15 C 453/2015

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr Martinem Rozsypalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejší účastnice na straně žalované: právnická osoba, člen holdingu ČSOB, IČO sídlem adresa zastoupená advokátkou titul. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku částka s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žalovaná a vedlejší účastnice na straně žalované jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka k rukám advokáta titul. jméno příjmení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou původně Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne datum ve znění jejích doplnění ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum domáhala vůči žalované zaplacení částky částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou dne datum uzavřela smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení projektové dokumentace pro stavbu„ Územního střediska záchranné služby v obec“ (dále též jen„ projektová dokumentace“). V roce 2006 však došlo k uplatnění vad v souvislosti s vyhotovenou projektovou dokumentací, načež byl dne datum sepsán dodatek ke smlouvě o dílo ze dne datum, v němž byla ze strany žalované žalobkyni poskytnuta záruka, že projektová dokumentace v přepracovaném znění bude po dobu 13 let ode dne vydání stavebního povolení způsobilá pro použití ke smluvenému účelu. V zimě 2009 2010 se však nově objevily průsaky do střechy, přičemž již v lednu 2010 byly reklamovány u zhotovitele stavby a nedostatky byly provizorně stavebně opraveny. Následně dne datum uplatnila žalobkyně reklamaci díla pro vady, jež spočívaly v lokálních průsacích srážkové vody do podstřeší a do interiéru budovy. Znaleckým posudkem byla jako příčina zmíněné vady zjištěna chybnost již opravené projektové dokumentace zhotovené žalovanou. příjmení byla žalovanou uznána a strany sporu uzavřely dne datum dohodu o řešení práv z odpovědnosti za vady, na jejímž základě došlo k přepracování projektové dokumentace žalovanou. Přepracovaná projektová dokumentace byla žalobkyni předána dne datum. Obsahem uzavřené dohody bylo i ujednání smluvních stran, které spočívalo v tom, že po provedení stavební úpravy budovy bude vyúčtování za stavební práce předáno k náhradě žalované. Na základě přepracované projektové dokumentace pak byla opravena samotná střecha budovy. Náklady na opravu uplatnila žalobkyně u žalované dopisem ze dne datum, přičemž žalovaná následně požádala o odložení data splatnosti, avšak ani po uplynutí tohoto data (dne datum) úhradu neučinila. Celková částka, kterou žalobkyně vůči žalované uplatňuje, se skládá z částky ve výši částka za znalecký posudek ze dne datum vyhotovený titul titul. jméno příjmení, CSc. (dále jen„ znalec“), z částky ve výši částka za doplnění znaleckého posudku ze dne datum vyhotovené rovněž znalcem, z částky částka za výkon technického dozoru stavebníka vykonaného spol. P.K.I. právnická osoba a konečně z částky částka jako ceny stavebních prací vykonaných za účelem opravy střechy, kterou vykonala spol. ulice a obchodní společnost spol. s r.o. v rozsahu nově upravené projektové dokumentace. Nutnost vyhotovení znaleckého posudku dle žalobkyně plynula z toho, že žalobkyně nedisponuje odbornými znalostmi na to, aby sama mohla určit, u kterého subjektu je třeba nedostatky reklamovat - zda u zhotovitele oprav střechy z roku 2007 či u zhotovitele opravené projektové dokumentace, a tedy u žalované.

3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, přičemž uváděla, že nesporuje, že k uzavření smlouvy o dílo došlo dne datum. Dodala, že práva z vadného plnění byla žalobkyní poprvé uplatněna již dne datum, a to z důvodu výskytu kondenzátu na stavbě a jeho zatékání do podstřeší a vlhnutí podhledů. V této věci byl znalcem zhotoven znalecký posudek, v němž znalec za příčinu vad označil nedostatky v projektové dokumentaci zhotovené žalovanou. V roce 2007 byly vady díla odstraněny a na základě toho došlo i k opravě střechy, jejíž náklady hradila žalovaná. Dne datum pak žalobkyně uplatnila reklamaci na tutéž část realizované stavby - střechu, avšak i ze znalcem zhotoveného znaleckého posudku vztahujícího se k nově vyskytlé vadě budovy vyplývá, že příčina zatékání byla odlišná od té, která se vyskytla v roce 2006. Projektová dokumentace byla tak již podruhé opravena a podle ní následně došlo k opravě samotné střechy. Žalovaná nahlásila pojistnou událost pojišťovně, která odmítla plnit s odůvodněním, že vada díla je shodná s tou, která se vyskytla již v roce 2006 a která tak měla být uplatněna již v této době. S ohledem na tuto skutečnost pojišťovna považovala nárok žalobkyně za promlčený, pročež měla za to, že není dána její povinnost plnit žalované. Námitku promlčení tak vznesla s totožným odůvodněním i žalovaná. Dále žalovaná uváděla, že žalobkyně neuplatnila nárok na plnění z titulu odpovědnosti za vady díla bez zbytečného odkladu, a proto jí toto plnění nemůže být soudem přiznáno. Navíc pro případné uplatnění nároku z odpovědnosti za škodu neshledala jeden ze čtyř konstitutivních prvků, a to konkrétně znak protiprávnosti, neboť je zcela přesvědčena o tom, že z její strany k žádnému protiprávnímu jednání nedošlo. Žalovaná byla přesvědčena, že již původní projektová dokumentace byla bezvadná a plnění poskytnuté v souvislosti s uplatněním reklamace žalobkyní v roce 2006 bylo pouze projevem dobré vůle žalované. Žalovaná také uvedla, že od okamžiku kolaudace v roce 2002 žalobkyně se střechou budovy manipulovala takovým způsobem, který by mohl dle názoru žalované mít vliv na probíhající spor. Konkrétně žalovaná poznamenala, že střecha mohla být poškozena i pozdější aktivitou žalobkyně a nikoli výlučně vadou díla dodaného žalovanou.

