22 C 267/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalobce a žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem anonymizováno číslo , obec a číslo 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa o neplatnosti výpovědi z nájmu nebytových prostor

I. Žaloba o určení neplatnosti výpovědi z nájmu prostor určených k podnikání ze dne 1. 6. 2021 se ve vztahu k žalovanému 1 zamítá.

II. Určuje se, že výpověď z nájmu prostor určených k podnikání ze dne 1. 6. 2021 je neplatná.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1 na náhradě nákladů řízení částku 12 796,31 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného 1.

IV. Mezi žalobcem a žalovanými 2 a 3 nevzniklo právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal u zdejšího soudu dne 8. 6. 2021 žalobu ve věci, kterou soud zhodnotil jako nesrozumitelnou a neurčitou, a proto usnesením ze dne 22. 6. 2021, č. j. 22 C 267/2021-36, vyzval žalobce k odstranění vad této žaloby. Po doplnění žaloby podáním ze dne 7. 7. 2021 soud zjistil, že se žalobce žalobou domáhá určení neplatnosti výpovědi z nájmu prostor určených k podnikání ze dne 1. 6. 2021, když mezi žalobcem a žalovaným 1) byla dne 1. 7. 2019 uzavřena nájemní smlouva, na základě které žalovaný 1) pronajal žalobci nebytové prostory o rozloze cca 66 m2 v [obec], na adrese [ulice a číslo] ve svém vlastnictví a žalobce obdržel od žalovaného 1) dne 3. 6. 2021 výpověď z nájmu těchto nebytových prostor (datovanou 1. 6. 2021). Ve výpovědi je uvedeno, že žalovaný 1) vypovídá smlouvu o nájmu nebytových prostor dle čl. III a žádá o vyklizení a předání do 10. 6. 2021„ protože na výzvy k uznání nebo zaplacení dluhu nereagujete, dluh na poskytnutých službách a nájemném jste neuhradil“. Žalobce s podanou výpovědí nesouhlasí. Má za to, že předmětná výpověď není důvodná, když nebyly naplněny podmínky pro její podání; rovněž se domnívá, že je nicotná pro svou neurčitost, když v ní není výpovědní důvod řádně specifikován, pouze je odkazováno na„ dluh na poskytnutých službách a nájemném“, když však žalovaný vše řádně plnil dle nájemní smlouvy. Není přitom jasné, o jaký dluh, v jaké výši a z jakého právního titulu jde. Podaná výpověď je navíc zcela v rozporu jak s právními předpisy, tak uzavřenou nájemní smlouvou, když v ní žalovaný žalobci neposkytuje řádnou výpovědní dobu a požaduje vyklizení ve lhůtě jednoho týdne od doručení výpovědi. Takový postup nemá oporu ani v právních předpisech, ani v uzavřené nájemní smlouvě. Žalobce má dále za to, že výpověď je v rozporu s dobrými mravy, když nejde o jednání, které by směřovalo k ukončení nájmu na základě porušování povinností žalobce jako nájemce, ale o jednání, kterým se žalovaný na základě smyšlených důvodů a svévolně pokouší o protiprávní ukončení nájemního vztahu. Žalobce podal proti této výpovědi námitky.

2. Soud připustil změnu žaloby, jak byla učiněna podáním ze dne 17. 2. 2022, č. j. 22 C 267/2021-72.

3. Žalovaný 1) podáním ze dne 14. 3. 2022, ve znění jeho pozdějších doplnění, soud informoval, že se ve věci již necítí být pasivně legitimovaným, když po zahájení řízení dotčenou budovu, ve které se nachází též prostory nájmu, o jehož ukončení v řízení jde, prodal kupní smlouvou ze dne 1. 2. 2022.

4. Soud poučil žalobce o předběžném právním názoru, že s přechodem nemovitosti přechází na nové vlastníky dotčené nemovitosti též práva a povinnosti z nájemní smlouvy ze dne 1. 7. 2019 a vyzval ho ke sdělení, zda bude ve věci činit návrh na záměnu účastníků na straně žalované ve smyslu § 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”, s ohledem na skutečnosti sdělené žalovaným 1), založené po zahájení řízení, a to nejprve přípisem ze dne 21. 4. 2022 a následně též při jednání dne 2. 5. 2022.

