [jméno], když původní žalovaná o této pohledávce ani neúčtovala. Pro případ, že by pohledávka původní žalované byla shledána existující, žalobkyně dále popřela pohledávku co do její výše, když dle žalobkyně činí pohledávka původní žalované pouze 1 Kč.

2. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. 15 C 232/2017-199 ze dne 4. 11. 2019 bylo rozhodnuto, že v řízení bude dále pokračováno na straně žalované se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], se sídlem [adresa], [číslo] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova].

3. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 12. 6. 2020, na základě které bylo zahájeno řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka], se žalobkyně proti žalované domáhala určení, že pohledávka [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], se sídlem [adresa], [číslo] [anonymizována dvě slova] republika (žalovaná), vůči panu [jméno] [jméno], narozenému [datum], bytem [adresa], Spolková republika Německo (povinný), ve výši 3 883 686,21 Eur s příslušenstvím, která byla žalovanou přihlášena do exekuce vedené ve prospěch [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], Spolková republika Německo (žalobkyně), jako oprávněné proti povinnému u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pod sp. zn. [spisová značka], a která měla být zajištěna zástavním právem smluvním mimo jiné i k následujícím nemovitostem: ideální podíl o hodnotě ½ k pozemku p. [číslo] o výměře 254 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, rodinný dům, [adresa], [část obce]; ideální podíl o hodnotě ½ k pozemku p. [číslo] o výměře 91 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: zeleň; ideální podíl o hodnotě ½ k pozemku p. [číslo] o výměře 16 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, kde stojí stavba bez č.p./č.e., garáž, zapsaná na LV [číslo] to vše zapsané na [list vlastnictví], pro [územní celek], okres [okres], [katastrální uzemí], [stát. instituce], [stát. instituce], a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s právními účinky vkladu zástavního práva ke dni [datum], a která měla být ve výše uvedené exekuci uspokojena z rozvrhu rozdělované podstaty ve výši 159 454 562,17 Kč, neexistuje (dále též„ třetí nárok žalobkyně“), a dále se domáhala určení, že pohledávka [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], se sídlem [adresa], [číslo] [anonymizována dvě slova] republika (žalovaná), vůči panu [jméno] [jméno], [datum narození], bytem [adresa], Spolková republika Německo (povinný), ve výši 3 883 686,21 Eur s příslušenstvím, která byla žalovanou přihlášena do exekuce vedené ve prospěch [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], Spolková republika Německo (žalobkyně), jako oprávněné proti povinnému u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pod sp.zn. [spisová značka], a která měla být zajištěna zástavním právem smluvním mimo jiné i k následujícím nemovitostem: ideální podíl o hodnotě ½ k pozemku p. [číslo] o výměře 254 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, rodinný dům, [adresa], [část obce]; ideální podíl o hodnotě ½ k pozemku p. [číslo] o výměře 91 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: zeleň; ideální podíl o hodnotě ½ k pozemku p. [číslo] o výměře 16 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, kde stojí stavba bez č.p./č.e., garáž, zapsaná na LV [číslo] to vše zapsané na [list vlastnictví], pro [územní celek], okres [okres], [katastrální uzemí], [stát. instituce], [stát. instituce], a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s právními účinky vkladu zástavního práva ke dni [datum], a která měla být ve výše uvedené exekuci uspokojena z rozvrhu rozdělované podstaty ve výši 159 454 562,17 Kč, činí 1 Kč (dále též„ čtvrtý nárok žalobkyně“). Tato žaloba byla odůvodněna shodně jako žaloba ve věci sp. zn. 15 C 232/2017, když v exekuci vedené soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byly vydraženy nemovité věci specifikované v třetím žalobním nároku za částku ve výši 2 620 000 Kč, když do dražby nemovitých věcí přihlásila svou pohledávku i žalovaná, jejíž pohledávka byla zajištěna zástavním právem na nemovitých věcech specifikovaných v třetím žalobním nároku. Žalobkyně při rozvrhovém jednání popřela pohledávku žalované, co do její pravosti, neboť má za to, že se jedná o fiktivní, tedy neexistující pohledávku. Na neexistenci pohledávky poukazuje to, že dle účetnictví původní žalované tato neměla prostředky v takové výši cca 160 000 000 Kč, aby je mohla poskytnout povinnému [jméno] [jméno], když původní žalovaná o této pohledávce ani neúčtovala. Pro případ, že by pohledávka původní žalované byla shledána existující, žalobkyně dále popřela pohledávku co do její výše, když dle žalobkyně činí pohledávka žalované pouze 1 Kč.

4. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. 15 C 232/2017-244 ze dne 9. 9. 2020 byla řízení sp. zn. 15 C 232/2017 a sp. zn. [spisová značka] spojena ke společnému řízení vedenému pod sp. zn. 15 C 232/2017.

5. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 27. 1. 2021, na základě které bylo zahájeno řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka], se žalobkyně proti žalované domáhala určení, že pohledávka [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], se sídlem [adresa], [číslo] [anonymizována dvě slova] republika (žalovaná), vůči panu [jméno] [jméno], narozenému [datum], bytem [adresa], Spolková republika Německo (povinný), ve výši 3 883 686,21 EUR s příslušenstvím, která byla žalovanou přihlášena do exekuce vedené ve prospěch [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], Spolková republika Německo (žalobkyně), jako oprávněné proti povinnému u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pod sp. zn. [spisová značka], a která měla být zajištěna zástavním právem smluvním mimo jiné i k následujícím nemovitostem: pozemek p. [číslo] o výměře: 100 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1623 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1203 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1004 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře 1018 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1000 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 726 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 387 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 544 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 561 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 4764 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1024 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 197 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1425 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 441 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 486 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 368 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 540 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 901 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 904 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 901 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 901 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 901 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 900 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 68 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 694 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1843 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 4184 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1697 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 899 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1606 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 7048 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1949 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 264 m2, druh: orná půda; a to vše zapsané na [list vlastnictví], pro [územní celek], okres [okres], [katastrální uzemí], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s právními účinky vkladu zástavního práva ke dni [datum], a která měla být ve výše uvedené exekuci uspokojena z rozvrhu rozdělované podstaty ve výši 157 870 890 Kč, neexistuje (dále též„ pátý nárok žalobkyně“), a dále se domáhala určení, že pohledávka [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], se sídlem [adresa], [číslo] [anonymizována dvě slova] republika (žalovaná), vůči panu [jméno] [jméno], narozenému [datum], bytem [adresa], Spolková republika Německo (povinný), ve výši 3 883 686,21 Eur s příslušenstvím, která byla žalovanou přihlášena do exekuce vedené ve prospěch [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], Spolková republika Německo (žalobkyně), jako oprávněné proti povinnému u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pod sp. zn. [spisová značka], a která měla být zajištěna zástavním právem smluvním mimo jiné i k následujícím nemovitostem: pozemek p. [číslo] o výměře: 100 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1623 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1203 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1004 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře 1018 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1000 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 726 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 387 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 544 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 561 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 4764 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1024 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 197 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1425 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 441 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 486 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 368 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 540 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 901 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 904 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 901 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 901 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 901 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 900 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 68 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 694 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1843 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 4184 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1697 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 899 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1606 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 7048 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1949 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 264 m2, druh: orná půda; a to vše zapsané na [list vlastnictví], pro [územní celek], okres [okres], [katastrální uzemí], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s právními účinky vkladu zástavního práva ke dni [datum], a která měla být ve výše uvedené exekuci uspokojena z rozvrhu rozdělované podstaty ve výši 157 870 890 Kč, činí 1 Kč (dále též„ šestý nárok žalobkyně“). Tato žaloba byla odůvodněna shodně jako žaloba ve věci sp. zn. 15 C 232/2017, když v exekuci vedené soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byly vydraženy nemovité věci specifikované v pátém žalobním nároku za částku ve výši 26 733 623 Kč, když do dražby nemovitých věcí přihlásila svou pohledávku i žalovaná, jejíž pohledávka byla zajištěna zástavním právem na nemovitých věcech specifikovaných v pátém žalobním nároku. Žalobkyně při rozvrhovém jednání popřela pohledávku žalované, co do její pravosti, neboť má za to, že se jedná o fiktivní, tedy neexistující pohledávku. Na neexistenci pohledávky poukazuje to, že dle účetnictví původní žalované tato neměla prostředky v takové výši cca 160 000 000 Kč, aby je mohla poskytnout povinnému [jméno] [jméno], když původní žalovaná o této pohledávce ani neúčtovala. Pro případ, že by pohledávka původní žalované byla shledána existující, žalobkyně dále popřela pohledávku co do její výše, když dle žalobkyně činí pohledávka žalované pouze 1 Kč.

6. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. 15 C 232/2017-354 ze dne 17. 2. 2021 byla řízení sp. zn. 15 C 232/2017 a sp. zn. [spisová značka] spojena ke společnému řízení vedenému pod. sp. zn. 15 C 232/2017.

7. Až při ústním jednání dne 2. 7. 2021 žalobkyně uvedla, že směnka byla vystavena jako zajištění smlouvy o půjčce uzavřené mezi původní žalovanou a [jméno] [jméno] dne 10. 5. 2004, když následně k zajištění směnky byla sepsána zástavní smlouva, na základě které bylo na nemovité věci specifikované v prvním, třetím a pátém žalobním nároku zřízeno zástavní právo. Zdůraznila, že doposud nebylo prokázáno, že na základě smlouvy o půjčce ze dne 10. 5. 2004 pan [jméno] [jméno] obdržel nějaké finanční prostředky, když s ohledem na výši částky lze důvodně pochybovat o tom, že mu takové prostředky byly předány, a že pohledávka z titulu půjčky vznikla a že tedy vznikla [jméno] [jméno] povinnost tuto půjčku vrátit a že k zajištění jejího vrácení, bylo možno vystavit směnku. Navíc není zřejmé, za jakým účelem měla být půjčka [jméno] [jméno] poskytována a k čemu by měla být využita. Jestliže nevznikla původní pohledávka, nemohlo platně vzniknout ani zástavní právo. Uvedla, že o půjčce [jméno] [jméno] nebylo v účetnictví původní žalované účtováno, když je rovněž z účetních závěrek zřejmé, že původní žalovaná neměla dostatek finančních prostředků na to, aby [jméno] [jméno] finanční prostředky v takové výši půjčila. Dále uvedla, že směnka byla vystavena a podepsána za trvání manželství manželů [příjmení], když manželka o podpisu této směnky nevěděla, a jakmile se o její existenci dozvěděla, popřela tento úkon u věřitele. Žalobkyně dále uvedla, že bylo vystaveno vícero půjček ve prospěch [jméno] [jméno] na poměrně vysoké částky, avšak do dnešního dne nebylo řádně prokázáno, že by tyto půjčky byly [jméno] [jméno] poskytnuty. Až při ústním jednání dne 7. 1. 2022 vznesla žalobkyně námitku promlčení, když uvedla, že směnka byla splatná k [datum], avšak dle [anonymizováno] právní úpravy promlčecí doba trvá 3 roky, tedy k promlčení došlo uplynutím této doby, když posledním dnem bylo 31. 12. 2014. K prodloužení splatnosti nedošlo. Samotná zástavní smlouva obsahuje odkaz pouze na směnku, nikoliv však na uznání dluhu, kterým by mohlo dojít k běhu nové splatnosti dluhu. V uznání dluhu není stanovena nová splatnost pohledávky, a došlo pouze k prodloužení promlčecí doby. Zdůraznila, že zástavní smlouva se týká pouze původní směnky, nikoliv již uznání dluhu. Zástava je proto promlčena. Tedy až při jednání dne 7. 1. 2021 popřela žalobkyně pohledávku žalované co do jejího pořadí.

8. Žalovaná žalobní nárok neuznala, a to ani z části. K věci uvedla, že dne [datum] [jméno] [jméno] [datum narození] vystavil směnku vlastní, kterou se zavázal zaplatit [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], sídlem [adresa], [příjmení] [jméno] [příjmení], [země] (původní žalovaná) částku ve výši 3 883 686,21 Eur s příslušenstvím, když směnečná suma byla splatná dne 31. 12. 2011 v [příjmení]. Dne 3. 8. 2006 uzavřeli [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], sídlem [adresa], [příjmení] [jméno] [příjmení], [země], a [jméno] [jméno] smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem. [jméno] [jméno] směnečnou sumu neuhradil. [jméno] [jméno] svůj dluh z titulu směnky vlastní písemně uznal dne 25. 11. 2013. [příjmení] [jméno] [jméno] směnečnou sumu neuhradil, původní žalovaná ([název původní účastnice], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], sídlem [adresa], [příjmení] [jméno] [příjmení], [země]) přihlásila svoji pohledávku z titulu směnky do exekučního řízení vedeného soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], resp. do několika dražeb provedených v tomto řízení. Žalovaná uvedla, že [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], sídlem [adresa], [příjmení] [jméno] [příjmení], [země] byla fungující společností, nikoliv prázdnou schránkou, což plyne z žalobkyní předložených účetních závěrek. Zdůraznila, že v daném případě se jedná o pohledávku z titulu směnku, když samotným důvodem vzniku takové pohledávky je směnka samotná. Žalované jako držiteli směnky postačuje k prokázání své pohledávky pouze předložení směnky, nemusí prokazovat kauzu směnky, neboť směnka je tzv. bez kauzální závazek. Při ústním jednání (dne 2. 7. 2021, 7. 1. 2022) žalobkyně uvedla, že nové skutkové okolnosti a její vyjádření učiněné při jednáních je v rozporu jak s podanými žalobami, tak s námitkou vznesenou při jednotlivých rozvrhových jednáních. S ohledem na skutečnost, že první žaloba byla podána v roce 2017 má žalovaná za to, že žalobkyně mohla tyto nové skutečnosti sdělit již dříve, avšak neučinila tak. Žalovaná zdůrazňuje, že dne 5. 12. 2016 došlo k podpisu přívěsku směnky, na základě kterého byla tato směnka převedena ze [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], sídlem [adresa], [příjmení] [jméno] [příjmení], [země] (původní žalované) na žalovanou. Rozhodnutí o zrušení a likvidaci [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], sídlem [adresa], [příjmení] [jméno] [příjmení], [země], bylo přijato až dne 28. 12. 2016. Jednatel společnosti tak mohl směnku převést, protože původní žalovaná v té době ještě v likvidaci nebyla. Zdůraznila, že směnka je bezkauzální cenný papír a žalovaná tak není povinna prokazovat právní důvod vzniku závazku. Žalovaná v řízení předložila originál směnky a v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu je toto vše, co má majitel směnky povinnost prokázat. Žalovaná dále uvedla, že toto řízení bylo zahájeno již v roce 2017 a dle ustanovení občanského zákoníku nemůže v průběhu řízení dojít k promlčení. Navíc uvádí, že před zahájením tohoto řízení bylo zahájeno řízení exekuční, když je toho názoru, že v průběhu exekučního řízení nemůže dojít k promlčení zástavního práva. Žalovaná proto navrhla zamítnutí žaloby.

9. Ohledně mezinárodní příslušnosti zdejšího soudu je soud vázán rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], ve kterém odvolací soud dospěl k závěru, že pravomoc zdejšího soudu k projednání věci je dána.

10. Z originálu směnky vlastní ze dne [datum] soud zjistil, že byla pevně spojena s originálem uznání dluhu ze dne [datum] a originálem přívěsku ke směnce vlastní ze dne [datum]. Dále z něj zjistil, že směnka byla vystavena v [obec] dne [datum], když byla vystavena v českém jazyce. Rovněž z ní plyne, že pod označením směnka vlastní, datem a místem jejího vystavení je uvedeno bezpodmínečné prohlášení výstavce ([jméno] [anonymizováno]) o jeho závazku k zaplacení částky ve výši 3 883 686,21 Eur na řad původní žalované ([název původní účastnice], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], sídlem [adresa], [příjmení] [jméno] [příjmení], [země]), a to dne 31. 12. 2011 ve městě [anonymizováno]. Dále je v ní uvedeno bez protestu. Pod bezpodmínečným prohlášením výstavce [jméno] [jméno] narozeného dne [datum] je obsažen jeho podpis. Z originálu přívěsku ke směnce vlastní ze dne [datum] plyne, že ke směnce vlastní ze dne [datum] splatné dne 31. 12. 2011 vystavené na řad původní žalované byl připojen text„ na místo mě na řad [název žalované], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], se sídlem [adresa], [číslo] [anonymizováno], [země]“ (žalované) a dále je k němu připojen podpis původní žalované, resp. jejího jednatele [jméno] [příjmení] a datum [datum].