4. Do řízení na návrh žalované na její straně vstoupila dle § 93 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vedlejší účastnice, která vznášela námitku promlčení, neboť vznikla-li odpovědnost žalované za škodu, pak protiprávním porušením smluvní povinnosti plynoucí ze smlouvy o dílo nebo porušením zákonné povinnosti odborné péče autorizované osoby podle zákona č. 360/1992 Sb., přičemž projektová dokumentace byla žalovanou vypracována nejpozději v červenci roku 2000 a dle § 398 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“) činí objektivní promlčecí doba deset let od porušení právní povinnosti. Nárok žalobkyně tak musel být promlčen nejpozději v červenci roku 2010, přičemž žaloba byla podána až v březnu 2013, a tedy již po uplynutí promlčecí doby.

5. Soud dne 16. 5. 2018 mezitímním rozsudkem č.j. 15 C 453/2015-355 (dále jen„ rozsudek OS“) rozhodl, že právní základ žalobou uplatněného nároku je v plném rozsahu opodstatněný s tím, že o jeho výši a náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto až v konečném rozsudku.

6. V rozsudku OS vyšel soud ze zjištění, že smlouvou o dílo (S 24/99) ze dne 16. 11. 1999 (dále jen„ smlouva o dílo“) se žalovaná jakožto zhotovitel zavázala dodat žalobkyni (objednatelce) hmotně zachycený výsledek své projektové a inženýrské činnosti (projektovou dokumentaci). Na základě zhotovené a předané projektové dokumentace došlo k realizaci stavby„ anonymizována čtyři slova v obec – Bukov“. První vady díla projevující se zatékáním do střechy uplatnila žalobkyně dne datum u žalované, která je akceptovala. V rámci odstranění těchto vad byl dne datum uzavřen dodatek číslo ke smlouvě o dílo ze dne datum a na jeho základě byla zpracována částečná změna projektové dokumentace, kterou došlo k odstranění vytčených vad díla zajištěním účinnějšího odvětrávání střechy stavby, a následné realizaci této opravy střechy, a to na náklady žalované. Daným dodatkem došlo i ke změně čl. VI. bodu 13 smlouvy o dílo tak, že žalovaná zhotovitelka rozšířila záruku na projektovou dokumentaci na 13 let ode dne vydání stavebního povolení, tedy do datum, přičemž bylo sjednáno, že zárukou se rozumí odpovídající způsobilost využití objektu. Žalobkyně vytkla žalované další vady díla na základě posudku znalce ze dne datum (dále též„ posudek“), jelikož se projevily další nedostatečné hydroizolační vlastnosti střechy v průběhu zimy roku 2009 – 2010, kdy opět docházelo k zatékání do střechy, a následně v důsledku přívalových dešťů v roce 2010 a spadu velkého množství sněhu v zimě 2010 – 2011, a to i přes opravy provedené v roce 2007 a následné opravy střechy ze strany jejího zhotovitele, který tak reagoval na prvotní uplatnění reklamace žalobkyní ze dne datum. Z posudku vyplynulo, že k zatékání do střechy došlo v důsledku nerespektování ustanovení příslušné technické normy ČSN 73 1901 v části Navrhování střech – Základní ustanovení (část číslo – Hydrofyzikální namáhání střech, část číslo – příjmení hydroizolační vrstva, část číslo – Pojistná hydroizolační vrstva). Tato pochybení měla za následek, že střecha v případě přívalových dešťů, popřípadě většího množství sněhu, hydroizolačně nevyhovovala. Znalec ve svém posudku konstatoval, že vytčené vady projektové dokumentace z roku 2006 a vady v projektové dokumentaci, které se projevily v letech 2009 – 2011, jsou rozdílné. V prvním případě se jednalo o nedostatky projektové dokumentace stran hydroizolační funkce střechy vůči kondenzaci vodní páry (bod 10.), v případě nedostatků projevených v letech 2009 – 2011 se jednalo o vady projektové dokumentace ve vztahu k hydroizolační funkci střechy v náročnějších klimatických podmínkách, které mají za důsledek protékání vody do objektu (bod 15.). Znalec za objednaný posudek vyúčtoval zálohu ve výši částka dle zálohové faktury ze dne datum, kterou žalobkyně uhradila dne datum. Za vyhotovení znaleckého posudku pak vyúčtoval zbývající částku ve výši částka fakturou ze dne datum, kterou žalobkyně uhradila dne datum. Dále znalec vyúčtoval částku částka fakturou ze dne datum za objednané doplnění znaleckého posudku, prohlídku střechy a konzultace provizorní opravy dne datum, kterou žalobkyně uhradila dne datum. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum dohodu, na jejímž základě došlo k opětovnému přepracování projektové dokumentace žalovanou (čl. II. odst. 2 dohody). V dohodě strany dále sjednaly, že po předání přepracované projektové dokumentace budou provedeny opravné práce střechy budovy v souladu s opravenou projektovou dokumentací a následně bude vyúčtování těchto prací předáno žalované, popř. pojišťovně, k úhradě (čl. II. odst. 4 dohody). Přepracovanou projektovou dokumentaci k projektu oprava střechy územního střediska záchranné služby obec předala žalovaná dne datum žalobkyni, která ji předložila k posouzení znalci, který s navrhovaným technickým a konstrukčním řešením vyslovil souhlas, jak vyplývá ze souhlasného stanoviska ze dne datum, pročež na základě této přepracované projektové dokumentace došlo k realizaci opravy celé střechy stavby, kterou provedla pro žalobkyni příjmení a právnická osoba spol. s r. o. na základě smlouvy o dílo ze dne datum, ve které se zavázala provést dílo dle opravené projektové dokumentace od žalované a výkazu výměr (čl. I. odst. 3 smlouvy), a to za cenu díla ve výši částka včetně DPH (čl. III. odst. 1 smlouvy). V rámci provádění opravy střechy uzavřela žalobkyně dne datum mandátní smlouvu se společností právnická osoba, aby prováděla technický dozor stavebníka při zhotovování díla dle smlouvy o dílo ze dne datum, a to za úplatu ve výši částka včetně DPH. Dne datum zhotovitel předal střechu opravenou dle přepracované projektové dokumentace žalobkyni, přičemž za provedené dílo vyúčtoval celkem částku částka fakturou číslo rok ze dne datum, kterou žalobkyně uhradila dne datum. Dne datum uhradila žalobkyně částku částka společnosti právnická osoba za výkon technického dozoru stavebníka během opravných prací střechy budovy, které si vyúčtoval mandatář za svou činnost fakturou číslo rok ze dne datum. Žalovaná následně vstoupila do jednání se svou pojišťovnou – vedlejší účastnicí, které poslala ke schválení rozpočet, jejž nijak nerozporovala, aby ho uhradila žalobkyni, jakožto škodní událost. Vedlejší účastnice to však odmítla, jelikož dospěla k názoru, že škodní událost není likvidní vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o totožnou pojistnou událost, jako byla v roce rok a znalec pouze konstatoval, že jeho navržený způsob řešení tehdejší události nebyl vyhovující a je potřeba další opravy. Žalovaná se následně obrátila na znalce, aby potvrdil pro uplatnění nároku z titulu pojistného plnění, že vady střechy projevené v letech rok – rok mají jinou příčinu než vady z roku rok. Žalobkyně dopisem ze dne datum uplatnila u žalované nárok na náhradu škody ve výši částka, která byla způsobena vadnou projektovou dokumentací. Žalovaná dopisem ze dne datum sdělila, že vešla do jednání s vedlejší účastnicí, zároveň požádala o prodloužení doby splatnosti do konce února 2013. Žalobkyně dopisem ze dne datum stanovila nové datum splatnosti do datum. Žalovaná dopisem ze dne datum požádala o opětovné prodloužení termínu data splatnosti do datum z důvodu jednání s pojišťovnou, přičemž žalobkyni ujistila, že v tomto termínu nehrozí promlčení nebo prekluze jejího nároku.

