22 C 237/2019

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení se sídlem adresa o rozvod manželství

I. Návrh na rozvod manželství manželky [celé jméno manželky], narozené dne [datum], a manžela [celé jméno manžela], narozeného dne [datum], se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žádný z účastníků není povinen hradit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Labem náklady řízení státu.

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”, a obsahuje proto pouze popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Manželé se společným návrhem domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že jejich manželství uzavřené dne v již přestalo plnit svoji funkci, je hluboce, trvale, nenávratně rozvráceno a není možná jeho obnova. Již delší dobu nežijí jako manželé, intimně se nestýkají a netvoří manželské resp. rodinné společenství. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manželé se nedohodli na vypořádání majetkových poměrů, bydlení manželů a případného výživného pro dobu po rozvodu. Manžel se k žalobě o rozvod manželství připojil prostřednictvím svého opatrovníka, a proto soud podle § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních - dále jen„ z. ř. s.”, pokládal návrh za návrh společný.

3. Manželovi byl usnesením ze dne 7. 5. 2021, č. j. 22 C 237/2019-57, ustanoven zástupce z řad advokátů, neboť jeho pobyt nebyl soudu znám.

4. Manželé nedokázali určit kdy a kde došlo k uzavření manželství, když z dokazování následně vyplynulo z výslechu manželky, že manželství bylo uzavřeno v cizině, pravděpodobně v Nigérii, když datum ani rok si manželka nevybavila, a dále že manželství bylo v registru obyvatel evidováno jako uzavřené s platností od 4. 10. 2009. Konkrétní místo a tím ani skutečnost uzavření manželství tak nemohl soud pro absenci dalších důkazů vzít za prokázané, když účastníci přes výzvu k doplnění dokazování nenavrhli důkazy k prokázání těchto skutečností.

5. Naopak bylo prokázáno, že ze vztahu účastníků se nenarodily žádné děti. Poslední společná adresa účastníků byla [ulice a číslo], [obec a číslo], kde spolu již po několik let nebydlí a netvoří manželské společenství, intimně se nestýkají po dobu několika let, a manželka nechce společenství obnovit pro svůj nový partnerský vztah, přičemž s manželem nemá manželka již po delší dobu vůbec žádný kontakt, a vztah mezi účastníky je tak hluboce, trvale, nenávratně rozvrácen a je tak vztahem pouze formálním.

6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

7. Použití českého práva na řízení o rozvod manželství se v této věci opírá o ustanovení § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém – dále jen„ z. m. p. s.“, a o skutečnost, že osobní poměry účastníků se v době zahájení řízení – vzhledem k tomu, že manželka česká státní příslušnice měla obvyklý pobyt na území ČR, a manžel neznámo kde, přičemž manžel je pravděpodobně občanem Nigérie, se kterou nemá ČR mezinárodní smlouvu o použití jiného právního rámce. Pravomoc českých soudů je pak dána § 47 odst. 2 z. m. p. s. a to s ohledem na popsané skutečnosti.

8. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

9. Soud ve věci neshledal dostatečně konkrétně identifikovaný vznik manželství mezi účastníky a především prokázanou existenci manželství, jako předpoklad pro jeho rozvedení, a proto mu nezbylo, než aby návrh na jeho rozvedení zamítl, neboť bez prokázání jeho existence nemohl posoudit ani rozvrat manželství jako kvalifikovaný.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 z. ř. s .

11. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci soud nevyhověl společnému návrhu na rozvod manželství a zároveň mu vznikají náklady se zastoupením manžela opatrovníkem – advokátem. U manželky však soud shledal předpoklady pro její osvobození od soudních poplatků, když ji od nich osvobodil na její žádost po podání návrhu ve věci a u manžela soud shledal, že jako osoba neznámého pobytu, která se stala spolunavrhovatelem teprve až úkonem ustanoveného zástupce, nenese pražádnou odpovědnost za svůj neúspěch v řízení, v čemž soud spatřoval důvod zvláštního zřetele hodný (§ 150 o. s. ř.), aby mu neukládal k úhradě náklady státu, a proto soud rozhodl, že stát nemá nárok na náhradu nákladů řízení ani na jednom z účastníků.