11. Z originálu uznání dluhu ze dne [datum] plyne, že obsahuje prohlášení [jméno] [jméno] narozeného dne [datum], kterým uznává svůj dluh co důvodu a výše ze směnky vlastní, kterou vystavil dne [datum] na řad původní žalované na částku ve výši 3 883 686,21 Eur. [jméno] [jméno] dále uvedl, že uznává jistinu dluhu ve výši 3 883 686,21 Eur včetně jejího příslušenství, tedy celkem částku ve výši 4 340 329,68 Eur. K uznání dluhu byl dne [datum] připojen podpis [jméno] [jméno].

12. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum] (č. l. 110-111) ve spojení se sdělením katastru nemovitostí ze dne [datum] (č. l. 112-114) vyplývá, že jako zástavní věřitel je v ní uvedena původní žalovaná ([název původní účastnice], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], sídlem [adresa], [příjmení] [jméno] [příjmení], [země]) a jako zástavní dlužník je v ní uveden [jméno] [jméno] [datum narození], když k zajištění pohledávky zástavního věřitele ve výši 3 883 686,21 Eur vzniklé z titulu směnky vlastní, kterou vystavil zástavní dlužník ([jméno] [anonymizováno]) na řad původní žalované dne [datum], zřídil zástavní dlužník zástavní právo mimo jiné k nemovitým věcem, které jsou specifikovány v prvním, třetím a pátém žalobním nároku.

13. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně (č. l. 20-21) plyne, že se jedná o společnost zapsanou v obchodním rejstříku vedeném soudem v [anonymizováno] ve Spolkové republice Německo, když dříve byla žalobkyně označena jako [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno].

14. Z usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (č. l. 38) soud zjistil, že na základě návrhu žalobkyně jako oprávněné byla Okresním soudem v Ústí nad Labem nařízena exekuce proti [jméno] [jméno], narozenému [datum], k vymožení pohledávky žalobkyně ve výši 76 693,7 Eur s příslušenstvím, když provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

15. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] ke dni [datum] (č. l. 23-24) plyne, že jako vlastník nemovitých věcí specifikovaných v prvním žalobním nároku byl ke dni [datum] zapsán [jméno] [jméno], [datum narození], když v oddílu C – omezení vlastnického práva je mimo jiné zapsáno zástavní právo pro původní žalovanou pro pohledávku ve výši 3 883 686,21 Eur, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum].

16. Z usnesení soudního exekutora č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (č. l. 7-9), z usnesení soudního exekutora č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (č. l. 10-12) a z usnesení soudního exekutora č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (č. l. 13-15) plyne, že na základě návrhu žalobkyně bylo soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] proti [jméno] [jméno], narozenému [datum], vedeno pod sp. zn. [spisová značka] exekuční řízení, ve kterém bylo nařízeno dražební jednání na [datum] k dražbě nemovitých věcí specifikovaných v prvním žalobním nároku.

17. Z usnesení soudního exekutora č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (č. l. 19), z usnesení soudního exekutora č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (č. l. 22) a z usnesení soudního exekutora č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (č. l. 39) plyne, že nařízené dražební jednání bylo odročeno na jiný termín.

18. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] ke dni [datum] (č. l. 104) plyne, že jako vlastník pozemku parc. [číslo] (část nemovitých věcí specifikovaných v prvním žalobním nároku) byl ke dni [datum] zapsán [jméno] [příjmení], když v oddílu C – omezení vlastnického práva je mimo jiné zapsáno zástavní právo pro původní žalovanou pro pohledávku ve výši 3 883 686,21 Eur, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum].

19. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] ke dni [datum] (č. l. 105-106) plyne, že jako vlastník pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] (část nemovitých věcí specifikovaných v prvním žalobním nároku) byl ke dni [datum] zapsán [jméno] [jméno], když v oddílu C – omezení vlastnického práva je mimo jiné zapsáno zástavní právo pro původní žalovanou pro pohledávku ve výši 3 883 686,21 Eur, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum].

20. Z přihlášek pohledávky zástavního věřitele do rozvrhu podstaty ze dne [datum] (č. l. 184-198) plyne, že původní žalovaná přihlásila svoji pohledávku ve výši 3 883 686,21 Eur s příslušenstvím vzniklou z titulu směnky vlastní, kterou vystavil dne [datum] [jméno] [jméno] jako povinný, když tato pohledávka byla zajištěna zástavním právem k vydraženým nemovitým věcech, do rozdělení výtěžku dražby nemovitých věcí specifikovaných v prvním žalobním nároku.

21. Z protokolu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (č. l. 177-178) plyne, že za účelem rozdělení rozvrhované podstaty získané vydražením nemovitých věcí specifikovaných v prvním žalobním nároku bylo soudním exekutorem nařízeno jednání na 27. 4. 2017, kterého se zúčastnil i zástupce oprávněné/žalobkyně. Dále z něj plyne, že původní žalovaná přihlásila do exekučního řízení svoji pohledávku ve výši 3 883 686,21 Eur, když tuto pohledávku žalobkyně popřela, co do její pravosti, neboť se jedná o pohledávku neexistující a fiktivní a v případě, že by byla pohledávka shledána jako existující, popírá jí, co do její výše, která činí pouze 1 Kč.

22. Z usnesení soudního exekutora č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (č. l. 16-18) plyne, že nemovité věci, které jsou specifikovány v prvním žalobním nároku, byly vydraženy za částku ve výši 4 507 161,25 Kč, když z ní byly uhrazeny náklady exekučního řízení a ve zbývajícím rozsahu zůstala částka nerozdělena. Dále z něj plyne, že žalobkyně jako oprávněná byla vyzvána, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci usnesení podala návrh na popření pravosti a výše pohledávky přihlášené původní žalovanou ve výši 3 883 686,21 Eur. Rovněž z ní plyne, že žalobkyně pohledávku původní žalované popřela, co do její pravosti, neboť se jedná o pohledávku neexistující a fiktivní a v případě, že by byla pohledávka shledána jako existující, popírá jí, co do její výše, která činí pouze 1 Kč. Usnesení soudního exekutora č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nabylo právní moci dne [datum].

23. Z usnesení soudního exekutora č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (č. l. 411-413) plyne, že na základě návrhu žalobkyně bylo soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] proti [jméno] [jméno], narozenému [datum], vedeno pod sp. zn. [spisová značka] exekuční řízení, ve kterém bylo nařízeno dražební jednání na 2. 7. 2019 k dražbě nemovitých věcí specifikovaných v třetím žalobním nároku.

24. Z usnesení soudního exekutora č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (č. l. 414) plyne, že nemovité věci specifikované ve třetím žalobním nároku byly dne [datum] vydraženy.

25. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] ke dni [datum] (č. l. 386-387) plyne, že jako vlastníci nemovitých věcí specifikovaných v třetím žalobním nároku byli ke dni [datum] zapsáni [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] (každý jako vlastník jedné poloviny), když v oddílu C – omezení vlastnického práva je mimo jiné k ½ podílu zapsáno zástavní právo pro žalovanou pro pohledávku ve výši 3 883 686,21 Eur, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum].

26. Z usnesení soudního exekutora č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] plyne, že nemovité věci, které jsou specifikovány v třetím žalobním nároku, byly vydraženy za částku ve výši 2 620 000 Kč, když z ní byly uhrazeny náklady exekučního řízení a ve zbývajícím rozsahu zůstala částka nerozdělena. Dále z něj plyne, že žalobkyně jako oprávněná byla vyzvána, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci usnesení podala návrh na popření pravosti a výše pohledávky přihlášené žalovanou ve výši 3 883 686,21 Eur. Rovněž z ní plyne, že žalobkyně pohledávku žalované popřela, co do její pravosti, neboť se jedná o pohledávku neexistující a fiktivní a v případě, že by byla pohledávka shledána jako existující, popírá jí, co do její výše, která činí pouze 1 Kč. Usnesení soudního exekutora č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nabylo právní moci dne [datum].

27. Z usnesení soudního exekutora č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (č. l. 415-418) plyne, že na základě návrhu žalobkyně bylo soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] proti [jméno] [jméno], narozenému [datum], vedeno exekuční řízení sp. zn. [spisová značka], ve kterém bylo nařízeno dražební jednání na [datum] k dražbě nemovitých věcí specifikovaných v pátém žalobním nároku.

