16 C 5/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl dne datum samosoudkyní JUDr. Eleonorou Studničnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupen JUDr. jméno příjmení , advokátkou, sídlem adresa , anonymizováno proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalobce a žalovaného zastoupen JUDr. jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa o určení výživného pro zletilé dítě

I. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen přispívat na výživu žalobce [celé jméno žalobce] měsíčně částkou [částka] s účinností ode dne [datum]. Takto stanovené výživné je žalovaný povinen platit k rukám žalobce vždy do každého 15. dne v měsíci předem.

II. Dluh na výživném za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] je žalovaný povinen zaplatit k rukám žalobce nejpozději do [datum].

III. Soudem ustanovené zástupkyni žalobce z řad advokátů JUDr. [jméno] [příjmení] se přiznává odměna za zastupování a náhrada nákladů řízení ve výši [částka].

IV. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Labem náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal stanovení výživného žalovanému s odůvodněním, že manželství rodičů žalobce bylo rozvedeno v roce 2016, žalobce byl svěřen do péče žalovaného, u kterého bydlel do [datum]. Důvodem ukončení společného bydlení byla neshoda týkající se víry v [příjmení], na základě které žalovaný žalobce vyloučil z rodiny a vystěhoval ho na adresu [adresa žalobce]. Od té doby žalovaný zasílá na účet žalobce [částka] měsíčně a platí mu školní obědy za [částka] na den, dále mu hradí nájem [částka]. Navrhl, aby výživné bylo stanoveno částkou [částka], když své potřeby vyčíslil částkou [částka]. K žalobě přiložil potvrzení o studiu, ze kterého vyplývá, že [celé jméno žalobce] je ve školním roce 2019 2020 žákem třetího ročníku [ulice] průmyslové školy [obec], [ulice a číslo]. K žalobě byla doložena před žalobní výzva a odpověď na ni, ze které vyplývá, že k mimosoudní dohodě mezi účastníky nedošlo.

