18 C 3/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Alenou Bernklau ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně a žalovaného proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zrušení vyživovací povinnosti

I. Vyživovací povinnost žalobkyně [celé jméno žalobkyně], narozené dne [datum] k žalovanému [celé jméno žalovaného], narozenému dne [datum], naposledy stanovená rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 9. 2022, č. j. [číslo jednací], se s účinností od 1. 5. 2023 zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, doručenou soudu dne 9. 3. 2023 a doplněnou do protokolu soudu dne 20. 4. 2023, se žalobkyně domáhala zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému s tím, že žalovaný již pravděpodobně nestuduje.

2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k věci uvedl, že sám požádal o ukončení studia, tuto informaci žalobkyni předal. Ta mu naposledy zaslala výživné v dubnu 2023.

3. Soud provedl důkaz rozhodnutím Univerzity [anonymizováno]. [příjmení] [anonymizováno] [obec] ze dne 9. 3. 2023, dle něhož bylo žalovanému [celé jméno žalovaného] ukončeno studium s tím, že nesplnil požadavky studijního programu pro postup do druhého semestru studia.

4. Soud tedy zvážil všechny provedené důkazy a tyto vyhodnotil dle ustanovení § 910 a násl. o.z., dle něhož předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Vyživovací povinnost rodiče k dítěti dle § 911 o.z. trvá do té doby, dokud není dítě schopno samo se živit. Vyživovací povinnost rodiče k dítěti tedy není podmíněna věkem ani ukončením určitého stupně vzdělání, nýbrž pouze schopností sám se živit, což je pojem, který je třeba vyložit podle specifik každého konkrétního případu. Je dále třeba zkoumat, zda se dítě řádně na své budoucí povolání připravuje, zda se jedná o trvalé a na sebe navazující vzdělávání za účelem získání co nejlepší kvalifikace pro budoucí povolání.

5. V tomto případě úkolem soudu bylo tedy posoudit, zda vyživovací povinnost žalobkyně k žalovanému nadále trvá. Soud tyto skutečnosti posoudil také ve smyslu nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 1247/2013, kde bylo konstatováno, že pokud studium dítěte nenese znaky soustavnosti a cílevědomosti, nelze na rodiči spravedlivě požadovat, aby vynakládal peněžní prostředky, které by ve svém výsledku nepřispívaly k osobnímu rozvoji dítěte.

6. V tomto případě tedy soud vycházel ze zjištění, že žalovaný řádně studoval do 28. 4. 2023, kdy byl ze studia vyloučen pro nesplnění podmínek. Toto potvrdil sám žalovaný. Za těchto okolností, když bylo zjištěno, že žalovaný již nestuduje, rozhodl soud o zrušení vyživovací povinnosti žalobkyně s účinností od 1. 5. 2023.

7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ve smyslu ustanovení § 142 odstavec 1 o. s. ř. tím, že žalobce měl ve věci úspěch, žádné náklady řízení však zjištěny nebyly.