28. Z usnesení soudního exekutora č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (č. l. 419-420) plyne, že nařízené dražební jednání bylo odročeno na jiný termín.

29. Z usnesení soudního exekutora č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (č. l. 421-422) plyne, že nemovité věci specifikované v pátém žalobním nároku byly dne [datum] vydraženy.

30. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] ke dni [datum] (č. l. 388-390) plyne, že jako vlastník nemovitých věcí specifikovaných v pátém žalobním nároku byla ke dni [datum] zapsána společnost [právnická osoba], když v oddílu C – omezení vlastnického práva je mimo jiné zapsáno zástavní právo pro žalovanou pro pohledávku ve výši 3 883 686,21 Eur, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum].

31. Z usnesení soudního exekutora č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (č. l. 423-425) plyne, že nemovité věci, které jsou specifikovány v pátém žalobním nároku, byly vydraženy za částku ve výši 26 733 623 Kč, když z ní byly uhrazeny náklady exekučního řízení a ve zbývajícím rozsahu zůstala částka nerozdělena. Dále z něj plyne, že žalobkyně jako oprávněná byla vyzvána, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci usnesení podala návrh na popření pravosti a výše pohledávky přihlášené žalovanou ve výši 3 883 686,21 Eur. Rovněž z ní plyne, že žalobkyně pohledávku žalované popřela, co do její pravosti, neboť se jedná o pohledávku neexistující a fiktivní a v případě, že by byla pohledávka shledána jako existující, popírá jí, co do její výše, která činí pouze 1 Kč. Usnesení soudního exekutora č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nabylo právní moci dne [datum].

32. Z výpisu z veřejného rejstříku [země] původní žalované [právnická osoba], [anonymizováno] (č. l. 444, č. l. 490-495) plyne, že [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], sídlem [adresa], [příjmení] [jméno] [příjmení], [země], byla dne [datum] zapsána do veřejného rejstříku [země] a dne [datum] byla z tohoto rejstříku vymazána.

33. Z listiny označené jako zánik společnosti (č. l. 465-468, [číslo]) plyne, že dne [datum] se k notáři dostavil společník původní žalované, který rozhodl o zrušení a likvidaci původní žalované.

34. Z výpisu z veřejného rejstříku původní žalované (č. l. 481-483) plyne, že byla založena dne [datum], jednatelem společnosti byl [jméno] [příjmení].

35. Z rozvahy ve zkráceném rozsahu původní žalované (č. l. 486-489) plyne, že původní žalobkyně v období od 1. 1. 2016 do 28. 12. 2016 dosahovala zisku, když zisku dosahovala i v minulém účetním období.

36. Z provedeného dokazování vyplývá, že usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla na základě návrhu žalobkyně jako oprávněné nařízena exekuce proti povinnému [jméno] [jméno], narozenému [datum], k vymožení pohledávky žalobkyně ve výši 76 693,7 Eur s příslušenstvím, když provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V rámci exekuce vedené soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byly vydraženy nemovité věci specifikované v prvním žalobním nároku za částku ve výši 4 507 161,25 Kč, dále nemovité věci specifikované v třetím žalobním nároku za částku ve výši 2 620 000 Kč a rovněž nemovité věci specifikované v pátém žalobním nároku za částku ve výši 26 733 623 Kč. Do dražby nemovitých věcí, resp. k spokojení z výtěžku dražby nemovitých věcí specifikovaných v první, třetím a pátém žalobním nároku, přihlásila původní žalovaná (potažmo žalovaná) svoji pohledávku ve výši 3 883 686,21 Eur s příslušenstvím vzniklou z titulu směnky vlastní, kterou vystavil dne [datum] [jméno] [jméno] (povinný), když tato pohledávka byla zajištěna zástavním právem k vydraženým nemovitým věcem specifikovaným v prvním, třetím a pátém žalobním nároku. Žalobkyně při každém rozvrhovém jednání konaném za účelem rozdělení výtěžku dražby nemovitých věcí popřela pohledávku původní žalované (potažmo žalované) tak, že se jedná o pohledávku neexistující a fiktivní a v případě, že by byla pohledávka shledána jako existující, popírá jí, co do její výše, která činí pouze 1 Kč. Z výtěžku dražby nemovitých věcí specifikovaných v prvním žalobním nároku ve výši 4 507 161,25 Kč byly uhrazeny náklady exekučního řízení a ve zbývajícím rozsahu zůstala částka nerozdělena, když žalobkyně jako oprávněná byla soudním exekutorem vyzvána, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] podala návrh na popření pravosti a výše pohledávky přihlášené původní žalovanou ve výši 3 883 686,21 Eur. Usnesení soudního exekutora č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nabylo právní moci dne [datum]. Z výtěžku dražby nemovitých věcí specifikovaných v třetím žalobním nároku ve výši 2 620 000 Kč byly uhrazeny náklady exekučního řízení a ve zbývajícím rozsahu zůstala částka nerozdělena, když žalobkyně jako oprávněná byla soudním exekutorem vyzvána, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] podala návrh na popření pravosti a výše pohledávky přihlášené žalovanou ve výši 3 883 686,21 Eur. Usnesení soudního exekutora č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nabylo právní moci dne [datum]. Z výtěžku dražby nemovitých věcí specifikovaných v pátém žalobním nároku ve výši 26 733 623 Kč byly uhrazeny náklady exekučního řízení a ve zbývajícím rozsahu zůstala částka nerozdělena, když žalobkyně jako oprávněná byla soudním exekutorem vyzvána, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] podala návrh na popření pravosti a výše pohledávky přihlášené žalovanou ve výši 3 883 686,21 Eur. Usnesení soudního exekutora č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nabylo právní moci dne [datum].

37. Z uvedených důkazů plyne, že [právnická osoba], [anonymizováno] (původní žalovaná) byla dne [datum] zapsána do veřejného rejstříku [země] a dne [datum] byla z tohoto rejstříku vymazána. Jednatelem původní žalované byl [jméno] [příjmení]. Dne [datum] se k notáři dostavil společník původní žalované, který rozhodl o zrušení a likvidaci původní žalované.

38. Z provedeného dokazování vyplývá, že originál směnky vlastní ze dne [datum] byl pevně spojen s originálem uznání dluhu ze dne [datum] a originálem přívěsku ke směnce vlastní ze dne [datum]. Směnka byla vystavena v [obec] dne [datum], když byla vystavena v českém jazyce. Směnka obsahuje bezpodmínečné prohlášení [jméno] [jméno] jako výstavce o jeho závazku k zaplacení částky ve výši 3 883 686,21 Eur na řad původní žalované ([název původní účastnice], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], sídlem [adresa], [příjmení] [jméno] [příjmení], [země]), a to dne [datum] ve městě [anonymizováno]. Směnka obsahuje doložku bez protestu. Směnka byla podepsána jejím výstavcem [jméno] [jméno] narozeným dne [datum]. Originál přívěsku ke směnce vlastní ze dne [datum] obsahuje text„ na místo mě na řad [název žalované], identifikační číslo [anonymizováno] [číslo], se sídlem [adresa], [číslo] [anonymizováno], [země]“ (žalované) a dále je k němu připojen podpis původní žalované, resp. jejího jednatele [jméno] [příjmení] a datum [datum]. [jméno] [jméno] narozený dne [datum] podepsal dne [datum] uznání dluhu ze dne [datum], ve kterém prohlásil, že uznává svůj dluh co důvodu a výše ze směnky vlastní, kterou vystavil dne [datum] na řad původní žalované na částku ve výši 3 883 686,21 Eur. [jméno] [jméno] uznal jistinu dluhu ve výši 3 883 686,21 Eur včetně jejího příslušenství, tedy celkem částku ve výši 4 340 329,68 Eur.

39. Soud neprovedl dokazování listinami založenými na č. l. 25-37 (pravděpodobně účetní závěrky původní žalované), neboť se jedná o cizojazyčné listiny, které nebyly přes výzvu soudu předloženy v českém jazyce, když záloha na jejich překlad nebyla žalobkyní uhrazena, jedná se tak o nezpůsobilé důkazy. Soud dále neprovedl dokazování výslechem původní žalované ([právnická osoba], [anonymizována dvě slova]) a výslechem žalované ([právnická osoba] [anonymizována dvě slova]), neboť se jedná o nezpůsobilé důkazní návrhy.

40. Soud neprovedl dokazování výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví], a to ke dni [datum] (č. l. 436-437) a ke dni [datum] (č. l. 438-439), neboť žalobkyně, která jejich provedení navrhla, na jejich provedení netrvala.