2. Ve své účastnické výpovědi při jednání soudu pak žalobce upřesnil, že žádá, aby bylo výživné v částce [částka] bylo stanoveno s účinností ode dne podání žaloby a požádal o náhradu nákladů řízení. Ke svým osobním poměrům uvedl, že je svobodný a bezdětný, je ve čtvrtém ročníku střední školy. Jeho rodiče byli rozvedeni a on byl svěřen do péče otce, od začátku září 2019 však v domácnosti otce nebydlí. Mezi ním a otcem byly neshody ohledně víry a náboženství. Ačkoliv se otci snažil vyhovět, pro něj i pro církev to bylo nedostatečné. To vyústilo v to, že mu otec řekl, že musí opustit domácnost, protože je špatným příkladem pro mladší sourozence. Se školnou nikdy žádné problémy neměl, ani se zákonem, nebyl řešen ani pro žádný přestupek, na základní škole měl vždy vyznamenání, což si udržel až do posledního ročníku střední školy. V létě 2019 byl ohledně„ obrácení v církvi“ na něj a na jeho bratra [jméno] zvyšován tlak ze strany otce i církve, hlavně otce. Sám neví, co měl udělat nebo co měl udělat jinak, pokud se dotazoval, vždy dostal nejasnou odpověď, v podstatě takovou, že to musí vědět každý sám. V církvi Nový život byl žalovaný již v době narození žalobce, žalobce tam chodil od dětství a přestal tam chodit v době, kdy ho otec vyhodil z domu. [příjmení] [jméno] tam také již nechodí. Žalobce navrhoval, že by se odstěhoval ke svému kamarádovi, otec ale našel pro něj a bratra byt, do kterého se museli přestěhovat. Jde o byt 2+1, kde má se svým bratrem společný pokoj a nyní jsou tam další studenti ve druhém pokoji a mají společné sociální zařízení. Nájemní smlouvu uzavřel žalovaný a do 18. ti let věku žalobce hradil nájemné, po dosažení zletilosti pak byl sepsán dodatek smlouvy a nájemné si nyní hradí žalobce z peněz, o které žalovaný navýšil částku, kterou mu posílá. Nájemné zde platí každý ze studentů [částka]. Nyní žalovaný zasílá žalobci měsíčně [částka]. Matku žalobce od doby, kdy se rodiče rozvedli, neviděl asi 4 roky. Dva měsíce poté, co byl vystěhován, jí vyhledal. Nestýkali se, protože matka byla označena jako nevyhovující pro církev a byl naučen, že je tedy nevyhovující i pro něj, že je špatným příkladem a že se s ní nemá stýkat. Byl otcem manipulován v tom směru, že pokud matka projevila zájem, otec mu vysvětlil, že to není vhodné, aby se s ní viděl a žalobce otci věřil. Vlastní názor si pak utvořil až po vyhození z domova, kdy začal věci vidět z jiného pohledu. Matka ho kontaktovala přes sociální sítě, což pro něj bylo vyvrácením toho, že by o něj neměla zájem. Trvalé bydliště měl původně shodné s otcem, ale když podepisoval dodatek smlouvy o nájmu, tak zjistil, že byla provedena změna a že má jako trvalé bydliště adresu úřadu. To řekl matce a ta mu nabídla, ať se přihlásí k ní. S matkou se stýká od doby před vánoci 2019. Matka dělá vychovatelku na základní škole, není mu znám její příjem. Matka má celkem šest dětí, z toho jsou tři zletilí a ve výchově má pouze nezletilého [jméno]. Pokud bydlí žalobce u matky, ta obstarává všechny jeho potřeby, tzn. že jí nic neplatí – ani bydlení ani za jídlo a matka mu kupuje potřebné oblečení. Matka žije ve společné domácnosti s přítelem v rodinném domě, který vlastní její přítel. Žalobce tam má k dispozici svůj pokoj, o který se dělí s mladším bratrem. Nedokáže odhadnout, jakou částkou na jeho potřeby měsíčně přispívá matka. Při odstěhování od otce si vzal jen osobní věci, oblečení a věci do školy. Kolo, které dostal k narozeninám, stejně jako snowboard tam musel nechat. Pokud se zeptal, jestli si kolo může vzít, protože na něm například jezdil do školy, bylo mu řečeno, že si ho vzít nemůže, jinak bude podáno oznámení pro krádež. Poté už otce o vydání těchto věcí nežádal. Kolo dostal jako rodinný dárek od otce a nevlastní