22 C 265/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 868 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 25. 5. 2020 domáhala z titulu postoupené pohledávky [právnická osoba] za žalovanou, z titulu neuhrazených plateb za dodávky elektřiny a plynu.

2. Žalobkyně v žalobě jako žalovanou označila paní [jméno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození], bytem na adrese [adresa žalovaného], přičemž ani k výzvě soudu nesdělila žádné další údaje, které by umožnili další identifikaci, či zjištění místa pobytu žalované (resp. sdělila, že takovými informacemi nedisponuje). Soud zároveň žalobkyni poučil, že následkem nevyhovění výzvě může být závěr soudu, že dané řízení trpí takovým nedostatkem podmínek (pravomoci, resp. mezinárodní příslušnosti), pro který je třeba řízení zastavit (§ 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”) a zastavení řízení.

3. Žalovaná je na uvedené adrese neznámou, nepřebírá si na uvedené adrese poštu, ani zde nebyla zjištěna Policií ČR. Dle šetření soudu je žalovaná kubánské státní příslušnosti, neprochází lustrací v registrech obyvatel, přičemž dle sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky, žalovaná byla do 17. 7. 2018 držitelkou doplňkové mezinárodní ochrany, přičemž v současnosti není její pobyt v ČR evidován, stejně jako osoba toho jména není v evidenci České správy sociálního zabezpečení anebo Úřadu práce ČR a její pobyt neeviduje ani policie.

4. Při zkoumání podmínek řízení (§ 103 o. s. ř.) soud ve věci aplikoval ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém (§ 6 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ ZMPS“), dle kterého je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Pravomoc českých soudů ve věcech závazkových a jiných majetkových práv může být založena také ujednáním stran v písemné formě, takové ujednání však za řízení zjištěno nebylo (§ 85 věta prvá ZMPS).

5. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Kubánskou republikou o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne 18. dubna 1980 neupravuje příslušnost resp. pravomoc soudů v civilních věcech v působnosti předmětu tohoto řízení a zároveň nebyla zjištěna k datu zahájení řízení příslušnost žalované k některému z členských států EU či její bydliště v některém z nich, tedy je vyňata z působnosti nařízení EU (zejména nařízení EU Brusel I bis, viz čl. 6 citovaného nařízení), a proto soud na věc aplikoval právě a především shora citovaný ZMPS.

6. Pro posouzení pravomoci ve smyslu § 6 odst. 1 ZMPS pak soud vyšel ze skutečnosti, že k řízení v dané věci jsou věcně příslušnými soudy okresní (§ 9 odst. 1 o. s. ř.), když místně příslušným měl být okresní soud, v jehož obvodu žalovaná měla bydliště, nebo se zdržovala, ke dni zahájení řízení, popřípadě místo evidované (§ 84 a § 85 odst. 1 o. s. ř.), nebo v jehož obvodu má majetek § 86 odst. 2 o. s. ř.).

7. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že žalovaná ke dni zahájení řízení neměla bydliště a ani se nezdržovala v jeho obvodu, přičemž její bydliště v tomto obvodu nebylo dohledáno ani v žádné evidenci a nebyl zjištěn ani její majetek na tomto místě, tedy že není dána místní příslušnost Okresního soudu v Ústí nad Labem. Rovněž pak nebylo zjištěno, že by na základě obdobných kritérií byla k řízení ve věci dána místní příslušnost jiného okresního soudu v ČR. Na tomto základě soud uzavřel, že v uvedené věci není dána pravomoc soudů České republiky (§ 6 odst. 1 ZMPS) a pro tento neodstranitelný nedostatek podmínek řízení zastavil (§ 104 odst. 1 věta prvá o. s. ř.), jak uvedeno shora (výrok ad I.).

8. O nákladech řízení soud rozhodl (výrok ad II.) dle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., řízení bez zavinění účastníků bylo zastaveno pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení.

9. Pro úplnost soud dodává, že za situace, kdy řízení bylo zastaveno před prvním jednáním a kdy žalobkyně na poplatku splatném za zahájení řízení zaplatila 400 Kč, aplikoval § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dle kterého se zaplacený soudní poplatek vrátí ve výši snížené o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, převyšující zaplacený soudní poplatek, a proto nerozhodl o vrácení soudního poplatku.