22 C 161/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci manželky: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 a manžela: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 neznámého pobytu zastoupený opatrovnicí Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o rozvod manželství

I. Manželství manželky Jméno zainteresované osoby 0/0, rozené Anonymizováno Datum narození zainteresované osoby 0/0, a manžela Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”, a obsahuje proto pouze popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Manželka se svým návrhem domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství manželů uzavřené dne datum v Castel Volturno v Itálii již přestalo plnit svoji funkci, je hluboce, trvale, nenávratně rozvráceno a není možná jeho obnova. Již delší dobu nežijí jako manželé, intimně se nestýkají a netvoří manželské, resp. rodinné společenství. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manželé se nedohodli na vypořádání majetkových poměrů, bydlení manželů a případného výživného pro dobu po rozvodu.

3. Manžel se k návrhu na rozvod manželství osobně nevyjádřil, když dle provedeného šetření není soudu známo bydliště manžela, občana Nigérie, ani kde se tento manžel zdržuje, a proto soud manželovi usnesením ze dne 27. 6. 2024, č. j. 22 C 161/2024-15, ustanovil opatrovníka z řad advokátů. Manžel se pak prostřednictvím opatrovníka, po provedeném dokazování a před rozhodnutím soudu ve věci, k návrhu na rozvod manželství připojil, a proto soud podle § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.”), pokládal návrh na rozvod manželství za návrh společný.

4. Soud učinil na základě provedeného dokazování závěr o skutkovém stavu:

5. Manželství manželky, českého státního občanství, a manžela, občana Nigérie, bylo uzavřeno po krátké známosti dne datum v Castel Volturno v Itálii. Manželé nikdy nevedli společnou domácnost, když žili nejprve oba v Čechách, avšak manželka v obvodu soudu a manžel do roku 2009 v Praze, když se dále pokusili žít ve Španělsku, odkud se manželka vrátila po krátké době zpět, přičemž nemá nejpozději od roku 2011 o manželovi žádné zprávy, nedaří se jí ho ani kontaktovat a v důsledku uplynulé doby už si nedokáže představit, že by se manželství opět obnovilo, a to je tak zcela a nenapravitelně rozvráceno. Z manželství se nenarodily žádné děti. Příčinou rozvratu manželství je úplné citové odcizení, a to s ohledem na dlouhotrvající ztrátu kontaktu mezi manželi, pro kterou se manželství stalo již pouze formálním svazkem.

6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Nejprve se zabýval pravomocí zdejších soudů ve věci jednat a rozhodnout, stejně jako otázkou rozhodného práva. Manželka je občankou ČR a má bydliště v obvodu zdejšího soudu, manžel je státním příslušníkem Nigérie s neznámým bydlištěm. Vzhledem k tomu, že mezinárodní smlouvy mezi Nigérií a Českou republikou neupravují řízení o rozvodu, a to ani co se týká pravomoci, ani co se týká užití hmotného práva, postupoval soud v tomto řízení zahájeném v souladu s § 123 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, dle zák. č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ze kterého dovodil, svou pravomoc rozhodovat, založenou v § 36 odst. 1, kde je stanovena pravomoc českých soudů ve věci rozhodovat, je-li alespoň jeden z manželů občanem ČR a dle § 22 odst. 1 téhož zákona je pak určeno užití českého práva hmotného pro rozvedení tokového manželství. V této věci pak soud aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen „o. z.“, který v § 3028 o. z. určil svou účinnost pro takové věci rodinné.

7. Podle § 755 odst. 1 o. z., může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

8. Podle § 755 odst. 3 o. z., mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

9. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 odst. 1 o. z., a nebyly shledány žádné překážky vyhovění návrhu na rozvod manželství (§ 755 odst. 2 a odst. 3 o. z.), soud žalobě podle § 755 o. z. v celém rozsahu vyhověl. Příčinou rozvratu manželství soud shledal úplné citové odcizení, a to s ohledem na dlouhotrvající ztrátu kontaktu mezi manželi, pro kterou se manželství stalo již pouze formálním svazkem.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 z. ř. s.

11. Soud ve věci neshledal vzhledem k povaze řízení náklady státu, které by mohly být účastníkům dány k úhradě ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř., a proto o nich nerozhodoval. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z. ř. s.). Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. O vydání nového občanského průkazu jsou manželé povinni požádat do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti jejich dosavadního průkazu (§ 11 písm. b) zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech ve spojení s § 34 odst. 3 písm. c) bod 1. tohoto zákona). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.