22 C 211/2015

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa žaloba na popření pravosti a výše pohledávek

I. Žaloba ze dne 22. 6. 2015, se v části, jíž se žalobkyně domáhala popření pravosti pohledávky žalované vůči [celé jméno svědka], [datum narození] (povinný), ve výši 19 649 220,20 Kč, která byla přihlášena žalovanou do exekuce vedené ve prospěch žalobkyně jako oprávněné proti [celé jméno svědka] jako povinnému u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], která má být zajištěna soudcovským zástavním právem mimo jiné i k dále uvedené bytové jednotce, zřízeným usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 7. 2. 2012, č. j. [číslo jednací], a která má být ve výše uvedené exekuci uspokojena v rozvrhu rozdělované podstaty ve výši 608 900 Kč, představující výtěžek zpeněžení bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] na pozemcích [číslo] v katastrálním území a obci [okres] a spoluvlastnických podílů na společných částech tohoto domu a na těchto pozemcích o velikosti [číslo], provedeného při elektronické dražbě nemovitostí dne 15. 1. 2015; a eventuálně v případě, že soud shledá tuto pohledávku žalované jako pravou, navrhovala žalobkyně, aby soud určil, že tato pohledávka je ve výši 1 Kč, se zamítá.

II. Žaloba ze dne 29. 6. 2017, jíž se žalobkyně domáhala určení, že pohledávka žalované vůči panu [celé jméno svědka], [datum narození] (povinný), ve výši 22 154 529,80 Kč, která byla přihlášena žalovanou do exekuce vedené ve prospěch žalobkyně, jako oprávněné proti povinnému u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], a která měla být zajištěna soudcovským zástavním právem mimo jiné i k pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] jak zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-město, k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres], zřízeným usnesením Okresního soudu Plzeň – jih ze dne 30. 4. 2012 vedeným pod [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] ve znění opravného usnesení Okresního soud Plzeň - jih ze dne 19. 7. 2012 vedeným pod č. j. [číslo jednací], a která měla být ve výše uvedené exekuci uspokojena z rozvrhu rozdělované podstaty ve výši 4.507.161,25 Kč, neexistuje; a eventuálně v případě, že soud shledá tuto pohledávku žalované jako existující, navrhovala žalobkyně, aby soud určil, že tato pohledávka činí 1 Kč, se zamítá.

III. Žaloba ze dne 18. 12. 2018, jíž se žalobkyně domáhala určení, že pohledávka žalované vůči panu [celé jméno svědka], [datum narození] (povinný), ve výši 24 041 970 Kč, která byla přihlášena žalovanou do exekuce vedené ve prospěch žalobkyně, jako oprávněné proti povinnému u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], a která měla být zajištěna soudcovským zástavním právem mimo jiné i k pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, rodinný dům, [adresa], k pozemku p. [číslo] zahrada, p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí garáž bez čp/če, k pozemku p. [číslo] ostatní plocha, k. ú. [část obce], obec Plzeň, zřízeným usnesením Okresního soudu Plzeň – jih ze dne 30. 4. 2012 vedeným pod [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] ve znění opravného usnesení Okresního soud Plzeň - jih ze dne 19. 7. 2012 vedeným pod č. j. [číslo jednací], a která měla být ve výše uvedené exekuci uspokojena z rozvrhu rozdělované podstaty, neexistuje; a eventuálně v případě, že soud shledá tuto pohledávku žalované jako existující, navrhovala žalobkyně, aby soud určil, že tato pohledávka činí 1 Kč, se zamítá.

IV. Žaloba ze dne 1. 3. 2019, jíž se žalobkyně domáhala určení, že pohledávka žalované vůči panu [celé jméno svědka], [datum narození] (povinný), ve výši 24 220 900 Kč, která byla přihlášena žalovanou do exekuce vedené ve prospěch žalobkyně, jako oprávněné proti povinnému u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], a která měla být zajištěna soudcovským zástavním právem mimo jiné i k jednotce [číslo], byt, nacházející se v budově [adresa], bytový dům, [část obce], stojícím na parcele [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, k. ú. [okres], a s jednotkou souvisejícímu podílu na budově a pozemku [číslo], zřízeným usnesením Okresního soudu Plzeň – jih ze dne 30. 4. 2012 vedeným pod [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] ve znění opravného usnesení Okresního soud Plzeň - jih ze dne 19. 7. 2012 vedeným pod č. j. [číslo jednací], a která měla být ve výše uvedené exekuci uspokojena z rozvrhu rozdělované podstaty, neexistuje; a eventuálně v případě, že soud shledá tuto pohledávku žalované jako existující, navrhovala žalobkyně, aby soud určil, že tato pohledávka činí 1 Kč, se zamítá.

V. Žaloba ze dne 12. 6. 2020, jíž se žalobkyně domáhala určení, že pohledávka žalované vůči panu [celé jméno svědka], [datum narození] (povinný), ve výši 15 050 000 Kč, vyčíslenou ke dni Rozvrhového jednání na částku ve výši 25 716 436,99 Kč, která byla přihlášena žalovanou do exekuce vedené ve prospěch žalobkyně, jako oprávněné proti povinnému u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], a která měla být zajištěna soudcovským zástavním právem mimo jiné i k ideálnímu podílu o hodnotě ½ k pozemku [parcelní číslo], o výměře 254 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, rodinný dům, [adresa], [část obce]; ideálnímu podílu o hodnotě ½ k pozemku p. [číslo] o výměře 91 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: zeleň; ideálnímu podílu o hodnotě ½ k pozemku p. [číslo] o výměře 16 m2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, kde stojí stavba bez č. p./č. e., garáž, zapsaná na LV [číslo] to vše zapsané na [list vlastnictví], pro obec Plzeň, okres [okres], [katastrální uzemí], Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-město, zřízené usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 7. 2. 2012 vedeným pod [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo], a která měla být ve výše uvedené exekuci uspokojena z rozvrhu rozdělované podstaty ve výši 25 716 436,99 Kč, neexistuje; a eventuálně v případě, že soud shledá tuto pohledávku žalované jako existující, navrhovala žalobkyně, aby soud určil, že tato pohledávka činí 1 Kč, se zamítá.

VI. Žaloba ze dne 27. 1. 2021, jíž se žalobkyně domáhala určení, že pohledávka žalované vůči panu [celé jméno svědka], [datum narození] (povinný), ve výši 15.050.000 Kč, vyčíslenou ke dni Rozvrhového jednání na částku ve výši 26 388 630,83 Kč, která byla přihlášena žalovanou do exekuce vedené ve prospěch žalobkyně, jako oprávněné proti povinnému u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], a která měla být zajištěna soudcovským zástavním právem mimo jiné i k : pozemek p. [číslo] o výměře: 100 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1623 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1203 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1004 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře 1018 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1000 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 726 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 387 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 544 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 561 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 4764 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1024 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 197 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1425 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 441 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 486 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 368 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 540 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 901 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 904 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 901 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 901 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 901 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 900 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 68 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 694 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1843 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 4184 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1697 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 899 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1606 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 7048 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 1949 m2, druh: orná půda; pozemek p. [číslo] o výměře: 264 m2, druh: orná půda; a to vše zapsané na [list vlastnictví], pro [územní celek], okres [okres], [katastrální uzemí], zapsané u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-město, zřízené usnesením Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 5. 11. 2012 vedeným pod č. j. [číslo jednací] ve spojení s opravným usnesením ze dne 3. 9. 2014, č. j. [číslo jednací], a která měla být ve výše uvedené exekuci uspokojena z rozvrhu rozdělované podstaty ve výši 26 388 630,83 Kč, neexistuje; a eventuálně v případě, že soud shledá tuto pohledávku žalované jako existující, navrhovala žalobkyně, aby soud určil, že tato pohledávka činí 1 Kč, se zamítá.

VII. Určuje se, že pohledávka žalobkyně, pro níž je vedena soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres] – [anonymizováno], pod sp. zn.: [spisová značka], exekuce vůči [celé jméno svědka], [datum narození] (povinný), a která byla přihlášena žalobkyní jako oprávněnou ve výši 6 568 309 Kč k uspokojení z rozvrhu majetkové podstaty, kterou tvoří nejvyšší podání dražby jednotky [číslo] – byt, nacházející se v budově [adresa] – bytový dům, umístěné na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] s jehož vlastnictvím je neoddělitelně spojen i spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na budově a pozemcích, vše v obci a k. ú. [obec], neexistuje.

VIII. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 1 116 993,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

IX. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Labem na náhradě nákladů státu částku 8 138 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Soud úvodem odůvodnění rozsudku předesílá, že v daném řízení bylo rozhodováno o více souvisejících žalobách, které byly postupně spojeny ke společnému projednání, jak je uvedeno níže v tomto rozsudku. V jedné z těchto věcí (sp. zn. 22 C 207/2019) vystupuje žalobkyně v roli žalované a naopak žalovaná v roli žalobkyně. Pro účely tohoto odůvodnění soud pro přehlednost používá označení stran tak, jak vyplývá ze záhlaví rozsudku, pokud není výslovně uvedeno jinak. Dále soud připomíná, že v tomto řízení bylo již dříve rozhodnuto částečným rozsudkem pro zmeškání ze dne 17. 8. 2015, a to žalobním návrhu ze dne 7. 4. 2015. Soud rovněž poukazuje na skutečnost, že v průběhu řízení změnila žalobkyně několikrát svou obchodní firmu (název), a proto pokud je dále v rozsudku označena celým jejím názvem, soud užívá jejího aktuálního označení, jak je uvedeno v záhlaví. Žalobkyně změnila svůj název následovně: [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno], [název původní účastnice], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a [název žalobkyně] (k datu vyhlášení rozsudku).

