22 C 194/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta a manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela o rozvod manželství

I. Manželství manželky jméno FO, narozené rodné přijmení Datum narození manželky, a manžela jméno FO, narozeného dne Datum narození manžela republice, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”, a obsahuje proto pouze popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Návrhem ze dne 9. 6. 2025 se manželka Jméno manželky domáhala rozvodu manželství, které označila za zcela nefunkční, když se s manželem proto dohodli na jeho rozvodu, neboť ani jeden z manželů nestojí o jeho obnovu. Manželé se dohodli na vypořádání majetkových poměrů a nezletilé dcery pro dobu po rozvodu a manžel se k návrhu na rozvod manželství připojí.

3. Manžel Jméno manžela se k návrhu manželky na rozvod manželství připojil a souhlasil s rozvodem manželství, když skutečnosti uvedené v návrhu na rozvod manželství označil za nesporné.

4. Soud ve věci procesně postupoval v souladu s § 8 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, podle českých procesních předpisů, konkrétně o. s. ř. a zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních – dále jen „z. ř. s.“.

5. S ohledem na připojení se manžela k návrhu na rozvod manželství soud posuzoval ve smyslu § 384 odst. 2 z. ř. s. návrh na rozvod jako návrh společný.

6. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci se opírá o ustanovení čl. 20 odst. 1 a odst. 3, věty druhé, Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (č. 98/1984 Sb., dále jen „Smlouva“), a o skutečnost, že oba účastníci byli v době zahájení řízení občany Vietnamské socialistické republiky a oba měli v době zahájení řízení bydliště na území České republiky (viz návrh, výpisy údajů z registru obyvatel na č. l. 13 a 14 spisu a sdělení účastníků při jednání dne 11. 8. 2025, kde byla skutečnost ověřena též z povolení k pobytu).

7. V otázce hmotněprávního posouzení věci soud postupoval dle vietnamského práva o rodině a manželství ve smyslu ustanovení čl. 20 odst. 1 Smlouvy a o skutečnost, že oba účastníci byli v době zahájení řízení občany Vietnamské socialistické republiky (viz výše).

8. Soud se pokusil manžele přimět ke smíru a k zachování manželství, což oba manželé výslovně vyloučili.

9. Provedeným dokazováním soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne Datum narození manžela, a to z ověřené kopie překladu výňatku z evidence manželství, a dále z výslechu manželů, kterým bylo dále prokázáno, že manželé si po sňatku přestali postupně rozumět a odcizili se, když v současnosti již od konce roku 2023 žijí odděleně, a proto se společně dohodli, bez toho, aby je k tomu někdo nutil, na rozvodu manželství. Jak manželé stvrdili svými podpisy na protokolu z jednání dne 11. 8. 2025, ve které se dohodli na vypořádání svého společného majetku, a to tak, že manželé ve jmění manželů nemají žádný nemovitých věcí, věcí větší hodnoty, dluhů či pohledávek a věci movité náležející do jmění manželů si manželé vypořádávají pro dobu po rozvodu manželství tak, že připadnou do výlučného vlastnictví toho z manželů, který je bude mít v tu dobu v držení. Z manželství se narodila nezletilá dcera jméno FO, nar. datum, o jejíž péči pro dobu po rozvodu se manželé rovněž v popsané dohodě, a to tak, že co se týká péče o nezletilou dceru jméno FO, narozené datum, se manželé dohodli, že v době po rozvodu manželství bude tato v péči manželky, jak manželé též stvrdili svými podpisy na protokolu z jednání dne 11. 8. 2025. Dohodu o vypořádání majetku a péči o nezletilou pokládají oba manželé za spravedlivou. Shora popsaný skutkový stav je vzhledem k jeho nerozpornosti a podloženosti též skutkovým závěrem soudu ve věci.

10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že návrhu na rozvod lze vyhovět.

11. Podle čl. 55 odst. 1 zákona Vietnamské socialistické republiky č. 52/2014/QH13, o manželství a rodině (dále jen „ZOMR“), v případě, že manželé společně žádají o rozvod, pak jestliže se zjistí, že se obě dvě strany chtějí rozvést skutečně dobrovolně a již se dohodly na rozdělení majetku, na péči, výživě a výchově dětí, a to s ohledem na zajištění odůvodněných práv manželky a dětí, vyhlásí soud rozvedení manželství souhlasným prohlášením; pokud k dohodě nedojde nebo dohoda byla učiněna, avšak nejsou jí zajištěna odůvodněná práva manželky a dětí, rozhodne ve věci rozvodu soud.

12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že podmínky rozvodu manželství na společný návrh obou manželů podle čl. 55 ZOMR jsou v souzené věci splněny, když vzhledem k prokázanému stavu manželství (viz skutkový závěr) má soud za skutečný a odůvodněný rozvrat manželství, na základě kterého manželé požádali o jeho rozvod, a to dobrovolně, když se před rozvodem dohodli při rozvodovém řízení na vypořádání společného majetku a rovněž na péči a výživě o jejich nezletilou dceru jméno FO, nar. datum, pro dobu po rozvodu, přičemž aplikovaná právní úprava nevyžaduje schválení této dohody soudem. Vzhledem k obsahu předložené dohody a provedenému dokazování neměl soud pochybnosti o splnění podmínek podle čl. 55 ZOMR, a proto manželství manželů rozvedl, když je předtím ve věci nepřiměl ke smíru ve smyslu čl. 54 ZOMR.

13. Na okraj soud uvádí, že dohody na vypořádání svého společného majetku a o péči o nezletilou dceru v době po rozvodu manželství učiněné do protokolu o jednání ze dne 11. 8. 2025 byly uzavřeny toliko pro toto řízení o rozvodu manželství dle ZOMR a nemusí být vnímány jako dostatečný podklad pro takové vypořádání dle českého hmotného práva.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 23 z. ř. s.

15. Náklady státu vzniklé v této věci, na tlumočení jednání účastníkům do jazyka, kterému rozumí, nejsou náklady, které by byly ukládány účastníkům k náhradě ve smyslu § 148 a § 141 odst. 2 o. s. ř., a proto soud nerozhodl o povinnosti účastníků k náhradě nákladů státu. Proti tomuto rozsudku není možné podat odvolání, neboť jím bylo vyhověno společnému návrhu na rozvod manželství (§ 395 z. ř. s.). Oba účastníci jsou povinni do patnácti pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku ohlásit orgánu, který jim vydal doklady opravňující je k pobytu na území České republiky, změnu svého osobního stavu.