7. Na základě shora popsaného skutkového stavu soud dovodil, že jednáním žalované - porušením povinnosti žalované řádně provést dílo, vznikla žalobkyni škoda dle § 380 obch. zák. v důsledku nutnosti vynaložení nákladů na opravu střechy ve výši částka a též v částce částka vynaložené na odměnu za výkon technického dozoru stavebníka, jakožto zákonné podmínky (dle § 152 odst. 4 zák. č. 183/2006 Sb.) u staveb financovaných z veřejného rozpočtu, jež vyhodnotil jako účelně vynaložené a nezbytné k odstranění nedostatků vzniklých v důsledku vadného plnění žalované - vadné projektové dokumentace střechy, kterou znalec posoudil jako vyhotovenou v rozporu s technickými normami. Na základě uzavřené dohody ze dne datum však došlo k nahrazení dřívějšího závazku žalované z titulu náhrady škody dle § 564 ve spojení s § 436 odst. 4, § 437 odst. 3 a § 440 odst. 1 obch. zák. novým smluvním závazkem žalované, který plyne z čl. II. odst. 4 této dohody. Soud pak toto ujednání nahrazující závazek z titulu náhrady škody novým smluvním závazkem posoudil jako privativní novaci dle § 570 zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen „obč. zák.“), neboť tyto dva závazky vedle sebe nemohou obstát. Protože původní závazek v době uzavření dohody ze dne datum existoval (neprekludoval), nebyla založena překážka privativní novace spočívající v neexistujícím závazku. Skutečnost, že došlo k nahrazení původního závazku závazkem novým (k privativní novaci) má dopad i na promlčení nároku. Dle § 398 obch. zák. by došlo k promlčení nároku z titulu náhrady škody nejpozději v červenci 2010, když projektová dokumentace měla být předána nejpozději v červenci 2000, jak plyne z čl. III. smlouvy o dílo, avšak účinky promlčení byly eliminovány uzavřením dohody ze dne datum, neboť tak započala běžet nová promlčecí doba. Navíc námitce promlčení by nebylo možno přisvědčit z důvodu jejího rozporu s dobrými mravy (§ 39 obč. zák.), jelikož žalovaná v dopise ze dne datum ujistila žalobkyni, že nehrozí promlčení ani prekluze nároku. Základ žalobkyní uplatněného nároku ve vztahu k částce požadované v návaznosti na opravu střechy a částce na odměnu za výkon technického dozoru při této opravě je tak opodstatněný, neboť povinnost k jejich úhradě plyne pro žalovanou z čl. II. odst. 4 dohody ze dne datum. Jako legitimní uznal soud též nárok žalobkyně vyplývající z nákladů na vyhotovení znaleckého posudku, jakožto nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť provedené dílo mělo vady (ve smyslu čl. VI odst. 6 smlouvy o dílo ze dne datum), jež vznikly v důsledku nerespektování platných technických norem žalovanou při vyhotovování projektové dokumentace. Žalobkyně si v důsledku vadné projektové dokumentace musela najmout odborníka, který měl jasně stanovit příčinu vadného stavu, aby mohla realizovat své právo na odstranění vad. Konečně soud dovodil, že splatnost závazku byla závislá na výzvě věřitele, neboť smluvní strany nesjednaly konkrétní datum plnění závazku žalované k úhradě opravných prací. Pokud žalobkyně dopisem ze dne datum stanovila žalované, jako nejpozdější datum splatnosti den datum a žalovaná do daného data ničeho neuhradila, dostala se dnem následujícím, tj. dne datum, do prodlení. Na základě toho přisvědčil žalobkyni, že její požadavek na zaplacení úroků z prodlení je oprávněný dle § 369 odst. 1 obch. zák., a to ve výši 7,05 % ročně z dlužné částky dle § 517 odst. 2 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky.