5. Při jednání dne 2. 5. 2022 pak žalobce přes poučení soudu o předběžném právním názoru navrhl soudu, aby na straně žalované přistoupili noví vlastníci dotčené nemovitosti, vedle žalovaného 1). Soud návrhu na přistoupení účastníků ve smyslu § 92 odst. 1 o. s. ř. vyhověl usnesením ze dne 10. 5. 2022, č. j. 22 C 267/2021-113, když neshledal důvod pro nepřipuštění přistoupení žalovaných 2) a 3) na straně žalované.

6. Žalobce se ve věci opětovně nařízeného jednání na den 14. 9. 2022 bez omluvy nezúčastnil, ač byl na jednání řádně předvolán, a soud proto konal jednání a rozhodl věc v jeho nepřítomnosti při splnění podmínek ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř.

7. Žalovaní 2) a 3) se k žalobě vyjádřili při jednání dne 14. 9. 2022 tak, že žalobu mají v současné době za bezpředmětnou s ohledem na to, že pronajímaný prostor je nyní již pronajat jiné osobě a nájemný vztah žalobce tedy fakticky neexistuje, tedy by žaloba měla být zamítnuta a žalobci by ve vztahu k nim neměla být přiznána žádná náhrada nákladů řízení, a to s ohledem na skutečnost, že žalovaní nezavdali žádnou příčinu pro vedení tohoto sporu, když se před dnešním jednáním pokoušeli opakovaně se žalobcem dohodnout, přičemž se jim nepodařilo s žalobcem spojit. Dále navrhli pro případ, kdyby soud žalobě žalobce vyhověl, aby nepřiznal žalobci vůči nim nárok na náhradu řízení, a to z uvedeného důvodu, že žádným způsobem nemohli ovlivnit vznik tohoto řízení.

8. Soud ve věci provedl následující důkazy, z nichž zjistil následující dílčí skutečnosti.

9. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 1. 7. 2019 (na č. l. 25-27, [číslo]) soud zjistil, že touto smlouvou žalovaný 1), jako výlučný vlastník budovy p. [číslo] v k. ú. a obci [obec], zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrálního pracoviště Ústí nad Labem (dále též jen„ Budova“), pronajímá nebytový prostor – Bistro (prodej rychlého občerstvení – kebab) o celkové rozloze cca 66 m2, který se nachází v Budově orientovaný do ulice [ulice] (dále též jen„ Nebytový prostor“), žalobci, a to za účelem jejich využití jako prostoru k prodeji rychlého občerstvení s otevírací dobou i v nočních hodinách, když žalobce se zavázal za nájem platit měsíčně platbu 26 000 Kč, a to nájemné 24 000 Kč a služby 2 000 Kč, předem k 20. dni měsíce předcházejícího. Nájem byl sjednán od 1. 7. 2019 na dobu neurčitou. Dále bylo smlouvou též sjednáno, že pronajímatel je povinen nájemci zajistit plné a nerušené užívání nebytových prostor k účelu, k němuž byly pronajaty; doručování písemností se bude provádět zásadně na adresu pronajímatele nebo nájemce uvedenou ve smlouvě případně dodatku k ní. Součástí nájemní smlouvy bylo též ujednání v čl. III. smlouvy ve 4. odstavci, že pro případ, že nájemce neuhradí v uvedené lhůtě sjednané nájemné, je pronajímatel oprávněn nejpozději 10. den po splatnosti ukončit užívání pronajatých prostor vyklizením nájemce. Smlouva je datována dnem 1. 7. 2019 a opatřena podpisem za pronajímatele (žalovaný 1) a nájemce (žalobce). Z dodatku smlouvy o nájmu nebytových prostor (na č. l. 24) soud zjistil, že tímto dodatkem, bez uvedené datace, bylo ke smlouvě o nájmu Nebytových prostor ujednáno, že pronajímatel poskytne slevu ve výši 30 % z měsíčního nájemného (bez služeb) na dobu tří měsíců z důvodu poklesu tržeb kvůli opatřením vlády ČR při zasažení koronavirem. Dodatek je opatřen podpisem za pronajímatele (žalovaný 1) a nájemce (žalobce).

