22 C 227/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci manželky: Jméno manželky , narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A a manžela: Jméno manžela , narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela zastoupený advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B o rozvod manželství,

I. Manželství manželky , Jméno manželky, , narozené , rodné přijmení, , Datum narození manželky, , rozené , rodné přijmení, , a manžela , Jméno manžela, , narozeného dne , Datum narození manžela, , se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se návrhem doručeným soudu dne 9. 7. 2025 domáhala rozvodu manželství účastníků uzavřeného dne 30. 8. 2014 před Městským úřadem v , Anonymizováno, . Uvedla, že manželství bylo po řadu let harmonické, avšak od počátku června 2024 došlo k postupnému a výraznému zhoršování vztahů mezi manžely, když se podle jejích tvrzení začalo v jejím chování projevovat trauma z dětství, což se nepříznivě odrazilo zejména v intimní oblasti, a mezi manžely se začaly množit konflikty, hádky a vzájemná nevstřícnost. Podle manželky tak došlo k hlubokému, trvalému a nenapravitelnému rozvratu manželství, pročež má za to, že nelze očekávat obnovení funkčního soužití. Manžel s rozvodem nesouhlasil a oba účastníci nadále žijí se svými nezletilými dětmi ve společné domácnosti.

2. Manžel ve svém písemném vyjádření ze dne 6. 8. 2025, doplněném podáním ze dne 3. 9. 2025 a potvrzeném při jednání, s návrhem na rozvod manželství nesouhlasil, protože podle jeho názoru manželství není natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, aby nebylo možné očekávat obnovení společného soužití. Uváděl, že manželské soužití bylo dosud bezkonfliktní a harmonické, že se manželé vždy uměli dohodnout a že současné problémy vyplývají především ze zdravotního stavu manželky, která trpí závažným psychickým onemocněním, byla opakovaně hospitalizována a projevují se u ní nestabilní nálady. Podle manžela žijí účastníci stále ve společné domácnosti, vzájemně pečují o nezletilé děti a v případě manželčiných obtíží mu s péčí pomáhají jeho rodiče; oproti tomu považuje bydlení a prostředí, které má k dispozici manželka, za nestabilní a nevhodné. Manžel zdůraznil, že případný rozvod by mohl negativně ovlivnit psychický stav dětí, jejich emocionální stabilitu a dosavadní rodinný režim. K rozvodu tedy nesouhlasně navrhl, aby soud návrh zamítl, popřípadě aby – pokud by bylo rozvodu přesto vyhověno – byly nezletilé děti svěřeny do jeho výlučné péče, s pravidelným stykem matky, a subsidiárně žádal zvážení znaleckého posudku z oboru psychologie a psychiatrie k posouzení schopnosti matky řádně o děti pečovat.

3. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti: Z oddacího listu soud zjistil, že manželství účastníků , Jméno manžela, a , jméno FO, rozená , rodné přijmení, bylo uzavřeno dne 30. 8. 2014 v , Anonymizováno, , v římskokatolickém kostele Nanebevzetí , jméno FO, . Z potvrzení o provedené lustraci v informačních systémech veřejné správy ve vztahu k manželce , jméno FO, soud zjistil, že je státní občankou Slovenské republiky, narozena , rodné přijmení, , Datum narození manželky, , rodinného stavu vdaná od 30. 8. 2014, a že má evidovaný trvalý pobyt na adrese , adresa, ; z téhož potvrzení soud ověřil, že účastníkům se narodily nezletilé dcery , jméno FO, , nar. , datum, , a , jméno FO, , nar. , datum, . Z potvrzení o provedené lustraci ve vztahu k manželovi , Jméno manžela, soud zjistil, že je státním občanem Slovenské republiky, narodil se dne , Datum narození manžela, , rodinného stavu ženatý od 30. 8. 2014, a že jeho evidovaný trvalý pobyt je shodně na adrese , adresa, ; z této lustrace soud opětovně ověřil údaj o tom, že manželé jsou rodiči nezletilých dcer , jméno FO, a , jméno FO, .

4. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 5. 9. 2025, č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že nezletilé děti účastníků, , jméno FO, , nar. , datum, , a , jméno FO, , nar. , datum, , byly pro dobu před rozvodem i pro dobu po rozvodu manželství svěřeny do společné péče obou rodičů, přičemž soud schválil dohodu rodičů, podle níž žádnému z účastníků nebylo stanoveno výživné a rodiče se zavázali hradit potřeby nezletilých podle toho, kdo bude mít děti aktuálně ve své péči, s tím, že mimořádné výdaje budou rodiče hradit společně. Z rozsudku současně vyplývá, že soud neshledal potřebu podrobněji upravovat styk rodičů s dětmi, neboť rodiče jsou schopni vzájemné dohody a péče probíhá střídavě dle potřeb dětí a možností rodičů. Rozsudek nabyl právní moci poté, co se účastníci po jeho vyhlášení vzdali práva na odvolání. Dle zprávy orgánu sociálně-právní ochrany dětí jsou nezletilé zdravé, navštěvují školská a zájmová zařízení odpovídající věku a rodiče při jednání před OSPOD projevili shodnou vůli ke společné péči.

5. Z předložené zprávy školského poradenského zařízení (PPP , adresa, ) ze dne 3. 9. 2024 soud zjistil, že nezletilá , jméno FO, , nar. , datum, , žákyně 2. ročníku ZŠ Karmel, byla vyšetřena pro obtíže ve školním prostředí, především v oblasti pozornosti, pracovního tempa a percepčně-motorických funkcí. U nezletilé byl stanoven stupeň podpůrných opatření PO 2, doporučeno vzdělávání bez IVP, avšak s posílenou podporou při výuce (multisenzoriální přístup, vizuální opory, častější zpětná vazba, respektování pomalejšího pracovního tempa, strukturované zadávání úkolů). Zpráva dále konstatuje zvýšenou citlivost dítěte a opakované potíže se soustředěním, které mohou být ovlivněny také situací v rodině. Doporučení bylo rodičem (matkou) převzato dne 19. 9. 2024. Zpráva neobsahuje skutečnosti přímo významné pro právní otázku rozvratu manželství, nicméně dokládá školní a psychologickou situaci starší nezletilé, která může být nepříznivě ovlivněna napjatým rodinným prostředím a změnami v rodinném režimu.

6. Z předložené zprávy třídní učitelky nezletilé , jméno FO, soud zjistil, že nezletilá je hodná a snaživá žákyně, u níž se však ke konci školního roku projevila zvýšená citlivost a psychická zátěž. Vnímá různé podněty výrazně intenzivněji, některé situace ji dokáží rozrušit a opakovaně ve třídě plakala. Tyto projevy byly dle školy v souladu s rodinnou situací nezletilé a odpovídají její zvýšené citlivosti. Na doporučení odborníků je pro ni vhodná práce zaměřená na posílení psychické odolnosti. V oblasti učení se i nadále projevuje potřeba větší podpory a motivace, byť letošní rok může využívat pomoc asistentky pedagoga přidělené její spolužačce.

7. Z předložených obrázků zřejmě nezletilé dcery manželů soud pouze stručně konstatuje, že tyto kresby zachycují jednoduché postavičky rodiny a emotivní symboly, přičemž doprovodné dětské komentáře či mimoverbální projevy naznačují určitou emoční nejistotu spojenou se změnami v rodinné situaci. Obsah kreseb není ve vztahu k rozvodovému řízení důkazem o konkrétních skutečnostech mezi manžely, nicméně ilustruje, že nezletilá vnímá probíhající rozpad rodiny a reaguje na něj prostředky odpovídající jejímu věku.

