15 C 540/2015

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným:

1. Statutární město Ústí nad Labem, IČO sídlem adresa žalované 2. Městské služby obec , příspěvková organizace, IČO , sídlem adresa žalovaného zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 175 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o společné a nerozdílné zaplacení částky 175 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému [číslo] do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované [číslo] do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 52 561,40 Kč k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem domáhala vůči žalovaným společného a nerozdílného zaplacení částky 175 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobou uplatněný nárok odůvodnila tím, že se na základě kupní smlouvy ze dne [datum] stala vlastníkem budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] budovy bez č.p./č.e. – objekt občanské vybavenosti ležící na pozemku parc. [číslo] která není v evidenci katastru nemovitostí, vše v [katastrální uzemí] (dále jen„ nemovitosti“). Nemovitosti nemají samostatný přístup k veřejné komunikaci a jediná přístupová cesta na ně vede přes nemovitosti (pozemky) ve vlastnictví žalovaného [číslo] jež jsou ve správě žalované [číslo]. Žalobkyně tvrdila, že vydržela právo cesty odpovídající věcnému břemeni, a to v rozsahu nezbytném k provozování restaurace, jež se na nemovitostech nachází. Opakovaně se obracela na žalované, aby jí umožnili přístup přes pozemky žalovaného [číslo] ale bezvýsledně. Žalobkyně již měla sjednánu nájemní smlouvu k celému svému objektu se [právnická osoba], s.r.o., [IČO] (dále jen„ nájemce“), ale nájemce od smlouvy odstoupil, jelikož nebyl zajištěn přístup k pronajímanému objektu z důvodů na straně žalovaných, kteří přístupu svévolně bránily. Kdyby žalovaní nebránili v přístupu k objektu žalobkyně, mohla by žalobkyně své objekty pronajímat a inkasovat nájemné, které bylo sjednáno ve výši 35 000 Kč měsíčně. Za dobu od [datum] do [datum] tak žalobkyni vznikla škoda v podobě ušlého zisku ve výši 175 000 Kč, neboť z důvodu jednání žalovaných nemohla inkasovat dohodnuté nájemné podle nájemní smlouvy ve výši 35 000 Kč za měsíc.

3. Žalovaný [číslo] žalovaná [číslo] k žalobě zaujali totožná stanoviska, když žalovaný [číslo] zcela odkázal na vyjádření žalované [číslo] jež uvedla, že otázka vydržení věcného břemena cesty byla již vyřešena v řízení vedeném [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], v němž byla žaloba žalobkyně na určení existence věcného břemena cesty přes pozemek žalovaného [číslo] pravomocně zamítnuta. Žalobkyně tedy nemá na přístup ke svému objektu přes pozemky žalovaného [číslo] právo. Dále poukázala na to, že obdobné žaloby na náhradu škody žalobkyně byly projednávány v řízeních vedených u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], přičemž v prvních dvou řízeních byly žaloby žalobkyně na náhradu škody jako nedůvodné pravomocně zamítnuty a třetí řízení bylo zastaveno. Nad rámec tohoto žalovaná [číslo] uvedla, že se žalobkyně o svůj objekt restaurace nestará, ten chátrá a je v takovém stavu, že by jej nebylo možné pronajmout komukoliv.

4. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (dále jen„ rozsudek“) soud žalobu o společné a nerozdílné zaplacení částky 175 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení zamítl (bod I. výroku), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému [číslo] do tří dnů ode dne právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč (bod II. výroku) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované [číslo] do tří dnů ode dne právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 36 435,30 Kč k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení]. Soud své rozhodnutí založil na tom, že žalobkyně nebyla aktivně legitimována, jelikož spornou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila na [právnická osoba] s.r.o. (dále jen„ HS“).

5. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (dále jen„ kasační usnesení“) [název soudu] k odvolání žalobkyně rozsudek zrušil a věc vrátil soudu dalšímu řízení, přičemž zavázal soud právním názorem, že smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřená mezi žalobkyní a HS je absolutně neplatná dle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), jelikož jí byla zneužita procesní úprava, když je patrné, že žalobkyně v řízení v posuzované věci bude zjevně neúspěšná, a proto lze očekávat, že jí bude uložena povinnost k náhradě nákladů řízení. Za této situace pak žalobkyně podala návrh na procesní nástupnictví z důvodu, že došlo k singulární sukcesi na straně žalobkyně na základě postupní smlouvy ze dne [datum] Odvolací soud dospěl k závěru, že HS nebude schopna splnit svoji případnou povinnost k náhradě nákladů řízení a že tak zde existuje důvodné podezření, že k postoupení pohledávky ze strany žalobkyně na HS došlo právě proto, aby případný procesní neúspěch žalobkyně nevedl k úspěšnému vymožení přisouzené náhrady nákladů řízení a že smyslem postoupení pohledávky a následného návrhu učiněného žalobkyní bylo zneužití procesní úpravy (srov. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 468/11 a usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). [Anonymizovaný odstavec.]

7. Z listiny označené jako výzva k náhradě škody ve výši 175 000 Kč ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného [číslo] k náhradě škody ve výši 175 000 Kč za období od [datum] do [datum], a to jako ušlý zisk, neboť nájemce odstoupil od uzavřené nájemní smlouvy na užívání nemovitostí se sjednaným nájemným ve výši 35 000 Kč měsíčně, neboť žalovaný [číslo] blokuje přístup na nemovitosti vybudováním plotu na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo].

8. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve věci žaloby žalobkyně o určení, že nabyla právo odpovídající věcnému břemeni vydržením, proti žalovanému [číslo] za účasti žalované [číslo] jako vedlejší účastnice na straně žalované soud zjistil, že jím byl změněn rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] tak, že se mimo jiné zamítá žaloba žalobkyně na určení, že žalobkyni jako vlastníku stavby, [adresa] (objekt obč. vybavenosti), která je součástí pozemku, parc. [číslo] jako vlastníku stavby bez č.p./č.e. objekt občanské vybavenosti, která je součásti pozemku parc. [číslo] vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], svědčí právo průchodu odpovídající věcnému břemeni přes pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí] v rozsahu nezbytném k provozování restaurace. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

9. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že bylo odmítnuto dovolání žalobkyně proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], přičemž Nejvyšší soud mimo jiné uvedl, že odvolací soud při posuzování otázky vydržení věcného břemene nijak nepochybil, když při zvážení všech okolností nelze učinit závěr, že by žalobkyně věcné břemeno odpovídající právu cesty vydržela.

10. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud nezjistil pro rozhodnutí ve věci žádné podstatné skutečnosti.

11. Důkazní návrhy výpisem z katastru nemovitostí založeném ve spise sp. zn. [spisová značka], ohledáním na místě samém, čestným prohlášením [jméno] [příjmení], kolaudačním rozhodnutím ze dne [datum], svědeckými výpověďmi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], protokolem [číslo] o průběhu veřejné dražby, protokolem o veřejné dražbě dobrovolné opakované ze dne [datum], protokolem o dražbě ze dne 19. 4. 200, výpovědí nájemce, nájemní smlouvou založenou ve spise sp. zn. [spisová značka], dodatkem k nájemní smlouvě založeným ve spise sp. zn. [spisová značka], zápisem z jednání založeným ve spise sp. zn. [spisová značka], rozsudkem [název soudu] sp. zn. [spisová značka] a rozsudkem [název soudu] sp. zn. [spisová značka], soud pro nadbytečnost zamítl, neboť s ohledem na závěr soudu o nesplnění hned první podmínky vzniku odpovědnosti za škodu, a to existenci protiprávního jednání (viz dále), by bylo provedení uvedených důkazů nehospodárné a bezpředmětné.

12. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Výzvou k náhradě škody ve výši 175 000 Kč ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného [číslo] k náhradě škody ve výši 175 000 Kč za období od [datum] do [datum], a to jako ušlý zisk, neboť nájemce odstoupil od uzavřené nájemní smlouvy na užívání nemovitostí se sjednaným nájemným ve výši 35 000 Kč měsíčně, neboť žalovaný [číslo] blokuje přístup na nemovitosti vybudováním plotu na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo]. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla pravomocně zamítnuta žaloba žalobkyně na určení, že žalobkyni jako vlastníku stavby, [adresa] (objekt obč. vybavenosti), která je součástí pozemku, parc. [číslo] jako vlastníku stavby bez č.p./č.e. objekt občanské vybavenosti, která je součásti pozemku parc. [číslo] vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], svědčí právo průchodu odpovídající věcnému břemeni přes pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území Brná nad Labem v rozsahu nezbytném k provozování restaurace.