2. Žalobou ze dne 22. 6. 2015 (ve znění jejího doplnění ze dne 22. 9. 2015, 30. 9. 2015 a 30. 11. 2015) se žalobkyně domáhala, aby pohledávka žalované ve výši 19 649 220,20 Kč nebyla uspokojena z rozvrhu výtěžku dražby, která proběhla na základě usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (dále jen„ exekutor“) ze dne 2. 12. 2014 pod č. j. [číslo jednací] a na základě které byl udělen příklep (usnesením téhož exekutora ze dne 15. 1. 2015, č. j. [číslo jednací]) za nejvyšší podání ve výši 608 900 Kč. Předmětem dražby byla bytová jednotka [číslo] umístěná v bytovém domě [adresa] nacházející se v k. ú. [obec], obec Plzeň, včetně souvisejících spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemků. Dražba byla vedena v rámci exekuce vedené proti povinnému [celé jméno svědka], narozenému [datum], bytem [adresa]. Proti uvedené pohledávce žalované vznesla žalobkyně na jednání o rozvrhu rozdělované podstaty (konaném dne 20. 5. 2015) námitku o popření pohledávky, neboť ji považovala za neexistující. Usnesením exekutora ze dne 20. 5. 2015, č. j. [číslo jednací], soudní exekutor vyzval žalobkyni, aby ve smyslu § 337e odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podala návrh podle § 267a odst. 1 o. s. ř. o popření pravosti, výše, skupiny a pořadí pohledávky. Žalobkyně v návaznosti na toto usnesení podala uvedenou žalobu, kterou rozporovala pravost a výši pohledávky a po soudu žádala, aby rozhodl, že pohledávka žalované není pravá a eventuálně, pokud by dospěl k závěru o pravosti pohledávky, aby rozhodl, že její výše činí 1 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že dle informací získaných žalobcem nahlédnutím do spisu vedeného u Okresního soudu [okres] – [anonymizováno] (sp. zn. [spisová značka]) bylo zástavní právo soudcovské, na jehož základě žalovaná přihlásila svou pohledávku do exekuce, nařízeno jako výkon rozhodčího nálezu ze dne 27. 6. 2011 vydaného rozhodkyní [celé jméno svědkyně], advokátkou, se sídlem [adresa] (dále jen„ rozhodčí nález“). Rozhodčím nálezem byla otci žalované (pan [celé jméno svědka]) přiznána částka 20 050 000 Kč, kterou měl v hotovosti zaplatit povinnému [celé jméno svědka] coby zálohu na kupní cenu několika nemovitostí nacházejících se v ČR. Žalobkyně uvedla, že žalovaná v průběhu rozhodčího řízení nedoložila, kdy a zda vůbec platba, která byla dle rozhodčího nálezu zálohou na kupní cenu nemovitostí, opravdu proběhla. Žalobkyně dále zpochybnila procesní postup rozhodkyně, která měla rozhodčí nález stranám doručit pouze krátkou cestou, což dle jejího názoru nepředpokládá o. s. ř. ani zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení. Dále namítla, že v rozhodčím spise postrádá jakékoliv potvrzení o zaplacení dané částky, samotná platba pak byla provedena dle jejího názoru v rozporu se zákonem č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. Žalobkyně rovněž poukázala na skutečnost, že rozhodčí nález je dle § 159 odst. 1 a 3 o. s. ř. závazný pouze inter partes, a proto soud ani žalobkyně nejsou rozhodčím nálezem vázáni. Je tedy na žalované, aby prokázala v tomto řízení pravost předmětné pohledávky a případně i její výši.

3. Na žalobu ze dne 22. 6. 2015 reagovala žalovaná vyjádřením ze dne 17. 8. 2015, v němž uvedla, že s návrhem žalobkyně nesouhlasí, předmětná pohledávka je zcela po právu a navrhuje žalobu zamítnout. Uvedla, že pohledávka je pohledávkou zajištěnou soudcovským zástavním právem váznoucím mimo jiné na bytové jednotce [číslo] umístěné v bytovém domě [adresa] nacházející se v k. ú. [okres], obec Plzeň, včetně souvisejících spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemků. Dále uvedla, že uvedená pohledávka ke dni vyjádření v žalobě existuje ve výši 23 685 197 Kč, když povinný [celé jméno svědka] na pohledávku doposud nic nezaplatil. Žalovaná vyjádřila přesvědčení, že existence pohledávky již byla v řízení dostatečně prokázána doposud předloženými důkazy, zejména smlouvou o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 5. 12. 2006, na jejímž základě právní předchůdce žalované (otec žalované, pan [celé jméno svědka]) poskytl povinnému [celé jméno svědka] zálohu na úhradu kupní ceny za převod nemovitostí specifikovaných v čl. I této smlouvy. Dohodou o převodu práv a povinností ze smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 23. 11. 2007 bylo prokázáno, že pohledávka byla postoupena na žalovanou (dceru [celé jméno svědka]) a jí tak svědčí postavení věřitele vůči povinnému. Dodatkem ke smlouvě o uzavření kupní smlouvy ze dne 11. 1. 2010 bylo dle žalované prokázáno, že povinný skutečně částku 20 050 000 Kč od otce žalované převzal a nevrátil, přičemž současně nedošlo k uzavření předpokládané kupní smlouvy k nemovitostem. Výzvou k vrácení zálohy kupní ceny ze dne 2. 2. 2011 bylo prokázáno, že žalovaná vyzvala povinného v souladu s čl. VII odst. 2 smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy k vrácení složené zálohy ve výši 20 050 000 Kč, čímž se předmětná pohledávka stala splatnou. Přípisem povinného ze dne 1. 6. 2011 bylo prokázáno, že povinný uznal existenci jeho závazku vůči žalované. Existence pohledávky byla následně potvrzena i rozhodčím nálezem. Žalovaná ve vyjádření uvedla, že uvedený řetězec důkazů podle jejího mínění svědčí o existenci pohledávky ve výši, v jaké byla přihlášena v exekučním řízení. Naopak se domnívá, že nebyl navržen žádný důkaz, jenž by vyvracel existenci pohledávky či její výši. Žalobkyně dle jejího názoru zánik pohledávky ani netvrdí, a pokud tvrdí existenci pohledávky ve výši 1 Kč, nijak to neprokazuje.

4. Žalobkyně následně ke zdejšímu soudu podala žalobu ze dne 30. 6. 2017, která byla před spojením věcí vedena pod spisovou značkou 34 C 288/2017. Žalobkyně touto žalobou žádala soud o určení, že pohledávka žalované vůči povinnému [celé jméno svědka] ve výši 22 154 529,80 Kč neexistuje, a pro případ, že soud určí její existenci, aby určil, že její výše činí 1 Kč. Tuto pohledávku žalovaná přihlásila do exekuce vedené soudním exekutorem pod sp. zn. [spisová značka]. Jelikož žalobkyně rozporuje co do základu totožnou pohledávku uplatňovanou v rámci téhož exekučního řízení a v žalobě uvedla prakticky totožnou argumentaci jako v případě žaloby ze dne 22. 6. 2015, soud z důvodu stručnosti v tomto ohledu odkazuje na shora uvedené. Rozdíl v případě této žaloby spočíval ve skutečnosti, že v rámci exekuce byly draženy odlišné nemovitosti, jimiž měla být pohledávka žalované zajištěna prostřednictvím soudcovského zástavního práva. Konkrétně se jednalo o pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres]. Pohledávka žalované měla být v rámci uvedené exekuce uspokojena z rozvrhu rozdělované podstaty ve výši 4 507 161,25 Kč.

5. Žalovaná reagovala na žalobu vyjádřením ze dne 13. 11. 2017, ve kterém zopakovala již shora popsanou argumentaci týkající se pravosti a výše pohledávky a navrhla žalobu zamítnout.

6. Řízení o žalobě bylo spojeno s tímto řízením usnesením ze dne 21. 5. 2019, č. j. 22 C 211/2015-348.

7. Žalobkyně následně ke zdejšímu soudu podala žalobu ze dne 18. 12. 2018, která byla před spojením věcí vedena pod spisovou značkou 22 C 11/2019. Žalobkyně touto žalobou žádala soud o určení, že pohledávka žalované vůči povinnému [celé jméno svědka] ve výši 24 041 970 Kč neexistuje, a pro případ, že soud určí její existenci, aby určil, že její výše činí 1 Kč. Tuto pohledávku žalovaná přihlásila do exekuce vedené soudním exekutorem pod sp. zn. [spisová značka]. Jelikož žalobkyně rozporuje co do základu totožnou pohledávku uplatňovanou v rámci téhož exekučního řízení a v žalobě uvedla prakticky totožnou argumentaci jako v případě žaloby ze dne 22. 6. 2015, soud z důvodu stručnosti v tomto ohledu odkazuje na shora uvedené. Rozdíl v případě této žaloby spočíval ve skutečnosti, že v rámci exekuce byly draženy odlišné nemovitosti, jimiž měla být pohledávka žalované zajištěna prostřednictvím soudcovského zástavního práva. Konkrétně se jednalo o pozemek [parcelní číslo], jehož součástí je stavba, rodinný dům, [adresa], pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí garáž bez č. p./č. e., a pozemek p. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] k. ú. [část obce], [územní celek], okres [okres]. Pohledávka žalované měla být v rámci uvedené exekuce uspokojena z rozvrhu rozdělované podstaty ve výši 2 200 000 Kč.

8. Žalovaná reagovala na žalobu vyjádřením ze dne 12. 2. 2019, ve kterém zopakovala již shora popsanou argumentaci týkající se pravosti a výše pohledávky a navrhla žalobu zamítnout.

9. Řízení o žalobě bylo spojeno s tímto řízením usnesením ze dne 21. 5. 2019, č. j. 22 C 211/2015-348.

10. Žalobkyně následně ke zdejšímu soudu podala žalobu ze dne 1. 3. 2019, která byla před spojením věcí vedena pod spisovou značkou 22 C 215/2019. Žalobkyně touto žalobou žádala soud o určení, že pohledávka žalované vůči povinnému [celé jméno svědka] ve výši 24 220 920 Kč neexistuje, a pro případ, že soud určí její existenci, aby určil, že její výše činí 1 Kč. Tuto pohledávku žalovaná přihlásila do exekuce vedené soudním exekutorem pod sp. zn. [spisová značka]. Jelikož žalobkyně rozporuje co do základu totožnou pohledávku uplatňovanou v rámci téhož exekučního řízení a v žalobě uvedla prakticky totožnou argumentaci jako v případě žaloby ze dne 22. 6. 2015, soud z důvodu stručnosti v tomto ohledu odkazuje na shora uvedené. Rozdíl v případě této žaloby spočíval ve skutečnosti, že v rámci exekuce byly draženy odlišné nemovitosti, jimiž měla být pohledávka žalované zajištěna prostřednictvím soudcovského zástavního práva. Konkrétně se jednalo o bytovou jednotku [číslo] nacházející se v bytovém domě [adresa], stojícím na pozemku p. [číslo] s jednotkou související podíl na budově a pozemku, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] k. ú. [okres], [územní celek], okres [okres]. Pohledávka žalované měla být v rámci uvedené exekuce uspokojena z rozvrhu rozdělované podstaty ve výši 2 379 776 Kč.