41. Soud neprovedl důkaz výslechem [jméno] [příjmení] (statutární orgán současné žalované i původní žalované), neboť skutkový stav byl dostatečným způsobem zjištěn již provedenými důkazy a provedení dalších důkazů by bylo nadbytečné. [jméno] [příjmení] měl být slyšen k okolnostem podpisu přívěsku ke směnce vlastní ze dne [datum], když však soud provedl jak originál směnky, tak originál přívěsku ve směnce, když pravost podpisu nebyla napadena, není tak nutné s ohledem na charakter směnky jako cenného papíru provádět k této skutečnosti další důkazy. [jméno] [příjmení] měl být dále slyšen k okolnostem, za kterých mělo dojít k poskytnutí půjčky původní žalovanou povinnému [jméno] [jméno] a o okolnostech jejího vrácení, jak o této půjčce bylo účtováno původní žalovanou, k jakému účelu měla být poskytnuta, z jakých finančních zdrojů měla být poskytnuta, když žalobkyní vznesená námitka omylu v kauze (směnkou mělo být zajištěno vrácení pohledávky vzniklé z titulu smlouvy o půjčce, kterou však shledává žalobkyně neplatnou), nebyla uplatněna ani při rozvrhovém jednání ani v žalobě, tedy byla uplatněna pozdě - po plynutí koncentrační lhůty ve smyslu § 337e odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu účinného do 31. 12. 2013. Tedy k takové námitce soud nepřihlíží a neprovádí k ní dokazování (viz. níže).

42. Soud neprovedl dokazování účetními závěrkami žalované ([název žalované]) k prokázání skutečnosti, jak bylo o pohledávce účtováno, neboť dle žalobkyně pokud se jednalo o pohledávku existující, bylo by o ní účtováno (byla by zanesena v účetnictví žalované), když s ohledem na charakter směnky jako cenného papíru, není třeba k prokázání její existence provádět účetní závěrky, neboť k jejímu vzniku a trvání není nutné, aby o ní bylo účtováno. Případné neúčtování o pohledávce ze směnky nezakládá její neexistenci.

43. Soud neprovedl důkaz výslechem [jméno] [jméno], narozeného [datum], neboť skutkový stav byl dostatečným způsobem zjištěn již provedenými důkazy a provedení dalších důkazů by bylo nadbytečné. Tento svědek měl uvést, za jakých okolností došlo k podpisu směnky, zda obdržel finanční prostředky ze smlouvy o půjčce, a zda neuhradil v mezidobí pohledávku plynoucí ze směnky. Soud zdůrazňuje, že pravost podpisu [jméno] [jméno] nebyla napadena. Žalobkyní vznesená námitka omylu v kauze (směnkou mělo být zajištěno vrácení pohledávky vzniklé z titulu smlouvy o půjčce, kterou však shledává žalobkyně neplatnou) nebyla uplatněna ani při rozvrhovém jednání ani v žalobě, tedy byla uplatněna pozdě - po uplynutí koncentrační lhůty ve smyslu § 337e odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu účinného do 31. 12. 2013. Námitka, že pohledávka z titulu směnky již byla uhrazena (námitka zániku), rovněž nebyla uplatněna ani při rozvrhovém jednání ani v žalobě, tedy byla uplatněna pozdě. Tedy k takovým námitkám soud nepřihlíží a neprovádí k nim dokazování (viz. níže).

44. Soud dospěl k závěru, že rozhodným právem (hmotným) je právo [země], neboť se jedná o věc s cizím prvkem, když účastníky řízení jsou právnické osoby se sídlem v jiném státě (založené podle práva jiného státu), když aplikace nařízení Řím I. (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy) je vyloučena, neboť sporná pohledávky vznikla z titulu směnky vlastní. Při určení rozhodného práva, proto soud postupoval dle § 123 ve spojení s § 93 odst. 1 zákona 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, dle kterého je rozhodným právem právo země, kde je platební místo směnky – tedy [země].

45. Soud dodává, že jako procesní právo však použil právo České republiky.

46. Dle článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

47. Dle § 267a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu účinného do 31. 12. 2013, návrhem podle třetí části je třeba uplatnit vůči věřiteli popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěžku nebo jinak uspokojovaných při výkonu rozhodnutí tam, kde byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo jiných práv anebo prodejem movitých věcí, správou nebo prodejem nemovitostí nebo postižením podniku. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu (§ 7 odst. 1), rozhodne o pravosti nebo výši pohledávky příslušný správní nebo jiný orgán.

48. Dle § 267a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu účinného do 31. 12. 2013, rozhodnutí o návrhu podle odstavce 1 je účinné proti všem oprávněným, proti jiným věřitelům povinného, kteří se účastní řízení o výkon rozhodnutí, a proti povinnému.

49. Dle § 337e odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu účinného do 31. 12. 2013, v rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o pohledávkách, které byly popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů; to neplatí u pohledávek, na které ani zčásti podle skupin nebo podle pořadí nepřipadá úhrada z rozdělované podstaty.

50. Dle § 337e odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu účinného do 31. 12. 2013, ostatní věřitele soud vyzve, aby do 30 dnů od právní moci rozvrhového usnesení podali návrh podle § 267a odst. 1, jestliže na sporné pohledávky připadá alespoň zčásti úhrada z rozdělované podstaty; o částce připadající na sporné pohledávky rozhodne soud tak, že bude projednána dodatečně.

51. Soud uvádí, že podmínky pro podání žaloby a průběh řízení jsou stanoveny mimo jiné ve shora uvedených procesních ustanoveních práva České republiky. Soud vyšel z toho, že všechny žaloby byly žalobkyní ve smyslu § 267a ve spojení s § 337e odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu účinného do 31. 12. 2013 podány včas. V případě první žaloby vedené pod sp. zn. 15 C 232/2017 měla být žaloba podána nejpozději do 30 dnů od právní moci usnesení soudního exekutora o rozvrhu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], tedy do [datum]. Žaloba byla podána dne 29. 6. 2017, tedy poslední den lhůty. V případě druhé žaloby vedené pod sp. zn. [spisová značka] měla být žaloba podána nejpozději do 30 dnů od právní moci usnesení soudního exekutora o rozvrhu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], tedy do 14. 6. 2020. Žaloba však byla podána již dne 12. 6. 2020. V případě třetí žaloby vedené pod sp. zn. [spisová značka] měla být žaloba podána nejpozději do 30 dnů od právní moci usnesení soudního exekutora o rozvrhu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], tedy do 6. 2. 2021. Žaloba však byla podána již dne 27. 1. 2021.

52. Předně se soud zabýval tím, zda směnka, o kterou žalovaná opírá vznik a existenci své pohledávky, má všechny stanovené náležitosti a směnečnou námitkou žalobkyně, která uvedla, že směnka nebyla řádně převedena na žalovanou.

53. Dle článku 33 Lucemburské právní úpravy – zákona o sjednocení směnek a směnek vlastních (č. l. 290 – 306, překlad [číslo]) směnka může být vystavena na viděnou, na určitý čas po viděné, na konkrétní datum, na pevně stanovené datum.

54. Dle článku 75 Lucemburské právní úpravy – zákona o sjednocení směnek a směnek vlastních (č. l. 290 – 306, překlad [číslo]) směnka vlastní obsahuje: 1. název směnky vložený do textu a vyjádřený v jazyce použitém pro vydání směnky, 2. jednoduchý a prostý slib k zaplacení uvedené ceny, 3. vyznačení splatnosti, 4. místo, kde se musí platba uskutečnit, 5. jméno komu nebo na řad koho musí být platba provedena, 6. uvedení data a místa, kde je směnka vystavena, 7. podpis toho, kdo vydal směnku (vystavovatel).

55. S ohledem na shora uvedená ustanovení Lucemburské právní úpravy soud dospěl k závěru, že žalovanou předložená listina označená jako směnka vlastní ze dne [datum] má všechny zákonem předepsané náležitosti pro směnku vlastní, jedná se tedy o řádnou směnku vlastní.