matky. [příjmení] [jméno] už byl v době, kdy byli otcem odstěhováni, zaměstnán, tudíž s otcem žádné finanční závazky neřešil. [jméno] pracuje v oboru IT a stále spolu bydlí, ale už má zajištěno bydlení na dobu až vyprší nájemní smlouva. Majitelka jim oznámila, že chce byt prodat a tudíž nebude nájemní smlouva prodloužena. Žalobce plánuje, že se přestěhuje k matce, ale protože chce studovat vysokou školu, bude si muset sehnat i kolej. Je přihlášen do [obec] a do [obec] na právnickou fakultu. Pokud by to nevyšlo, šel by na rok do zaměstnání a pak by to zkusil znovu. Oblečení a obuv má již v pánských velikostech. Pokud jde o záliby a koníčky, tak když už nemůže jezdit na kole, přihlásil se do fitness centra, kde platí jednotlivé vstupy. V důsledku pandemie koronaviru byla fitness centra zavřená a on si tedy nakoupil základní vybavení na cvičení domů, za což vynaložil [částka]. Pojistku ani jízdenku na MHD si neplatí, do školy chodí pěšky, a pokud jede za matkou, platí studentské jízdné. Ve škole neměl nikdy žádné kázeňské přestupky. Se sourozenci, kteří zůstali u otce, se nestýká, ačkoliv zájem o styk s nimi projevil. Oni však nemají zájem. Myslí si, že to je stejné, jako to bylo s jeho stykem s matkou, bylo jim zřejmě vysvětleno, že jsou„ špatní lidé“. Žádné dárky od otce od odstěhování nedostává, jednou byl za ním kvůli nějaké vyřizování a po krátkém rozhovoru ho otec úplně přestal kontaktovat, domnívá se, že správní řízení ohledně změny trvalého bydliště zahájil jeho otec – tedy žalovaný. Většinu času distanční výuky prožil u matky. Žádnou brigádu slučitelnou s denním studiem nenašel, ačkoliv se různě ptal a hledal na internetu. Pouze neoficiálně pomáhal známému, šlo pouze o jeden měsíc v roce 2019, kdy si vydělal [částka]. Ve svých 15. ti letech uvažoval o útěku z domova, protože se bál věcí v církvi a nevěděl, co má dělat. Sbalil si tehdy věci, a protože na tom byl psychicky špatně, zavolal na linku bezpečí, kde mu řekli, že si má promluvit s rodiči, což udělal a zůstal doma. Při dalším jednání pak žalobce uvedl, že se bohužel na vysokou školu – na práva, nedostal. Dostal se na ČVUT, podal žádost o nejlevnější kolej, počítá s výdajem tak [částka] měsíčně a počítá s tím, že bude mít různé studentské slevy. Prozatím bydlí u matky, náklady na cestování do prahy jsou 6- [částka] na autobus do [obec] a zpět a pak [částka] autobus [obec] – [obec]. Ještě neví, jaké náklady budou na pomůcky, učebnice a skripta. Za seznamovací pobyt zaplatil [částka]. Od minulého jednání došlo ke změně v tom směru, že mu bylo žalovaným vráceno kolo. Pokud bydlí u matky, ta samozřejmě hradí jeho bydlení i jídlo a kupuje mu potřebné věci, také mu přispívá, když někam jede. Pokud jde o brigádu o prázdninách, tu měl letos i vloni, pracoval v obou případech jako technická správa obce Šimonovice, kde s matkou bydlí. Za prázdniny si takto vždy vydělal [částka]. Výuka na škole bude probíhat tak, že dva dny bude mít přednášky a tři dny praxi, na kterou potřebuje pracovní oblečení, které si bude muset ještě zakoupit. Nosí brýle, staré mu praskly, takže o prázdninách si pořizoval nové za [částka], ty ovšem utopil ve Vltavě a nyní se mu vyrábějí nové. Nosí tedy staré, které chtěl mít pouze jako záložní. Původně o ČVUT neuvažoval, ale jeho třídní učitelka ho v posledních ročnících přesvědčovala, aby vzhledem k dobrým výsledkům pokračoval ve studiu v oboru, který by navazoval na jeho obor na střední škole. Přihlášku na ČVUT tedy podal jako záložní pro případ, že mu nevyjde právnická fakulta. O přijetí se dozvěděl až o prázdninách. V létě byl s kamarády na vodě, pak na několika výletech, ale žádnou dovolenou s ubytováním neabsolvoval. V [obec] už si brigádu hledal, ale zatím nemá nic potvrzené.

