17 C 11/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Vojtkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně IČO , se sídlem adresa žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o stanovení výživného rodičům

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhá, aby byla žalovanému [celé jméno žalovaného], [datum narození], stanovena povinnost přispívat na výživu [celé jméno účastnice], [datum narození], částku ve výši 4 150 Kč měsíčně účinností od [datum] na účet ČR - úřadu práce ČR s povinností splácet dlužné výživné ve splátkách po 1 000 Kč spolu s běžným výživným, pod ztrátou výhody splátek, a jíž se žalobce domáhá, aby byla žalované [celé jméno žalované], [datum narození], stanovena povinnost přispívat na výživu [celé jméno účastnice], [datum narození], částku ve výši 3 460 Kč měsíčně s účinností od [datum] na účet ČR - úřadu práce ČR s povinností splácet dlužné výživné ve splátkách po 1 000 Kč spolu s běžným výživným, pod ztrátou výhody splátek, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud žalované [číslo] uložil povinnost přispívat na výživu [celé jméno účastnice], [datum narození] s účinností od [datum] na účet žalobce částku 3 460 Kč měsíčně s povinností splácet dlužné výživné ve splátkách ve výši 1 000 Kč spolu s běžným výživným pod ztrátou výhody splátek, a dále, aby soud žalovanému [číslo] uložil povinnost přispívat na výživu [celé jméno účastnice], [datum narození], s účinností od [datum] na účet žalobce částku 4 150 Kč měsíčně s povinností splácet dlužné výživné ve splátkách ve výši 1 000 Kč spolu s běžným výživným pod ztrátou výhody splátek. Uplatněný nárok žalobce odůvodnil následujícími skutečnostmi. Dne [datum] byl [celé jméno účastnice], [datum narození], k její žádosti a po splnění zákonných podmínek, přiznám opakující se zaopatřovací příspěvek ve výši 17 250 Kč měsíčně. Dle § 50u zákona č. 359/199 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, přechází nárok na výživné pro dítě, kterému úřad práce vyplácí opakující se zaopatřovací příspěvek, na Českou republiku. Při určení výše požadovaného nároku žalobce vycházel z pravděpodobného výdělku pro osoby se základním vzděláním, a to z částky 17 300 Kč měsíčně a z tabulky pro stanovení výživného doporučované ministerstvem spravedlnosti, kdy pro děti ve věku 18 a více let se stanoví výživné v rozmezí 20- 24% z čisté mzdy. Výživné pro žalovanou [číslo] je vypočteno jako 20% z předpokládaného měsíčního výdělku žalované a výživné pro žalovaného [číslo] je vypočteno jako 24 % z předpokládaného měsíčného výdělku žalované [číslo]. Žalobce dále uvedl, že vzhledem ke skutečnosti, že od posledního rozhodování soudu o výživném, kdy byl tehdy nezletilé [jméno] vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte, uplynul značný časový odstup a mohly se výrazně změnit majetkové a sociální poměry žalovaných, když z vlastního šetření žalobce plyne, že rodiče již nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejsou jim vypláceny dávky hmotné nouze, což byly hlavní důvody uvedené soudem při rozhodnutí o nestanovení výživného v předchozím období. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce nemá žádné informace a majetkových poměrech žalovaných, navrhl, aby soud předvolal žalované k prohlášení o svých majetkových poměrech za účelem sdělení a doložení výši svých současných příjmů.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili, nevznesli žádné právní ani skutkové námitky.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. Žalobce se z jednání omluvil, žalovaní, ač řádně předvoláni, se na jednání bez omluvy nedostavili a o odročení nežádali, soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.

4. Na základě provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Z evidenční karty znalostí a schopností uchazeče o zaměstnání (č.l. 3 spisu) soud zjistil, že žalovaná nemá ukončené vzdělání, v minulosti byla zaměstnána jako manipulační dělník ve výrobě (6 let).

6. Ze zprávy Úřadu práce – přehledu činností a DPP (č.l. 4 spisu) plyne, že žalovaný byl od [datum] do [datum] střídavě evidován jako uchazeč o zaměstnání ([datum] – [datum], [datum] – [datum], [datum] – [datum]), vykonával činnost na základě dohody o pracovní činnosti ([datum] – [datum], [datum] – [datum], [datum] – [datum]), nebo byl zaměstnán ([datum] - [datum]).

7. Z evidenční karty znalostí a schopností uchazeče o zaměstnání (č.l. 5 spisu) soud zjistil, že žalovaný má ukončené střední odborné vzdělání (je vyučen), v minulosti byl zaměstnán jako strážník (13 let), seřizovač a obsluha konvenčních strojů (5 let) a montážní dělník (14 let).