11. Žalovaná reagovala na žalobu vyjádřením ze dne 2. 10. 2020, ve kterém zopakovala již shora popsanou argumentaci týkající se pravosti a výše pohledávky a navrhla žalobu zamítnout.

12. Řízení o žalobě bylo spojeno s tímto řízením usnesením ze dne 14. 9. 2020, č. j. 22 C 211/2015-372.

13. Žalobkyně následně ke zdejšímu soudu podala žalobu ze dne 12. 6. 2020, která byla před spojením věcí vedena pod spisovou značkou 22 C 159/2020. Žalobkyně touto žalobou žádala soud o určení, že pohledávka žalované vůči povinnému [celé jméno svědka] ve výši 25 716 436,99 Kč neexistuje, a pro případ, že soud určí její existenci, aby určil, že její výše činí 1 Kč. Tuto pohledávku žalovaná přihlásila do exekuce vedené soudním exekutorem pod sp. zn. [spisová značka]. Jelikož žalobkyně rozporuje co do základu totožnou pohledávku (pouze v odlišné výši) uplatňovanou v rámci téhož exekučního řízení, v žalobě uvedla prakticky totožnou argumentaci jako v případě žaloby ze dne 22. 6. 2015, a soud proto z důvodu stručnosti v tomto ohledu odkazuje na shora uvedené. Rozdíl v případě této žaloby spočíval ve skutečnosti, že v rámci exekuce byly draženy odlišné nemovitosti, jimiž měla být pohledávka žalované zajištěna prostřednictvím soudcovského zástavního práva. Konkrétně se jednalo o ideální podíl o hodnotě ½ k pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba, rodinný dům, [adresa], ideální podíl o hodnotě ½ k pozemku p. [číslo] ideální podíl o hodnotě ½ k pozemku p. [číslo] na kterém stojí stavba bez č. p./č. e., garáž, zapsaná na LV [číslo] to vše zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], okres [okres]. Pohledávka žalované měla být v rámci uvedené exekuce uspokojena z rozvrhu rozdělované podstaty ve výši 2 620 000 Kč.

14. Žalovaná reagovala na žalobu vyjádřením ze dne 2. 10. 2020, ve kterém zopakovala již shora popsanou argumentaci týkající se pravosti a výše pohledávky a navrhla žalobu zamítnout.

15. Řízení o žalobě bylo spojeno s tímto řízením usnesením ze dne 14. 9. 2020, č. j. 22 C 211/2015-372.

16. Žalobkyně naposledy ke zdejšímu soudu podala žalobu ze dne 27. 1. 2021, která byla před spojením věcí vedena pod spisovou značkou 76 C 44/2021. Žalobkyně touto žalobou žádala soud o určení, že pohledávka žalované vůči povinnému [celé jméno svědka] ve výši 26 388 630,83 Kč neexistuje, a pro případ, že soud určí její existenci, aby určil, že její výše činí 1 Kč. Tuto pohledávku žalovaná přihlásila do exekuce vedené soudním exekutorem pod sp. zn. [spisová značka]. Jelikož žalobkyně rozporuje co do základu totožnou pohledávku (pouze v odlišné výši) uplatňovanou v rámci téhož exekučního řízení a v žalobě uvedla prakticky totožnou argumentaci jako v případě žaloby ze dne 22. 6. 2015, soud z důvodu stručnosti v tomto ohledu odkazuje na shora uvedené. Rozdíl v případě této žaloby spočíval ve skutečnosti, že v rámci exekuce byly draženy odlišné nemovitosti, jimiž měla být pohledávka žalované zajištěna prostřednictvím soudcovského zástavního práva. Konkrétně se jednalo o pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] to vše zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres]. Pohledávka žalované měla být v rámci uvedené exekuce uspokojena z rozvrhu rozdělované podstaty ve výši 26 733 623 Kč. Nad rámec již uvedené argumentace žalobkyně uvedla, že dle údajů obsažených v obchodním rejstříku je žalovaná společníkem [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], s podílem ve výši 50 %. Podíl žalované ve [právnická osoba] [anonymizováno] je zatížen zástavním právem ve prospěch [právnická osoba], [IČO], a to k zajištění pohledávky banky až do výše 26 955 000 Kč a jejího příslušenství a k zajištění případných v budoucnu vzniklých peněžitých pohledávek banky do celkové maximální výše 6 738 750 Kč, které mohou vznikat v době od 29. 5. 2013 do 29. 5. 2044 a dále k zajištění pohledávek banky ze smlouvy o úvěru [číslo] to v navýšené části úvěru dle dodatku [číslo] ke Smlouvě o úvěru [číslo] tzn. do výše 1 900 000 Kč, a příslušenství a k zajištění případných v budoucnu vzniklých peněžitých pohledávek Banky ze smluvních pokut uložených podle čl. V odst. 5 Smlouvy o úvěru [číslo] až do výše 475 000 Kč, které mohou vznikat v době od 25. 7. 2014 do 25. 7. 2044. Žalobkyně uvádí, že pokud žalovaná skutečně disponuje tvrzenou pohledávkou za povinným vyčíslenou ke dni rozvrhového jednání na částku ve výši 26 388 630,83 Kč, na kterou nebylo doposud ani z části plněno, má žalobkyně za velmi zvláštní, že žalovaná jako věřitel s pohledávkou takovéto hodnoty, která má zároveň dluhy ve výši několika desítek milionů korun českých, neměla zapotřebí tuto svoji pohledávku nijak vymáhat. Žalobkyně má rovněž za velmi zvláštní, že v situaci, kdy už si žalovaná dlouhodobý úvěr vzala, se nesnažila si ulehčit splácení úvěru vymožením pohledávky, ale uplatnila ji až v rámci exekuce zahájené na popud žalobkyně. Žalobkyně tak má za to, že Pohledávka žalované přihlášená do exekuce (do dražby nemovitostí) neexistuje, ani nikdy neexistovala a jedná se pouze o fiktivní pohledávkou zřízenou mezi žalovanou a povinným za účelem zkrácení uspokojení žalobkyně z rozdělované podstaty.

17. Žalovaná reagovala na žalobu vyjádřením ze dne 19. 4. 2021, ve kterém zopakovala již shora popsanou argumentaci týkající se pravosti a výše pohledávky a navrhla žalobu zamítnout.

18. Řízení o žalobě bylo spojeno s tímto řízením usnesením ze dne 26. 2. 2021, č. j. 22 C 211/2015-435.

19. Jak bylo zmíněno výše, jednou ze spojených věcí projednávaných v tomto řízení je žaloba žalované ze dne 12. 7. 2019, která byla původně projednávána pod sp. zn. 22 C 207/2019. Žalovaná podanou žalobou zpochybňuje pravost a výši pohledávky žalobkyně ve výši 6 568 309,11 Kč, kterou žalobkyně uplatnila v rámci exekučního řízení vedeného soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka]. Jde o exekuční řízení (totožné jako v případě shora popsaných žalob) vedené proti povinnému [celé jméno svědka], v rámci něhož byla nařízena dražba nemovitostí povinného – bytové jednotky [číslo] nacházející se v bytovém domě [adresa] – bytový dům, umístěné na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] s jehož vlastnictvím je neoddělitelně spojen i spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na bytovém domě a pozemcích, vše v k. ú. [okres], [územní celek], okres [okres]. Žalovaná zpochybňuje pravost a výši pohledávky žalobkyně, která měla vzniknout z titulu nesplacené půjčky údajně poskytnuté povinnému dne 1. 12. 1975 paní [jméno] [celé jméno svědka] (bývalá manželka povinného) ve výši 150 000 DM. Předmětná pohledávka měla být následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne 7. 10. 2009, přičemž dne 30. 6. 2012 měla být z důvodu právní jistoty znovu tato smlouva uzavřena před notářem v Cáchách ve Spolkové republice Německo. Žalovaná tvrdí, že tato pohledávka nikdy nevznikla, a proto jako neexistující pohledávka nemohla být nikdy na žalobkyni ani postoupena. Žalovaná tvrdí, že se jedná o pohledávku fiktivní. Předmětná pohledávka měla údajně vzniknout z titulu půjčky poskytnuté paní [jméno] [celé jméno svědka] povinnému, a to v průběhu roku 1975, kdy byli manželi a společně pobývali v SRN. Předmětná půjčka měla být údajně poskytnuta v hotovosti z prostředků, které předtím rodina [jméno] [celé jméno svědka] předala v krabici od bot, celkem cca 1 000 000 DM. Dle žalované z okolností jednoznačně plyne, že se jednalo o pohledávku fiktivní, která nikdy nevznikla, že [jméno] [celé jméno svědka] tvrzené peněžní prostředky povinnému nikdy neposkytla a neměla tak ani nárok na jejich vrácení. [jméno] [celé jméno svědka] nikdy nedokázala věrohodně vysvětlit, z jakých zdrojů měly prostředky údajně předané v krabici od bot pocházet, když sama v rozhodné době dosahovala příjmu cca [číslo] DM měsíčně, její rodiče žili v obyčejných poměrech, kdy dokonce pobyt její matky v pečovatelském domě musel být hrazen sociálním úřadem. Stejně tak nevysvětlila, proč předmětné prostředky v astronomické sumě 1 milion DM předali rodiče pouze jí, když pocházela ze tří sourozenců, jakož ani věrohodně nevysvětlila, proč se koupě rodinného domu v Eschweileru, kde v té době manželé [celé jméno svědka] bydleli, financoval z jiných zdrojů (hypotéky), než z hotovosti 1 milion DM uložené údajně v jejich botníku. Konečně ani nikdy věrohodně nevysvětlila, proč od roku 1975 až do roku 2009, tedy po dobu téměř 35 let, o úhradu tvrzené půjčky nikdy Povinného nepožádala a teprve v roce 2009 ji začala uplatňovat soudní cestou. Naopak povinný věrohodně vysvětlil, že dlužný úpis, o jehož existenci žalobkyně pohledávku opírá, byl vystaven pouze jako zajišťovací instrument, který měl [jméno] [celé jméno svědka] (v té době jeho manželku) pomoci hmotně zabezpečit pro případ nenadálé nepříznivé životní situace, bez reálného právního a ekonomického základu. Žalovaná zdůrazňuje, že existence samotného exekuční titulu nemá na zjištění pravosti a výše předmětné pohledávky žádný vliv, když dle § 159a odst. 1 a 3 o. s. ř. je předmětné rozhodnutí závazné pouze pro účastníky řízení ve věci samé (tj. pro žalobkyni a povinného), nikoliv však již pro žalovanou. Stejně tak není předmětný exekuční titul závazný ani pro nalézací soud v tomto řízení. Žalovaná tedy namítá, že je na žalobkyni, aby existenci a výši pohledávky prokázala. Žalovaná dále zdůrazňuje, že smlouva o půjčce (ve smyslu NOZ smlouva o zápůjčce) je smlouvou reálnou, která vzniká teprve v okamžiku předání předmětu půjčky věřiteli. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé dosažení konsenzu o obsahu smlouvy. Je tak na žalobkyni, aby prokázala, že [jméno] [celé jméno svědka] v rozhodné době disponovala příslušnými finančními prostředky a že je povinnému skutečně předala, tedy že dlužní úpis byl reálně naplněn a že se nejedná o fiktivní listinu, jak od počátku tvrdí povinný. Na konec žalovaná namítá, že [jméno] [celé jméno svědka] povinný byli v rozhodné době manželi. Z podstaty věci je tak vyloučeno, aby (byť by se jednalo o její výlučné peněžní prostředky) poskytla půjčku svému manželovi, když tuto půjčku by již Povinný nepochybně nabyl do společného jmění manželů, v důsledku čehož by splynula osoba dlužníka a věřitele. [jméno] [celé jméno svědka] coby věřitel tak nemohla tuto neexistující pohledávku na žalobkyni postoupit. Žalovaná navrhuje určení, že předmětná pohledávka neexistuje, a pro případ, že existuje, že její hodnota činí 0 Kč.