56. Dle článku 11 Lucemburské právní úpravy – zákona o sjednocení směnek a směnek vlastních (č. l. 290 – 306, překlad [číslo]) je každá směnka, zejména ta, která není vydaná výslovně na řad, je přenosná cestou převodu rubopisem. Pokud směnečník uvede ve směnce slova„ ne na řad“ nebo ekvivalentní výraz, cenný papír, je převoditelný pouze ve formě a s účinkem obyčejné cese. Převod může být proveden ve prospěch směnečníka, příjemce nebo ne, výstavce směnky nebo jiného povinného. Tyto osoby mohou převádět směnku znovu.

57. Dle článku 13 odst. 1 Lucemburské právní úpravy – zákona o sjednocení směnek a směnek vlastních (č. l. 290 – 306, překlad [číslo]) převod musí být zapsaný na směnce nebo listu, který je připojen (směnečný přívěsek). Musí být podepsán převodcem.

58. Dle Lucemburské právní úpravy – zákona o obchodních společnostech (č. l. 549-564) jednatel společnosti [příjmení] může činit veškeré úkony vyjma těch, které jsou vyhrazeny akcionářům.

59. Dle Lucemburské právní úpravy – zákona o obchodních společnostech likvidace společnosti může být buď nařízena soudem, nebo proběhnout na základě rozhodnutí společnosti (dobrovolně).

60. Dle článku 141 odst. 1 Lucemburské právní úpravy – zákona o obchodních společnostech jsou obchodní společnosti po svém zrušení pokládány za existující kvůli jejich likvidaci.

61. Dle článku 144 Lucemburské právní úpravy – zákona o obchodních společnostech není-li jiných ustanovení ve stanovách nebo ve jmenovací listině, mohou likvidátoři zahájit řízení a udržovat všechny akcie pro společnost, přijímat všechny platby, uvolňovat hypotéky s nebo bez potvrzení, splatit všechny movité hodnoty společnosti, převádět cenné papíry, přistoupit nebo se dohodnout na všech sporných věcech. Mohou prodat nemovitosti společnosti ve veřejné dražbě, jestliže se rozhodnou, že je prodej nezbytný pro platbu dluhů společnosti nebo jestliže je společníků sedm nebo více.

62. Dle článku 151 věta první Lucemburské právní úpravy – zákona o obchodních společnostech až bude likvidace ukončena, likvidátoři sepíšou zprávu pro valnou hromadu o použití hodnot společnosti a předloží účty a podpůrné dokumenty.

63. Dle článku 191bis odst. 2 Lucemburské právní úpravy – zákona o obchodních společnostech každý jednatel zastupuje společnost vůči třetím osobám a může ji právně zastupovat při žalobě nebo obhajobě.

64. Dle článku 191bis odst. 4 Lucemburské právní úpravy – zákona o obchodních společnostech omezení zplnomocnění jednatelů stanovami nejsou postavitelné proti třetím osobám, třebaže jsou zveřejněna.

65. Soud rovněž dospěl k závěru, že směnka vlastní ze dne [datum] byla řádně převedena rubopisem z původní žalované na žalovanou dne [datum]. Rubopis byl v souladu s článkem 13 odst. 1 Lucemburské právní úpravy – zákona o sjednocení směnek a směnek vlastních zachycen na tzv. směnečném přívěsku, který je pevně spojen se směnkou samotnou. Za původní žalovanou rubopis směnky podepsal její jednatel [jméno] [příjmení], kterým byl dle článku 191bis odst. 2 Lucemburské právní úpravy – zákona o obchodních společnostech k tomuto úkonu oprávněn. Skutečnost, že o několik dní později ([datum]) společník původní žalované požádal o zrušení původní žalované, na této skutečnosti nic nemění, neboť k ní došlo až po převodu směnky. Soud dodává, že zkušenosti stran se způsobem a délkou procesu likvidace a zániku společnosti tak, jak probíhá v České republice, nelze přenášet (aplikovat) na způsob, jakým zanikají společnosti v zahraničí, v daném případě v Lucembursku. Je třeba navíc zdůraznit, že z žádného ustanovení Lucemburské právní úpravy – zákona o obchodních společnostech ani nevyplývá, že by na likvidátora likvidací přecházela oprávnění, kterými disponuje jednatel společnosti.

66. Závěrem soud uvádí, že přestože směnečná námitka ohledně skutečnosti, že směnka nebyla řádně převedena na žalovanou, byla žalobkyní vznesena až po podání žaloby, soud se touto námitkou přesto zabýval, neboť k rubopisu směnky došlo až po podání první žaloby (po uplatnění prvního a druhého žalobního nároku), tedy tato námitka nemohla být ani předmětem prvního popěrného úkonu. Ve vztahu k druhé a třetí žalobě (k uplatnění třetího až šestého žalobního nároku) bylo sice žalobkyni, jak z exekučního řízení vedeného soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], tak z tohoto řízení známo, že směnka byla převedena na žalovanou, avšak rubopis směnky byl předložen až v rámci tohoto řízení při jednání konaném dne 2. 7. 2020.

67. Dle článku 17 Lucemburské právní úpravy – zákona o sjednocení směnek a směnek vlastních (č. l. 290 – 306, překlad [číslo]) osoby stíhané na základě směnky nemohou stavět proti doručiteli výjimky založené na jejich osobním vztahu s výstavcem nebo předešlými doručiteli, ledaže by doručitel, nabývající směnku, jednal vědomě ke škodě dlužníka.

68. Dle § 17 zákona č. 191/1950 Sb., směnečného a šekového, kdo je žalován ze směnky, nemůže činit majiteli námitky, které se zakládají na jeho vlastních vztazích k výstavci nebo k dřívějším majitelům, ledaže majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka.

69. Některé v úvahu přicházející kauzální námitky proti směnce: a) námitka nedostatku kauzy. Dlužník namítá, že směnka vůbec žádný důvod pro vystavení nemá. Vůči remitentovi je tato námitka ze strany příjemce nebo výstavce směnky vlastní i cizí jistě možná. Kauza ovšem nemusí mít nutně podobu souběžného obecněprávního závazkového vztahu. Způsobilé jsou i kauzy jen hospodářské nebo i jen společenské (např. výpomoc mezi přáteli nebo příbuznými). Směnka ke své platnosti žádnou kauzu nepotřebuje. Jde pak o tzv. planou směnku. Nicméně mezi původními účastníky tohoto vztahu je tato námitka významná. Ne již vůči jejím dalším majitelům; b) zánik kauzy. Dlužník namítá, že při vzniku směnky zde důvod pro její vystavení byl, ale později zanikl. Pokud skutečně přestane být mezi účastníky kauzální vztah účinný, potom má tato námitka svou váhu. Kauzální závazek by byl splněn mimosměnečně, ačkoliv bylo ujednáno, že bude zaplaceno prostřednictvím směnky. Účastníci se dohodli na zrušení smlouvy. Jeden z účastníků od smlouvy účinným způsobem odstoupil apod. Nepatří sem ovšem případ, kdy kauzální závazek byl v mezidobí promlčen. Promlčení zánik závazku neznamená a promlčení kauzálních závazků nelze do vztahů směnečných přenášet; c) omyl v kauze. Dlužník ze směnky se domníval, že mezi ním a majitelem existuje nějaký kauzální vztah odůvodňující vystavení směnky, ale ten se později ukázal jako neexistující (např. neplatná smlouva). Nepatří sem námitka omylu ve směnce, kdy je namítáno, že dlužník se podepsal, aniž věděl, že jde o směnku. To je námitka ve skutečnosti nedostatku kauzy vůbec (viz výše sub a)). d) nepřípustná kauza. Je namítáno, že důvodem vystavení směnky je jednání zakázané. Ani nepřípustný důvod vzniku směnky (např. lichva) nevede k neplatnosti směnky. Mezi těmi, kdo se tohoto zakázaného kauzálního vztahu účastnili, však je tato námitka možná; e) námitka neposkytnuté hodnoty. Je-li vydána směnka s předpokladem, že dlužník od remitenta obdrží v budoucnu určité plnění, které má být směnkou uhrazeno, lze namítat, že nebylo slíbené plnění poskytnuto. Námitka je ovšem možná jen mezi účastníky kauzálního vztahu; f) námitka vadné hodnoty. Jestliže proti směnce bylo poskytnuto zboží, služby nebo jiné plnění a později se ukáže, že toto plnění nemá smluvené vlastnosti, lze proti směnce namítat, že plnění má menší hodnotu, a že tedy není dlužník povinen zaplatit celý směnečný peníz; g) námitka započtení. Je-li dlužník ze směnky zároveň věřitelem majitele směnky, může své mimosměnečné pohledávky za majitelem směnky započíst na dluh ze směnky. V tomto případě jde o jednostranné započtení a lze tak postupovat, jen pokud jde o splatné pohledávky a pokud také směnka je již splatná. h) námitka směnky podepsané v tísni. Zde je třeba vzít v úvahu, že tíseň sama o sobě není důvodem neplatnosti žádných právních úkonů a umožňuje jen za podmínek stanovených § 49 ObčZ, pokud i to není zcela vyloučeno (§ 267 odst. 2 ObchZ), odstoupit od smlouvy. Směnka je cenným papírem a nikoliv smlouvou a odstoupit od ní nelze. Bylo by lze případně jen odstoupit od smlouvy, která je důvodem vystavení směnky nebo jiného směnečného závazku. Potom ovšem půjde o případ, že směnka kauzu ztratila, jak je uvažováno pod písm. b); i) námitka naturální kauzální obligace. Zde je nutno si uvědomit, že naturální obligace existují, nejsou neplatné, lze je splnit a toliko je nelze vymáhat. Potom ovšem je nutno posoudit v jakém poměru je vymáhaná směnka k takové obligaci. Jde-li o směnky zajištující naturální obligaci, nebo jde-li sice o směnku platební, ale která má sloužit jako prostředek placení (§ 334 ObchZ), lze jistě takovou námitku uplatnit. Jde-li však o směnku, kterou bylo zaplaceno, potom naturální obligace zanikla, byla tím splněna a nelze se potom dovolávat této její povahy. Výše pod b) jsem ovšem uvedl, že se to netýká promlčené kauzální pohledávky. Ta je vymahatelná a námitka promlčení, ovšem jen je-li uplatněna, pouze brání přiznání práva (Kovařík Z. Zákon směnečný a šekový. Komentář. 4. dopl. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, 74-75 s.).

