22 C 172/2025
č. j. 22 C 172/2025-30
V PLATNOSTIOkresní soud v Ústí nad Labem určil, že žalovaný je výlučným vlastníkem vozidla Škoda Fabia. Převod vlastnického práva byl prokázán kupní smlouvou, která podle § 1099 a § 2079 o. z. přešla s účinností smlouvy. Žalobce byl povinen k náhradě nákladů řízení ve výši 2 600 Kč. Stát nemá nárok na náhradu nákladů státu.
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci žalobce: Anonymizováno narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce Anonymizováno žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o určení vlastnictví motorového vozidla
I. Určuje se, že žalovaný Jméno žalovaného, narozený rodné přijmení Datum narození žalovaného, se stal od 21. 5. 2023 výlučným vlastníkem vozidla Škoda Fabia, RZ SPZ, VIN VIN kód.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 2 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Česká republika – Okresní soud v adresa nemá nárok na náhradu nákladů státu.
1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 5. 2025 se žalobce domáhal určení, že výlučným vlastníkem vozidla Škoda Fabia, RZ SPZ, VIN VIN kód (dále jen „Vozidlo“) je od 21. 5. 2023 žalovaný, když jak s žalobou osvědčil, Vozidlo prodal nejprve kupní smlouvou ze dne 7. 5. 2021 panu jméno FO, nar. dne datum, který vozidlo dále prodal, jak bylo též pravomocně určeno usnesením ze dne 23. 4. 2025, č. j. spisová značka, a to žalovanému, když však žalovaný ani předchozí vlastník Vozidla nepřeregistroval v evidenci motorových vozidel na svou osobu, a to je tak nadále jako na vlastníka evidováno v rozporu s faktickým stavem na žalobce, a ten je tak upomínán na placení poplatků ČKP za nepojištění vozidla a na placení pokut za přestupky způsobené Vozidlem, přičemž je mu odpíráno provést odhlášení či přeregistraci Vozidla na podkladě dřívějšího rozhodnutí soudu.
2. Žalovaný zůstal po celou dobu neaktivní a k jednání se nedostavil.
3. Z usnesení o schválení soudního smíru ze dne 23. 4. 2025, č. j. spisová značka, je soudu známo, že jím bylo pravomocně určeno, že jméno FO, nar. dne datum, zakoupil osobní vozidlo Škoda Fabia, RZ SPZ, VIN VIN kód, od žalobce dne 7. 5. 2021, žalovaný poté vozidlo vlastnil a následně prodal dne 21. 5. 2023 další osobě. Uvedené pak soud zjistil též z předložené plné moci ze dne 6. 5. 2021 (na č. l. 5) a kupní smlouvy ze dne 6. 5. 2021 (na č. l. 6), podepsaných dne 7. 5. 2021 žalobcem jako prodávajícím a panem jméno FO, nar. dne datum, jako kupujícím a týkajících se právě prodeje Vozidla k uvedenému datu. Z popsaného usnesení dále plyne, že určovací žaloba ve věci sp. zn. spisová značka byla podána rovněž z důvodu, že předchozí vlastník Vozidla nepřeregistroval Vozidlo v evidenci motorových vozidel na svou osobu, a to je tak nadále jako na vlastníka evidováno v rozporu s faktickým stavem evidováno na žalobce, a ten je tak upomínán na placení poplatků ČKP za nepojištění vozidla a na placení pokut za přestupky způsobené Vozidlem, jak bylo osvědčeno.
4. Z kupní smlouvy ze dne 21. 5. 2023 (na č. l. 4) soud zjistil, že Vozidlo bylo dne 21. 5. 2023 prodáno panem jméno FO, nar. dne datum, jako prodávajícím, žalovanému, jako kupujícímu, a to k uvedenému dni.
5. Ze zjednodušeného daňového dokladu ze dne 22. 5. 2025 (na č. l. 20) soud zjistil, že se jedná zároveň o potvrzení odchozí platby ve výši 7 000 Kč z uvedeného dne z účtu žalobce.
6. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Vozidlo, dříve ve vlastnictví žalobce, bylo kupní smlouvou ze dne 7. 5. 2021 prodáno nejprve panu jméno FO, nar. dne datum, který vozidlo dále prodal dne 21. 5. 2023, jak bylo též pravomocně určeno usnesením ze dne 23. 4. 2025, č. j. spisová značka, a to právě žalovanému kupní smlouvou z uvedeného dne, když však žalovaný ani předchozí vlastník Vozidla nepřeregistrovali Vozidlo v evidenci motorových vozidel na svou osobu, a to je tak nadále jako na vlastníka evidováno v rozporu s faktickým stavem evidováno na žalobce, a ten je tak upomínán na placení poplatků ČKP za nepojištění vozidla a na placení pokut za přestupky způsobené Vozidlem.
7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
8. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”, určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
9. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - dále jen „o. z.“, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
10. Podle § 1099 o. z., vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.
11. Podle § 1725 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.
12. Jelikož podle § 80 o. s. ř. se lze domáhat určení práva jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem, zabýval se soud nejdříve otázkou naléhavého právního zájmu žalobce na určení vlastnického práva k předmětnému vozidlu. Soud shledal, že žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnictví vozidla, když už jen skutečnost, že žalovaný neprovedl přepis vozidla v registru vozidel, zakládá žalobci naléhavý právní zájem na určení, neboť jen na základě rozhodnutí o určení vlastnictví bude žalobce moci dosáhnout změny zápisu v registru vozidel (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006). Rozsudek o určení vlastnictví také poskytne žalobci průkaz, že není vlastníkem, kdyby vůči němu byly uplatňovány nároky související s vlastnictvím vozidla, např. pokuty. Žalobce se tedy může domáhat požadovaného určení vlastnického práva.
13. Pokud jde o meritum věci, tak po právní stránce soud shledal, že mezi účastníky a panem jméno FO byly uzavřeny kupní smlouvy dle § 2079 a násl. o. z. Kupní smlouvou se prodávající zavazuje kupujícímu odevzdat věc a převést vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje věc převzít a zaplatit prodávajícímu kupní cenu. Předmětem koupě bylo výše označené Vozidlo. Pokud jde o převod vlastnického práva k věci, tak dle § 1099 o. z. se vlastnické právo převádí k okamžiku účinnosti smlouvy, pokud není ujednáno jinak, což v tomto případě nebylo s jednáno. Okamžikem podpisu smlouvy byla smlouva uzavřena (§ 1725 o. z.), ve stejný okamžik byla zaplacena kupní cena, a těmito okamžiky tedy přešlo vlastnické právo k Vozidlu nejprve dne 7. 5. 2021 na pana jméno FO (jak bylo již určeno v usnesení ze dne 23. 4. 2025, č. j. spisová značka) a následně dne 21. 5. 2023 na žalovaného. Bylo tedy prokázáno, že žalobce převedl na pana jméno FO vlastnické právo k Vozidlu, a ten je pak posléze převedl na žalovaného. Žalovaný to žádným způsobem nezpochybnil, neuvedl žádnou skutečnost, pro kterou by neměl být vlastníkem. Proto soud žalobě vyhověl a určil, že vlastníkem automobilu je žalovaný (výrok I.).
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 600 Kč (výrok II.). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (podání žaloba a účast na soudním jednání dne 28. 7. 2025).
15. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
16. Ve věci vznikly České republice – Okresnímu soudu v adresa náklady spojené s tlumočením jednání do rodného jazyka žalobce, když se však jedná o náklady, které soud v souladu s rozhodovací praxí soudů neukládá účastníkům k náhradě (§ 141 odst. 2 o. s. ř.), a proto soud rozhodl, že Česká republika – Okresní soud v adresa nemá nárok na náhradu nákladů státu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.