8. K odvolání žalované pak Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 2. 7. 2019, č.j. 17 Co 241/2018-409 (dále jen„ rozsudek KS“) rozsudek OS potvrdil.

9. Odvolací soud uzavřel, že z dohody ze dne datum jasně vyplývá, že se žalovaná zavázala přepracovat projektovou dokumentaci v části střešní konstrukce tak, aby bylo zamezeno projevujícím se vadám, tzn. zatékání do podstřeší a interiéru stavby, a to za spolupráce se znalcem (čl. II. odst. 2 dohody), dále se zavázala k inženýrské činnosti související s touto opravou (čl. II. odst. 3 dohody) a též se zavázala, že žalobkyni uhradí náklady na opravu střechy podle opravené projektové dokumentace, kterou zpracuje (čl. II. odst. 4 dohody). Ujednání, že žalobkyně předá fakturu za provedení opravných stavebních prací žalované k úhradě (případně, požádá-li o to žalovaná, její pojišťovně) nelze podle odvolacího soudu vykládat jinak, než jako závazek žalované uhradit opravu střechy. Smysl čl. II. odst. 4 dohody ze dne datum je tak jednoznačný, a to že žalovaná zaplatí opravu střechy, jelikož zapříčinila její vady chybnou projektovou dokumentací. Oproti názoru soudu však odvolací soud dospěl k závěru, že dohoda ze dne datum je dle svého obsahu novým samostatným závazkem mezi účastníky uzavřeným dle § 269 odst. 2 obch. zák., tedy kontraktem inominátním, avšak platně uzavřeným, jelikož je v něm dostatečně určitě sjednán předmět závazků účastníků. Jedná se tedy o nový závazek směřující ke způsobu nápravy vzniklé škody. Odvolací soud konstatoval, že ve svém čl. II. odst. 4 má dohoda znaky slibu odškodnění dle § 725 obch. zák., když žalovaná přislíbila přepracování vadné projektové dokumentace a uhrazení nákladů na odstranění vad střechy, oproti tomu žalobkyně předala žalované originál znaleckého posudku a poskytla potřebnou součinnost. Žalovaná přitom nikterak nerozporovala závěry posudku znalce, naopak dobrovolně vadnou projektovou dokumentaci přepracovala za spolupráce se znalcem, k čemuž se ostatně sama zavázala v dohodě. V řízení pak bylo prokázáno, že podle dohody ze dne datum také žalovaná skutečně postupovala a opravila projektovou dokumentaci, přičemž spolupracovala se znalcem, jak bylo sjednáno. Rovněž z e-mailové komunikace žalované (e-mail ze dne datum), jakož i z komunikace právních zástupců účastníků (dopisy ze dne datum, datum, datum a datum) vyplynulo, že si žalovaná byla vědoma svého závazku uhradit opravu střechy. Tento nový závazek žalované z dohody ze dne datum pak nebyl ke dni podání žaloby promlčen. Odvolací soud přitakal konstatování žalované, že objektivní promlčecí lhůta dle ustanovení § 398 obch. zák. by v dané věci skončila nejpozději v červenci 2010 a žalovaná tedy mohla uplatnit námitku promlčení, pokud by však sama o své vůli neuzavřela dne datum dohodu, ve které se zavázala, že nahradí žalobkyni škodu. Žalovaná se tedy dohodou ze dne datum platně zavázala k úhradě opravy střechy, jakožto důsledku své vadné projektové dokumentace, přičemž k uzavření dohody nebyla povinna, když nárok na náhradu škody byl promlčen. Žalovaná tedy měla možnost vznést námitku promlčení před uzavřením dohody, to však neučinila. Naopak dobrovolně vstoupila do závazkového vztahu, ve kterém se zavázala k nápravě nedostatků projektové dokumentace a nesení nákladů na odstranění těchto nedostatků, v důsledku čehož započala běžet i nová promlčecí doba. Byť odvolací soud oproti soudu I. stupně vyhodnotil dohodu odlišně, s hodnocením stran promlčení, jak ho popsal soud v rozsudku OS, se ztotožnil. Odvolací soud se rovněž ztotožnil se závěrem, že v dané věci by uplatnění námitky promlčení bylo v rozporu s dobrými mravy, a to s ohledem na jednání žalované, která prodloužila záruku na projektovou dokumentaci na 13 let a po výzvě k úhradě škody v žádosti o odložení podání případné žaloby do datum ujišťovala žalobkyni, že v tomto termínu nehrozí promlčení ani prekluze jejího nároku. Odvolací soud rovněž nevyhodnotil jako důvodnou ani obranu žalované spočívající v argumentaci o spoluodpovědnosti žalobkyně, když na střechu budovy byly dodatečně umisťovány další objekty a prováděny dodatečné úpravy střechy (usazování klimatizačních jednotek, odporové vodiče), neboť v řízení bylo nepochybně prokázáno, že škoda byla způsobena právě vadnou projektovou dokumentací. V dohodě ze dne datum pak ani účastníci nijak podíl odpovědnosti žalované nesnížili a žalovaná se zavázala uhradit celou hodnotu opravných prací na střeše objektu. Ohledně důvodnosti a nepromlčení základu nároku v rozsahu ceny posudků znalce, jakož i ohledně důvodnosti základu nároku v rozsahu příslušenství představovaného úroky z prodlení, odvolací soud odkázal na správné a přesvědčivé odůvodnění rozsudku OS.

