17 C 8/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Vojtkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zvýšení výživného na zletilé dítě

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhá zvýšení výživného z částky 4 500 Kč měsíčně na částku 6 500 Kč měsíčně s účinností od [datum], se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u okresního soudu v [obec] se žalobce domáhal zvýšení výživného ze stávajících 4 500 Kč na částku 6 500 Kč. Svůj návrh odůvodnil následujícími skutečnostmi. Žalobce studuje 2. ročník [anonymizováno] [obec], náklady na studium, ubytování a stravu neustále rostou. Náklady na ubytování se pohybují okolo 5 000 Kč, přičemž žalobce očekává další zvýšení. Většinu nákladů hradí žalobci jeho matka, z výživného od žalovaného (svého otce) si žalobce částečně hradí stravu, studijní pomůcky a koníčky. Dále žalobce dochází na brigády, prostřednictvím nichž hradí své další náklady. Na brigády dochází s ohledem na studijní vytížení nárazově. Ve studiu chce pokračovat. Matka žalobce pracuje na zkrácený úvazek, protože se stará o dvě mladší sestry žalobce.

2. Při jednání žalobce setrval na svém návrhu, žalovaný se zvýšením výživného nesouhlasil a navrhl žalobu zamítnout.

3. Okresní soud v Jablonci nad Nisou usnesením ze dne 10. 7. 2024, č. j. [číslo jednací] vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, když k datu podání žaloby měl žalovaný bydliště na adrese [adresa].

4. Na základě provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 7. 6. 2022, č.j. [číslo jednací] ve věci zvýšení výživného pro žalobce schválil smír, dle kterého se výživné stanovené rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 16. 6. 2015, č. j. [číslo jednací] pro tehdy nezletilého žalobce částkou 3 500 Kč se s účinností od [datum] zvýšilo na částku 4 500 Kč měsíčně, se splatností vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobce. Nedoplatek na výživném za období od [datum] do [datum] v celkové výši 7 000 Kč se žalovaný zavázal uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč spolu s běžným výživným pod ztrátou výhody splátek. V průběhu řízení o zvýšení výživného bylo zjištěno, že žalobce je od [datum] studentem vysoké školy v [obec], je v 1. ročníku, bydlí na kolejích s náklady 4 000 Kč měsíčně, náklady na dopravu činí 1 500 Kč ročně, do školy si zakoupil nové vybavení (notebook), pracuje brigádně jako barman od 3/ 2022, má hrubý příjem ve výši 140 korun na hodinu (za duben 2022 si vydělal 8 000 Kč), se žalovaným se vídal občas. Další náklady žalobce vynakládal za léky ve výši 200 Kč měsíčně, na brýle a čočky 1 500 Kč ročně, na telefon ve výši 360 Kč měsíčně, dále náklady na oblečení. Matka žalobce bydlela s přítelem v jeho rodinném domě, pracovala jako prodavačka na zkrácený úvazek s příjmem ve výši přibližně 12 500 Kč měsíčně, měla tři vyživovací povinnosti, kromě žalobce měla ještě dvě dcery. Její přítel měl příjem přibližně 27 000 Kč měsíčně. Žalovaný bydlel u přítelkyně v bytě s náklady na bydlení ve výši 6 000 Kč měsíčně, bydlel s nimi ještě syn přítelkyně ve věku 17 let žalovaný byl zdráv, pracoval příležitostně jako zedník s příjmem 20 000 Kč měsíčně, měl exekuce z podnikání, žalobci výživné hradil. Žalobce ani žalovaný nebyli vlastníky žádné nemovité věci, nebyli zaměstnáni, nebyl jim vyplácen důchod ani nemocenské dávky, žádný z nich nebyl příjemcem sociálních dávek, žalovaný vlastnil auto automobil Subaru Justy (od [datum]) a [příjmení] [jméno] (od [datum]).