70. Přestože se shora uvedený komentář vztahuje k českému zákonu směnečnému a šekovému č. 191/1950 Sb. ze dne 20. prosince 1950, jsou dle soudu jeho závěry použitelné i na směnky vydané dle Lucemburského práva, neboť Česká republika i Lucembursko jsou signatáři tří úmluv přijatých na konferenci o sjednocení směnečného práva, konané v Ženevě v roce 1930 (Úmluva o Jednotném zákonu směnečném, Úmluva o střetech zákonů, Úmluva o směnečných poplatcích), když jejich cílem je právě sjednocení směnečného práva na mezinárodní úrovni. Navíc porovnáním textu Lucemburské a České právní úpravy lze dospět k závěru, že jsou si úpravy velmi blízké.

71. Soud připomíná, že jiné směnečné námitky nežli shora uvedená (vadnost převodu směnky na žalovanou) nebyly žalobkyní uplatněny. V rámci popěrných úkonů ve vztahu ke všem žalobním nárokům žalobkyně uplatnila pouze jednu námitku, a to neexistenci a fiktivnost pohledávky, tedy uplatnila pouze jednu kauzální námitku. V souladu s článkem 17 Lucemburské právní úpravy – zákona o sjednocení směnek a směnek vlastních však ve vztahu k třetímu až šestému nároku (ve vztahu k druhé a třetí žalobě) mohla žalobkyně vůči žalované jako novému vlastníku směnky uplatnit pouze směnečné námitky, ledaže by žalovaná jednala vědomě ke škodě dlužníka ([jméno] [anonymizováno]). Žalobkyně však ani netvrdila, natož, že by prokázala, že žalovaná nabyla směnku ke škodě dlužníka ([jméno] [anonymizováno]), proto žalobkyně nemohla ve vztahu k třetímu až šestému nároku (ve vztahu k druhé a třetí žalobě) vznášet žádné kauzální námitky (námitku neexistence kauzy směnky, námitku omylu v kauze – že má plnit na neplatnou smlouvu o půjčce, námitku zániku, námitku promlčení), tedy ve vztahu k třetímu až šestému nároku (ve vztahu k druhé a třetí žalobě) se soud kauzálními námitkami vůbec nezabýval, když k nim nepřihlédl.

72. Jak bylo uvedeno shora směnečná námitka žalobkyně ohledně vadnosti rubopisu směnky ze dne 10. 5. 2004 nebyla shledána nedůvodnou, a ke kauzálním námitkám ve vztahu k třetímu až šestému nároku (ve vztahu k druhé a třetí žalobě) soud nepřihlédl, proto soud třetí, čtvrtý, pátý a šestý nárok žalobkyně zamítl, neboť v této části shledal žalobu nedůvodnou (výrok III. až VI.).

73. S ohledem na článek 17 Lucemburské právní úpravy – zákona o sjednocení směnek a směnek vlastních, se kauzálními námitkami žalobkyně soud mohl zabývat pouze ve vztahu k první a druhému žalobnímu nároku (k první podané žalobě).

74. Dle § 337e odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu účinného do 31. 12. 2013, k námitkám, které nebyly včas uplatněny podle odstavce 2, se nepřihlíží; o tomto následku musí být poučeni všichni, kdo byli vyzváni podat návrh podle § 267a odst. 1.

75. Dle § 337e odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu účinného do 31. 12. 2013, v návrhu podle § 267a odst. 1 nemohou být uplatněny nové skutečnosti.

76. Vyžaduje-li posouzení důvodnosti námitky dokazování, uloží soud účastníku rozvrhového řízení, aby podal žalobu u soudu podle § 267a odst. 1 na popření pohledávky nebo návrh u příslušného správního orgánu, jestliže věc nepatří do pravomoci soudu. Návrh musí být podán do třiceti dnů. Ten, koho soud vyzval k podání návrhu na popření pohledávky, musí v této lhůtě návrh podat a musí to doložit soudu. Zákonnou lhůtu třiceti dnů k podání návrhu nelze prodloužit; není-li návrh v této lhůtě podán, soud k námitkám nepřihlíží. O tom musí soud účastníka, který vznesl námitky, poučit. Pro řízení o popírané pohledávce platí princip koncentrace. Účastník rozvrhového jednání, který popírá přihlášenou pohledávku, nemůže v žalobě uplatnit jiné skutečnosti než ty, které uvedl při rozvrhovém jednání. (Drápal, L., Bureš, J. a kol.Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009).

77. S ohledem na shora uvedené mohla žalobkyně v žalobě uplatnit pouze ty skutečnosti, které uplatnila v rámci rozvrhového jednání (ve vztahu k rozvrhu výtěžku z dražby nemovitých věcí specifikovaných v prvním žalobním nároku), při kterém popřela pohledávku původní žalované (potažmo žalované) z důvodu její neexistence – neexistence její kauzy, tedy vznesla pouze kauzální námitku neexistence kauzy. Až následně při ústním jednání (dne 2. 7. 2020) žalobkyně uvedla, že kauza směnky existovala, když uvedla, že směnka byla vystavena jako zajištění vrácení finančních prostředků, které měl [jméno] [jméno] obdržet od původní žalované dle smlouvy o půjčce ze dne [datum], když však s ohledem na výši půjčky považuje tuto smlouvu o půjčce za neplatnou, když k předání finanční prostředků dle smlouvy o půjčce pravděpodobně nikdy nedošlo. Žalobkyně tak při jednání popsala skutkové okolnosti zcela odlišně od toho, jak je popsala v popěrném úkonu a v žalobě samotné. Žalobkyně se pokusila změnu kauzální námitky -neexistence kauzy na kauzální námitku omyl v kauze podat tak, že se jedná o pouhé upřesnění či doplnění původní námitky. Soud se s touto argumentací žalobkyně však neztotožňuje. Bylo na žalobkyni, aby již v rámci popěrného úkonu uvedla všechny rozhodné skutečnosti pro řádné uplatnění popěrného úkonu. K upřesnění skutečností, na základě kterých popírá pohledávku (původní) žalované, nedošlo ani v rámci podané žaloby. Pokud žalobkyně zvolila velmi strohou formulaci skutečností, na základě kterých popřela pohledávku původní žalované, která však umožňuje její podřazení pod určitou skutkovou podstatu (určitý druh či typ kauzální námitky), nemůže následně (po uplynutí koncentrační lhůty k popěrnému úkonu) relevantně uplatnit jiné skutečnosti a obcházet tím princip koncentrace zakotvený v § 337e zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu účinného do 31. 12. 2013. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyní uplatněná námitka omylu v kauze, námitka zániku a námitka promlčení byly uplatněny pozdě, proto k nim soud dle § 337e zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu účinného do 31. 12. 2013, nepřihlédl. Soud zdůrazňuje, že nebylo povinností žalobkyně právně hodnotit typ kauzální námitky, což jí ani soud neklade k tíži, ale bylo její povinnosti popsat všechny rozhodné skutečnosti (skutkové okolnosti). Pokud žalobkyně až následně zjistila, že by k úspěchu ve věci bylo lepší uplatnit jiné skutečnosti (vznést jiné námitky) či zjistila, že situace se odehrála jinak, je třeba, aby nesla následky svých předchozích úkonů. Jedinou námitkou, kterou soud mohl přezkoumat, byla námitka neexistence kauzy. Bylo však na žalobkyni, aby takovou námitku řádně prokázala. Jelikož ze samotných tvrzení žalobkyně uvedených při ústním jednání dne 2. 7. 2021 je zřejmé, že ani žalobkyně se nedomnívá, že směnka byla vystavena bez vazby na nějakou kauzu (sama žalobkyně uvedla, že směnka byla vystavena jako zajištění vrácení půjčky dle smlouvy o půjčce), soud jí již nepoučil o neunesení břemene důkazní k prokázání jejího původního tvrzení, že směnka byla vystavena bez vazby na jakoukoliv kauzu, neboť ze samotného vyjádření žalobkyně je zřejmé, že tomu tak nebylo.