3. Žalovaný ke svým osobním poměrům uvedl, že má celkem osm dětí, z toho tři zletilé, v současné době má šest vyživovacích povinností, když trvá jeho vyživovací povinnost k žalobci. Další je [jméno], narozený [rok], [jméno], narozená [rok], [jméno], narozený [rok], [jméno], narozený [rok] a [jméno], narozená [rok]. K tomu má vyživovací povinnost ještě k manželce, která je na mateřské dovolené a je matkou jeho dvou nejmladších dětí. Ze zaměstnání má příjem [částka], pracuje jako finanční ředitel. Jako zaměstnanecký bonus má počítač, osobní automobil zn. Citroen a telefon. Dále má příjem z podnikání – [částka] čistého měsíčně (ekonomické poradenství a mandlování prádla). Vlastní dva propojené byty, v obou bydlí s rodinou, celkově je to 6+1 v panelovém domě. Zde bydlí manželka, dvě nejmladší děti, [jméno] a [jméno]. Při rozvodu s matkou žalobce mu byly do péče svěřeny čtyři nezletilé děti, jedno pak matce – [jméno]. [příjmení] [jméno] mu bylo naposledy zvýšeno výživné na částku [částka], matka dětí mu na [jméno] a [jméno] má platit celkem výživné [částka] Zdravotní stav žalovaného je dobrý, s ničím s neléčí. K věci uvedl, že žalobce ze sebe udělal chudáka a z něj na druhé straně nezodpovědného člověka a náboženského fanatika. Žalovaný vystudoval vysokou školu ekonomickou, oženil se a uvěřil v [příjmení] a chtěl žít správně. Má osm dětí, ale snaží se je co nejlépe vychovávat a poskytovat jim veškerou péči a to včetně žalobce, který nemusel chodit to jeslí ani do školky, protože matka se doma věnovala dětem, zatímco žalovaný zajišťoval příjem. Žalobci umožnil léta navštěvovat základní uměleckou školu, měl všechny vymoženosti jako počítač, telefon, snowboard, kolo, jezdil na zahraniční pobyty, těchto věcí si ale žalobce nevážil, pořád lže, kličkuje, předstírá a říká jen to, co se mu hodí. Církev Nový život je státem uznaná církev, není to sekta. Předem žalobce upozorňoval, co se po něm chce a že žalovaný nechce žít s člověkem, který lže, kličkuje a předstírá. Žalovaný žalobci našel slušné ubytování, mohl si s sebou vzít oblečení, které následující rok nakupovat nemusel. Vycházel z toho, že to byl sám žalobce, kdo si vybral jiný způsob života a tím přišel o výhody, ve kterých dosud žil, děje se to i v jiných rodinách, i královských. Očekával, že žalobce sám vyvine aktivitu, aby si zajistil životní standard, na který byl zvyklý, ale to on neudělal. Žalovaný nevěří, že si žalobce nemohl sehnat brigádu, poukazuje například na možnost pracovat u [příjmení]. Když mu bylo 16, tak si žalobce našel brigádu v Německu a vydělal si slušné peníze. Záměrně žalovanému neposlal potvrzení o studiu, takže žalobce přestal platit výživné a opět začal, až když mu potvrzení přes advokáta předložil. Nechtěl se žalobcem žít, dokud nezačne žít podle pravdy, odchod bral jako pomoc pro to, aby si uvědomil, o co přišel. Za přiměřenou pokládá částku [částka] a toto výživné žalobci stále zasílá, i když nedoplatil období, kdy mu nepředložil potvrzení o studiu. Platí ho i přesto, že žalobce bydlí u své matky, která už pracuje a má příjem kolem [částka], takže by se měl obrátit i na ni. Měsíčně platí [částka] do fondu oprav a energie za oba byty celkem, dále platí [částka] měsíčně bývalé manželce jako vypořádání SJM, za potraviny a drogerii jako rodina utratí [částka] měsíčně, dále mají stavební spoření on i manželka [částka] měsíčně, za údržbu a opravy bytu [částka] měsíčně, výživné na [jméno] platí [částka] měsíčně. Platí si životní pojistku [částka], penzijní připojištění [částka] měsíčně a [částka] za zubaře a zubní vybavení, čímž míní mezizubní kartáčky. Další výdaje má s letní dovolenou, když s rodinou v poslední době jezdí jen po tuzemsku. Pak má samozřejmě ještě výdaje s dětmi, kdy třeba [jméno] a [jméno] mají brýle, které se musí obnovovat. Platby církvi se neplatí, není tam taková povinnost, pouze dává dobrovolné dary a to [částka] měsíčně a ještě platí [částka] měsíčně jako dar na děti Unicef. V církvi nejsou žádné výdaje v souvislosti se svátky. Dále platí byt v [anonymizováno] ulici o velikosti 1+1, kde bydlí jeho matka, tam také provozuje mandlovnu. Jiné nemovitosti nevlastní. Pokud je jeho zaměstnavatelem vyčíslena částka [částka] čistého, pak jde opravdu o jeho příjem a pohonné hmoty do služebního automobilu, který není k soukromým účelům, hradí zaměstnavatel, stejně jako telefon. Od zaměstnavatele má ještě stravenkový paušál [částka] měsíčně. Žalobce se odstěhoval ve věku 17,5 roku, žalovaný si byl vědom, že má za něj odpovědnost do jeho 18. ti let, žádné dárky mu neposílal a neposlal. S nezletilým [jméno] se nestýká proto, aby neměl problém s autoritami, o čemž četl různé studie. [jméno] a [jméno] se nestýkají s matkou, nemají o to zájem a nechtějí se s ní stýkat. Je možné, že jeho celkový příjem včetně výživného na dvě děti je cca [částka], výživné vnímá jako povinnost a ohledně žalovaného mu přijde [částka] jako přiměřené. Tendence opustit rodinu měl žalobce již v 15. ti letech, kdy zřejmě pociťoval tlak, aby žil správně, nekličkoval, neuhýbal. Žalovaný sám mu to tehdy rozmluvil. Proti stěhování v 17,5 letech žalobce nic nenamítal, měsíce dopředu na to byl upozorňován a ani on, ani jeho starší bratr [jméno] se tomu nebránili. Žalovaný si myslel, že to bude jen dočasné, třeba do roka že se vrátí. [jméno] už byl v té době zaměstnaný a zletilý. Žádné dary k významným příležitostem od žalobce nedostává. Jeho manželka nemá žádné auto a ani nevlastní žádné nemovitosti. [příjmení] rodinné nákupy obstarává žalovaný a vzhledem k tomu, že nesmí užívat auto k soukromým účelům, takto vždy skloubí s nějako služební cestou.