10. Z výpisu ze živnostenského rejstříku žalobce ze dne 2. 7. 2019 (na č. l. 22) soud zjistil, že žalobci bylo od 2. 7. 2019 vystaveno Magistrátem města Ústí nad Labem živnostenské oprávnění na hostinskou činnost, a to na dobu neurčitou.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 28. 3. 2022 (na č. l. 93) a informací o řízení z téhož dne (na č. l. 94) soud zjistil, že vlastnické právo k Budově k tomuto datu stále náleží žalobci, ale zároveň je evidováno řízení č. V [číslo], s předmětem převodu vlastnictví z žalovaného 1) jako navrhovatele a převodce na žalovaného 2) jako nabyvatele a žalovanou 3) jako nabyvatele (a též převodce).

12. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 14. 4. 2022 (na č. l. 102-103) a ze dne 19. 4. 2022 (na č. l. 96-97) soud zjistil, že k Budově svědčí vlastnické právo žalovaným 2) a 3) s účinky zápisu ke dni 24. 3. 2022, založené kupní smlouvou ze dne 1. 2. 2022.

13. Z výpovědi smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 1. 7. 2019 (na č. l. 46) soud zjistil, že ta je dávána ze smlouvy o nájmu nebytových prostor z 1. 7. 2019, uzavřené mezi žalovaným 1) jako pronajímatelem a žalobcem jako nájemcem. Ve výpovědi je uvedeno:„ Protože na výzvy k uznání nebo zaplacení dluhu nereagujete, dluh na poskytnutých službách a nájemném jste neuhradil, vypovídám vám tímto výše uvedenou smlouvu o nájmu nebytových prostor dle čl. III a žádám o vyklizení a řádné předání do 10. 6. 2021. V případě, že nesplníte svou smluvní povinnost bude provozovna vyklizena najatou firmou na vaše náklady.“ Výpověď je datována dnem 1. 6. 2021 a podepsána za pronajímatele (žalovaného 1/).

14. Z námitek proti výpovědi z nájmu nebytových prostor ze dne 7. 6. 2021 (na č. l. 6) a podacího lístku ze dne 7. 6. 2021 (na č. l. 43) soud zjistil, že těmito námitkami odeslanými pronajímateli (žalovanému 1/) žalobce jako nájemce vznesl námitky proti výpovědi z nájmu Nebytových prostor, doručené mu 3. 6. 2021, když nesouhlasil s důvody výpovědi, když není předložena faktura na nedoplatek na vodu; ve výpočtu není uvedena 3 měsíční 50 % sleva; spojuje 2 věci úplně jiné; po dobu celého 1 roku žádné námitky na nájem nebyly, platil od začátku roku 2020 27 000 Kč a nikdy pronajímatel nic neřekl, že to tak není, tedy po celou dobu trvání dodržuje sjednaná pravidla. Dále žalobce uvedl, že je připraven požádat o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu nebytových prostor. Námitky jsou datovány dnem 7. 6. 2021 a podepsány žalobcem.

15. Soud rozhodl, že nebude provádět důkaz následujícími listinami: právní stanovisko ze dne 4. 6. 2021 (na č. l. 3-5); prohlášení [anonymizováno] [celé jméno žalobce] ze dne 15. 6. 2021 (na č. l. 18-19); prohlášení [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne 15. 6. 2021 (na č. l. 20-21); úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 7. 6. 2021 (na č. l. 23); kupní smlouva na movitou věc (na č. l. 28-30); lékařská zpráva (na č. l. 31); záznam o výjezdu ze dne 14. 6. 2021 (na č. l. 32); ambulantní nález ze dne 7. 6. 2021 (na č. l. 33); ambulantní zpráva ze dne 7. 6. 2021 (na č. l. 34-35); stvrzenky ze dne 20. 1. 2020, 1. 2. 2020 a 1. 3. 2020 (na č. l. 47); stvrzenky ze dne 1. 4. 2020, 1. 5. 2020 a 11. 5. 2020 (na č. l. 47 p. v.); stvrzenky ze dne 12. 5. 2020, 21. 5. 2020 a 1. 6. 2020 (na č. l. 48); stvrzenky ze dne 20. 7. 2020, 20. 8. 2020 a 21. 9. 2020 (na č. l. 48 p. v.); stvrzenky ze dne 26. 11. 2020 a 20. 12. 2019 (na č. l. 49); stvrzenek ze dne 21. 12. 2020 a 18. 1. 2021 (na č. l. 49 p. v.), ze dne 1. 2. 2021, 5. 1. 2021 a 18. 1. 2021 (na č. l. 50), a ze dne 12. 5. 2021, 12. 5. 2021 a 16. 2. 2021 (na č. l. 50 p. v.); úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 7. 6. 2021 (na č. l. 51-52), a dále účastnickou výpovědí žalobce, neboť má z doposud provedeného dokazování za dostatečně prokázané všechny rozhodné skutečnosti pro rozhodnutí soudu v této věci (viz dále) a další dokazování má tak za nadbytečné, neboť toto další dokazování i při prokázání skutečností, které měly být prokázány navrženými důkazy, by nemohlo mít vliv na rozhodnutí soudu ve věci.