6. Z výpisu centrální evidence obyvatel (č.l. 14 spisu) plyne, že žalobce je synem matky – [jméno] [jméno] [příjmení] [příjmení], nar [datum], a otce – [celé jméno žalovaného], [datum narození].

7. Z výpisu centrální evidence obyvatel (č.l. 15 spisu) plyne, že žalovaný má kromě žalobce dále syna [jméno] [příjmení] (nar. 2015) a [jméno] [celé jméno žalovaného a žalobce] (nar. 2011).

8. Z výpisu katastru nemovitostí (č.l. 16, 17 spisu) plyne, že žalobce ani žalovaný nejsou vlastníky nemovitosti evidované katastrem nemovitostí.

9. Ze zprávy Úřadu práce ČR (č.l. 26, 30 spisu) plyne, že žalobce nikdy nebyl veden jako uchazeč o zaměstnání, je mu vyplácen přídavek na dítě. Za období od [datum] do [datum] bylo žalobci vyplaceno celkem 7 900 Kč.

10. Ze zprávy Úřadu práce ČR (č.l. 26 spisu) plyne, že žalovaný není příjemcem sociálních dávek, Naposledy byl v evidenci úřadu práce uveden v roce 2015, byl sankčně vyřazen, je vyučen v oboru obchodní provoz 11. Ze zprávy Magistrátu města Jablonec nad Nisou - oddělení dopravně správních agend vozidel (č.l. 35 spisu) soud zjistil, že žalobce není vlastníkem motorového vozidla.

12. Ze zprávy Magistrátu města Ústí nad Labem registru vozidel (č.l. 39 spisu) soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem vozidla [příjmení] [jméno] (od [datum]) a [příjmení] [jméno] (od [datum]).

13. Ze zprávy [obec] správy sociálního zabezpečení (č.l. 41 spisu) plyne, že žalobce ani žalovaný nejsou příjemci důchodu.

14. Z potvrzení o příjmech otce (č.l. 48-49 spisu) plyne, že v období od [číslo] do [číslo] činil čistý příjem otce částku 15 467 Kč.

15. Soud z výslechu žalobce k jeho poměrům zjistil, že studuje třetí ročník vysoké školy v [obec], po celou dobu svého studia bydlí na koleji, náklady na ubytování činí přes 5 000 Kč měsíčně, předpokládá se další zvýšení, ubytování hradí matka. Náklady na stravu činí přibližně 4 000 Kč, na dopravu 200 Kč měsíčně. Žalobce si kupuje učebnice s náklady řádově stovky korun na jednu učebnici. Žalobce chodí od ledna 2024 na brigádu, vydělá si cca 3 – 4 000 Kč měsíčně. Veškeré náklady žalobce hradí jeho matka, posílá mu výživné od žalovaného. Matka dále hradí pojištění 600 Kč měsíčně, telefon cca 400 – 500 Kč měsíčně. Žalobce nevlastní majetek vyšší hodnoty, nemá dluhy, v současnosti si šetří, aby se s přítelkyní mohl přestěhovat do nájmu. V insolvenčním ani v exekučním řízení není. Matka žalobce má tři vyživovací povinnosti, žalobce má dvě mladší (nezletilé sestry), které jsou v celodenní péči matky, obě jsou nezletilé. Matka žalobce je zaměstnána v [anonymizováno] s příjmem cca 10 – 15 000 Kč měsíčně.