4. Soud provedl důkaz rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne 26. 5. 2021, který nabyl právní moci dnem [datum], bylo výživné otci pro nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum] zvýšeno na částku [částka] měsíčně s účinností od [datum], matce pak byla stanovena povinnost přispívat s účinností od [datum] částkou [částka] na nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum] a na výživu [jméno] [příjmení], narozené [datum] [částka] měsíčně. Takto soud rozhodl za situace, kdy otec měl příjem [částka] a šest vyživovacích povinností, matka pak čtyři vyživovací povinnosti a příjem [částka] čistého. Z potvrzení zaměstnavatele otce [právnická osoba] bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem otce za období 3/ 2020 – 8/ 2020 činil [částka], za období od 9/ 2020 do [číslo] pak [částka] čistého měsíčně v průměru. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo ověřeno, že otec je vlastníkem nemovitosti na adrese [adresa].

5. Podle ustanovení, § 910 odst. 1 o. z., mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o. z., lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 163 o. s. ř. je možno na návrh změnit rozsudek odsuzující plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. Podle § 915 odst. 1 o. z., životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Jelikož v tomto případě výživné již stanoveno bylo, musel soud posoudit, zda v mezidobí od poslední úpravy výživného došlo v poměrech účastníků k takové změně, která by ve smyslu výše uvedeného ustanovení zákona odůvodnila zvýšení výživného.

6. Soud tedy zhodnotil skutkový stav ve světle zmíněných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že základní předpoklad trvání vyživovací povinnosti, tedy stav odkázanosti oprávněného na výživu povinného a jeho neschopnost se z objektivních důvodů sám živit, je v daném případě naplněn. Žalobce se ke dni vydání tohoto rozhodnutí stále připravuje na své budoucí povolání, přičemž toto podle přesvědčení soudu nelze hodnotit jako neúčelné, neboť studium v budoucnu umožní žalobci vykonávat kvalifikovanou a tedy i dostatečně finančně ohodnocenou práci.