8. Z předložené lékařské dokumentace manželky soud zjistil, že manželka byla opakovaně hospitalizována pro psychiatrické obtíže, zejména pro projevy spojené se schizofrenním či schizoafektivním spektrem, depresivními stavy, emoční labilitou a úzkostmi, přičemž byla přijímána po doporučení ambulantních lékařů i v rámci akutních dekompenzací. Léčba probíhala formou farmakoterapie, v jednom případě doplněné o sérii ECT. V propouštěcích zprávách je opakovaně uváděno zlepšení stavu při hospitalizaci, stabilizace, doporučení pravidelné ambulantní péče u psychiatra a pokračování v nastavené medikaci, jakož i zvýšený dohled a dodržování doporučeného režimu. Hospitalizace probíhaly převážně v závěru roku 2024 a na začátku roku 2025, přičemž v době propuštění byla manželka vždy orientovaná, spolupracující a schopná pokračovat v ambulantní léčbě. Tyto listiny osvědčují, že manželka se dlouhodobě léčí s chronickým psychiatrickým onemocněním, které vyžaduje soustavnou odbornou péči, avšak neobsahují žádný údaj o tom, že by v době řízení nebyla schopna běžného fungování či výkonu rodičovských povinností při zajištění lékařského dohledu a stabilizované léčby.

9. Účastnickým výslechem manželky soud zjistil, že manželství účastníků bylo po uzavření v roce 2014 určitou dobu funkční, konfliktům byli schopni čelit komunikací, avšak přibližně od roku 2024 došlo podle manželky k zásadní změně v jejím vnímání manželství i vztahu k manželovi. V této době začala v souvislosti s psychoterapií intenzivně zpracovávat traumata z dětství i z partnerských vztahů a dospěla k poznání, že manžela již necítí jako partnera, nýbrž spíše jako „kamaráda“, a že není schopna se k němu intimně přiblížit. Uvedla, že intimní život mezi účastníky fakticky neprobíhal již od roku 2024, případně o něco dříve. V rámci terapie se jí podle jejích slov „vybavila“ zkušenost, kterou označila za znásilnění ze strany tehdejšího partnera, nynějšího manžela, z doby jejích vysokoškolských studií; tuto událost, spolu s dřívějším traumatem z dětství, považuje za „časovanou bombu“, která vedla k jejímu rozhodnutí manželství ukončit. Popsala, že v důsledku soužití v domácnosti trpěla paranoidními a psychotickými stavy, migrénami a zažívacími obtížemi, které po jejím odstěhování ze společné domácnosti zcela odezněly, z čehož dovozuje, že šlo o obtíže psychosomatického původu vyvolané psychickým stresem v manželství. Manželka dále uvedla, že se s manželem dlouhodobě neshoduje v „základních životních situacích“ a ve způsobu fungování rodiny, zejména v organizaci péče o nezletilé děti. Manžela charakterizovala jako výrazně nedochvilného a nespolehlivého při dodržování dohodnutých časů a režimu dětí, což u ní vyvolávalo dlouhodobý stres; jako příklad uvedla opožděný návrat starší dcery z výletu, kdy dítě mělo následující den školní povinnosti. Stěžovala si, že manžel podle jejího vnímání nedostatečně zajišťuje školní přípravu dcery a že na běžné rodičovské úkony musí být opakovaně a konkrétně upozorňován. V důsledku těchto rozdílných postojů k fungování rodiny a péči o děti uvedla, že již „nemá kapacitu“ manželství dále udržovat. Skutečnosti vytýkané manželovi se pokusili řešit i v manželské poradně u psychologa Šlemla v létě 2024; podle manželky zde byla projednávána mj. otázka výše uvedeného traumatu a terapeut měl vyjádřit názor, že manželství je trvale rozvráceno, a doporučit manželům odluku. Na základě toho účastníci zavedli režim, kdy se v péči o děti střídali podle pracovní doby (manželka pracovala převážně dopoledne, manžel odpoledne) a jejich soužití se omezilo na předávání dětí. Manželka dále vypověděla, že myšlenku na rozvod zvažovala delší dobu, i s ohledem na postoj starší dcery, která byla zpočátku proti rozvodu, avšak postupně se s ním srovnala. Rozhodnutí podat návrh na rozvod učinila v létě 2025 poté, co podle svých slov dospěla k závěru, že „to zvládne i bez manžela“ a že společný partnerský život již není možný; uvedla, že manžela prosila, aby návrh podal on, což odmítl. Popsala, že v průběhu rozvodového řízení navázala v srpnu 2025 vztah s novým přítelem, o němž měl manžel od počátku vědět; v září 2025 se na základě manželova vyjádření, že buď se k němu vrátí, nebo se má odstěhovat, ze společné domácnosti v rodinném domě v , adresa, –, Anonymizováno, odstěhovala do bytu v , adresa, , kde žije s nezletilými dcerami. Od fyzického odloučení účastníků popisuje současný kontakt s manželem jako omezený na předávání dětí a operativní komunikaci ohledně jejich péče; dřívější společné rodinné akce, jako nedělní pobyty všech společně, již neprobíhají. K situaci nezletilých manželka vypověděla, že starší dcera byla sice původně proti rozvodu, což i pro ni samotnou představovalo důvod k oddalování podání návrhu, avšak v době výslechu již podle jejího tvrzení přijala skutečnost, že rodiče budou žít odděleně a rozvod považuje za „v pořádku“. Mladší dcera rozpad manželství podle manželky výrazněji nevnímá a obě děti se podle ní v současném uspořádání chovají přiměřeně věku, jsou „v pohodě“ a nadále udržují kontakt s oběma rodiči; manželka popisovala společné hry a běžné rodinné situace bez známek zvýšeného stresu dětí. Uvedla, že děti nemanipuluje, nevydírá a že je zásadním odpůrcem fyzického násilí, přičemž domácnost v současném nastavení považuje za „pohodovou, ale bez manžela“. Na závěr výslechu manželka doplnila, že je v péči organizace Fokus, kam dochází na pravidelné konzultace, má vlastního psychiatra a k dispozici psychiatrickou sestru na telefonu, což podle ní zajišťuje včasné zachycení případného zhoršení zdravotního stavu.

