22 C 236/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 270 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 270 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 070 Kč od 10. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), a obsahuje proto pouze popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy číslo uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba, IČO) dne 1. 11. 2017, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla značka automobilu anonymizována dvě slova, registrační značka, které se právní předchůdce žalobkyně z pozice pojistitele zavázal žalovanému poskytnout, a závazek žalovaného hradit právnímu předchůdci žalobkyně pojistné v částce 4 183 Kč ročně, přičemž od 1. 11. 2019 byla stanovena nová výše ročního pojistného na částku 5 820 Kč, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 21. 8. 2019. Žalovaný řádně a včas neplnil svůj závazek hradit právnímu předchůdci žalobkyně pojistné v období od 1. 11. 2019 do 9. 3. 2020, za které mu tak vznikl dluh na pojistném v celkové výši 2 070 Kč, který přes výzvu právního předchůdce žalobkyně neuhradil, a to ani žalobkyni, když dne 21. 12. 2019 došlo k převodu pojistného kmene z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Vedle dlužného pojistného požaduje proto žalobkyně uhradit též zákonný úrok z prodlení za prodlení s jeho zaplacením a poplatek za zaslanou upomínku k jeho zaplacení, ve výši 200 Kč, dle sjednaného ceníku.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ve věci soud dospěl z předložených listin k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne 1. 11. 2017 pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla značka automobilu anonymizována dvě slova, registrační značka, které se právní předchůdce žalobkyně z pozice pojistitele zavázal žalovanému poskytnout, a závazek žalovaného hradit právnímu předchůdci žalobkyně pojistné v částce 4 183 Kč ročně, od 1. 11. 2019 v částce 5 820 Kč ročně. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 1. 11. 2017. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně si smlouvou sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými právním předchůdcem žalobkyně. Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně neuhradil pojistné za období od 1. 11. 2019 do 9. 3. 2020 v celkové výši 2 070 Kč. Pojistná smlouva zanikla ke dni 9. 3. 2020 podle § 12 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, poté, co právní předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost a zaslal žalovanému upomínku k zaplacení dlužného pojistného, zpoplatněnou částkou 200 Kč.

5. Dne 21. 12. 2019 došlo k převodu pojistného kmene z právního předchůdce na žalobkyni.

6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní:

7. Právní vztah založený mezi účastníky uzavřením shora uvedené pojistné smlouvy se řídí touto smlouvou, zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen„ o. z.“ a zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

8. Podle § 2782 o. z., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění, jehož zánik se řídí § 12 zák. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. K placení pojistného stanoveným způsobem se v pojistné smlouvě zavázal právě žalovaný.

9. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením číslo Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Dle ustanovení § 105b odst. 1 věta 1. zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, dnem, kdy došlo k převodu pojistného kmene nebo jeho části, vstupuje přebírající pojišťovna do všech práv a povinností předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu pojistného kmene nebo jeho části.

11. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 an. o. z. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit právnímu předchůdci žalobkyně pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když právnímu předchůdci žalobkyně nezaplatil pojistné za období od 1. 11. 2019 do 9. 3. 2020. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném pojistné do zániku pojištění (resp. do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo dle § 13 odst. 2 zák. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a dále zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno, stejně jako právo požadovat po žalovaném zaplacení 200 Kč za upomenutí žalovaného k zaplacení dlužného pojistného, jak jí ukládá zákon, když tento poplatek soud právně zhodnotil jako náklady spojené s uplatněním pohledávky. Převodem pojistného kmene z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni účinně předal právní předchůdce žalobkyně uvedenou pohledávku žalobkyni, čímž žalobkyně vstoupila do práv právního předchůdce žalobkyně.

12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 270 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za předžalobní upomínku zaslanou zástupcem žalobkyně, když tento úkon neshledal účelným vzhledem k dříve zaslané výzvě žalobkyní.

14. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.