22 C 103/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 15 204,13 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 759,13 Kč s úrokem v částce 565,55 Kč, dále s úrokem ve výši 17,9 % ročně z částky 14 759,13 Kč od 20. 10. 2021 do 18. 11. 2021, a dále s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 14 759,13 Kč od 19. 11. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 759,13 Kč od 30. 10. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky 445 Kč zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 949,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu 25. 11. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 15 204,13 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že se žalovanou dne 14. 10. 2019 uzavřela Rámcovou smlouvu [číslo] jejíž součástí byly učiněny i obchodní podmínky, na jejímž základě byl žalované dne 19. 10. 2020 poskytnut úvěr ve výši 15 554 Kč, a to jejím dodatkem č. 10, jímž se nedílnou součástí Rámcové smlouvy stala Smlouva o úvěru č. [anonymizováno], vyplacený na běžný účet žalované. Žalovaná se zavázala úvěr splácet ve výši 307 Kč měsíčně, kdy tato částka zahrnovala jistinu i smluvní úrok ve výši 17,9 % ročně, a to vždy k 20. dni v měsíci, počínaje dnem 20. 11. 2020 s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 20. 10. 2028. Žalovaná uhradila řádně splátky od 20. 11. 2020 do 20. 7. 2021, na splátku splatnou dne 20. 8. 2021 bylo ze strany žalované uhrazeno pouze 181,76 Kč (započtených žalobkyní částí ve výši 81,38 Kč na úhradu jistiny splátky a částí ve výši 100,38 Kč na úhradu úroku splátky) a dále již ničeho, a pro toto porušení úvěrové smlouvy dne 20. 10. 2021 dopisem z téhož dne žalobkyně úvěr zesplatnila. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 14 759,13 Kč (jistina neobsahuje žádné úroky, úroky z prodlení, pokuty, poplatky ani jiné položky) a nesplaceného smluvního úroku z úvěru (kapitalizovaného úroku) ve výši 565,55 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky, tj. ode dne 20. 7. 2021 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne 19. 10. 2021, a dále žalobkyně požadovala přiznat úroky z prodlení z dlužné jistiny. Dále žalobkyně nárokuje dlužnou částku 300 Kč odpovídající nezaplaceným nákladům účelně vynaložených žalobcem na vymáhání dluhu po žalované, vyúčtované á 300 Kč dne 4. 12. 2019, 27. 12. 2019, 13. 1. 2020. Nakonec žalobkyně nárokuje částku 145 Kč, odpovídající dlužnému pojistnému, které byla žalovaná povinna platit po přistoupení k pojištění dnem 17. 10. 2020, a které bylo z účtu žalované strženo dne 13. 10. 2021 a poukázáno pojišťovně.

2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila svou žalobu podáním ze dne 16. 5. 2022, ve kterém konkretizovala, že provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele, a to proti informacím z klientových dokladů, údaje o klientově finanční situaci žalobkyně poskytuje sám klient a žalobce je dále dle potřeby ověřuje. V dané věci posoudila žalobkyně žalovanou z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (v případě žádosti o úvěr používá žalobce úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací a dále informace z některých společností patřících do skupiny PPF na základě souhlasu, který nám klient udělil v Rámcové smlouvě, dále žalobce také nahlíží do insolvenčního rejstříku), když v tomto případě posoudila žalovanou jako schopnou úvěr splácet, a v dalších již nikoliv, jak dokládá.

3. Soud ani po doplnění žaloby nepokládal za dostatečná tvrzení žalobkyně o tom, za jaké období bylo požadováno dlužné pojistné, tedy za jaké období vznikl žalované na pojistném dluh, když žalobkyně se svou neúčastí na jednání vzdala dobrodiní výzvy ve smyslu § 118a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”, o těchto nedostatcích svých tvrzení.

4. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a zůstala po celou dobu neaktivní.