10. Rozsudky OS a KS nabyly shodně právní moci dne datum.

11. Proti rozsudku KS podala žalovaná dovolání, které název soudu usnesením ze dne datum rozhodnutí, sen. zn. číslo jednací, odmítl. Nejvyšší soud konstatoval, že odvolací soud dovodil, že z dohody ze dne datum jasně plyne, že se žalovaná zavázala mj. uhradit náklady na opravu střechy podle opravené projektové dokumentace, kterou zpracuje. Ujednání v dohodě ze dne datum (čl. II. odst. 4 dohody), že žalobkyně předá fakturu za provedení opravných stavebních prací žalované k úhradě (případně, požádá-li o to žalovaná, její pojišťovně), nelze vykládat jinak, než jako závazek žalované uhradit opravu střechy. Smysl čl. II. odst. 4 dohody ze dne datum je dle odvolacího soudu jednoznačný, a to, že žalovaná zaplatí opravu střechy, jelikož zapříčinila její vady chybnou projektovou dokumentací. Dále uvedl, že v řízení bylo prokázáno, že podle dohody ze dne datum žalovaná skutečně postupovala a opravila projektovou dokumentaci, jakož i z komunikace právních zástupců účastníků vyplynulo, že si žalovaná byla vědoma svého závazku uhradit opravu střechy. Odvolací soud dodal, že provedeným dokazováním byl závazek žalované v dohodě ze dne datum uhradit stavební práce na opravě střechy dle opravené projektové dokumentace nepochybně prokázán. Nejvyšší soud přitom neshledal, že by odvolací soud při výkladu předmětné dohody ze dne datum vybočil ze zásad výkladu obsahu právních úkonů nastavených ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu. Závěr odvolacího soudu, že dohoda ze dne datum je dle svého obsahu novým samostatným závazkem mezi účastníky uzavřeným dle § 269 odst. 2 obch. zák., tedy kontraktem inominátním, avšak platně uzavřeným, neboť je v něm dostatečně určitě sjednán předmět závazku účastníků, tj. závazek přepracovat projektovou dokumentaci a uhradit náklady na stavební práce při rekonstrukci střechy, se dovolatelce dovoláním zpochybnit nepodařilo. Konečně Nejvyšší soud dovodil, že dovoláním nebyl zpochybněn ani závěr odvolacího soudu, že sporný nárok nebyl ke dni podání žaloby promlčen.

12. Poněvadž tedy bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že právní základ žalobou uplatněného nároku je v plném rozsahu opodstatněný, zabýval se soud v dalším řízením toliko výší žalobou uplatněného nároku. I pro rozhodnutí o výši žalobou uplatněného nároku však již byly v řízení provedeny důkazy, jimiž byl skutkový stav – rovněž z hlediska výše sporného nároku – dostatečně zjištěn tak, aby soud mohl ve věci rozhodnout.

13. Z hlediska výše sporného nároku pak byly zásadní tyto důkazy, z nichž soud učinil následující skutková zjištění: Z listiny označené jako dohoda ze dne datum soud zjistil, že ji podepsaly dne datum žalobkyně a žalovaná, které vzhledem k opakovaným lokálním průsakům srážkové vody do podstřeší a dále pak do místností budovy a vzhledem k tomu, že znalcem byly za příčinu zmíněných vad označeny nedostatky projektové dokumentace žalované, se dohodly na tom, že žalovaná poté, co nahlásila pojistnou událost u vedlejší účastnice, přepracuje nejdéle do datum projektovou dokumentaci tak, aby bylo zamezeno vadám, které se na budově projevují s tím, že bude spolupracovat se znalcem (čl. II. odst. 2). Dále se dohodly, že poté, co dojde k přepracování projektové dokumentace, budou na základě přepracované projektové dokumentace provedeny opravné práce na budově, resp. střeše, kdy žalobkyně je za účelem provedení těchto prací oprávněna uzavřít smlouvu o dílo, a následně bude vyúčtování opravných prací předáno žalované, případně vedlejší účastnici, k úhradě (čl. II. odst. 4). Z listiny označené jako objednávka číslo rok ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně objednala zhotovení znaleckého posudku ve věci střechy objektu ZZS ÚK, p.o. v rozsahu dle nabídky ze dne datum v částce částka. Z listiny označené jako zálohová faktura ze dne datum soud zjistil, že znalec vystavil žalobkyni zálohovou fakturu na znalecký posudek, hydroizolační defekty střechy objektu ZZS ÚK, p.o. v částce částka se splatností datum. Z faktury ze dne datum soud zjistil, že znalec vyúčtoval žalobkyni za znalecký posudek, hydroizolační defekty střechy objektu ZZS ÚK, p.o. částku částka s tím, že zaplacená záloha činí částka, pročež zbývá proplatit částka se splatností dne datum. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že dne datum byla provedena platba ve výši částka na účet znalce a dne datum byla na účet znalce provedena platba ve výši částka. Z listiny označené jako objednávka č. ÚL číslo rok soud zjistil, že žalobkyně u znalce objednala doplnění znaleckého posudku ve věci střechy objektu ZZS ÚK, p.o. a prohlídku střechy objektu a konzultační místní šetření, za částku částka. Z faktury číslo rok ze dne datum soud zjistil, že znalec vyúčtoval žalobkyni za doplněk znaleckého posudku a prohlídku střechy objektu částku částka se splatností dne datum. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že dne datum byla provedena platba ve výši částka na účet znalce. Z listiny označené jako stavební deník soud zjistil, že o průběhu opravných prací byl veden stavební deník. Z listiny označené jako mandátní smlouva ze dne datum soud zjistil, že ji podepsaly právnická osoba právnická osoba jako mandatář a žalobkyně jako mandant, které se dohodly, že mandatář za úplatu ve výši částka včetně DPH provede výkon činnosti technického dozoru při zhotovování díla dle projektové dokumentace„ Oprava střechy územního střediska anonymizována dvě slova obec (11/ 2011)“. Z faktury číslo rok ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba právnická osoba vyúčtovala žalobkyni za výkon technického dozoru stavebníka částku částka splatnou dne datum. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že dne datum byla provedena platba ve výši částka na účet právnická osoba právnická osoba Z listin označených jako opravená projektová dokumentace 11/ 2011 soud zjistil, že žalovaná vyhotovila opravenou projektovou dokumentaci k opravě střechy územního střediska Záchranné služby obec. Z listiny označené jako výzva k podání veřejné nabídky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala k podání nabídek na opravu střechy budovy anonymizováno 5 slov, p.o. 2012, když její součástí byla opravená projektová dokumentace žalované 11/ 2011. Z listiny označené jako smlouva o dílo ze dne datum soud zjistil, že ji podepsaly žalobkyně jako objednatel a právnická osoba a právnická osoba spol. s r.o., přičemž předmět plnění (dílo) byl obsažen v projektové dokumentaci„ Oprava střechy územního střediska anonymizována dvě slova obec (11/ 2011) a výkazu výměr“. Cena díla byla sjednána ve výši částka včetně DPH. Z listin označených jako oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne datum a nabídka na veřejnou zakázku ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně oznámila, že jako vítěznou nabídku vybrala nabídku právnická osoba a právnická osoba spol. s r.o. Fakturou číslo rok právnická osoba a právnická osoba spol. s r.o. vyúčtovala žalobkyni dle smlouvy o dílo na akci„ Opravu střechy budovy anonymizováno 5 slov, p.o. 2012“ částku částka splatnou dne datum. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že dne datum byla provedena platba ve výši částka na účet právnická osoba a právnická osoba spol. s r.o.