16. Z provedeného dokazování, po posouzení provedených důvodů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru ve věci samé: Žalobce a žalovaný 1) uzavřeli dne 1. 7. 2019 nájemní smlouvu o nájmu Nebytových prostor na dobu od 1. 7. 2019 na neurčito, když žalobce měl v pronajatých prostorách provozovat dle nájemní smlouvy bistro – kebap, k čemuž měl od 2. 7. 2019 udělené živnostenské oprávnění, za což se zavázal žalovanému 1) platit sjednaný nájem a platby za služby. Součástí nájemní smlouvy bylo též ujednání v čl. III. smlouvy ve 4. odstavci, že pro případ, že nájemce neuhradí v uvedené lhůtě sjednané nájemné, je pronajímatel oprávněn nejpozději 10. den po splatnosti ukončit užívání pronajatých prostor vyklizením nájemce (viz nájemní smlouva). Žalovaný 1) doručil žalobci výpověď z popsané nájemní smlouvy, a to dne 3. 6. 2021, když soud vycházel při určení data doručení výpovědi z informace uvedené v námitkách k výpovědi, když tento datum doručení nebyl žalovanými nikterak rozporován. Výpověď z nájmu z Nebytových prostor kromě vymezení nájemního vztahu, data sepsání výpovědi a podpisu žalovaného 1) jako pronajímatele, obsahovala sdělení:„ Protože na výzvy k uznání nebo zaplacení dluhu nereagujete, dluh na poskytnutých službách a nájemném jste neuhradil, vypovídám vám tímto výše uvedenou smlouvu o nájmu nebytových prostor dle čl. III a žádám o vyklizení a řádné předání do 10. 6. 2021. V případě, že nesplníte svou smluvní povinnost bude provozovna vyklizena najatou firmou na vaše náklady.“ (viz výpověď smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 1. 7. 2019). Proti výpovědi podal žalobce žalovanému 1) námitky, ve kterých rozporoval důvody výpovědi, zejména ve vztahu k dle výpovědi neplnění povinností sjednaných plateb, které navíc nebyly ve výpovědi konkretizovány, když námitky byly datovány dnem 7. 6. 2021 a odeslány téhož dne žalovanému 1), žalobce v námitkách též uvedl, že je připraven požádat o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu nebytových prostor (viz námitky proti výpovědi z nájmu nebytových prostor a podací lístek). Žalobce následně dne 8. 6. 2021 žalobou, doplněnou podáním ze dne 7. 7. 2021, navrhl soudu, aby určil neplatnost výpověď z nájmu prostor určených k podnikání ze dne 1. 6. 2021.

17. Budova, v níž se nacházejí Nebytové prostory, byla ve vlastnictví žalovaného 1), když byla po zahájení řízení kupní smlouvu ze dne 1. 2. 2022 převedena do vlastnictví žalovaných 2) a 3) a převod vlastnického práva byl s účinky zápisu ke dni 24. 3. 2022 zapsán do katastru nemovitostí (viz výpisy z katastru nemovitostí).

18. Následně soud posoudil věc po právní stránce, a to o ohledem na vznik právních vztahů dle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen„ o. z.”.

19. Dle § 2201 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

20. Soud dle předložené dospěl k závěru, že se jednalo právě o smlouvu nájemní ve smyslu § 2201 o. z., přičemž dle vymezení předmětu nájmu jako Nebytových prostor za účelem provozování bistra se jednalo konkrétně o nájem prostoru sloužícího podnikání (§ 2302-2315 o. z.).

21. Dle § 2302 odst. 1 o. z., ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

22. Dle § 2303 o. z., je-li s nájmem prostoru sloužícího podnikání spojeno poskytování služeb, použijí se ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu obdobně.