5. Provedeným dokazováním v nepřítomnosti účastníků (postupem dle § 101 odst. 3 o. s. ř.) soud zjistil soud z dále uvedených důkazů následující skutkový stav:

6. Žalobkyně s žalovanou dne 14. 10. 2019 uzavřely Rámcovou smlouvu [číslo] (viz Rámcová smlouva), na podkladě které žalovaná požádala o poskytnutí úvěru č. [anonymizováno] ve výši 15 554 Kč se splatností 97 měsíců po 307 Kč ke každému 20. dni v měsíci a se smluvním úrokem ve výši 17,9 % ročně (viz Dodatek č. 10 k rámcové smlouvě, splátkový kalendář). Nedílnou součástí byly i obchodní podmínky (viz obchodní podmínky), ceník (viz ceník), podmínky pro používání úvěru (viz podmínky pro používání úvěru). Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalované, včetně jejích osobní poměrů (viz přehled žádostí o úvěr – aplikační data). Žalobkyně žalované úvěr ve výši 15 554 Kč poukázala dne 19. 10. 2020, na účet žalované č. [bankovní účet], vedený žalobkyní (viz výpis z účtu za období 19. 10. 2020). Žalovaná hradila splátky od 20. 11. 2020 do 20. 7. 2021 v plné výši (byť ne vždy řádně a včas), když na splátku splatnou 20. 8. 2021 již uhradila pouze 181,76 Kč, započítaných v souladu se smlouvou ve výši 81,38 Kč na jistinu a ve výši 100,38 na úrok, a dále již ničeho neuhradila (viz přehled plateb a smluvní dokumentace). Ke dni 23. 11. 2021 činila neuhrazená částka 15 324,68 Kč a sestávala z jistiny 14 759,13 Kč a úroků 565,55 Kč (viz přehled plateb). Součástí sjednané úvěrové smlouvy bylo též sjednání pojištění pro případ pracovní neschopnosti a ztrátě zaměstnání, a to s měsíčním pojistným celkem 60 Kč, které bylo strženo z účtu žalované v celkové výši 145 Kč dne 13. 10. 2021 (viz Dodatek č. 10, výpis z běžného účtu žalované za období 13. 10. 2021 – 23. 11. 2021, přehled cen pojištění, pojištění schopnosti splácet – informační dokument, všeobecné pojistné podmínky pro soukromé životní a neživotní pojištění, pojistná smlouva mezi pojišťovnou a bankou jako pojistníkem a přihlášení k pojištění ze dne 17. 10. 2020). Žalobkyně žalovanou výzvou ze dne 20. 10. 2021, odeslanou žalované dne 22. 10. 2021, vyzvala k zaplacení celého dosud nesplaceného dluhu ve výši 15 769,68 Kč, a to nejpozději do 29. 10. 2021, nebo žalobkyně na žalovaného podá žalobu (viz výzva ze dne 20. 10. 2021 včetně splátkového kalendáře ze dne 20. 10. 2021 a podacího archu ze dne 21. 10. 2021). Žalobkyně úvěr zesplatnila pro prodlení žalované hradit splátky řádně a včas v souladu s článkem 3 Několik bodů k ukončení smlouvy Podmínek pro používání úvěru (viz podmínky pro používání úvěru). Žalobkyně účtuje žalované za vymáhání 300 Kč za 20 dnů, které určuje obecně jako část souhrnu personálních a jiných hotových výdajů za vymáhání z denních nákladů v souhrnné výši 29,61 Kč (viz přehled nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu), které dále dokládá vlastními výpisy o odeslání SMS, e-mailů a zpráv do IB (viz doklad o odeslání SMS, emailů, zpráv do IB, oznámení o naúčtování nákladů na vymáhání ze dne 19. 10. 2021, oznámení o naúčtování nákladů na vymáhání ze dne 7. 7. 2021).