14. Soud pak neprováděl důkazy znaleckými posudky a výslechem jednatele žalované, neboť již provedenými důkazy byl skutkový stav věci stran rozhodnutí o výši žalobou uplatněného nároku dostatečně zjištěn, pročež by provedení dalších důkazů bylo nehospodárné a soud tak uvedené důkazní návrhy žalované pro nadbytečnost zamítl.

15. Na základě shora uvedených důkazů pak soud učinil následující zjištění o skutkovém stavu: Žalobkyně objednala u znalce zhotovení znaleckého posudku ve věci opravy střechy objektu ZZS ÚK, p.o. za částku částka, načež dne datum uhradila znalci vyfakturovanou částku částka a dne datum vyfakturovanou částku částka. Následně znalec na základě objednávky žalobkyně vyúčtoval částku částka za doplnění znaleckého posudku a prohlídku střechy a žalobkyně znalci částku částka uhradila dne datum. Dne datum žalobkyně a žalovaná sepsaly a podepsaly listinu, v níž se žalovaná vzhledem k opakovaným lokálním průsakům srážkové vody do podstřeší a dále pak do místností budovy a vzhledem k tomu, že znalcem byly za příčinu zmíněných vad označeny nedostatky projektové dokumentace zpracované žalovanou, zavázala přepracovat nejdéle do datum projektovou dokumentaci tak, aby bylo zamezeno vadám, které se na budově projevují s tím, že bude spolupracovat se znalcem, načež poté, co dojde k přepracování projektové dokumentace, budou na základě přepracované projektové dokumentace provedeny opravné práce na budově, resp. střeše, kdy je žalobkyně za účelem provedení těchto prací oprávněna uzavřít smlouvu o dílo, a následně bude vyúčtování opravných prací předáno žalované, případně vedlejší účastnici, k úhradě. Žalovaná vyhotovila a žalobkyni předala přepracovanou projektovou dokumentaci„ Oprava střechy územního střediska anonymizována dvě slova obec (11/ 2011)“, načež žalobkyně vyzvala k podání veřejné nabídky k opravě střechy dle přepracované projektové dokumentace, vybrala nabídku právnická osoba a právnická osoba spol. s r.o. a se právnická osoba a právnická osoba spol. s r.o. podepsala smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla oprava střechy dle projektové dokumentace„ Oprava střechy územního střediska anonymizována dvě slova obec (11/ 2011) a výkazu výměr“. Žalobkyně následně právnická osoba a právnická osoba spol. s r.o. uhradila cenu díla částka dne datum. Současně žalobkyně uzavřela mandátní smlouvu se právnická osoba právnická osoba, které dne datum uhradila za výkon stavebního dozoru částku částka.

16. Soud konstatuje, že v řízení již bylo pravomocně rozhodnuto o oprávněnosti žalobou uplatněného nároku, když žalobkyně a žalovaná dne datum uzavřely inominátní kontrakt, v němž se žalovaná zavázala přepracovat projektovou dokumentaci a předat ji žalobkyni, která na jejím základě uzavře smlouvu o dílo a budou tak provedeny opravné stavební práce na budově, přičemž vyúčtování opravných stavebních prací bude předáno žalované k úhradě.