23. V řešené věci byl uzavřen nájem prostor určených k podnikání sjednán na dobu neurčitou.

24. Dle § 2312 o. z., jedná-li se o nájem na dobu neurčitou, má strana právo jej vypovědět v šestiměsíční výpovědní době; má-li však strana k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba tříměsíční; trvá-li nájem po dobu delší než pět let a vzhledem k okolnostem strana nemohla předpokládat, že druhá strana nájem vypoví, je výpovědní doba vždy šestiměsíční.

25. Dle § 2310 o. z., ve výpovědi musí být uveden její důvod; výpověď, v níž není uveden její důvod, je neplatná. Výpovědní doba je tříměsíční.

26. Odůvodněním výpovědi je skutkové vymezení důvodu, proč je výpověď podávána, jakým jednáním byl naplněn výpovědní důvod. Výpověď přitom stejně jako jiné právní jednání podléhá výkladu (§ 555 a násl. o. z.). Je podstatné, pokud takové důvody z výpovědi vyplývají, např. adresát musel znát skutečnou vůli druhé strany z jiného jeho jednání, přihlíží se i k předchozímu jednání stran (§ 556 o. z.). Svůj význam zde proto má i předchozí výzva k ukončení protiprávního jednání, která obsahovala hrozbu výpovědí. Přestože je výpovědní důvod skutkově ve výpovědi vymezen, nemusí to stačit, jestliže skutkové vymezení důvodu výpovědi může naplňovat více výpovědních důvodů a není zřejmé, kdy má nájem v souladu s vůlí vypovídajícího skončit. Typicky jednání smluvní strany bude naplňovat jak závažné porušení právní povinnosti, tak hrubé porušení povinnosti. V takovém případě je nutné dále specifikovat, kdy má nájem skončit, např. že jde o výpověď bez výpovědní doby, nebo s výpovědní dobou. Zákon stanoví, že neuvedení důvodu způsobuje neplatnost výpovědi. Půjde o neplatnost relativní (§ 586 o. z.). Strana, která tvrdí platnost výpovědi, ponese důkazní břemeno, že důvody byly obsaženy. Měla by proto zvolit vhodnou formu výpovědi. Výpověď bude neplatná pouze v případě, kdy smlouva nebo zákon nepřipouští výpověď bez udání důvodu. V takovém případě bude nutné posoudit výpověď bez uvedení důvodu jako výpověď podle daného smluvního ujednání, resp. ustanovení. Nenaplnění výpovědního důvodu vyžadovaného zákonem nebo smlouvou, byť byl ve výpovědi uveden, se projevuje v relativní neplatnosti takové výpovědi (§ 580 ve spojení s § 586 o. z.). K dovolání neplatnosti však může dojít pouze v rámci přezkumu oprávněnosti výpovědi podle § 2314 o. z. (cit. C.H.Beck: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]), 1. vydání, 2014, s. 510 - 513: M. Hulmák).

27. Dle výpovědi byla výpovědní doba stanovena do 10. 6. 2021, tedy s ohledem na zjištěné datum doručení výpovědi z nájmu (3. 6. 2021) v délce sedmi dnů, když dle právního názoru soudu výpovědní doba počíná běžet (nedohodnou-li si strany jinak) dnem následujícím poté, co výpověď dojde druhé smluvní straně, nedohodnou-li se smluvní strany na jiném běhu výpovědní doby. Dle právního názoru soudu dále též nebrání smluvním stranám ujednat si u prostor sloužícím k podnikání jinou výpovědní dobu, když § 2312 o. z. není kogentním ustanovením a účastníci tak mohou její délku a důvody smluvně upravit odlišně (srov. C.H.Beck: Nájem a pacht v novém občanském zákoníku, 1. vydání, 2013, s. 405 - 407: H. Dejlová).

28. V nájemní smlouvě bylo v čl. III. smlouvy ve 4. odstavci sjednáno, že pro případ, že nájemce neuhradí v uvedené lhůtě sjednané nájemné, je pronajímatel oprávněn nejpozději 10. den po splatnosti ukončit užívání pronajatých prostor vyklizením nájemce.

29. Dle § 2314 o. z., vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu. Nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne. Vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.

30. Ve věci byly podány žalobcem námitky proti výpovědi z nájmu, když žalobce následně podal žalobu na určení její neplatnosti.