10. Účastnickým výslechem manžela soud zjistil, že manžel s návrhem na rozvod zásadně nesouhlasí, neboť má za to, že manželství účastníků není hluboce a nenapravitelně rozvráceno a že by mělo být zachováno zejména v zájmu nezletilých dětí. Uvedl, že až do léta roku 2024 považoval manželské soužití za harmonické, manželé se na většině věcí shodli, neprožívali výraznější konflikty a manželka jej opakovaně oceňovala jako oporu. Podle jeho výpovědi došlo ke změně poté, co se u manželky v roce 2023 začaly projevovat psychické potíže – záchvaty pláče, poruchy spánku a soustředění – které spojoval s návštěvou jejího otce v domácnosti a s vybavením traumat z dětství, jež manželka následně řešila v psychoterapii u , tituly před jménem, , jméno FO, ; na těchto sezeních měl být přítomen a zaznamenal, že manželka tehdy opakovaně uváděla, že má v manželovi silnou oporu. V létě 2024 však podle něj došlo k náhlému obratu v postoji manželky, která začala tvrdit diametrálně odlišné názory, označovat jejich pohledy na život za neslučitelné, obviňovat manžela z nevěry a přinášení pohlavních chorob, žádat po něm používání kondomu a odmítat s ním sdílet své pocity; současně přestala snášet, aby se jí manžel dotazoval na důvody jejího pláče či špatné nálady a vnímala takové dotazy jako zpochybňování či „dělání z ní psychiatrického pacienta“. Manžel podrobně popsal událost z roku 2011, kdy po návratu z baru došlo mezi tehdejšími partnery k pohlavnímu styku za situace, kdy byla manželka pod vlivem alkoholu; uvedl, že se jí dvakrát výslovně ptal na souhlas, že mu odpověděla kladně, nicméně zpětně uznává, že vzhledem k její opilosti šlo o jeho selhání. Tvrdil, že si věc druhý den společně vyjasnili, on uznal chybu, omluvil se a na základě manželčina ujištění, že se k ní bude chovat slušně a věc se nebude opakovat, měl za to, že je událost mezi nimi uzavřená; od té doby se podobná situace již neopakovala. Z jeho pohledu si manželka tuto událost po letech spojila s vlastními dětskými traumaty a vnímá ji nyní jako znásilnění, což podle něj přispělo ke změně jejího postoje k manželství. Manžel dále uvedl, že navzdory tomu, že o psychické diagnóze manželky věděl již před uzavřením manželství a čelil odporu vlastní rodiny, rozhodl se s ní založit rodinu, podporoval ji v náročném procesu asistované reprodukce a choval se jako její partner a opora. K vývoji vztahu po roce 2023 manžel vypověděl, že se snažil manželce pomáhat při jejím psychickém rozkladu, trávil s ní dlouhé noci rozhovory, vnímal, že jeho přítomnost ji uklidňuje, avšak od léta 2024 se vůči němu začala chovat podrážděně a odmítavě. Sám připustil své nedostatky, zejména výraznou nedochvilnost (kterou spojuje s podezřením na ADHD) a nevhodné zlehčující poznámky o ženách, které po upozornění manželky omezil, a na její podnět uvažoval o návštěvě manželské poradny. Podle jeho tvrzení se první plánovaná návštěva