17. V řízení pak bylo prokázáno, že žalovaná svůj závazek přepracovat projektovou dokumentaci splnila, když zpracovala a žalobkyni předala opravenou projektovou dokumentaci 11/ 2011. Žalobkyně následně vyzvala k podání veřejných nabídek na opravu budovy dle opravené projektové dokumentace 11/ 2011, která byla přílohou výzvy žalobkyně, a poté na základě nejvýhodnější nabídky uzavřela se právnická osoba a právnická osoba spol. s r.o. smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla oprava střechy budovy ZZS dle opravené projektové dokumentace 11/ 2011. Žalobkyně poté sjednanou a vyfakturovanou cenu díla – opravy dle opravené projektové dokumentace 11/ 2011 – ve výši částka právnická osoba a právnická osoba spol. s r.o. dne datum uhradila. Ostatně skutečnost, že oprava byla prováděna dle opravené projektové dokumentace 11/ 2011, potvrdil i sám jednatel žalované na jednání dne datum. Lze tedy mít rovněž za to, že mezi účastníky nebylo sporu o tom, že opravné stavební práce, které byly žalobkyní zaplaceny a jejichž následné úhrady se žalobkyně v projednávané věci domáhá, byly provedeny přesně dle opravené projektové dokumentace 11/ 2011.

18. Jelikož je žalobkyně subjektem, který financuje svoji činnost z veřejných prostředků, muselo být žalované již při uzavření dohody ze dne datum zřejmé, že budou muset být vynaloženy rovněž prostředky na odměnu za výkon technického dozoru stavebníka, jakožto zákonné podmínky (dle § 152 odst. 4 zák. č. 183/2006 Sb.) u staveb financovaných z veřejného rozpočtu. Podle soudu tedy opravné stavební práce, k jejichž úhradě se žalovaná v dohodě ze dne datum zavázala, nezahrnují pouze samotné práce prováděné při opravě střechy budovy, nýbrž rovněž„ práci“ spočívající v technickém dozoru, který vykonávala na základě mandátní smlouvy ze dne datum právnická osoba právnická osoba, které dne datum žalobkyně za výkon stavebního dozoru uhradila částku částka.

19. Poněvadž se v dohodě ze dne datum žalovaná zavázala uhradit vyúčtování opravných stavebních prací provedených na základě žalovanou přepracované projektové dokumentace, a tedy opravené projektové dokumentace 11/ 2011, nezbývá než uzavřít, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku částka, kterou žalobkyně za provedené opravné stavební práce dle projektové dokumentace 11/ 2011 uhradila právnická osoba a právnická osoba spol. s r.o., jakož i částku částka, kterou žalobkyně uhradila za výkon stavebního dozoru právnická osoba právnická osoba Skutečnost, zda vyfakturované a žalobkyní uhrazené ceny za stavební práce a stavební dozor byly pro dané období přiměřené nebo nikoliv, je dle soudu nevýznamná, neboť žalovaná se v dohodě ze dne datum zavázala proplatit vyúčtování opravných stavebních prací provedených dle přepracované projektové dokumentace. Žádná podmínka stran přiměřenosti vyfakturovaných cen danému období však v dohodě stanovena nebyla. Dané částky částka a částka pak byly jako opravné stavební práce vyúčtovány a žalovaná je tak na základě dohody ze dne datum povinna tyto částky uhradit.

20. Pokud pak žalovaná uváděla, že opravená projektová dokumentace zpracovaná žalovanou nezahrnovala pouze odstranění zjištěných vad, nýbrž rovněž vycházela vstříc požadavkům žalobkyně, a obsahovala tak rovněž zhodnocení stavby žalobkyně, soud konstatuje, že tato skutečnost není rozhodná, neboť v dohodě ze dne datum se žalovaná zavázala přepracovat projektovou dokumentaci a uhradit opravné stavební práce provedené na základě žalovanou přepracované projektové dokumentace. Jestliže tedy žalovaná do opravy projektové dokumentace zahrnula projekci dalších postupů a řešení nad rámec zjištěných vad, činila tak s plným vědomím, že tyto provedené práce půjdou na základě uzavřené dohody k její tíži a bude povinna je na základě svého dobrovolného závazku uhradit. Pokud by tak žalovaná nechtěla učinit, nic jí nebránilo v tom, aby zpracovala opravu projektové dokumentace pouze v rozsahu odstranění zjištěných vad a případné další postupy nad rámec zjištěných vad, jimiž by došlo ke zhodnocení stavby žalobkyně, upravila odděleně právě s ohledem na svůj závazek uhradit práce provedené na základě jí zpracované opravené projektové dokumentace. Jestliže tedy případně do opravené projektové dokumentace zahrnula i další postupy nad rámec zjištěných vad, učinila tak dobrovolně a nyní je v souladu se svým závazkem povinna uhradit vyúčtovanou cenu za provedené opravné stavební práce provedené na základě žalovanou zpracované přepracované projektové dokumentace, a to zcela bez významu, zda v přepracované projektové dokumentaci byly zaneseny i postupy nad rámec odstranění zjištěných vad.

21. Jak soud již v řízení dovodil, oprávněným byl shledán rovněž nárok žalobkyně na úhradu odměny za zpracovaný znalecký posudek. Poněvadž žalobkyně nedisponuje znalostmi nutnými k posouzení skutečnosti, zda projevené nedostatky měly příčinu v projektové dokumentaci nebo v postupech při provádění stavebních prací, bylo zcela na místě posoudit tuto odbornou otázku znalecky. Náklady spojené s vyhotovením znaleckého posudku pak byly shledány jako účelně vynaložené v souvislosti s uplatněním práv z vadného plnění, přičemž právo na jejich úhradu není promlčeno. V řízení pak bylo prokázáno, že žalobkyně za vyhotovení znaleckého posudku uhradila vyfakturovanou částku částka (zálohově dne datum částku částka a následně dne datum doplatek ve výši částka), přičemž následně dne datum uhradila znalci částku částka za doplnění znaleckého posudku a účast na prohlídce střechy a konzultačním místním šetření.