13. Podle § 2894 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody; odst. 1). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu (odst. 2).

14. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

15. Podle § 2911 o.z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

16. Podle § 2951 odst. 1 o.z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

17. Podle § 2952 o.z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

18. Soud konstatuje, že právní teorie i praxe se shoduje na tom, že předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu jsou protiprávní jednání, škoda (majetková újma), příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody a zavinění. Porušením právní povinnosti je míněn objektivně vzniklý rozpor mezi tím, jak právnická (fyzická) osoba skutečně jednala (případně opomenula jednat), a tím, jak jednat měla, aby dostála povinnosti ukládané jí právním předpisem či jinou právní skutečností, tedy jednání, které je v rozporu s objektivním právem (s právním řádem). Protiprávní jednání musí být poškozeným prokázáno, stejně jako vznik škody a příčinná souvislost (kauzální nexus) mezi porušením právní povinnosti jako příčinou a škodou a jejím rozsahem jako následkem těchto příčin (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

19. Soud se tedy v prvé řadě zabýval tím, zda žalovaní porušili nějakou právní povinnost, jejíž porušení by vedlo ke vzniku tvrzené škody. Žalobkyně spatřovala protiprávní jednání žalovaných ve skutečnosti, že došlo k vybudování plotu na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného [číslo] které jsou ve správě žalované [číslo] v důsledku čehož je znemožněn přístup k nemovitostem. Dle žalobkyně tak žalovaní učinili, přestože žalobkyně je oprávněnou z věcného břemene cesty přes uvedené pozemky, neboť jej nabyla vydržením.

20. Otázka určení existence věcného břemena ve prospěch žalobkyně k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného [číslo] které jsou ve správě žalované [číslo] představuje právní skutečnost, jejíž existence má vliv na rozhodnutí v projednávané věci, pročež se jedná o otázku předběžnou (prejudiciální). Jde tedy o otázku, která se sice netýká přímo předmětu řízení, avšak jejíž vyřešení za řízení je nezbytné pro rozhodnutí o předmětu řízení (Rc 61/1965). Probíhá-li následné řízení se stejnými účastníky, platí, že předchozí rozhodnutí soudu o věci je pro vyřešení předběžné otázky v následném řízení závazné (§ 159a odst. 3 o.s.ř.), přičemž v tomto rozsahu je závazné i pro soud (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]).

21. Poněvadž žalobkyně i žalovaný [číslo] byli hlavními účastníky a žalovaná [číslo] byla vedlejší účastnicí rovněž v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], nezbývá než uzavřít, že rozhodnutí o zamítnutí žaloby na určení existence věcného břemena ve prospěch žalobkyně k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] je závazné jak pro žalobkyni, žalovaného [číslo] žalovanou [číslo] tak pro i soud. S ohledem na pravomocné rozhodnutí soudu lze jednoznačně uzavřít, že žalobkyně není a v rozhodném období ani nebyla oprávněnou z věcného břemena cesty k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo].

22. Nezbývá tak než uzavřít, že i v případě prokázání tvrzení žalobkyně o vybudování plotu na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného [číslo] které jsou ve správě žalované [číslo] by žalovaní žádnou právní povinnost neporušili, neboť je plně věcí vlastníka, jak s věcí v jeho vlastnictví naloží, samozřejmě s limity spočívajíc v možném zásahu do absolutních práv jiných osob. Takovým nepřípustným zásahem do absolutního práva, jímž je rovněž věcné břemeno (služebnost) cesty jakožto věcné právo, by bylo vybudování plotu, jenž by znemožňoval výkon takového věcného břemena. V projednávané věci však bylo prokázáno, že žalobkyně není oprávněnou z žádného takového věcného břemena váznoucího na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo]. Tedy i pokud by skutečně byl plot na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] žalovanými zbudován a tento plot by zamezoval přístupu k nemovitostem žalobkyně, nejednalo by se v žádném případě o protiprávní jednání žalovaných, s nímž by byla spojena žalobkyní tvrzená odpovědnost za škodu představující ušlý zisk v podobě neobdrženého nájemného za nemovitosti žalobkyně. Jiné protiprávní jednání žalovaných, jež by k uvedené škodě vedlo, pak v řízení žalobkyní tvrzeno nebylo. Tedy i pokud by skutečně žalobkyni tvrzená škoda v podobě ušlého zisku za nájemné nemovitostí vznikla, neodpovídali by za ni žalovaní, kteří nejsou pasivně věcně legitimováni.