poradny v květnu 2024 neuskutečnila, protože manželka od dveří odmítla vstoupit; k jediné společné konzultaci došlo až v říjnu 2024, tedy již po jejím oznámení, že se chce rozvést, kdy však hned na začátku terapeutovi sdělila, že nechce manželství zachraňovat, nýbrž jen kultivovat komunikaci do budoucna. Manžel zdůraznil, že z jeho strany byla motivace poradnu navštěvovat právě za účelem zachování rodiny, a má zato, že terapeutův závěr o nemožnosti „spojovat“ manželství vycházel čistě z deklarované vůle manželky v manželství nepokračovat, nikoli z objektivního hodnocení kvality jejich vztahu. K samotnému odloučení účastníků manžel uvedl, že v srpnu 2025 mu manželka oznámila, že si našla nového partnera, s nímž se krátce poté účastnila videohovorů, při nichž se podle něj teprve seznamovali se základními údaji o sobě; tento vztah vnímá jako prostředek k definitivnímu odchodu z manželství. Popsal, že do září, resp. začátku října 2025 účastníci nadále bydleli společně v domě v , adresa, , přičemž manželka deklarovala, že tak činí „kvůli dětem“, poté se však odstěhovala do vlastního bydlení. Po jejím odstěhování se jejich kontakt postupně omezil na komunikaci ohledně dětí; manžel konstatoval, že manželka nyní žije se svým přítelem ve stabilním vztahu, navštěvuje jeho rodiče a před dětmi podle něj někdy nepravdivě prezentuje, že nespí společně, ačkoliv z okolností (např. z videohovorů z hotelového pokoje) usuzuje opak. Zároveň připustil, že po navázání nového vztahu a po odchodu ze společné domácnosti manželka působí psychicky stabilněji, nepláče a jeví známky spokojenosti, což sice pro něj osobně znamená ztrátu partnerského vztahu, nicméně je rád, že se její stav zlepšil. Ve vztahu k dětem manžel vypověděl, že se s manželkou na péči domluvili tak, že děti tráví u něj každý víkend od pátku do neděle a v průběhu týdne část odpolední doby, přičemž se obtížně dodržují časové limity pro jejich návrat k matce, neboť děti samy chtějí zůstávat s otcem déle. Současné soužití obou rodičů s dětmi hodnotí jako fakticky fungující, nicméně zdůrazňuje, že rozpad rodiny děti citelně zasáhl – uváděl zejména projevy starší dcery, která se ptá, proč rodiče nespí spolu, proč se nelíbají, či proč maminka tátu nemiluje, a jednání mladší dcery, která se snaží rodiče symbolicky „spojovat“ (např. tím, že jim dává květiny a vyzývá je, aby se drželi za ruce). V této souvislosti poukazoval i na školní zprávy o zhoršení chování starší dcery v závěru roku 2024, které dává do souvislosti s krizí v rodině. Přestože manžel uznává, že manželka v současnosti působí vyrovnaněji, nadále vyjadřuje vůli manželství zachovat a je přesvědčen, že pomocí odborné podpory (krizové centrum pro rodinu, případně mediace) by bylo možné manželské soužití obnovit; deklaruje, že manželku nepovažuje za „nepřítele“, ale osobu, na které mu záleží, a že se nikdy vědomě nesnažil jí ublížit.

