22 C 243/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky a manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela zastoupený advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta o rozvod manželství

I. Manželství manželky jméno FO, rozené adresa, narozené dne Datum narození manželky, a manžela Jméno manžela, narozeného dne Datum narození manžela, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

III. Česká republika - Okresní soud v Ústí nad Labem nemá nárok na náhradu nákladů státu.

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, a obsahuje proto pouze popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Manželka se se svým návrhem domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství uzavřené dne 28. 3. 2017 v Anonymizováno v Tunisku již přestalo plnit svoji funkci, je hluboce, trvale, nenávratně rozvráceno a není možná jeho obnova. Již delší dobu nežijí jako manželé, intimně se nestýkají a netvoří manželské resp. rodinné společenství. Z manželství se narodilo jedno dítě, a to nezl. jméno FO, nar. datum. O výchově tohoto dítěte bylo v průběhu řízení rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 26. 11. 2024, č. j. spisová značka, jímž byla schválena dohoda manželů o úpravě poměrů manželů ke jmenovanému dítěti pro dobu po rozvodu. Manžel se k žalobě o rozvod manželství připojil, a proto soud podle § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.”) pokládal návrh za návrh společný. Manželé se nedohodli na vypořádání majetkových poměrů, bydlení manželů a případného výživného pro dobu po rozvodu.

3. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je v souzené věci dána pravomoc českých soudů.

4. Podle § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb.: o mezinárodním právu soukromém (dále jen „z. m. p. s.“), nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt.

5. V posuzované věci soud z výpisu z centrální evidence obyvatel zjistil, že manželka byla v době zahájení řízení občankou České republiky a manžel občanem Tuniska. Vzhledem k českému občanství žalobkyně je proto v souzené věci dána pravomoc českých soudů (§ 47 odst. 1 z. m. p. s.), když soudu není známa mezinárodní smlouva, která by upravovala v dané věci pravomoc odlišně.

6. Soud učinil na základě shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování závěr o skutkovém stavu:

7. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 28. 3. 2017 v Anonymizováno v Tunisku. Z manželství se narodilo jedno dítě, a to nezl. jméno FO, nar. datum. O výchově tohoto dítěte bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 26. 11. 2024, č. j. spisová značka, jímž byla schválena dohoda manželů o úpravě poměrů manželů ke jmenovanému dítěti pro dobu po rozvodu. Poslední společná adresa manželů byla adresa, kde spolu jako manželé nebydlí od ledna roku 2024, a odkud se manžel též od října roku 2024 odstěhoval. Manželé tedy netvoří rodinné společenství od ledna roku 2024, ani jeden z manželů nechce společenství obnovit, a to je tak hluboce, trvale, nenávratně rozvráceno. Příčinou rozvratu manželství je nepřekonatelné odcizení a ztráta vzájemné důvěry. Manželé se nedohodli na vypořádání majetkových poměrů, bydlení manželů a případného výživného pro dobu po rozvodu.

8. Na základě těchto zjištění soud dospěl k závěru, že žalobě o rozvod manželství lze vyhovět, když zároveň rozhodl o provedení důkazů rodným listem nezletilého a účastnickými výslechy manželé, neboť tyto důkazy shledal již s ohledem na skutkovou situaci ve věci nadbytečnými.

9. Otázku, kterým právem se rozvod manželství řídí, posoudil podle těchto ustanovení:

10. Podle § 49 odst. 1 z. m. p. s., osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Dle § 50 odst. 1 z. m. p. s. se rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení.

11. V dané věci bylo prokázáno, že každý z manželů je občanem jiného státu, a že oba manželé měli v době zahájení řízení obvyklý pobyt v České republice, v okrese Ústí nad Labem, a soud proto jako soud příslušný rozhodoval tuto právní věc dle českého hmotného práva, tj. především dle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen „o. z.“.

12. Podle § 755 o. z., manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle odst. 2 tohoto ustanovení, nemůže být manželství rozvedeno, přestože je soužití manželů rozvráceno, byl-li by rozvod v rozporu (a)se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo (b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Dle odst. 3 tohoto ustanovení, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

13. Podle § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že podmínky rozvodu manželství podle § 755 o. z. jsou v souzené věci splněny. Ze shodných tvrzení manželů lze vyvodit jednoznačný závěr, že manželství manželů je rozvráceno a není možná jeho obnova. O poměrech dítěte účastníků (nezl. jméno FO, nar. datum) bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 26. 11. 2024, č. j. spisová značka, jímž byla schválena dohoda manželů o úpravě poměrů manželů ke jmenovanému dítěti pro dobu po rozvodu, tedy rozvod manželství není v přímém rozporu se zájmy nezletilého.

15. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 odst. 1 o. z., a nebyly shledány žádné překážky vyhovění návrhu na rozvod manželství (§ 755 odst. 2 a odst. 3 o. z.), soud žalobě podle § 755 o. z. vyhověl. Příčinou rozvratu manželství soud shledal nepřekonatelné odcizení manželů a ztrátu vzájemné důvěry.

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 z. ř. s.

17. Ve věci vznikly náklady státu na tlumočení jednání do jazyka, jemuž jeden z účastníků rozumí, které však soud účastníkům k náhradě neukládá, a proto soud rozhodl, že Česká republika - Okresní soud v Ústí nad Labem nemá nárok na náhradu nákladů státu. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z. ř. s.). Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. O vydání nového občanského průkazu jsou manželé povinni požádat do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti jejich dosavadního průkazu (§ 11 písm. b) zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech ve spojení s § 34 odst. 3 písm. c) bod 1. tohoto zákona). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení. Manžel, který je cizím státním příslušníkem může mít též další povinnosti k orgánům, které ho evidují k jeho pobytu v České republice, případně k orgánům jeho domovského státu, o kterých soud však samostatně nepoučuje.