7. Uvedené skutečnosti po zhodnocení citovaných listin samostatně i ve vzájemných souvislostech vzal soud jako skutkový závěr ve věci, tedy že žalobkyně s žalovanou uzavřela v rámci smlouvy o běžném účtu úvěrovou smlouvu, na podkladě které jí poskytla 15 554 Kč, které se zavázala žalovaná splácet dohodnutým způsobem spolu s úrokem a sjednaným pojistným, což nečinila, když splatila pouze prvních devět sjednaných splátek, když 10. splatila nikoliv v plné výši, a zbývá jí tak uhradit žalovanou jistinu a úrok, když naopak nebylo tvrzeno, anebo prokázáno, že by žalovaná na tyto částky něčeho zaplatila.

8. Naopak nebylo soudu prokázáno tvrzení žalobkyně, že by vynaložila na vymáhání právě a konkrétně dluhu žalované částku 300 Kč, když takovou skutečnost neprokazuje ani obecný výpočet nákladů na jeden den vymáhání, bez doložení jejich vynaložení v daném konkrétním případě (viz přehled nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu), ani jejich přehled – výpis dokumentů s adresou, ze kterých nelze rozpoznat jejich obsah a tedy ani posoudit jejich účelnost ve vztahu k vymáhání pohledávky (viz doklad o odeslání SMS, emailů, zpráv do IB, oznámení o naúčtování nákladů na vymáhání ze dne 19. 10. 2021, oznámení o naúčtování nákladů na vymáhání ze dne 7. 7. 2021), a proto vzal soud nároky žalobkyně v rozsahu nákladů účelně vynaložených na vymáhání pohledávky jako neprokázané. Stejně tak soud nevzal za dostatečně odůvodněné a prokázané nároky žalobkyně na dlužné pojistné, když sice z předložených důkazů vyplynolu přistoupení žalované k pojistné smlouvě a ztržení dlužného pojistného z účtu žalované (viz shora), avšak z žalobních tvrzení není dostatečně zřejmé, za jaké pojistné období je dlužné pojistné nárokováno, tedy soud nemohl z předložených důkazů ani ověřit, zda žalobkyni nárok na pojistné v této výši vznikl. Žalobkyně se svou nepřítomností na jednání vzdala dobrodiní poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a soud ji tak nemohl poučit o nedostatcích jejích tvrzení o těchto skutečnostech a nedostatcích jejich doložení, aby mohla jejich nedostatky zvrátit. Jediným prokázaným nákladem je tak zaslání výzvy ze dne 20. 10. 2021, které soud zohlednil v rozhodnutí o nákladech řízení (viz dále jejich odůvodnění).

9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

10. Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen „o. z.”, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Dle § 513 o. z., příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

12. Dle § 2662 o. z., smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

13. Dle § 2758 o. z., pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

14. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Na základě provedeného dokazování a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je z větší části důvodná, když žalobkyně oprávněně požaduje vrácení nesplacené části úvěru a úroků (§ 2395 o. z.) a žalobě v tomto rozsahu vyhověl, přičemž dospěl též k závěru, že z důvodu prodlení žalované se zaplacením má žalobkyně právo i na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z nevrácené jistiny, od prodlení plynoucího z výzvy k jejímu plnému vrácení.

16. Naopak soud zamítl žalobu ohledně žalobou vymáhaných nákladů vynaložených na vymáhání pohledávky, neboť se žalobkyni nepodařilo prokázat jejich vynaložení ani jejich účelnost a dále ohledně nárokovaného pojistného, když nemohl s ohledem na nedostatky žaloby posoudit oprávněnost výše těchto nároků.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 949,20 Kč, přičemž tato částka představuje 94,92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 97,46 % a úspěchu žalované v rozsahu 2,54 %, při vyčíslení předmětu řízení včetně příslušenství k datu rozhodnutí částkou 17 526,63 Kč, z něhož bylo žalobkyni přiznáno 17 081,63 Kč). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (předžalobní výzvu a podání ve věci samé), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za podání ze dne 16. 5. 2022, když skutečnosti v něm uvedené měly být uvedeny již v samotné žalobě a jejich pozdější doplňování tak soud nemá z hlediska náhrady nákladů za účelné.

18. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.