15 C 404/2017

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul za jménem sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 3 829,29 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 1 881,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 881,29 Kč od datum do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky 1 948 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 829,29 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 948 Kč od datum do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 22. 3. 2017 domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 3 948 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela distančně prostřednictvím elektronických prostředků s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému převodem na účet peněžní prostředky v celkové výši 2 000 Kč, a to na účet, jejž žalovaný uvedl ve smlouvě. Žalovaný byl povinen úvěr splácet v minimálních splátkách ve výši 1/3 dlužné částky, nejméně však ve splátkách po 300 Kč. Ve smlouvě byl sjednán poplatek za čerpání úvěru 20 % z čerpané jistiny, tedy 400 Kč, a úrok ve výši 20 % měsíčně. V případě zesplatnění dluhu měl žalovaný hradit úrok ve výši 15 % ročně. Úroky se ke konci každého měsíce staly součástí jistiny dluhu. Účtované úroky činily 1 185 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s placením byla sjednána smluvní pokuta ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dní prodlení, nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 90 dní prodlení, na smluvní pokutě tak žalobkyně požadovala částku 363 Kč. Žalovaný na úhradu dluhu nic nezaplatil. Splatnost úvěru nastala dle smlouvy z důvodu prodlení žalovaného se splácením po dobu delší než 60 dnů, pročež od datum je žalovaný v prodlení a žalobkyně tak od tohoto data požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení.

3. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne datum, č.j. insolvenční spisová značka byl zjištěn úpadek žalovaného, pročež došlo k přerušení řízení v projednávané věci podle § 140a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen„ IZ“). Usnesením ze dne datum, č.j. insolvenční spisová značka Krajský soud v Ústí nad Labem zrušil schválené oddlužení žalovaného a insolvenční řízení zastavil. V projednávané věci tak bylo pokračováno.

4. Podáním ze dne 8. 1. 2020 vzala žalobkyně žalobu co do částky 118,71 Kč včetně zákonného úroku z prodlení od datum do zaplacení zpět, neboť žalovaný v průběhu insolvenčního řízení žalobkyni uhradil částku 118,71 Kč. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací proto soud řízení co do částky 118,71 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení zastavil.

5. Řízení tak bylo nadále vedeno o zaplacení částky 3 829,29 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 829,29 Kč od datum do zaplacení.

6. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení byl pasivní.

7. Soud věc projednal na jednání konaném dne 1. 12. 2020 podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaný se k jednání, leč řádně předvolán, bez omluvy nedostavil.

8. Z listiny označené jako smlouva o revolvingovém úvěru číslo soud zjistil, že měla být uzavřena dne datum, že obsahuje závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým limitem ve výši 2 000 Kč, jenž může být zvyšován až do částky 12 000 Kč. Za poskytnutý úvěr se žalovaný měl zavázat zaplatit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru. Za dobu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž došlo k čerpání, až do vrácení čerpaných peněžních prostředků pak měl být žalovaný dále povinen platit úrok ve výši 20 % měsíčně. Pokud se dluh stane splatným, měla činit úroková sazba 15 % ročně. Ke konci každého kalendářního měsíce se pak úrok měl stát součástí jistiny. Smlouva nebyla žalovaným podepsána.

9. Z výpisů k revolvingovému úvěru soud zjistil, že v únoru 2016 byla čerpána částka 2 000 Kč.

10. Výzvou k úhradě - předžalobní upomínkou ze dne 5. 8. 2016 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 7 150 Kč do datum zástupce žalobkyně. Výzva byla zaslána žalovanému dne 8. 8. 2016, jak se podává z poštovního podacího archu.

11. Z výpisu z podnikatelského konta jméno příjmení spořitelny č. ú. bankovní účet za období datum - datum se podává, že dne datum byla na účet č. bankovní účet zaslána částka 2 000 Kč.

12. Z fotokopie občanského a řidičského průkazu žalovaného se podává, že žalobkyně disponovala jejich fotokopiemi.

13. Z výpisu z podnikatelského konta jméno příjmení spořitelny č. ú. bankovní účet za období datum - datum soud zjistil, že dne datum byla z účtu č. bankovní účet s názvem celé jméno žalovaného na tento účet zaslána částka 1 Kč. 14. právnická osoba ze dne datum se podává, že majitelem účtu č. bankovní účet byl ke dni datum žalovaný.

15. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný s žalobkyní elektronicky jednal o uzavření smlouvy, neboť jí poskytl své osobní údaje a zaslal ze svého účtu 1 Kč, načež žalobkyně žalovanému zaslala dne datum na účet částku ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní upomínkou ze dne 5. 8. 2016 k jejímu vrácení do datum, žalovaný jí ale dlužnou částku ani zčásti neuhradil.

16. Soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala, že s ní žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru ve znění, které soudu předložila (či v jakémkoli jiném znění). Znění smlouvy o revolvingovém úvěru číslo je sice co do obsahu v souladu s žalobními tvrzeními (ohledně poplatku za čerpání úvěru, úroku, smluvní pokuty, povinnosti splácet úvěr a důsledků jejího porušení), avšak neobsahuje elektronický podpis žalovaného ani datum její akceptace žalovaným. Tyto skutečnosti přitom nevyplývají ani z ostatních provedených listinných důkazů. Žalobkyně v této souvislosti sice odkázala na vyvratitelnou domněnku upravenou v § 562 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám, avšak zcela již rezignovala na to, aby tyto skutečnosti jakkoliv prokázala.

17. Ačkoli smlouva o úvěru může být platně uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (např. internetu) bez nutnosti písemné formy, žalobkyně neprokázala, že žalovaný souhlasil právě s obsahem smlouvy o revolvingovém úvěru číslo. Tuto skutečnost nelze zjistit ani z výpisů z účtu žalobkyně, které dokládají zaplacení částky 1 Kč žalovaným a zaslání částky ve výši 2 000 Kč žalobkyní, ani z vyhotovených výpisů k úvěru a ani z rovněž nepodepsané smlouvy o uživatelském účtu. Tato skutečnost pak nevyplývá ani z toho, že majitelem účtu, z něhož byla zaplacena částka 1 Kč a na nějž byla žalobkyní poslána částka 2 000 Kč, byl v rozhodné době žalovaný.

18. Jelikož z listin předložených žalobkyní nevyplývá, že by žalovaný skutečně projevil vůli smlouvu o úvěru v podobě tvrzené žalobkyní uzavřít, a žalobkyně se svou omluvenou neúčastí na jednání vzdala dobrodiní soudem poskytovaných poučení podle § 118a o.s.ř., dospěl soud k závěru, že žalobkyně jednoznačně neprokázala, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru číslo.

19. Vzhledem k tomu, že soud nemá za prokázané uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, avšak bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému zaslala částku 2 000 Kč, posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z., jelikož ochuzená (žalobkyně) přenechala obohacenému (žalovaný) bez právního důvodu částku 2 000 Kč, již žalovaný nevrátil. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení předžalobní upomínkou zástupce ze dne 5. 8. 2016, ve které mu stanovila lhůtu k zaplacení do datum. Žalovaný však částku ve výši 2 000 Kč žalobkyni nevrátil. Dnem následujícím po uplynutí lhůty k plnění se pak žalovaný ocitl v prodlení (§ 1968 věta první o.z.), pročež žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném za dobu prodlení úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Pouze v rámci insolvenčního řízení vedeného na majetek žalovaného bylo žalobkyni z majetkové podstaty žalovaného na spornou pohledávku vyplaceno 118,71 Kč. Nezbývá tak než uzavřít, že žalovaný stále žalobkyni nevrátil částku 1 881,29 Kč, o níž se bezdůvodně obohatil, a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od datum do jejího zaplacení.

20. Na základě shora uvedeného tak plyne, že žaloba je důvodná pouze zčásti, pročež soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku (bezdůvodné obohacení) ve výši 1 881,29 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Žalobu pak ve zbývající části neshledal oprávněnou, a proto ji co do částky 1 948 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 3 829,29 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení z částky 1 948 Kč od datum do zaplacení, jako bezdůvodnou zamítl.

21. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.

22. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 2 o.s.ř. žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, jenž byl ve věci procesně úspěšnějším účastníkem, žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, lze se po právní moci rozsudku domáhat výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.