8. Z evidenční karty úřadu práce pro poradenství (č.l. 6 spisu) soud zjistil, že žalovaná byla v evidenci úřadu práce od [datum] do [datum], je bez vzdělání, bez zdravotního omezení.

9. Ze zprávy Úřadu práce – přehledu činností a DPP (č.l. 7 spisu) plyne, že žalovaná byla od [datum] do [datum] střídavě evidována jako uchazeč o zaměstnání ([datum] – [datum], [datum] [datum]) nebo byla zaměstnána ([datum] – [datum]).

10. Z evidenční karty úřadu práce pro poradenství (č.l. 14 spisu) soud zjistil, že žalovaný byl v evidenci úřadu práce evidován naposledy od [datum] do [datum], má ukončení střední odborné vzdělání, bez zdravotního omezení.

11. Z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], (č.l. 8 spisu) soud zjistil, že [jméno] [celé jméno účastnice], [datum narození], byla svěřena do pěstounské péče [jméno] [příjmení].

12. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR (č.l. 10 spisu) plyne, že [celé jméno účastnice], [datum narození], byl na základě podané žádosti ode dne [datum] přiznán zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 17 250 Kč.

13. Z potvrzení o studiu ze dne [datum] a [datum] (č.l. 11 a 12 spisu) plyne, že [celé jméno účastnice], [datum narození], byla ve školním roce 2022 2023 žákyní druhého ročníku a ve školním roce 2023 [číslo] žákyní třetího ročníku denního vzdělávacího programu pečovatelské služby (druh vzdělání - střední s výučním listem) na [anonymizováno] učilišti [obec].

14. Z potvrzení o vypracování individuálního plánu mladého dospělého (č.l. 13 spisu) plyne, že [celé jméno účastnice], [datum narození], má vypracovaný individuální plán mladého dospělého ze dne [datum] dle § 50 písm. d) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí.

15. Z výpisů z centrální evidence obyvatel (č.l. 16, 17 spisu) plyne, že [celé jméno účastnice], [datum narození], je dcerou rodičů - matky [celé jméno žalované], narozené [datum], a otce [celé jméno žalovaného], narozeného [datum].

16. Z výpisu katastru nemovitostí (č.l. 18 spisu) plyne, že žalovaní nejsou vlastníky žádné nemovitosti.

17. Ze zprávy úřadu práce (č. l. 22 spisu) plyne, že žalovaná v dotazovaném období (od [datum] doposud) není vedena jako uchazeč o zaměstnání, nemá zdravotní omezení a nejvyšší dosazené vzdělání nebylo doloženo.

18. Ze zprávy úřadu práce (č. l. 23 spisu) plyne, že žalovaný v dotazovaném období (od [datum] doposud) není veden jako uchazeč o zaměstnání, nemá zdravotní omezení a je vyučen.

19. Ze zprávy úřadu práce (č. l. 27 spisu) plyne, že žalovaní nepobírají dávky státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi, o tyto nežádali.

20. Ze zprávy Magistrátu města Ústí nad Labem registru vozidel (č.l. 29 spisu) soud zjistil, že žalovaní nejsou vlastníky motorových vozidel.

21. Ze zprávy [obec] správy sociálního zabezpečení (č.l. 31 spisu) plyne, že žalovaná není příjemcem důchodu, žalovaný od 6/ 2023 pobírá důchod ve výši 20 440 Kč měsíčně.

22. Z úřední činnosti soud zjistil, že Okresní soud v Ústí nad Labem dne [datum rozhodnutí] vydal usnesení č.j. [číslo jednací] (č.l. 33 spisu), jímž přenesl svou příslušnost na Okresní soudu [obec]. Z odůvodnění plyne, že Okresní soudu v Ústí nad Labem naposledy ve věci (tehdy nezletilé) [celé jméno účastnice], [datum narození], rozhodoval rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] o svěření nezletilých do pěstounské péče [jméno] [příjmení] (nyní [příjmení]). Z odůvodnění dále plyne, že dne [datum] podala Česká republika – Úřad práce ČR zdejšímu soudu návrh na stanovení výživného rodičům nezletilých dětí svěřených do pěstounské péče. S ohledem na skutečnost, že trvalý i faktický pobyt nezletilých se nacházel v obvodu Okresního soudu ve [obec], byla v souladu s § 5 zákona č. 292/2013, o zvláštních řízeních soudních, přenesena příslušnost na Okresní soud ve [obec] (též k rozhodnutí o návrhu úřadu práce o stanovení výživného).

