22 C 182/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 11 585 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 585 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 900 Kč od 20. 4. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 085 Kč od 2. 8. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a obsahuje proto pouze popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 11 585 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo RZ SPZ, VIN VIN kód, číslo technického průkazu vozidla Anonymizováno, za dobu od 10. 10. 2022 do 27. 3. 2023 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla), a to včetně nákladů na uplatnění pohledávky a nákladů na upomínání ve výši 2x 300 Kč. Výzvy k zaplacení příspěvku do garančního fondu žalobkyně ze dne 3. 2. 2023, za období od 10. 10. 2022 do dne 8. 12. 2022, a ze dne 18. 5. 2023, za období od 9. 12. 2022 do dne 27. 3. 2023, byly žalovanému doručeny, poté co žalobkyně zákonem předepsaným procesem zjistila neexistenci pojištění a ztotožnila v žalovaném povinnou osobu.

3. Žalovaný zůstal po celou dobu neaktivní a k žalobě se přes výzvu soudu nevyjádřil.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud dospěl na základě dále uvedených důkazů, hodnocených jednotlivě i ve vzájemných souvislostech ke skutkovému závěru: Žalovaný byl vlastníkem vozidla RZ SPZ, VIN VIN kód, číslo technického průkazu vozidla Anonymizováno, s objemem válců motoru nad 1 850 ccm do 2 500 ccm (viz výpis dat z registru vozidel, údaje zjištěné o vozidle), když v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem, jak žalobkyně ověřila (viz zjištěné údaje o pojištění vozidla a výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně). Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, když nic takového v řízení netvrdil ani neprokázal, a byl to právě žalovaný, který měl povinnost pojištění uzavřít (viz právní závěr dále), jak ho k tomu žalobkyně vyzvala výzvou žalovanému ze dne 3. 2. 2023, za období od 10. 10. 2022 do dne 8. 12. 2022, a ze dne 18. 5. 2023, za období od 9. 12. 2022 do dne 27. 3. 2023 (v obou případech ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, viz uvedené výzvy), ač byl o zaplacení opakovaně upomínán (viz přiložené upomínky a doklady o jejich doručování). Náklady na vymáhání ve výši 2x 300 Kč jsou určené zákonem, resp. vyhláškou (viz dále) a k jejich zaplacení byl žalovaný vyzván rovněž popsanými výzvami, nezaplatí-li příspěvek ve stanovené lhůtě.

6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti – dále jen „ZPO“, byl žalovaný jako vlastník povinen uzavřít pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a tato povinnost musela být splněna po celou dobu řádného provozu vozidla (srov. § 1 odst. 2 ZPO), přičemž poruší-li vlastník uvedenou povinnost, je povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti (§ 4 odst. 1 ZPO). Za vlastníka vozidla se má v případě určení osoby povinné k zaplacení příspěvku vlastník, zapsaný jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 2 ZPO). Výše příspěvku je stanovena § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. – dále jen „Vyhláška“, v této konkrétní věci ve výši 65 Kč denně. Žalobkyně má vedle příspěvku nárok též na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, stanovené § 2a Vyhlášky částkou 300 Kč za každou z uplatněných pohledávek (§ 4 odst. 4 ZPO). Žalobkyně určila žalovanému ve výzvě k zaplacení splatnost žalovaných nároků ve lhůtě uvedené ve výzvě k zaplacení příspěvku, a protože žalovaný v uvedené lhůtě nároky žalobkyně neuhradil, dostal se dnem následujícím do prodlení s jejich zaplacením, přičemž za dobu prodlení vzniklo žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kterého žalobkyně využila.

7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení uvedená v žalobě, odůvodňující nároky žalobkyně, a tyto soud shledal v souladu se zákonem, vyhověl soud žalobě v celém rozsahu, jak je uvedeno ve výroku rozsudku.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 585 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.