7. Je třeba vycházet také z toho, že vyživovací povinnost k dětem mají ze zákona oba rodiče. Soud tedy v rámci dokazování zvážil také poměry matky žalobce. K jejím poměrům bylo zjištěno, že je zaměstnaná a má vyživovací povinnost ke čtyřem dětem. Soud pak zohlednil také fakt, že matka žalobce svou vyživovací povinnost, byť vzhledem k jeho věku již pouze částečně, plní svou osobní péčí a péčí o zajišťování základních potřeb žalobce. Tento závěr je podepřen i tím, že žalovaný se s žalobcem prakticky nestýká a nad rámec výživného neposkytuje nic.

8. Po zvážení všech uvedených skutečností dospěl tedy soud k závěru, že v tomto případě jsou dány zákonem stanovené podmínky pro stanovení výživného, když žalobce se připravuje na budoucí povolání a nemá žádný příjem, resp. pouze z nárazových brigád. Navíc byl v důsledku chování žalovaného vystaven nutnosti postarat se o své potřeby sám, ještě než dosáhl zletilosti. Žalovaný sice hradí výživné ve výši, kterou sám uznal při odstěhování žalobce za vhodnou, ta však nekoresponduje se skutečnými náklady, které musí žalobce hradit v souvislosti s bydlením, studiem a obstaráním si základních životních potřeb a na druhé straně ani s možnostmi a schopnostmi žalovaného. Matka žalobce pak přispívá při jeho pobytu v její domácnosti a kupuje mu potřebné věci. Pokud žalovaný poukazuje na způsob života žalobce a na skutečnost, že by si měl začít brigádně přivydělávat, pak má soud zato, že sám žalovaný svým chováním, kdy ze své domácnosti odstěhoval dva své syny, kteří se nechovali dle jeho představ, způsobil, že náklady žalobce skokově narostly. Nelze také nezmínit, že žalobce se nedopustil žádného chování, které by bylo v rozporu se zákonem či dobrými mravy, ve škole dosahoval doposud výborných výsledků a byl přijat na prestižní vysokou školu. Prozatím nelze ani s určitostí říci, zda bude možné studium s prací skloubit a zda se žalobci vůbec naskytne příležitost brigády.

9. Při rozhodování o výši výživného soud zvážil shora podrobně popsané skutečnosti, možnosti a schopnosti žalovaného, jakož i odůvodněné potřeby žalobce. V tomto směru musel soud zohlednit také fakt, že žalobce se s žalovaným nestýká a výživné je tedy tím jediným, čím se žalovaný na zajištění jeho potřeb podílí. Po zvážení všech uvedených skutečností pak soud jako odpovídající vyhodnotil výživné ve výši [částka] měsíčně, které dle přesvědčení soudu odpovídá ve smyslu ustanovení § 913 o. z., věku a zjištěným potřebám žalobce na straně jedné a zjištěným výdělkovým a majetkovým poměrům žalovaného na straně druhé. Nezbylo tudíž, než žalobě v plném rozsahu vyhovět tak, jak uvedeno v I. a II. výroku tohoto rozsudku.

10. S ohledem na zpětné zvýšení výživného vznikl žalovanému na výživném dluh. Soud pak v souladu s § 160 o. s. ř. umožnil vzniklý dluh uhradit do [datum], když tuto dobu považuje vzhledem k výši dluhu a majetkovým poměrům žalovaného soud za optimální.

11. Podle § 140 odst. 2 z. č. 99/1963 Sb., byl-li ustanoven účastníkem zástupcem, nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování (plus příp. DPH) stát. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1, § 142 a odst. 2 o.s.ř., přičemž vycházel ze skutečnosti, že žalobce měl ve věci 100 % úspěch. Nicméně došlo k chybě při výpočtu těchto nákladů, které soud omylem počítal jako v nesporném řízení, tudíž přiznal JUDr. [příjmení] menší částku, než jí ve skutečnosti náleží. Tyto náklady pak uložil žalovanému (dle úspěchu ve věci, resp. jeho neúspěchu) státu nahradit, neboť zde není sebemenší důvod, proč by stát měl za žalovaného tyto náklady nést.