22 C 287/2018

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 13 956,16 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 13.956,16 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do smluvního úroku z prodlení ve výši 0,20 % denně z částky 13.956,16 Kč od [datum] do zaplacení, v rozsahu ve kterém přesahuje úrok z prodlení dle výroku I. rozsudku, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum] se žalobce na žalované domáhal zaplacení v žalobě uvedených částek jako dlužných plateb za čerpání úvěru dle úvěrové smlouvy včetně příslušenství v celkové dlužné výši 13 956,16 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela s žalobcem dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] [číslo] na jejímž základě poskytl žalobce žalované úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná úvěr poskytnutý žalobcem čerpala. Žalovaná byla následně povinna platit žalobci za poskytnutý úvěr a služby úhradu jistiny, úroky, poplatky a další platby stanovené sazebníkem. Čerpaný úvěr včetně příslušenství měla žalovaná žalobci splácet od ve splátkách ve výši 1 060 Kč měsíčně, a to vždy do posledního dne v měsíci, splátka zahrnovala i příslušnou platbu úroku. Žalovaná však následně neuhradila splátku splatnou dne [datum], čímž se ocitla v prodlení. Žalobce tedy ke dni [datum] úvěr zesplatnil a žalovanou vyzval k úhradě dluhu. Žalovaná však splatný dluh neuhradila. Žalovaná částka se skládala z neuhrazeného dluhu z úvěru ve výši 13 956,16 Kč (skládajícího se z neuhrazené čerpané jistiny úvěru 10 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 876 Kč, nesplaceného administrativního poplatku ve výši 400 Kč, smluvní pokuty za prodlení ve výši 780,16 Kč, poplatku za vystavené upomínky 900 Kč a dále smluvní pokuty za porušení smlouvy ve výši 1 000 Kč).

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil jednání. Provedeným dokazováním soud prokázal, že žalovaný uzavřel s žalobcem úvěrovou smlouvu, jak je výše uvedeno, a dále to, že úvěr dle žalobcem předložených výpisů z účtu také čerpala (jednalo se o spotřebitelský úvěr bezúčelový), avšak v rozsahu uvedeném v žalobě neuhradila. Žalovaná se zavázala v úvěrové smlouvě k tomu, že čerpaný úvěr bude splácet v měsíčních splátkách, první splátka splatná do [datum]. Žalovaná však tuto povinnost porušila, když řádně neuhradila splátku splatnou dne [datum]. Žalobce proto úvěr zesplatnil a žalovanou vyzval k úhradě dluhu, jak je výše uvedeno. Žaloba tak byla shledána důvodná (kromě příslušenství: smluvní úrok z prodlení dle níže uvedeného), když dle soudu žalobce prokázal, že žalovaná mu dluží neuhrazenou čerpanou jistiny úvěru 10 000 Kč (žalovaná převzala úvěr v hotovosti dne [datum], jak plyne z výdajového pokladního doklad), nesplacený úrok ve výši 876 Kč (úrok 2,19 % p.m. z aktuální vyčerpané jistiny úvěru za dobu [anonymizováno]), nesplacený administrativní poplatek ve výši 400 Kč (řádek 6. úvodní tabulky smlouvy, přičemž tento byl sjednán ve výši 1. 00 % p.m. z úvěrového rámce 10 000,00 Kč, tj. 100,00 Kč měsíčně. Nárok představuje administrativní poplatek za 4 měsíců, a to konkrétně za dobu [anonymizováno] tj. 4 x 100,00 Kč), smluvní pokutu za prodlení ve výši 780,16 Kč (čl. 7 smlouvy, přičemž tato byla sjednána pro případ, že bude dlužník v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části nebo s úhradou jiného peněžitého závazku, a to ve výši 0,40 % z dlužné částky denně. Dlužnou částkou byly v tomto případě neuhrazené minimální měsíční splátky úvěru ve výši 1 060,00 Kč a částka 780,16 Kč představuje celkovou smluvní pokutu za prodlení s úhradou splátek za dobu prodlení do zesplatnění úvěru), poplatek za vystavené upomínky 900 Kč (souladu s bodem 7. smlouvy, v němž si strany sjednaly, že bude-li dlužník v prodlení s kteroukoli splátkou či její částí déle než 15 kalendářních dní, je věřitel oprávněn vystavit dlužníkovi písemnou upomínku, přičemž výše poplatku za vystavení upomínky byla sjednána částkou 450,00 Kč, tj. za upomínky [datum] a [datum]) a dále smluvní pokutu za porušení smlouvy ve výši 1 000 Kč (v souladu s bodem 8.2. smlouvy, v němž si strany sjednaly, že„ v případě hrubého porušení Smlouvy a porušení povinností dlužníka dle bodu 8.1 písm. a) nebo b) Smlouvy, vzniká věřiteli nárok na jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % z úvěrového rámce.“ V daném případě se dlužník dopustil hrubého porušení Smlouvy dle bodu 8.1. písm. a) smlouvy, když se dostal do prodlení delšího než 75 kalendářních dní, a to s úhradou splátky splatné [datum] a následně pak i s dalšími splátkami), celkem tedy 13 956,16 Kč. Z této částky pak soud přiznal žalobci část uplatněného smluvního úroku z prodlení od [datum] (od dne následujícím po zesplatnění, k němuž došlo dne [datum]) do zaplacení, a to ve výši zákonného úroku z prodlení (zbytek byl zamítnut, viz odůvodnění níže).

4. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovanou smlouvou o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku, dle kterého platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 obč. z. platí, že Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

5. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobce je (mimo smluvní úrok v rozsahu a z důvodů dále uvedených) důvodný a podložený příslušnými důkazy. Soud ve věci vycházel z provedených důkazů, smlouvy o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek, předžalobní upomínky dalších důkazů založených ve spise.

6. Výrokem pod bodem II. však soud rozhodl tak, že co do smluvního úroku z prodlení ve výši 0,20 % denně z částky 13.956,16 Kč od [datum] do zaplacení, a to v rozsahu ve kterém přesahuje úrok z prodlení dle výroku I. rozsudku (tj. zákonný úrok z prodlení), se žaloba zamítá. K tomuto nárok žalobce zejména doplnil, že smluvní úrok z prodlení byl sjednán před účinností zákona č. 257/2016 Sb., tj. dle § 168 odst. 2 tohoto zákona se rozdíl nad zákonem přípustný úrok z prodlení považuje za smluvní pokutu. Dle soudu však platí, že smluvní pokutu může soud přiznat pouze do dne rozhodnutí soudu (rozsudek NS sp. zn. [spisová značka]), tj. nárok by po datu rozhodnutí soudu (tedy do zaplacení) nemohl být žalobci vůbec přiznán. Pokud jde o smluvní pokutu obecně, resp. ve výši do rozhodnutí soudu, ta by v kapitalizované výši činila 54 903,53 Kč, resp. po odečtení úroků z prodlení v zákonné výši 6 048,27 Kč do dne rozhodnutí soudu, by činila 48 855,26 Kč. S ohledem na skutečnost, že dle § 168 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. (účinný po uzavření smlouvy v této věci) platí, že:„ byl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona sjednán úrok z prodlení, který převyšuje úrok z prodlení nejvýše přípustný podle tohoto zákona, považuje se rozdíl mezi uplatněným a nejvýše přípustným úrokem z prodlení pro účely § 122 odst. 1 písm. a) za náklady, které věřiteli vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; v rozsahu, v němž tento rozdíl převyšuje účelně vynaložené náklady, se tento rozdíl pro účely § 122 odst. 2 a 3 považuje za smluvní pokutu“, má soud za to, že žalobci lze přiznat pouze sjednaný úrok z prodlení ve výši zákonného úroku z prodlení (tento byl také žalobci výrokem I. rozsudku přiznán), ve zbytku se sjednaný nárok na smluvní úrok z prodlení (tj. v rozsahu nad zákonný úrok z prodlení) považuje za smluvní pokutu (náklady spojení s prodlením žalobce byly totiž uplatněny samostatně, viz výše). Tuto smluvní pokutu ve výši cca 48 tis. Kč (přesný výpočet viz výše) však považuje soud za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy (§ 1 odst. 2 obč.z.), když to s ohledem na svou výši (v kapitalizované výši), která činí téměř tolik, co 5-ti násobek poskytnuté částky k datu rozhodnutí, aniž by výše takového úroku byla ve smlouvě nějak zvlášť odůvodněna (čl. 8 smlouvy, když i sazba 0,2 % není nikterak nízká), a to tím spíše, že žalobce současně zajistil plnění dluhu smluvní pokutou v dvojnásobné sazbě (0,4 % denně do zesplatnění, čl. 7 smlouvy). I z tohoto důvodu je pak uplatněný nárok na smluvní pokutu (přesahující zákonný úrok z prodlení) dle soudu v rozporu s dobrými mravy a nemohl být žalobci přiznán, když tuto vadu nemohou zhojit ani předložené smluvní podmínky podepsané žalovanou. Proto soud smluvní úrok z prodlení ve výši, který přesahuje smluvní úrok z prodlení, posouzený dle zákona č. 257/2016 Sb. jako smluvní pokuta v rozporu s dobrými mravy, zamítl.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobce byl z větší části ve věci neúspěšný, žalovanému však dle spisu náklady řízení nevznikly. Neúspěch žalobce pak plyne z kapitalizace příslušenství, kdy žalovaný dluh včetně příslušenství dle výroku I. ke dni rozhodnutí soudu činil 20 004,43 Kč, smluvní úrok z prodlení dle žaloby by pak ke dni rozhodnutí soudu činil 54 903,53 Kč, tj. i po odečtení zákonného úroku z prodlení pak činí neúspěch žalobce více, než její úspěch.

8. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.