22. Soud tedy shledal oprávněným rovněž nárok žalobkyně za znalecké posudky ve výši částka, když se jedná o náklady, které žalobkyně vynaložila, což bylo v řízení prokázáno, a tyto náklady byly shledány účelně vynaloženými. Daná výše odměny znalce přitom není nijak zcela zjevně nepřiměřená.

23. Celková částka, již je žalovaná povinna žalobkyni uhradit, tak činí částka a sestává z úhrady stavebních prací ve výši částka, z odměny za výkon stavebního dozoru ve výši částka a z odměny za znalecké posudky ve výši částka.

24. Poněvadž v rozsudku OS ve spojení s rozsudkem KS bylo již pravomocně rozhodnuto o tom, že oprávněným je rovněž požadavek žalobkyně na úhradu úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z dlužné částky od datum do zaplacení, rozhodl soud rovněž o povinnosti žalované uhradit žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky částka, když v této fázi řízení již soud rozhodoval toliko o výši dlužné částky, z níž je žalovaná povinna platit úrok z prodlení, ale o výši úroku a době prodlení již bylo pravomocně rozhodnuto.

25. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.

26. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení zcela procesně úspěšné žalobkyni proti solidárně neúspěšným žalované a vedlejší účastnici na její straně právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši částka pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, z odměny za zastupování advokátem ve výši částka za patnáct úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ze dne datum, podání žaloby, doplnění žaloby ze dne datum, vyjádření k odporu žalovaného na výzvu soudu ze dne datum, účast na jednání dne datum v rozsahu od 13:00 hod. do 15:45 hod., doplnění tvrzení ze dne datum, účast na jednání dne datum, vyjádření k odvolání ze dne datum, účast na odvolacím jednání dne datum v rozsahu od 13:15 hod. do 16:00 hod. a účast na jednání dne datum v rozsahu od 9:05 hod. do 11:14 hod. podle § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb dále jen„ advokátní tarif“) a účast na vyhlášení rozsudku KS dne datum podle § 11 odst. 2 písm. f/ advokátního tarifu) při sazbě jednoho úkonu z tarifní hodnoty částka, ve výši částka, resp. částka (§ 6 odst. 1 a § 7 bod 6. advokátního tarifu) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši částka (15 x částka) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. V souvislosti s účastí advokáta žalobkyně na jednání konaném dne datum pak k nákladům řízení žalobkyně náleží rovněž náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši částka (částka za každou z 2 půlhodin strávených cestami ze sídla advokáta / obec k soudu / obec a zpět) a cestovné ve výši částka, jež je podle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 440/2016 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, složeno z náhrady za spotřebované pohonné hmoty při průměrné spotřebě 5,7 l číslo km, ceně pohonných hmot částka u benzinu automobilového 95 oktanů a uražené vzdálenosti 52 km, tedy v částce částka, a náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 3,90 Kč/km při uražené vzdálenosti 52 km, tedy v částce částka, dále v souvislosti s účastí advokáta žalobkyně na jednání konaném dne datum pak rovněž náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši částka (částka za každou z 2 půlhodin strávených cestami ze sídla advokáta / obec k soudu / obec a zpět) a cestovné ve výši částka, jež je podle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 463/2017 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, složeno z náhrady za spotřebované pohonné hmoty při průměrné spotřebě 5,7 l číslo km, ceně pohonných hmot částka u benzinu automobilového 95 oktanů a uražené vzdálenosti 52 km, tedy v částce částka, a náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4 Kč/km při uražené vzdálenosti 52 km, tedy v částce částka, dále v souvislosti s účastí advokáta žalobkyně na jednání konaném dne datum pak rovněž náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši částka (částka za každou z 2 půlhodin strávených cestami ze sídla advokáta / obec k soudu / obec a zpět) a cestovné ve výši částka, jež je podle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, složeno z náhrady za spotřebované pohonné hmoty při průměrné spotřebě 5,7 l číslo km, ceně pohonných hmot částka u benzinu automobilového 95 oktanů a uražené vzdálenosti 52 km, tedy v částce částka, a náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,10 Kč/km při uražené vzdálenosti 52 km, tedy v částce částka, dále v souvislosti s účastí advokáta žalobkyně na jednání konaném dne datum pak rovněž náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši částka (částka za každou z 2 půlhodin strávených cestami ze sídla advokáta / obec k soudu / obec a zpět) a cestovné ve výši částka, jež je podle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, složeno z náhrady za spotřebované pohonné hmoty při průměrné spotřebě 5,7 l číslo km, ceně pohonných hmot částka u benzinu automobilového 95 oktanů a uražené vzdálenosti 52 km, tedy v částce částka, a náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,10 Kč/km při uražené vzdálenosti 52 km, tedy v částce částka, a dále v souvislosti s účastí advokáta žalobkyně na jednání konaném dne datum pak rovněž náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši částka (částka za každou z 2 půlhodin strávených cestami ze sídla advokáta / obec k soudu / obec a zpět) a cestovné ve výši částka, jež je podle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, složeno z náhrady za spotřebované pohonné hmoty při průměrné spotřebě 6,4 l číslo km, ceně pohonných hmot částka u nafty motorové a uražené vzdálenosti 52 km, tedy v částce částka, a náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,40 Kč/km při uražené vzdálenosti 52 km, tedy v částce částka Náklady řízení žalobkyně pak dále tvoří DPH, jehož je advokát žalobkyně plátcem, v sazbě 21 % z částky částka, a tedy ve výši částka O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, lze se po právní moci rozsudku domáhat výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.