11. Na základě provedených důkazů soud uzavírá, že manželství účastníků, uzavřené dne 30. 8. 2014, je dlouhodobě a hluboce narušeno zejména v rovině citové, intimní a komunikační; od roku 2024 mezi manžely postupně zanikl partnerský život, došlo k zásadním neshodám v každodenním fungování rodiny a v létě 2025 manželka vyjádřila jednoznačnou vůli manželství ukončit a následně se v září 2025 odstěhovala do samostatného bydlení, od kdy spolu účastníci nežijí a jejich kontakt se omezuje na předávání dětí. Přestože manžel s rozvodem nesouhlasí a domnívá se, že vztah lze obnovit, dokazování prokázalo, že manželka trvale odmítá návrat k soužití, oba účastníci vedou oddělené životy a není zde žádná realistická možnost obnovení manželského soužití. Psychický stav manželky, ačkoli vyžaduje odbornou péči, je stabilizovaný a nebrání jí v běžném fungování ani ve výkonu péče o děti; poměry nezletilých byly pro dobu po rozvodu pravomocně upraveny svěřeními do společné péče. Soud proto uzavírá, že manželství účastníků je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno.

12. Po právní stránce soud nejprve posoudil svou pravomoc ve věci jednat a rozhodnout, která je dána při zvážení slovenské státní příslušnosti manželů, kteří jsou v současnosti bydlištěm na v Česku, kde měli též poslední společné bydliště, dle článku 3 bodu 1. písm. a) nařízení Rady (EU) č. 2019/1111 ze dne 25. června 2019, o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí, což zároveň odůvodnilo příslušnost zdejšího soudu dle českých právních předpisů (§ 383 z. ř. s.).

13. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku - dále jen „o. z.”, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

14. Podle § 755 odst. 2 o. z., přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu (a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo (b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

15. Podle § 755 odst. 3 o. z., mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

16. Podle § 758 o. z., manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

17. Z provedeného dokazování vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno (§ 755 odst. 1 o. z.) a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci od září 2025 spolu nežijí, netvoří rodinné společenství ve smyslu § 758 o. z. a manželka setrvale a jednoznačně odmítá návrat k manželskému soužití. Soud pokládá za prokázané tvrzení manželky o trvalé ztrátě partnerské a citové vazby a o jejím záměru dosáhnout rozvodu, přičemž tvrzení manžela o možnosti obnovení soužití nekoresponduje s objektivním stavem věci, zejména s existencí samostatných domácností a pokročilým oddělením životů obou účastníků. Poměry nezletilých dcer byly pravomocně upraveny rozsudkem Okresního soudu v , adresa, , jenž svěření dětí do společné péče obou rodičů vyhodnotil jako souladné se zájmy nezletilých; z provedených důkazů nevyplývá, že by rozvod byl s jejich zájmy v přímém rozporu (§ 755 odst. 2 písm. a/ a odst. 3 o. z.). Nevyšlo najevo ani to, že by se manžel na rozvratu manželství nepodílel převážně, či že by mu rozvodem měla vzniknout zvlášť závažná újma nebo že by zde byly mimořádné okolnosti bránící rozvodu (§ 755 odst. 2 písm. b/ o. z.).

18. Protože byly splněny podmínky § 755 odst. 1 o. z. a nebyly zjištěny překážky rozvodu dle § 755 odst. 2 a 3 o. z., soud návrhu manželky na rozvod manželství vyhověl. Příčinu rozvratu soud shledal v postupném a nepřekonatelném odcizení manželů, vyplývajícím z dlouhodobých neshod, zániku intimního a citového soužití a trvalé vůle manželky manželství ukončit.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z. ř. s., kdy soud neshledal skutečnosti pro přiznání náhrady nákladů řízení ani jednomu z manželů. Soud zároveň rozhodl dle § 148 odst. 1 a § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu o neuložení povinnosti účastníkům k náhradě nákladů státu na tlumočení jednání do německého jazyka, neboť je právem účastníka jednat před soudem jazykem, kterému rozumí, které nemůže být podmíněno úhradou nákladů na jeho výkon.