22 C 18/2017

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Čičmancem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova , organizační složka, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 19 203,11 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 19 203,11 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 19 203,11 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne [datum] smlouvu o hotovostním úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 31 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni úvěr včetně úroku ve výši 15,90 %. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit jistina zápůjčky ve výši 8 057 Kč. Jelikož žalovaná neuhradila splátky za měsíce březen, duben, květen 2014, žalobkyně odstoupila od smlouvy a dluh se stal splatným dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala zcela pasivní.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Ačkoli výzva byla žalované řádně doručena dne [datum], ve stanovené lhůtě soudu nesdělila námitky proti rozhodnutí bez nařízení jednání. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání.

4. V poměrech projednávané věci soud zjistil, že: a) Účastnice podepsaly dne [datum] smlouvu o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet], na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 31 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit prostřednictvím 60 měsíčních splátek ve výši 752 Kč včetně úroku ve výši 15,90 % ročně. PZ žalobkyně dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 32 000 Kč s příslušenstvím ze shora uvedené smlouvy. b) Insolvenční soud, Krajský soud v Ústí nad Labem, usnesením ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], mimo jiné zjistil úpadek žalované (dlužníka), povolil řešení úpadku oddlužením a vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili do 30 dnů od rozhodnutí o úpadku. c) Žalobkyně přihlásila pohledávku uplatněnou v nyní projednávané věci do insolvenčního řízení (přihláška P1). Podle zprávy insolvenčního správce ze dne [datum] bylo uspokojeno cca 54 % pohledávky P1 (v insolvenčním řízení bylo rozhodnuto o změně v osobě věřitele) d) Usnesením ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], insolvenční soud mimo jiné vzal na vědomí splnění oddlužení žalované a osvobodil žalovanou od placení pohledávek (včetně pohledávek těch věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit).

5. Z ostatních žalobkyní předložených důkazů soud neučinil jakákoli pro věc podstatná zjištění.

6. Podle § 414 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen„ Insolvenční zákon“), jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit 7. Insolvenční zákon zavedl do českého úpadkového práva institut oddlužení jakožto způsobu řešení úpadku. Smyslem oddlužení je umožnit poctivému dlužníku zbavit se dosavadních dluhů a opětovně se zapojit do běžného důstojného života. Dlužník, který prošel oddlužením a dosáhl osvobození od placení pohledávek, je chráněn vůči placení dosavadních„ starých“ pohledávek, které sice v neuhrazeném rozsahu nezanikají, avšak nadále existují pouze v režimu naturálních obligací. Znamená to, že v soudním nalézacím řízení nelze takovou pohledávku věřiteli přiznat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 29 Cdo 3509/2010, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek jako Rc 63/2011).

8. Na pohledávku uplatněnou v tomto řízení, resp. na její případný dosud neuspokojený zbytek, se vztahuje osvobození od jejího placení. Pohledávka přetrvává toliko ve formě naturální obligace. Jinými slovy řečeno, pohledávka v neuhrazeném rozsahu nezanikla, leč věřitel ji nemůže úspěšně vymáhat; v soudním či jiném řízení již nelze takovou pohledávku věřiteli přiznat. Proto nezbylo než žalobu zcela zamítnout.

9. Pro úplnost soud dodává, že s tímto názorem konfrontoval žalobkyni přípisem doručeným jí dne [datum] a poskytl jí prostor k vyjádření. Žalobkyně se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Ačkoli pak v insolvenčním řízení bylo rozhodnuto o změně v osobě věřitele (z důvodu postoupení pohledávky na [právnická osoba] a. s.), žalobkyně v nyní probíhajícím nalézacím řízení postup předvídaný § 107a o. s. ř. neiniciovala. Soud se však aktivní legitimací žalobkyně z důvodu hospodárnosti řízení nijak nezabýval, neboť závěr o případném nedostatku aktivní legitimace nic nemění na tom, že žalobou uplatněná pohledávka je nevymahatelná, pročež je žalobu namístě zamítnout. Nedostatek legitimace žalobkyně by totiž nevedl k ničemu jinému než k zamítnutí žaloby.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná byla v této věci zcela úspěšná. S ohledem na skutečnost, že žalovaná nebyla v řízení zastoupena zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložila výši svých hotových výdajů, přiznal jí soud v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. náhradu nákladů řízení v paušální výši určené vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ Vyhláška“). Náklady žalované sestávají z jednoho úkonu ve smyslu § 1 odst. 3 Vyhlášky, a to z písemného podání ve věci samé ze dne [datum]. V souladu s § 2 odst. 3 Vyhlášky činí výše paušálních nákladů 300 Kč.

11. Lhůtu ke splnění jiných rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.