23. S ohledem na shora uvedené, jelikož nebyl splněn hned první předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu, a to protiprávní jednání žalovaných jakožto škůdců, nezbylo soudu než žalobu jako zcela nedůvodnou zamítnout.

24. Současně soud rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když zohlednil, že žalovaný [číslo] žalovaná [číslo] byly v řízení plně úspěšní, pročež jim proti procesně neúspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení.

25. Náklady řízení žalovaného [číslo] ve výši 1 200 Kč pak sestávají z náhrady účelně vynaložených nákladů za čtyři úkony ve věci (vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum] k odvolání žalobkyně a účast na jednání dne [datum]), přičemž výše těchto nákladů vyplývá na základě § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, dle nichž paušální výše náhrady za jeden úkon činí 300 Kč O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

26. Náklady řízení žalované [číslo] ve výši 52 561,40 Kč pak sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 40 500 Kč za čtyři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] a účast na jednání dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb dále jen„ advokátní tarif“)) při sazbě jednoho úkonu ve výši 8 100 Kč z tarifní hodnoty 175 000 Kč (§ 6 odst. 1 a § 7 bod 5. advokátního tarifu) a za dva úkony právní služby (odvolání dne [datum] proti usnesení procesní povahy a vyjádření ze dne [datum] k odvolání žalobkyně proti usnesení procesní povahy podle § 11 odst. 2 písm. c/ advokátního tarifu) při sazbě jednoho úkonu ve výši 4 050 Kč (§ 11 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5. advokátního tarifu) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 1 800 Kč (6 x 300 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. V souvislosti s účastí advokáta žalované [číslo] na jednání konaném dne [datum] pak k nákladům řízení žalované [číslo] náleží rovněž náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši 200 Kč (100 Kč za každou z dvou půlhodin strávených cestami ze sídla advokáta / [obec] k soudu / [obec] a zpět) a cestovné ve výši 361,80 Kč, jež je podle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen„ vyhláška“) ve znění vyhlášky 116/2022 Sb., složeno z náhrady za spotřebované pohonné hmoty při průměrné spotřebě 5,7 l [číslo] km, ceně pohonných hmot 44,50 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů a uražené vzdálenosti 50 km, tedy v částce 126,80 Kč, a náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,70 Kč/km při uražené vzdálenosti 50 km, tedy v částce 235 Kč. V souvislosti s účastí advokáta žalované [číslo] na jednání konaném dne [datum] pak k nákladům řízení žalované [číslo] náleží rovněž náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši 200 Kč (100 Kč za každou z dvou půlhodin strávených cestami ze sídla advokáta / [obec] k soudu / [obec] a zpět) a cestovné ve výši 377,40 Kč, jež je podle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhlášky č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023 (dále jen„ vyhláška 2023“), složeno z náhrady za spotřebované pohonné hmoty při průměrné spotřebě 5,7 l [číslo] km, ceně pohonných hmot 41,20 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů a uražené vzdálenosti 50 km, tedy v částce 117,40 Kč, a náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 5,20 Kč/km při uražené vzdálenosti 50 km, tedy v částce 260 Kč Náklady řízení žalované [číslo] pak dále tvoří DPH, jehož je advokát žalované [číslo] plátcem, v sazbě 21 % z částky 43 439,20 Kč, a tedy ve výši 9 122,20 Kč O plnění k rukám advokáta žalované [číslo] o lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.