23. Na základě provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

24. Dcera žalovaných, [celé jméno účastnice], byla rozhodnutím zdejšího soudu na konci roku 2009 svěřena do pěstounské péče, následně byla soudem v opatrovnické věci (tehdy nezletilé) dcery žalovaných přenesena příslušnost na Okresní soud ve [obec] (spolu s návrhem na určení výživného). Od této doby zdejší soud opatrovnický spis nevedl. Ohledně poměrů žalované bylo zjištěno, že žalovaná je osobou bez vzdělání, v minulosti pracovala jako dělnice, naposledy byla evidována na úřadu práce v roce 2018, není příjemce dávek státní sociální pomoci ani hmotné nouze, není vlastníkem nemovitých věci, ani vozidel, není příjemcem důchodu. Ohledně žalovaného soud zjistil, že má ukončené střední odborné vzdělání v minulosti pracoval na dělnických pozicích (nebo jako strážník), naposledy byl evidována na úřadu práce v roce 2022, není příjemce dávek státní sociální pomoci ani hmotné nouze, není vlastníkem nemovitých věci, ani vozidel, je příjemcem důchodu. Ohledně poměrů [celé jméno účastnice] bylo zjištěno, že ve školním roce 2023 [číslo] je studentkou třetího ročníku oboru pečovatelské služby na odborném učilišti, byl s ní vypracován individuální plán mladého dospělého s od [datum] jí byl přiznán opakující se zaopatřovací příspěvek.

25. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení.

26. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

27. Podle § 911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

28. Podle § 913 odst. 1, 2 občanského zákoníku jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

29. Podle § 923 odst. 1 občanského zákoníku, změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.

30. Podle § 961 odst. 2 občanského zákoníku, náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát.

31. Podle § 50u odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému.

32. Dle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných pohledávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

33. Na základě shora uvedených ustanovení se soud musel zabývat nejprve otázkou, zda od posledního rozhodnutí ve věci stanovení výživného k tehdy nezletilé dceři žalovaných došlo ke změně poměrů, jež by založila důvod pro nové rozhodnutí, přičemž pokud by soud seznal tuto změnu poměrů, jeho dalším úkolem by bylo určit rozsah odůvodněných potřeb oprávněného (dcery žalovaných, resp. žalobce) a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinných, tedy žalovaných. V daném případě je zřejmé, že dcera žalovaných byla rozhodnutím zdejšího soudu svěřena do pěstounské péče, po podání návrhu na určení výživného rodičům úřadem práce byla následně věc (resp. celý opatrovnický spis) předána Okresnímu soudu ve [obec]. Ačkoliv žalobce uvedl, že od posledního rozhodování soudu, kdy nebylo výživné rozhodnutím určeno z důvodu, že rodiče byli evidování jako uchazeči o zaměstnání a pobírali dávky hmotné nouze, došlo v tomto ohledu k tvrzené změně poměrů, zmiňované rozhodnutí soudu (o určení výživného) žalobce nikterak nespecifikoval, resp. nenavrhl soudu k prokázání svých tvrzení. Soud tak v tomto ohledu nemohl shledat změnu poměrů, kdy není zřejmé, z jakých rozhodných skutečností (v otázce odůvodněných potřeb dcery žalovaných, majetkových poměrů, možností a schopností rodičů) příslušný soud naposledy vycházel a tyto nemohl soud následně srovnat s aktuálně zjištěnými skutečnostmi. Obdobně lze nahlížet i na otázku současných odůvodněných potřeb dcery žalovaných (a jejich rozsahu), když žalobce tyto netvrdil (kromě skutečnosti, kdy doložil potvrzení o trvajícím studiu) ani nenavrhl důkaz k jejich zjištění (např. výslechem dcery žalovaných). Nad rámec uvedeného je soud toho názoru, že podmínky pro přiznání opakujícího se zaopatřovacího příspěvku dle z. č. 359/1999 Sb. nelze automaticky ztotožňovat s odůvodněnými potřebami a majetkovými poměry ve smyslu § 913 o.z. Řízení o stanovení výživného rodičům (zletilého dítěte) je řízením, jež se koná dle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen,,o.s.ř.“), je tedy řízením sporným, jež je ovládáno zásadou projednání, je tedy úkolem žalobce uvést tvrzení podstatná pro soudní rozhodnutí a k prokázání svých tvrzení označit důkazy, v opačném případě je stižen neúspěchem ve věci. V předmětné věci žalobce neunesl svá břemena tvrdit a prokazovat skutečnosti rozhodné pro soudní rozhodnutí, přičemž tento stav mohl být zvrácen po poučení soudu poskytnutém při jednání dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř.. Žalobce se však k jednání soudu po včasné omluvě nedostavil, čímž rezignoval na soudem poskytovaná poučení, a jde proto jen k jeho tíži, že jmu příslušná poučení poskytnuta být nemohla.

34. Vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal změnu poměrů, resp. neprokázal odůvodněné potřeby oprávněného a jejich rozsah, soud žalobu zamítl.

35. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když ve věci úspěšným žalovaným dle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.