20. Řízení o žalobě bylo spojeno s tímto řízením usnesením ze dne 14. 9. 2020, č. j. 22 C 211/2015-372 21. Žalobkyně na žalobu žalované reagovala vyjádřením ze dne 5. 10. 2020, v němž navrhuje žalobu zamítnout jako nedůvodnou. Uvedla, že žaloba byla podána v rámci exekučního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka]. Exekučním titulem je vykonatelné rozhodnutí Okresního soudu Eschweiler, Spolková republika Německo, ze dne 10. 9. 2010, sp. zn. [spisová značka]. Tento exekuční titul byl příslušným soudem (Okresní soud Plzeň) uznán jako vykonatelné rozhodnutí. V rámci exekučního řízení bylo exekutorem zřízeno ve prospěch žalobkyně zástavní právo k bytové jednotce [číslo] to na základě usnesení, č. j. [číslo jednací], ze dne 31. 10. 2012. Exekuční titul je oprávněn přezkoumat pouze německý soud. Povinný se měl proti exekučnímu titulu bránit ve Spolkové republice Německo České soudy nejsou oprávněny přezkoumávat správnost exekučního titulu. Pokud by Exekuční titul byl vadný, pak by ve Spolkové republice Německo nebyl opatřen doložkou o nabytí právní moci a vykonatelnosti, v ČR by nebyla uznána jeho vykonatelnost. Z právního hlediska je nutné Exekuční titul posuzovat dle Nařízení Brusel I a zohlednit čl. 33, 36 a 38 a násl. Nařízení Brusel I. Podkladem pro vznik zástavního práva zřízeného ve prospěch žalobkyně pak je usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne 31. 10. 2012, takže toto by mělo být žalovanou zpochybňováno.

22. Z vyjádření stran soud vyrozuměl, že mezi stranami jsou nesporné skutečnosti týkající se průběhu exekučního řízení vedeného soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], a to včetně průběhu dražeb jednotlivých nemovitostí, které byly majetkem povinného [celé jméno svědka].

23. Mezi stranami zůstala sporná pravost a výše jejich pohledávek přihlášených k uspokojení v rámci daného exekučního řízení. Žalobkyně sporuje pohledávku žalované, která měla vzniknout zaplacením zálohy ve výši 20 050 000 Kč na kupní cenu nemovitostí, jež chtěl koupit právní předchůdce žalované (její otec, pan [celé jméno svědka]) od povinného [celé jméno svědka]. Naopak žalovaná sporuje pravost a výši pohledávky žalobkyně v původní výši 150 000 DM, a to z titulu zápůjčky, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně (manželka povinného, paní [jméno] [celé jméno svědka]) poskytnout povinnému [celé jméno svědka].

24. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutečnosti.

25. Z exekučního příkazu ze dne 31. 10. 2012, č. j. [číslo jednací] (č. l. 606), soud zjistil, že soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] rozhodl o provedení exekuce proti povinnému [celé jméno svědka] zřízením exekutorského práva na bytové jednotce [číslo] nacházející se v bytovém domě [adresa], umístěné na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] s jehož vlastnictvím je neoddělitelně spojen i spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na bytovém domě a pozemcích.

26. Z přihlášky žalované do exekuce ze dne 23. 1. 2015 (č. l. 62-63) soud zjistil, že žalovaná přihlásila svou pohledávku vyplývající z rozhodčího nálezu ze dne 27. 6. 2011 do exekučního řízení. Učinila tak v rozsahu částky 15 050 000 Kč včetně úroku z prodlení a náhradou nákladů rozhodčího řízení ve výši 20 000 Kč – ke dni konání dražby v celkové výši 19 630 047 Kč, a to do dražebního jednání konaného dne 26. 2. 2015. Předmětem dražby byl pozemek [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], v k. ú. [část obce], [územní celek].

27. Z přihlášky žalované do exekuce ze dne 27. 1. 2015 (č. l. 64-65) soud zjistil, že žalovaná přihlásila svou pohledávku vyplývající z rozhodčího nálezu ze dne 27. 6. 2011 do exekučního řízení. Učinila tak v rozsahu částky 15 050 000 Kč včetně úroku z prodlení a náhradou nákladů rozhodčího řízení ve výši 20 000 Kč – ke dni konání dražby v celkové výši 19 646 025 Kč, a to do dražebního jednání konaného dne 3. 3. 2015. Předmětem dražby byl pozemek [parcelní číslo], jehož součástí je stavba, rodinný dům, [adresa], pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] k. ú. [část obce], [územní celek].

28. Z přihlášky žalované do exekuce ze dne 6. 11. 2014 (č. l. 50-51) soud zjistil, že žalovaná přihlásila svou pohledávku vyplývající z rozhodčího nálezu ze dne 27. 6. 2011 do exekučního řízení. Učinila tak v rozsahu částky 15 050 000 Kč včetně úroku z prodlení a náhradou nákladů rozhodčího řízení ve výši 20 000 Kč – ke dni konání dražby v celkové výši 19 297 709,93 Kč. Z protokolu o elektronické dražbě nemovitostí z 13. 11. 2014 (č. l. 52-54) a usnesení soudního exekutora ze dne 13. 11. 2014, č. j. [číslo jednací] (č. l. 55), soud zjistil, že byla v rámci exekuce vydražena bytová jednotka [číslo] umístěná v bytovém domě [adresa] nacházející se v k. ú. [část obce], [územní celek], včetně souvisejících spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemků. Z protokolu ze dne 4. 3. 2015 o jednání o rozvrhu podstaty získané v souvislosti s dražbou konanou dne 13. 11. 2014 (č. l. 66) soud zjistil, že žalobkyně na tomto jednání popřela pohledávku žalované co do pravosti, důvodu a výše a byla exekutorem vyzvána k podání návrhu podle § 267a odst. 1 o. s. ř. o popření pravosti, výše skupiny a pořadí pohledávky. Tutéž skutečnost soud zjistil rovněž z usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 4. 3. 2015, č. j. [číslo jednací] (č. l. 68-69).

29. Z přihlášky žalované do exekuce ze dne 12. 1. 2015 (č. l. 56-57) soud zjistil, že žalovaná přihlásila svou pohledávku vyplývající z rozhodčího nálezu ze dne 27. 6. 2011 do exekučního řízení. Učinila tak v rozsahu částky 15 050 000 Kč včetně úroku z prodlení a náhradou nákladů rozhodčího řízení ve výši 20 000 Kč – ke dni konání dražby v celkové výši 19 495 833,90 Kč. Z protokolu o elektronické dražbě nemovitostí z 15. 1. 2015 (č. l. 58-60) a usnesení soudního exekutora ze dne 15. 1. 2015, č. j. [číslo jednací] (č. l. 61), soud zjistil, že byla v rámci exekuce vydražena bytová jednotka [číslo] umístěná v bytovém domě [adresa] nacházející se v k. ú. [okres], [územní celek], včetně souvisejících spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemků. Z protokolu ze dne 20. 5. 2015 o jednání o rozvrhu podstaty získané v souvislosti s dražbou konanou dne 15. 1. 2015 (č. l. 70) soud zjistil, že žalobkyně na tomto jednání popřela pohledávku žalované co do pravosti, důvodu a výše a byla exekutorem vyzvána k podání návrhu podle § 267a odst. 1 o. s. ř. o popření pravosti, výše skupiny a pořadí pohledávky. Tutéž skutečnost soud zjistil rovněž z usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 20. 5. 2015, č. j. [číslo jednací] (č. l. 72-73).