31. Soud přezkoumal ve smyslu § 2314 o. z. předloženou výpověď, ve spojení se shora citovanými právními názory a citovanými právními ustanoveními a sjednanou nájemní smlouvou, a dospěl k právnímu závěru ve věci, že smluvní strany si platně ujednaly zkrácenou výpovědní dobu oproti zákonem předpokládané výpovědní době pro nájem prostor určených k podnikání na dobu neurčitou (§ 2312 o. z.), avšak pouze pro konkrétní důvod uvedený v čl. III. smlouvy ve 4. odstavci nájemní smlouvy. S ohledem na vypovězení nájmu v uvedené výpovědní době tak soud posoudil výpověď právě jako danou z popsaného výpovědního důvodu. V takovém případě bylo podstatnou náležitostí výpovědi z nájmu též řádné odůvodnění naplnění tohoto výpovědního důvodu nájmu. V tomto ohledu pak shledal odůvodnění výpovědi jako zcela nedostatečné, když výpověď nevymezuje, o jaký dluh na poskytnutých službách či nájmu se jedná, v jaké výši, či kdy měla nastat jeho splatnost. Dle názoru soudu je pak nutno takovou výpověď posoudit jako relativně neplatnou, když žalobce neplatnost výpovědi namítl ve smyslu § 586 o. z. S ohledem na formulaci výpovědi, že žalobce bude vyklizen z předmětu nájmu najatou firmou, nepředá-li jej do konce ve výpovědi stanovené lhůty do 10. 6. 2021, neshledal soud ve věci prostor pro identifikaci tohoto právního jednání s výpovědí z nájmu danou bez určení výpovědní doby postupem předpokládaným § 575 o. z.

32. Vypovídaná strana pak má právo se proti neplatnosti výpovědi z nájmu ve smyslu § 2314 o. z. bránit proti straně nájem vypovídající, tedy v případě nájemce žalobou proti pronajímateli.

33. V řešené věci došlo v průběhu řízení ke změně pronajímatele, když Budova, v níž je umístěný Nebytový prostor, tedy nemovitá věc, byla ve smyslu § 2079 a násl. o. z. prodána žalovaným 2) a 3), přičemž dle § 2221 odst. 1 o. z. (ve spojení s § 2303 o. z.) platí, že změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka. Se změnou vlastníka dotčené nemovitosti se tak dle právního názoru soudu stali ve věci žaloby na určení neplatnosti nájmu pasivně legitimovanými právě žalovaní 2) a 3), jako pronajímatelé. Naopak žalovaný 1) pozbyl pasivní legitimace v řešené věci, a proto soud žalobu vůči němu zamítl. Naopak ve vztahu k žalovaným 2) a 3) soud žalobě zcela vyhověl a určil neplatnost žalobou napadené výpovědi z nájmu prostor sloužícím k podnikání, neboť shledal její relativní neplatnost, které se žalobce platně dovolal.

34. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanými 2) a 3) soud rozhodl ve smyslu § 150 o. s. ř., když sice žalobci by ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. vzniklo ve vztahu k těmto žalovaným jako procesně zcela úspěšnému právo na náhradu nákladů řízení, avšak soud ve věci shledal důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání této náhrady žalobci, spočívající ve skutečnosti, že tito žalovaní vstoupili do jednání koupí nemovité věci, tedy bez vlastního přispění a žalobce jim svou pasivitou a neúčastí na jednání nedal ani možnost věc urovnat dohodou.

35. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným 1) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému 1), jenž byl pro zamítnutí žaloby ve vztahu ke své osobě v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 796,31 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé, dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 26. 4. 2022 a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu a dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 14. 9. 2022, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 9. 2022 náhrada 2 175,46 Kč za 182 ujetých km v částce 1 575,46 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 237/2022 Sb. při průměrné spotřebě 8,4 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 237/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 575,46 Kč ve výši 2 220,85 Kč. Pro úplnost soud podává, že situace by byla odlišnou, pokud by žalobce po poučení soudu navrhl procesní nástupnictví žalovaných 2) a 3) za žalovaného 1), namísto přistoupení žalovaných jako dalších účastníků řízení na straně žalované, když by tito noví žalovaní vstoupili do práv žalovaného 1), včetně povinnosti k náhradě nákladů do té doby vedeného řízení.

36. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.