16. Soud z výslechu žalovaného k jeho poměrům zjistil, že žalovaný má tři vyživovací povinnosti, mladší dvě děti jsou nezletilé. [jméno] [příjmení] (8 let) má žalobce společně se svou přítelkyní (a matkou syna) ve své péči, nezl. [jméno] [celé jméno žalovaného a žalobce] (12 let) žije v Německu se svojí matkou, na [jméno] platí žalovaný soudem určené výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně, matka [jméno] je v invalidním důchodu. Žalovaný bydlí v bytě v osobním vlastnictví přítelkyně, na náklady na bydlení přispívá cca 2 500 Kč měsíčně. Přítelkyně žalovaného má měsíční příjem cca 20 000 Kč, dále pobírá výživné ve výši 8 000 Kč na svého syna, který společně s nimi žije. [příjmení] [jméno] je zdráv, nemá žádné zvýšené náklady spojené se [anonymizováno] stavem, má běžné potřeby, chodí do druhé třídy ZŠ. Žalobce pracuje jako skladník ve stavebninách od prosince 2022 s příjmem cca 15 500 Kč měsíčně čistého. Majetek větší hodnoty žalovaný nevlastní, je evidován jako vlastník dvou automobilů, nicméně vozy fakticky nemá, pouze je nepřepsal. Žalovaný je vyučen v oboru prodavač, má dluhy ve výši cca 800 000 Kč, v insolvenčním řízení není, je v exekuci pro neplacení [anonymizováno] a sociálního pojištění, nepodniká. [anonymizováno] stav žalovaného je celkově dobrý.

17. Na základě provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

18. Žalobce je studentem třetího ročníku vysoké školy v [obec], bydlí na kolejích, přivydělává si prostřednictvím brigád, náklady na ubytování, telefon, pojištění, stravu a studijní pomůcky hradí převážně matka a dále žalobce na své potřeby využívá výživné zasílané žalovaným. Pobírá přídavek na dítě ve výši 1 580 Kč měsíčně, není příjemcem důchodu. Žalobce nevlastní nemovitosti, ani movité věci významné hodnoty, nemá dluhy, není v insolvenci ani exekuci. Matka žalobce má celkem tři vyživovací povinnosti, kromě žalobce má další dvě nezletilé dcery, pracuje na zkrácený úvazek jako prodavačka v [anonymizováno] s příjmem přibližně 10 – 15 000 Kč. Žalovaný má celkem 3 vyživovací povinnosti, kromě žalobce má syna [jméno], který žije se svou matkou v Německu a na kterého platí 5 000 Kč měsíčně. Dále má syna [jméno] (8 let). Žalovaný žije společně se synem [jméno], svou přítelkyní a jejím synem v bytě přítelkyně, které přispívá částkou 2 500 kč měsíčně. Nezletilý [jméno] je zdráv, chodí do druhé třídy ZŠ. Nemovitosti ani jiné věci významné hodnoty nevlastní, má dluhy ve výši 800 000 tisíc, má exekuci, jeho zdravotní stav je dobrý, je zaměstnán s příjmem 15 500 Kč čistého.

19. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení.

20. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

21. Podle § 911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

22. Podle § 913 odst. 1, 2 občanského zákoníku jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

23. Podle § 961 odst. 2 občanského zákoníku, náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát.

24. Dle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných pohledávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