30. Z usnesení ze dne 28. 5. 2019, č. j. [číslo jednací] (č. l. 369-370), soud zjistil, že byla v rámci exekuce vydražena bytová jednotka [číslo] nacházející se v bytovém domě [adresa], umístěné na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] s jehož vlastnictvím je neoddělitelně spojen i spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na bytovém domě a pozemcích. Dále soud zjistil, že žalobkyně i žalovaná přihlásily své pohledávky do předmětné exekuce a že žalovaná popřela pohledávku žalobkyně co do pravosti, důvodu a výše a byla exekutorem vyzvána k podání návrhu podle § 267a odst. 1 o. s. ř. o popření pravosti, výše, skupiny a pořadí pohledávky.

31. Z usnesení ze dne 21. 11. 2018, č. j. [číslo jednací] (č. l. 570-571), soud zjistil, že v rámci exekuce proběhla dne 21. 8. 2018 dražba nemovitostí. Při této dražbě byl udělen příklep usnesením exekutora ze dne 21. 8. 2018, č. j. [číslo jednací], za nejvyšší podání v hodnotě 2 200 000 Kč. Dále soud zjistil, že žalobkyně popřela pohledávku žalované co do pravosti, důvodu a výše a byla exekutorem vyzvána k podání návrhu podle § 267a odst. 1 o. s. ř. o popření pravosti, výše, skupiny a pořadí pohledávky.

32. Z usnesení ze dne 17. 1. 2019, č. j. [číslo jednací] (č. l. 579-580), soud zjistil, že byla v rámci exekuce vydražena jednotka [číslo], byt, nacházející se v budově [adresa], bytový dům, [část obce], stojícím na parcele [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, k. ú. [okres], a s jednotkou související podíl na budově a pozemku [číslo]. Dále soud zjistil, že žalobkyně i žalovaná přihlásily své pohledávky do předmětné exekuce a že žalobkyně popřela pohledávku žalované co do pravosti, důvodu a výše a byla exekutorem vyzvána k podání návrhu podle § 267a odst. 1 o. s. ř. o popření pravosti, výše, skupiny a pořadí pohledávky.

33. Z usnesení ze dne 28. 4. 2020, č. j. [číslo jednací] (č. l. 581-583), soud zjistil, že v rámci exekuce proběhla dne 2. 7. 2019 dražba nemovitostí. Při této dražbě byl udělen příklep usnesením exekutora ze dne 2. 7. 2019, č. j. [číslo jednací], za nejvyšší podání v hodnotě 2 620 000 Kč. Dále soud zjistil, že žalobkyně i žalovaná přihlásily své pohledávky do předmětné exekuce a že žalobkyně popřela pohledávku žalované co do pravosti, důvodu a výše a byla exekutorem vyzvána k podání návrhu podle § 267a odst. 1 o. s. ř. o popření pravosti, výše, skupiny a pořadí pohledávky. Kromě nich svou pohledávku ve výši 3 883 686,21 EUR s příslušenstvím přihlásila i společnost [právnická osoba]

34. Z usnesení ze dne 10. 12. 2020, č. j. [číslo jednací] (č. l. 584-586), soud zjistil, že v rámci exekuce proběhla dne 11. 6. 2020 dražba nemovitostí. Při této dražbě byl udělen příklep usnesením exekutora ze dne 11. 6. 2020, č. j. [číslo jednací], za nejvyšší podání v hodnotě 26 733 623 Kč. Dále soud zjistil, že žalobkyně i žalovaná přihlásily své pohledávky do předmětné exekuce a že žalobkyně popřela pohledávku žalované co do pravosti, důvodu a výše a byla exekutorem vyzvána k podání návrhu podle § 267a odst. 1 o. s. ř. o popření pravosti, výše, skupiny a pořadí pohledávky. Kromě nich svou pohledávku ve výši 3 883 686,21 EUR s příslušenstvím přihlásila i společnost [právnická osoba]

35. Z usnesení č. j. [číslo jednací] (č. l. 695), usnesení ze dne č. j. [číslo jednací] (č. l. 696-698), usnesení č. j. [číslo jednací] (č. l. 699-701), usnesení č. j. [číslo jednací] (č. l. 702), usnesení č. j. [číslo jednací] (č. l. 703-705), usnesení č. j. [číslo jednací] (č. l. 706), usnesení č. j. [číslo jednací] (č. l. 707-709), soud zjistil, že byly v rámci exekuce vydraženy nemovitosti – pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec], okres [okres]. Dále soud zjistil, že žalobkyně i žalovaná přihlásily své pohledávky do předmětné exekuce a že žalobkyně popřela pohledávku žalované co do pravosti, důvodu a výše a byla exekutorem vyzvána k podání návrhu podle § 267a odst. 1 o. s. ř. o popření pravosti, výše, skupiny a pořadí pohledávky.

36. Z usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 7. 2. 2012, č. j. [číslo jednací] (č. l. 47-48), soud zjistil, že tímto usnesením byl nařízen výkon rozhodčího nálezu ze dne 27. 6. 2011, a to se zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech blíže v něm specifikovaných. Z usnesení zdejšího soudu ze dne 25. 7. 2012, č. j. [číslo jednací] (č. l. 49), soud zjistil, že byla nařízena exekuce proti povinnému [celé jméno svědka] za účelem uspokojení pohledávky žalobkyně v částce 76 693,78 EUR, a to na základě exekučního titulu – rozhodnutí Okresního soudu Eschweiler (SRN) ze dne 10. 9. 2010, sp. zn. [spisová značka]. Provedením exekuce byl pověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudní exekutor. Z usnesení Okresního soudu [okres] ze dne 27. 12. 2011, č. j. [číslo jednací] (č. l. 605) soud zjistil, že tímto usnesením předmětný soud prohlásil vykonatelným rozhodnutí Okresního soudu Eschweiler, Spolková republika Německo, ze dne 10. 9. 2010 vedené pod sp. zn. [spisová značka].

37. Z rozhodnutí ze dne 10. 9. 2010, sp. zn. [spisová značka], vydaného Okresním soudem Eschweiler (č. l. 587 –604), soud zjistil, že žalované byl tímto rozsudkem proti povinnému [celé jméno svědka] přiznán nárok ve výši 76 693,78 EUR s příslušenstvím. K tomuto důkazu soud uvádí, že další skutečnosti z tohoto listinného důkazního prostředku nemá za zcela prokázané, neboť jde o listinu v originále vyhotovenou v německém jazyce a tato není opatřena úřední překladem. Žalobkyně by byla o tomto nedostatku soudem vyrozuměna a vyzvána k doplnění úředního překladu, avšak svou neúčastí na jednání dne 12. 10. 2022 se dobrodiní této výzvy vzdala.

38. Z rozhodčího nálezu ze dne 27. 6. 2011 vydaného rozhodkyní [celé jméno svědkyně] (č. l. 10) soud zjistil, že žalované byla proti [celé jméno svědka] přiznána částka 20 050 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % jdoucím od 1. 4. 2011 do zaplacení a dále, že rozhodnutí nabylo právní moci dne 18. 7. 2011 a vykonatelné se stalo dne 22. 7. 2011. Soud dále zjistil, že v rámci rozhodčího řízení předcházejícího vydání tohoto nálezu [celé jméno svědka] uznal existenci svého závazku a uvedl, že ho nemohl splnit z důvodu nemožnosti dispozici s jeho majetkem. Z originálu rozhodčího nálezu ze dne 27. 6. 2011 soud zjistil (kromě již výše uvedeného), že žalovaná i povinný [celé jméno svědka] (strany rozhodčího řízení) si rozhodčí nález převzali osobně v Mariánských lázních. Ze smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 5. 12. 2006 soud zjistil, že ji podepsali povinný [celé jméno svědka] právní předchůdce žalované, [celé jméno svědka], přičemž v ní sjednali, že spolu uzavřou kupní smlouvu na specifikované nemovitosti vlastněné povinným nejpozději do 31. 12. 2009. Pokud by tak neučinili, lhůta pro uzavření se automaticky prodlouží případně až o dva roky. Smlouvu podepsal rovněž [celé jméno svědka], advokát. Kupní cena za nemovitosti byla sjednána na částku 22 100 000 Kč, přičemž [celé jméno svědka] se zavázal uhradit první zálohu ve výši 20 050 000 Kč do druhého dne od podpisu smlouvy. Účastníci smlouvy rovněž sjednali, že budoucí kupující ([celé jméno svědka]) je oprávněn postoupit práva nabytá z této smlouvy jako celek na třetí osobu, a to bez souhlasu budoucího prodávajícího ([celé jméno svědka]). Z dohody o převodu práv a povinností ze smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 23. 11. 2007 soud zjistil, že práva a povinnosti nabyté ze smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 5. 12. 2006 [celé jméno svědka] převedl bezplatně na žalovanou; dohoda je podepsána oběma jejími účastníky. Z dodatku ke smlouvě o uzavření budoucí smlouvy kupní ze dne 11. 1. 2010 soud zjistil, že povinný [celé jméno svědka] uznal převod práv a povinností ze smlouvy o budoucí kupní smlouvě ze dne 5. 12. 2006 na žalovanou a zároveň potvrdil, že mu byla uhrazena záloha kupní ceny ve výši 20 050 000 Kč. Stranami dodatku byly [celé jméno svědka] žalovaná, kteří jsou na dodatku podepsáni. Soud dále zjistil, že si strany v dodatku sjednaly rozhodčí smlouvu pro případné majetkové spory plynoucí z jejich vzájemných práv a povinností a rozhodkyní zvolily [celé jméno svědkyně]. Z výzvy k vrácení zálohy kupní ceny ze dne 2. 2. 2011 soud zjistil, že žalovaná povinnému [celé jméno svědka] oznámila, že již nemá zájem na uzavření kupní smlouvy a vyzvala ho k vrácení zaplacené zálohy ve výši 20 050 000 Kč do 31. 3. 2011. Z rozhodčí žaloby ze dne 9. 4. 2011 soud zjistil, že žalovaná podala návrh na vydání rozhodčího nálezu k rozhodkyni [celé jméno svědkyně], ve kterém se domáhala vydání výroku, že je [celé jméno svědka] povinen zaplatit do tří dnů od právní moci nálezu částku 20 050 000 Kč s úrokem z prodlení 7,75 % ročně jdoucím od 1. 4. 2011. Z přípisu povinného ze dne 1. 6. 2011 soud zjistil, že povinný [celé jméno svědka] se na výzvu rozhodkyně [celé jméno svědkyně] vyjádřil, že nemá námitek proti její osobě coby rozhodkyni ve sporu s žalovanou a dále že uvedl, že si je vědom svého dluhu vůči ní a že uznává její právní nástupnictví po jejím otci, se kterým uzavřel smlouvu o budoucí kupní smlouvě k nemovitostem. Také uvedl, že peníze nemohl vrátit, neboť jeho manželka žalobami na určení blokuje jeho nemovitosti a on tak nemůže získat peníze na splacení dluhu. Z výdajového pokladního dokladu ze dne 6. 12. 2006 (č. l. 315) má soud za prokázané, že došlo k převzetí částky 20 050 000 Kč povinným [celé jméno svědka] na základě smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy.

39. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] u dožádaného Okresního soudu Weiden ze dne 2. 6. 2016 (č. l. 268-275) soud zjistil, že [celé jméno svědka] vypověděl, že dne 5. 12. 2006 podepsal smlouvu o budoucí kupní smlouvě s [celé jméno svědka] Smlouvu uzavřeli v advokátní kanceláři [celé jméno svědka] v [obec], který smlouvu sepsal. Záloha na kupní cenu ve výši 20 050 000 Kč byla dohodnuta z důvodu nutnosti získání peněz pro vedení procesu v Americe, což souviselo i s krátkou dobou pro její zaplacení ze strany [celé jméno svědka]. Záloha byla uhrazena v hotovosti v české měně, o čemž se strany dohodly ústně. K předání peněz došlo v rodinném domě [celé jméno svědka] v Eschweiler. Předání peněz byla přítomna jeho tehdejší manželka [jméno] [celé jméno svědka] jejich společný syn. Peníze předal tehdejší manželce a o jejich dalším osudu nic neví. [celé jméno svědka] nesplatil ze svého dluhu nic. Rozhodčí řízení probíhalo distančně a rozhodčí nález si účastníci rozhodčího řízení vyzvedli osobně v kanceláři [celé jméno svědkyně] v [obec].

40. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] provedeného na jednání dne 12. 10. 2022 soud zjistil, že [celé jméno svědka] s [celé jméno svědka] podepsal v roce 2006 smlouvu o budoucí kupní smlouvě v kanceláři Mgr. [celé jméno svědka] v [obec], ten také koncipoval smlouvu. Práva z této smlouvy následně v roce 2007 nebo 2008 převedl na dceru (žalovanou). S panem [celé jméno svědka] se znal už delší dobu i před uskutečním transakce. Viděl, že se chce zbavit nemovitostí v [obec], postupně se domluvili a v roce 2006, asi 5. prosince, podepsali smlouvu. Předmětem bylo, že mu pan [celé jméno svědka] v budoucnu prodá 4 nemovitosti v Mariánských lázních na náměstí a další dvě za cenu zhruba 21 000 000 Kč s tím, že měl nějaké problémy v Americe, tak vyžadoval zálohu dopředu, zhruba 20 000 000, resp. 20 050 000 Kč. Ta měla být zaplacena v hotovosti do pár dnů. Peníze přivezl druhý den, předal mu je v Německu v rodinném domě (vila), kde asi pan [celé jméno svědka] bydlel. Peníze mu předal v hotovosti v českých korunách, v kufru na peníze. Nebyl to pro něj běžný obchod, byl to největší obchod v životě. Peníze měl doma. Předání proběhlo u něj doma, v jídelně u stolu, přepočítaly se peníze a odjel. Dostal sice písemné potvrzení, ale nemá již již k dispozici. Kvůli uznání dluhu a výsledku rozhodčího soudu nepovažoval za nutné tuto listinu ukládat. Po předložení potvrzení na č. l. 315 uvedl, že jde o jeho písmo a předmětný doklad, o kterém hovořil. Identifikoval podpis [celé jméno svědka]. Po předání peněz si odnesla peníze pravděpodobně paní [příjmení], aspoň tak mu byla představena. Myslí, že celému předání nebyla přítomna, jen asi dvakrát se objevila. V domě byl ještě syn [celé jméno svědka] O jejich vztazích nic neví, pan [celé jméno svědka] se mu nesvěřoval. Výše zálohy mu nepřišla běžná, ale pan [celé jméno svědka] to vysvětloval nutností získání peněz na řešení problémů v Americe. Nabídka na koupi byla navíc lukrativní, a proto na ní přistoupil. Věděl, že pan [celé jméno svědka] byl movitý a měl více nemovitostí v ČR i zahraničí. Po předání peněz nastaly problémy, pan [celé jméno svědka] se začal rozvádět, začal řešit svůj partnerský vztah s manželkou, a to byl jeden z důvodů, proč nepokračovali v tomto obchodě, nepodepsali kupní smlouvu, nevyplatila se kupní cena a nemovitosti se nepřepsaly. Pan [celé jméno svědka] to vysvětlil tím, že paní chce zahrnout i nemovitosti do společného vlastnictví manželů. K podpisu kupní smlouvy nedošlo a bylo to právě z důvodů na straně pana [celé jméno svědka]. [příjmení] [celé jméno svědka] už nevyzýval, po roce 2007 či 2008 postoupil svá práva na dceru, ta ho vyzývala. Účastnil se také jednání o prodloužení dohody, jednalo se o doplněk ke smlouvě o smlouvě budoucí, bylo to prodloužené do roku 2010, pak se dohodl rozhodčí soud a pan [celé jméno svědka] neměl nic proti. Proč chtěl pan [celé jméno svědka] zálohu zaplatit v hotovosti, neví, nevysvětlil mu to, ale svědkovi to tak vyhovovalo.

41. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno svědka], narozené [datum] (bývalá manželka [celé jméno svědka]), u dožádaného Okresního soudu Brig, Švýcarsko, ze dne 11. 6. 2021 soud zjistil, že [jméno] [celé jméno svědka] žalobkyni ani žalovanou nezná a Dr. [příjmení] rovněž nezná. [příjmení] [celé jméno svědka] osobně nezná, pouze o něm slyšela od své advokátky v [obec] O stycích pana [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] v roce 2006 nic neví. V prosinci 2006 bydlela s dětmi na adrese [adresa], kde je 19. či 20. prosince navštívil [celé jméno svědka], 23. prosince zase odjel. Ten s nimi v té době nebydlel, měl jinou životní partnerku. O předání peněz mezi [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] nic neví, [celé jméno svědka] nikdy neviděla a žádná hotovost jí v předmětném období nebyla předána.

42. Z výslechu [jméno] [celé jméno svědka], narozené [datum] (dcera [jméno] [celé jméno svědka] [celé jméno svědka]) u dožádaného Okresního soudu Curych, Švýcarsko, ze dne 6. 7. 2021, soud zjistil, že k žalované a žalobkyni nemá žádný vztah, pana [celé jméno svědka] nezná. Neví, zda byl [celé jméno svědka] v prosinci 2006 v kontaktu s [jméno] [celé jméno svědka] či [celé jméno svědka], ale spíše si to nemyslí, neslyšela o něm ani o jeho návštěvě. V prosinci 2006 bydlela a zdržovala se na adrese [adresa], že byla osobně přítomna na adrese i ve dnech 6. až 7. prosince, nicméně tehdy pracovala v místní nemocnici ve směnném provozu a nevybavuje si přesně. S [celé jméno svědka] se v té době setkala snad během Vánoc či [jméno], na to si vzpomíná. O předání peněžitého obnosu v hotovosti její matce nic neví, žádné předání nezaznamenala.

43. Z e-mailové komunikace (čl. 621-623) mezi Mgr. [jméno] [příjmení], bývalou zástupkyní žalobkyně, Mgr. [jméno] [příjmení], bývalým zástupcem žalobkyně, a [jméno] [celé jméno svědka] soud zjistil, že [jméno] [celé jméno svědka] rozhodla o změně právního zastoupení žalobkyně v tomto řízení a některých dalších řízeních vedených žalobkyní v ČR, a to tak, že právní zastoupení měl po Mgr. [příjmení] převzít Mgr. [příjmení].

44. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] učiněné na ústním jednání dne 14. 11. 2018 soud zjistil, že je dlouhodobým advokátem [celé jméno svědka] v jeho majetkových sporech vedených v ČR s jeho bývalou manželkou a s žalobkyní. Ohledně konkrétních skutečností tohoto případu svědek uvedl, že je vázán mlčenlivostí ve vztahu k jeho klientovi a ten ho této mlčenlivosti nezbavil.

45. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 30. 7. 2019 pro list vlastnictví [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres] (č. l. 368) soud zjistil, že vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se v bytovém domě [adresa], umístěné na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] s jehož vlastnictvím je neoddělitelně spojen i spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na bytovém domě a pozemcích, je [právnická osoba], [IČO]. Dále, že na předmětné jednotce vázne zástavní právo exekutorské zřízené podle § 69a exekutorského řádu ve prospěch žalobkyně, a to na základě exekučního příkazu ze dne 31. 10. 2012, [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo].

46. Z výpisů z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že její obchodní firma (název) se měnila tak, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto odůvodnění.

47. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 18. 12. 2018 (č. l. 578) soud zjistil, že žalovaná je 50 % společnicí v této obchodní společnosti a její obchodní podíl je zastaven k zajištění pohledávky společnosti [právnická osoba], kterou má za žalovanou z titulu úvěrové smlouvy.

48. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 3. 3. 2014 pro [list vlastnictví], k. ú. [obec], [územní celek] (č. l. 250), darovací smlouvy ze dne 5. 7. 2011 (č. l. 243-244), smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 10. 5. 2004 (č. l. 244-245) a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 24. 3. 2011 (č. l. 246-247) soud zjistil, že nemovitosti vedené na uvedeném LV byly převedeny [celé jméno svědka] darovací smlouvou ze dne 5. 7. 2011 na [jméno] [příjmení], [datum narození]. Dále zjistil, že k nemovitosti pozemek p. č. st. 295, jehož součástí je stavba [adresa], bylo [celé jméno svědka] bezplatně zřízeno břemeno užívání pro [jméno] [celé jméno svědka], bytem [adresa], a to smlouvou ze dne 30. 3. 2011. Soud dále zjistil, že ke všem nemovitostem vedeným na předmětném LV bylo zřízeno smluvní zástavní právo k zajištění pohledávky ve výši 3 883 686,21 EUR ve prospěch [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [číslo], se sídlem [adresa], [číslo] [anonymizováno], Lucembursko. Ke zřízení došlo na základě smlouvy ze dne 10. 5. 2004 uzavřené mezi [celé jméno svědka] a uvedeným zástavním věřitelem.

49. Soud naopak neprovedl důkaz výslechem [celé jméno svědkyně], která soudu sdělila, že s k projednávané věci již s ohledem na svůj zdravotní stav, jak jej soudu doložila, již ničeho nevybavuje a ve všem pouze odkazovala na rozhodčí spis, kterým již soud důkaz provedl, a proto již její výslech měl soud za nadbytečný. Soud dále neprovedl navržené doplnění výslechu svědka [celé jméno svědka], když tento byl již ve věci vyslechnut dožádaným soudem (viz shora) a jeho další výslech ve věci s ohledem na jeho věk a zdravotní stav měl již soud v dané věci za nadbytečný, to vše též o ohledem na skutečnosti, kterým měl být tázán, ke skutečnostem, které již vypověděl a především ke skutečnostem, které byly již v řízení prokázány jiným dokazováním, když žalovaná po provedeném dokazování na jeho dodatečném výslechu netrvala. Soud se rozhodl též neprovádět důkaz dalšími listinami z exekučního spisu [spisová značka], neboť jejich provádění měl s ohledem na již provedené dokazování a postoj účastníků k průběhu exekučního řízení za nadbytečné, a dále neprovádět ani důkazy k prokázání dalšího nakládání svědka [celé jméno svědka] s dle žalované poskytnutou hotovostí, neboť tyto skutečnosti měl s ohledem na předmět řízení za pro rozhodnutí nepodstatné.

50. Soud uvedené důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

51. Soud má shora popsanými listinami (přihláškami, protokoly a usneseními) vztahujícími se k exekučnímu řízení vedenému [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za prokázané (a mezi stranami o tom ostatně není sporu), že usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 7. 2012 vedeném pod č. j. [číslo jednací], byla nařízena exekuce podle vykonatelného usnesení Okresního soudu Eschweiler, č. j. [spisová značka] ze dne 10. 9. 2010, k uspokojení pohledávky žalobkyně ve výši 76 693,78 EUR s příslušenstvím proti povinnému panu [celé jméno svědka] a jejím provedením byl pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], přičemž v současnosti je exekuce vedena u soudního exekutora pod sp. zn. [spisová značka]. V rámci exekuce byly provedeny dražby nemovitostí patřících povinnému, přičemž k rozdělení výtěžku z těchto dražeb přihlásily žalobkyně i žalovaná své pohledávky, které jsou předmětem sporu v tomto řízení. Konkrétně byly draženy mj. následující nemovitosti: bytová jednotka [číslo] umístěná v bytovém domě [adresa] nacházející se v k. ú. [okres], [územní celek], včetně souvisejících spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemků; pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres]; pozemek [parcelní číslo], jehož součástí je stavba, rodinný dům, [adresa], pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí garáž bez č. p./č. e., a pozemek p. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] k. ú. [část obce], [územní celek], okres [okres]; bytová jednotka [číslo] nacházející se v bytovém domě [adresa], stojícím na pozemku p. [číslo] s jednotkou související podíl na budově a pozemku, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] k. ú. [okres], [územní celek], okres [okres]; ideální podíl o hodnotě ½ k pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba, rodinný dům, [adresa], ideální podíl o hodnotě ½ k pozemku p. [číslo] ideální podíl o hodnotě ½ k pozemku p. [číslo] na kterém stojí stavba bez č. p./č. e., garáž, zapsaná na LV [číslo] to vše zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], okres [okres]; pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] to vše zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres]; bytová jednotka [číslo] nacházející se v bytovém domě [adresa] – bytový dům, umístěné na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] s jehož vlastnictvím je neoddělitelně spojen i spoluvlastnický podíl na bytovém domě a pozemcích, vše v k. ú. [okres], [územní celek], okres [okres]. Pohledávka žalované je zajištěna soudcovským zástavním právem k těmto nemovitostem, které bylo nařízeno dle rozhodčího nálezu [celé jméno svědkyně] ze dne 27. 6. 2011 a usnesení Okresního soudu Plzeň-sever o nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva č. j. [číslo jednací] ve spojení s opravným usnesením ze dne 3. 9. 2014, č. j. [číslo jednací], a z toho důvodu náleží do stejné skupiny pohledávek jako pohledávka žalobkyně, tedy do třetí skupiny pohledávek ve smyslu § 337c odst. 1 písm. c) o. s. ř. Průběh exekučního řízení ostatně nebyl účastníky rozporován.

52. Z výslechů [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] soud za prokázané, že tito dva spolu uzavřeli smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 5. 12. 2006. Předmětem koupě pak měly být nemovitosti v [obec] specifikované v dané smlouvě. Obě jejich výpovědi se v podstatných ohledech shodují, tedy zejména v otázce předání zálohy na kupní cenu nemovitostí ve výši 20 050 000 Kč. Oba svědci vypověděli shodně, že k předání peněz došlo v hotovosti v místě tehdejšího bydliště [celé jméno svědka], čemuž měla být přítomna mj. tehdejší manželka povinného, [jméno] [celé jméno svědka]. Na tomto závěru nic nemění ani výpovědi [jméno] [celé jméno svědka] [anonymizováno] [celé jméno svědka], které měly v prosinci 2006 bydlet na předmětné adrese. Vypověděly, že nikdy pana [celé jméno svědka] neviděly, nepřišly do styku s předmětnou částkou v hotovosti a že s [celé jméno svědka] se krátce viděly v období kolem vánočních svátků roku 2006, a nikoliv začátkem prosince, kdy mělo dojít k předání peněz. Jejich výpovědi nepovažuje v tomto ohledu soud za věrohodné, neboť z předložené e-mailové komunikace mezi Mgr. [příjmení], Mgr. [příjmení] a [jméno] [celé jméno svědka] vyplývá, že [jméno] [celé jméno svědka] jménem své matky [jméno] [celé jméno svědka] přímo rozhodovala o právním zastoupení žalované v tomto soudním řízení. Z dané skutečnosti soud dovozuje, že obě svědkyně mají přímý osobní zájem na výsledku tohoto řízení. Nadto existenci pohledávky z titulu nevrácené zálohy na kupní cenu dokládají listinné důkazy, o jejichž pravosti nemá soud důvod pochybovat – smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 5. 12. 2006, dohoda o převodu práv a povinností ze smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 23. 11. 2007, dodatek ke smlouvě o uzavření budoucí smlouvy kupní ze dne 11. 1. 2010, výzva k vrácení zálohy kupní ceny nemovitostí z 2. 2. 2011 a kopie výdajového pokladního dokladu na 20 050 000 Kč. Skutečnosti z nich zjištěné, jak je soud předestřel shora, vytváří celistvý důkazní řetězec svědčící o pravosti a výši sporné pohledávky žalované, který koresponduje s tvrzeními žalované. Rovněž soud považuje za prokázané, že předmětná pohledávka byla převedena na žalovanou, která je dcerou [celé jméno svědka]. Dále soud hodnotil i skutečnost, že na obchodním podílu žalované ve [právnická osoba] s.r.o. vázne zástavní právo ve prospěch [právnická osoba], do výše zajištění v řádech mnoha milionů korun. Žalobkyně z této skutečnosti dovozuje pochyby o existenci pohledávky, neboť by dle ní bylo logické, aby pohledávku za povinným vymáhala z vlastní iniciativy a tím tak získala prostředky k placení dluhu. Soud k tomuto uvádí, že uvedená dedukce žalobkyně je spekulativní a pro prokázání existence pohledávky prakticky irelevantní. Způsob, jakým žalovaná spravuje svá aktiva a pasiva nemůže bez dalšího prokazovat (ne) existenci její pohledávky.

53. Oproti tomu soud nemá za prokázanou existenci pohledávky žalobkyně, která měla vzniknout z titulu zápůjčky 150 000 DM, již měla [celé jméno svědka] poskytnout v roce 1975 jeho tehdejší manželka [jméno] [celé jméno svědka]. Následně ji měla postoupit na žalobkyni. Žalobkyně v tomto ohledu odkázala pouze na rozhodnutí ze dne 10. 9. 2010, sp. zn. [spisová značka], vydaného Okresním soudem Eschweiler, které podle jejího názoru dostatečně osvědčuje pravost a výši jí uplatňované pohledávky, přičemž zdejšímu soudu nepřísluší přezkum správnosti tohoto rozhodnutí. Soud má za prokázané, že uvedeným rozhodnutím byl nárok žalobkyni vůči [celé jméno svědka] přiznán, nicméně jak už soud uvedl v rámci ústního jednání ve věci, tato skutečnost nezbavuje žalobkyni povinnosti prokázat v tomto řízení existenci dané pohledávky, neboť dané rozhodnutí je závazné pouze inter partes. V tomto ohledu žalobkyně nedoložila ničeho a soud tedy nemá existenci pohledávky žalobkyně za prokázanou.

54. Následně soud věc posoudil po právní stránce.

55. Soud se v souladu s § 8 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém - dále jen„ z. m. p. s", když se jedná s ohledem na sídlo žalobkyně o věc s významným cizím prvkem, řídil primárně českým procesním právem, když dle článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., se pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona – dále opět jen o. s. ř.