78. Soud dodává, že k popření pořadí pohledávky žalované, že pohledávka není zajištěna platným zástavním právem, došlo až při jednání dne 7. 1. 2022, tedy k tomuto popěrnému soud rovněž nepřihlíží. Soud rovněž uvádí, že k popření pořadí pohledávky a vznesení námitky započtení došlo až po koncentraci tohoto řízení ve smyslu § 118b o. s. ř., když navíc k oprávněnosti těchto námitek by bylo třeba provést další dokazování například právní úpravou lucemburského občanského či obchodního zákoníku ohledně obecného běhu, stavění a přerušení promlčecích lhůt a vzniku a trvání zástavního práva, když tato úprava nebyla zjišťována. Právní úpravu České republiky nelze použít. Nelze kombinovat obecnou právní úpravu jednoho z právního řádu (např. České republiky ohledně promlčení, jak navrhuje žalovaná) a úpravu speciální z jiného právního řádu (např. délku promlčecí lhůty ve věci směnek dle Lucemburské úpravy), právní předpisy - právní řád je třeba aplikovat jako celek.

79. Soud tak shledal žalobu i ohledně prvního a druhého žalobního nároku jako nedůvodnou, proto žalobu i v této části zamítl (výrok I. a II.).

80. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 514 823,77 Kč Tyto náklady se sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 101 364 210,08 Kč (přepočet výše pohledávky 3 883 686,21 Eur ke dni 8. 9. 2017 dle kurzu ČNB) sestávající z částky 84 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z tarifní hodnoty ve výši 100 199 104,22 Kč (přepočet výše pohledávky 3 883 686,21 Eur ke dni 5. 5. 2021 dle kurzu ČNB) sestávající z částky 84 380 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 5. 5. 2021, z tarifní hodnoty ve výši 99 441 785,41 Kč (přepočet výše pohledávky 3 883 686,21 Eur ke dni 2. 7. 2021 dle kurzu ČNB) sestávající z částky 168 200 Kč (2x 84 100 Kč) za účast na jednání soudu přesahující dvě hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 7. 2021 a z tarifní hodnoty ve výši 94 917 290,97 Kč (přepočet výše pohledávky 3 883 686,21 Eur ke dni 7. 1. 2022 dle kurzu ČNB) sestávající z částky 82 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 1. 2022 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrady v celkové výši 4 234,19 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 2. 7. 2021 náhrada 2 051,12 Kč za 186 ujetých km v částce 1 051,12 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 1. 2022 náhrada 2 183,07 Kč za 186 ujetých km v částce 1 183,07 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,6 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 425 474,19 Kč ve výši 89 349,58 Kč (výrok VII.). Soud při určení tarifní hodnoty nevycházel z § 9 odst. 3 a. t., neboť předmětem sporu je určení, že žalovaná nemá (není vlastníkem) pohledávku ve výši 3 883 686,21 Eur (srov. 24 Cdo 84/2021, IV. ÚS 2688/15).

81. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce.

82. Soud žalované nepřiznal odměnu advokáta za sepis návrhu na záměnu účastníků ze dne 8. 9. 2017, neboť se dle obsahu jednalo o návrh na změnu účastníka ve smyslu § 107a o. s. ř., když k takovému návrhu je legitimován žalobce. Takový úkon byl tedy zcela neúčelný. Rovněž zcela neúčelné bylo odvolání ze dne 22. 8. 20218 proti rozhodnutí, kterým byl tento návrh zamítnut, proto soud ani za tento úkon nepřiznal žalované odměnu advokáta. Soud dále nepřiznal žalované odměnu advokáta za úkon studium spisu dne 8. 10. 2020 včetně cestovného, neboť úkon - studium spisu je zahrnut již přípravě a převzetí zastoupení. Navíc na tento úkon ani bezprostředně nenavazuje například vyjádření k žalobě, když toto bylo učiněno až dne 5. 5. 2021. Soud žalované dále nepřiznal odměnu advokáta za sepis vyjádření ze dne 26. 7. 2021, neboť tvrzení obsažená v podání ze dne 27. 6. 2021 měla být obsažena přímo ve vyjádření k žalobě či uvedena při jednání soudu dne 2. 7. 2021 tak, aby soud nemusel vyzývat k jejich doplnění a zejména k doplnění důkazů. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady.

83. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení ve vztahu ke státu soud aplikoval § 148 odst. 1 o. s. ř., když zcela úspěšná byla žalovaná. Žalobkyně je tedy povinna uhradit státu 100 % náhrady nákladů řízení státu, které mu vznikly v souvislosti s překladem zahraniční právní úpravy do českého jazyka, neboť se jedná o náklady vzniklé v souvislosti s dokazováním, když soud zná pouze právo České republiky nikoliv právo jiného státu. Nejedná se tak o náklady spojené s právem účastníka jednat ve své mateřštině. Usnesením zdejšího soudu č. j. 15 C 232/2017-265 ze dne 24. 9. 2020 bylo tlumočnici přiznáno tlumočné ve výši 2 500 Kč za překlad listinných důkazů. Toto usnesení nabylo právní moci dne 22. 10. 2020. Tlumočné ve výši 2 500 Kč bylo tlumočnici uhrazeno. Usnesením zdejšího soudu č. j. 15 C 232/2017-330 ze dne 16. 11. 2020 ve spojení s unesením č. j. 15 C 232/2017-338 ze dne 26. 11. 2020 bylo tlumočnici přiznáno tlumočné ve výši 8 575 Kč za překlad listinných důkazů. Toto usnesení nabylo právní moci dne 10. 12. 2020. Tlumočné ve výši 8 575 Kč bylo tlumočnici uhrazeno. Usnesením zdejšího soudu č. j. 15 C 232/2017-543 ze dne 25. 8. 2021 bylo tlumočnici přiznáno tlumočné ve výši 3 000 Kč za překlad listinných důkazů. Toto usnesení nabylo právní moci dne 22. 9. 2021. Tlumočné ve výši 3 000 Kč bylo tlumočnici uhrazeno. Usnesením zdejšího soudu č. j. 15 C 232/2017-565 ze dne 20. 9. 2021 bylo tlumočnici přiznáno tlumočné ve výši 7 200 Kč za překlad listinných důkazů. Toto usnesení nabylo právní moci dne 19. 10. 2021. Tlumočné ve výši 7 200 Kč bylo tlumočnici uhrazeno. Usnesením zdejšího soudu č. j. 15 C 232/2017-659 ze dne 19. 11. 2021 bylo tlumočnici přiznáno tlumočné ve výši 31 050 Kč za překlad listinných důkazů. Toto usnesení nabylo právní moci dne 18. 12. 2021. Tlumočné ve výši 31 050 Kč bylo tlumočnici uhrazeno. Náklady, které státu vznikly v tomto řízení v souvislosti s dokazováním, činí celkem částku ve výši 52 325 Kč. Soud proto uložil žalobkyni uhradit státu částku ve výši 52 325 Kč, tedy 100 % celkových nákladů státu (výrok VIII.).

84. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.