25. Plnění vyživovací povinnosti je dlouhodobou záležitostí vznikající v případě vztahu rodič – dítě již narozením dítěte. Vyživovací povinnost rodičů k dětem je zakotvena zákonem a trvá do okamžiku, než je dítě samo schopno se živit (blíže viz usnesení ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3232/15). Zamezuje situacím, kdy by se dítě dostalo do stavu nouze a zároveň zaručuje, aby životní úroveň dítěte v zásadě odpovídala jeho odůvodněným potřebám. Vyživovací povinnost rodičů k dětem tak není omezena nebo podmíněna dosažením určitého věku či ukončením konkrétního stupně vzdělání, nýbrž pouze schopností dítěte samostatně uspokojovat všechny své potřeby, přičemž naplnění tohoto kritéria je soud povinen zkoumat v každém konkrétním případě (usnesení ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 1247/13). Předpokladem této schopnosti je tedy trvalý příjem finančních prostředků, sloužící k uspokojení svých potřeb (nález ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3113/10). Skutečnost, že dítě studuje na střední, případně na vysoké škole, může schopnost dítěte samostatně se živit v zásadě významně ovlivnit. Dosažení zletilosti dítěte pak sice nemá pro trvání vyživovací povinnosti hmotněprávní význam, současně však lze u zletilé osoby předpokládat jistou míru snahy vyvinout přiměřené úsilí k tomu, aby se uživila sama, nejsou-li zde okolnosti, které takovému úsilí mohou bránit nebo ho vylučovat. Stanovení vyživovací povinnosti (případně modifikace její výše) by proto u zletilých osob měla být odůvodněna konkrétními okolnostmi řešeného případu. Za trvání vyživovací povinnosti se též mohou změnit podmínky určující jak její existenci, tak její rozsah. Za podmínek shora uvedených (§163 odst. 1 o.s.ř.) může soud případné změny reflektovat a vydat rozhodnutí, jež takto určenou povinnost změní, přičemž se jedná o hmotněprávně i procesněprávně zakotvenou výjimku ze zásady neměnnosti soudních rozhodnutí. Změnu okolností, resp. změnu poměrů, pak nelze spatřovat v jakékoliv změně kritérií rozhodných pro určení výživného.„ V obecné rovině lze změnu poměrů definovat jako stav odlišný od stavu, který byl rozhodující při původním, resp. předchozím rozhodování. Zásadně se musí jednat o změnu závažnějšího charakteru, tj. o změnu podstatnou (clausula rebus sic stantibus).“ ([příjmení], M., [příjmení], Z., [příjmení], L. a kol.: Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, [číslo] s.).„ Důvodem ke změně vyživovací povinnosti rodičů je jen taková změna okolností, za nichž bylo dosud výživné určeno, jež se výraznějším způsobem projeví v poměrech účastníků.“ (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 1966, sp. zn. 5 Cz 67/66). Ze shora uvedeného plyne, že domáhá-li se oprávněná osoba změny (resp. zvýšení) výživného, soud nejprve zkoumá, zda od doby posledního rozhodnutí došlo k zásadní změně stavu v porovnání se stavem aktuálním. Na základě shora uvedených ustanovení se soud musel zabývat nejprve otázkou, zda od posledního rozhodnutí ve věci stanovení výživného pro žalobce došlo ke změně poměrů, jež by založila důvod pro nové rozhodnutí, přičemž pokud by soud seznal tuto změnu poměrů, jeho dalším úkolem by bylo určit rozsah odůvodněných potřeb oprávněné osoby (žalobce) a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinné osoby, tedy žalovaného. V daném případě je soud v otázce přezkumu změny poměrů omezen datem [datum], kdy žalobce podal žalobu. V předmětné věci bylo naposledy rozhodnuto v polovině roku 2022, kdy soud schválil smír uzavřený účastníky, na základě kterého bylo zvýšeno výživné pro žalobce z částky 3 500 Kč měsíčně na částku 4 500 Kč měsíčně, přičemž soud v otázce schválení smíru vycházel ze skutečností blíže popsaných pod bodem 5. Od uvedené doby došlo na straně žalobce ke změně v tom směru, že je nyní studentem 4. ročníku vysoké školy, na straně žalovaného pak došlo ke změně spočívající ke snížení příjmu, kdy nyní pracuje jako skladník ve stavebninách s příjmem dosahujícím výše minimální mzdy, tedy na straně žalovaného došlo k poklesu příjmu, v ostatním se poměry účastníků zásadním způsobem nezměnily. Za situace, kdy žalobce žádal o zvýšení výživného s odstupem poměrně krátkého času od posledního rozhodnutí soudu (1 roku), přičemž za tuto dobu se jeho poměry a odůvodněné potřeby zásadním způsobem nezměnily, současně na straně žalovaného došlo ke změně příjmu, resp. k jeho snížení, soud v uvedené věci neshledal zásadní změnu poměrů (trvalejšího rázu), jež by odůvodňovala požadované zvýšení výživného žalobce.

26. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyla prokázána změna poměrů odůvodňující zvýšení výživného, soud žalobu zamítl.

27. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když ve věci úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.