56. Dle § 267a odst. 1 o. s. ř., návrhem podle třetí části je třeba uplatnit vůči věřiteli popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěžku nebo jinak uspokojovaných při výkonu rozhodnutí tam, kde byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo jiných práv anebo prodejem movitých věcí, správou nebo prodejem nemovitostí nebo postižením podniku. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu (§ 7 odst. 1 o. s. ř.), rozhodne o pravosti nebo výši pohledávky příslušný správní nebo jiný orgán. Dle odst. 2 téhož ustanovení je rozhodnutí o návrhu podle odstavce 1 účinné proti všem oprávněným, proti jiným věřitelům povinného, kteří se účastní řízení o výkon rozhodnutí, a proti povinnému.

57. Dle § 337e odst. 1 o. s. ř., v rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o pohledávkách, které byly popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů; to neplatí u pohledávek, na které ani zčásti podle skupin nebo podle pořadí nepřipadá úhrada z rozdělované podstaty.

58. Dle § 337e odst. 2 o. s. ř., ostatní věřitele soud vyzve, aby do 30 dnů od právní moci rozvrhového usnesení podali návrh podle § 267a odst. 1, jestliže na sporné pohledávky připadá alespoň zčásti úhrada z rozdělované podstaty; o částce připadající na sporné pohledávky rozhodne soud tak, že bude projednána dodatečně.

59. Dle § 337e odst. 3 o. s. ř., k námitkám, které nebyly včas uplatněny podle odstavce 2, se nepřihlíží; o tomto následku musí být poučeni všichni, kdo byli vyzváni podat návrh podle § 267a odst. 1.

60. Dle § 337e odst. 4 o. s. ř., v návrhu podle § 267a odst. 1 nemohou být uplatněny nové skutečnosti.

61. Soud vyšel z toho, že žaloby byly ve smyslu § 267a odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 337e odst. 2 o. s. ř. podány včas. Současně se však vypořádává s námitkami žalované ohledně koncentrace skutkových tvrzení k popření pohledávky ve smyslu § 337e odst. 4 o. s. ř., když však soud byl připraven poskytnout účastníkům na jednání poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. o případných nedostatcích jejich tvrzení ohledně popření existence a výše pohledávek, čímž se dle názoru soudu citovaná koncentrace řízení prolamuje a tedy účastníci mohli uvést svá skutková tvrzení i v širším kontextu, než jak učinili při svých námitkách, což také učinili (srov. usnesení NS 20 Cdo 3094/2007 ze dne 19. 11. 2009).

62. Soud tedy přezkoumal pohledávky účastníků, doložené exekučními tituly, když jak již účastníkům dříve předestřel, exekuční titul – rozhodnutí soudu či rozhodce je podle § 159a odst. 1 a 3 o. s. ř. závazný pouze ve vztahu mezi inter partes (mezi účastníky dotčeného řízení); a na žalobkyni subjektivní účinky právní moci rozhodčího nálezu nedopadají a ve vztahu k ní není tento rozhodčí nález závazný ani pro státní orgány (včetně soudu), což se dle názoru soudu vztahuje též na rozhodnutí německého soudu ve vztahu k pohledávce popírané žalovanou (srov. usnesení NS 20 Cdo 3094/2007 ze dne 19. 11. 2009).

63. Ze skutkového závěru pak dle názoru soudu jasně vyplývá, že žalované se podařilo dostatečným způsobem prokázat existenci své původní pohledávky ve výši 20 050 000 Kč s příslušenstvím za povinným [celé jméno svědka], jak byla ve výši 15 050 000 Kč přihlášena do shora uvedených exekučních řízeních, když ohledně jejího hmotněprávního hodnocení lze cele odkázat na rozhodčí nález ze dne 27. 6. 2011, vydaný po právu rozhodkyní [celé jméno svědkyně] (viz shora), když lze vycházet z uznání žalované pohledávky povinným [celé jméno svědka], v souladu s předloženými smlouvami o budoucí smlouvě kupní a o postoupení pohledávky žalované. Soud proto žaloby žalobkyně na popření pravosti pohledávky, resp. pohledávek žalované přihlášených do exekučního řízení, nebo na určení jejich výše odpovídající 1 Kč (v části o které ještě nebylo pravomocně rozhodnuto) tímto rozsudkem zamítl (výroky I., II., III., IV., V. a IV.).

64. Naopak žalobkyni se nepodařilo v řízení prokázat existenci pohledávky, která měla vzniknout z titulu zápůjčky 150 000 DM, již měla [celé jméno svědka] poskytnout v roce 1975 jeho tehdejší manželka [jméno] [celé jméno svědka] následně ji měla postoupit na žalobkyni, doložené pouze kopií exekuční titulu bez předložení jeho úředního překladu, jak byla ve výši 6 568 309 Kč přihlášena do exekučního řízení, když žalobkyně se svou neomluvenou neúčastí na jednání dne 12. 10. 2022 vzdala dobrodiní poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nedostatcích svých tvrzení o existenci žalovanou popírané pohledávky a jejich doložení, a neunesla tak v tomto ohledu své důkazní břemeno. Soud proto určil, že popřená pohledávka žalobkyně neexistuje (výrok VII.).

65. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 116 993,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč (za žalobu žalované původně vedenou pod sp. zn. 22 C 207/2019) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 15 050 000 Kč (dle hodnoty popírané pohledávky) sestávající z částky 50 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení (sp. zn. 22 C 211/2015) dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 50 340 Kč za účast na jednání soudu (sp. zn. 22 C 211/2015) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 12. 2015, z částky 50 340 Kč za účast na jednání soudu (sp. zn. 22 C 211/2015) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 8. 2018, z částky 50 340 Kč za účast na jednání soudu (sp. zn. 22 C 211/2015) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 14. 11. 2018, z částky 25 170 Kč za účast na jednání soudu (sp. zn. 22 C 211/2015 - jednání zmařené neúčastí žalobkyně) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 25. 4. 2022 s tím, že odměna byla z původní částky 50 340 Kč podle § 14 odst. 2 a. t. o polovinu snížena, z částky 50 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sp. zn. 22 C 211/2015) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 10. 2022, z částky 50 340 Kč za účast na jednání soudu (sp. zn. 22 C 211/2015) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 10. 2022, z částky 50 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení (sp. zn. 34 C 288/2017) dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 50 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sp. zn. 34 C 288/2017) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 13. 11. 2017, z částky 50 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení (sp. zn. 22 C 11/2019) dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 50 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sp. zn. 22 C 11/2019) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 12. 2. 2019, z částky 50 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení (sp. zn. 22 C 215/2019) dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 50 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sp. zn. 22 C 215/2019) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 2. 10. 2020, z částky 50 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení (sp. zn. 22 C 159/2020) dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 50 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sp. zn. 22 C 159/2020) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 2. 10. 2020, z částky 50 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení (sp. zn. 76 C 44/2021) dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 50 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sp. zn. 76 C 44/2021) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 19. 4. 2021 včetně šestnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměny stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 6 568 309 Kč (dle hodnoty popírané pohledávky) sestávající z částky 34 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 34 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 12. 7. 2019 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 16 311,98 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 2. 12. 2015 náhrada 3 112,95 Kč za 358 ujetých km v částce 2 112,95 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 328/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,1 l [číslo] km a 3,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 328/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 8. 2018 náhrada 3 108,98 Kč za 358 ujetých km v částce 2 108,98 Kč (30,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,2 l [číslo] km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 11. 2018 náhrada 3 108,98 Kč za 358 ujetých km v částce 2 108,98 Kč (30,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,2 l [číslo] km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 25. 4. 2022 náhrada 3 406,33 Kč za 358 ujetých km v částce 2 406,33 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,6 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 10. 2022 náhrada 3 574,74 Kč za 358 ujetých km v částce 2 574,74 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,6 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 921 481,98 Kč ve výši 193 511,22 Kč.

66. Pro úplnost soud podává, že samostatně nerozhodoval o náhradě nákladů žalované za zmařené jednání dne 25. 4. 2022, jak navrhla jejich separaci v podání ze dne 2. 5. 2022, když o náhradě těchto nákladů rozhodl v rámci rozhodnutí o celkové náhradě nákladů žalované.

67. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení ve vztahu ke státu soud aplikoval § 148 odst. 1 o. s. ř., když zcela úspěšná byla žalovaná. Žalobkyně je tedy povinna uhradit státu 100 % náhrady nákladů řízení státu, které mu vznikly v souvislosti s dokazováním v tomto řízení, a to s překladem dožádání výslechů navržených svědků. Nejedná se tak o náklady spojené s právem účastníka jednat ve své mateřštině, popřípadě o náklady ve spojení se zasíláním soudních listin účastníkům do ciziny, které soud účastníkům k náhradě neukládá. Usnesením zdejšího soudu ze dne 2. 10. 2018, č. j. 22 C 211/2015-284, bylo tlumočnici přiznáno tlumočné ve výši 2 100 Kč za překlad protokolu o výslechu [celé jméno svědka]. Usnesením zdejšího soudu ze dne 1. 2. 2019, č. j. 22 C 211/2015-336, bylo svědku [celé jméno svědka] přiznáno svědečné ve výši 2 438 Kč v souvislosti s jeho výslechem při jednání dne 14. 11. 2018. Usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 7. 2021, č. j. 22 C 211/2015-502, bylo tlumočnici přiznáno tlumočné ve výši 1 600 Kč za překlad dvou dožádání o výslech svědkyní ve Švýcarsku. Usnesením zdejšího soudu ze dne 4. 1. 2022, č. j. 22 C 211/2015-546, bylo tlumočnici přiznáno tlumočné ve výši 2 000 Kč za překlad dvou protokolů o výslechu svědkyní ve Švýcarsku. Náklady, které státu vznikly v tomto řízení v souvislosti s dokazováním, činí celkem částku ve výši 8 138 Kč. Soud proto uložil žalobkyni uhradit státu částku ve výši 8 138 Kč, tedy 100 % celkových nákladů státu ukládaných účastníkům k úhradě. Platebním údaje pro úhradu nákladů státu v této věci jsou: číslo účtu: [číslo], BIC (SWIFT): [anonymizováno], IBAN: [anonymizováno] [číslo] [číslo] [rok] [číslo] [číslo] s variabilním symbolem [číslo].

68. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.