22 C 303/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem titul Martinem Chládkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupené opatrovnicí jméno příjmení opatrovnice , narozenou dne datum trvale bytem adresa opatrovnice fakticky bytem adresa opatrovnice o zaplacení 7 585 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 585 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 585 Kč od 22. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a obsahuje proto pouze popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 7 585 Kč jako příspěvku žalované za nepojištěné vozidlo [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo], za dobu od 13. 11. 2018 do 16. 4. 2019 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla), včetně nákladů na uplatnění pohledávky a nákladů na upomínání ve výši 300 Kč. Výzva k zaplacení příspěvku do garančního fondu žalobkyně byla žalované doručena dne 21. 6. 2019, poté co žalobkyně zákonem předepsaným procesem zjistila neexistenci pojištění a ztotožnila v žalované povinnou osobu. K omezení svéprávnosti žalované žalobkyně uvedla, že ta pro vznik nároku není relevantní, neboť nárok vzniká objektivně s vlastnictvím nepojištěného vozidla, nikoliv právním jednáním žalované.

3. Žalovaná k věci uvedla prostřednictvím svého otce [jméno] [příjmení], že je zbavena své svéprávnosti, pečuje o ní matka [jméno] [příjmení opatrovnice]. Dále se již k žalobě k výzvě soudu nevyjádřila, a to ani prostřednictvím své opatrovnice.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud dospěl ke skutkovému závěru: Žalovaná, ač byla rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10. 8. 2016, č. j. [číslo jednací], a později rozsudkem ze dne 5. 9. 2019, č. j. [číslo jednací], omezena na své svéprávnosti, byla vlastníkem vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo], s objemem válců motoru nad 1 350 ccm do 1 850 ccm, a to v rozhodné době od 13. 11. 2018 do 16. 4. 2019, když v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem, přičemž jak nabytí vlastnictví, tak uzavření pojistné smlouvy byla schopna prostřednictvím své opatrovnice [jméno] [příjmení opatrovnice], [datum narození], jejímž úkolem je mj. spravovat majetek žalované, a to v souladu se zájmem žalované. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatila, ač byla k tomu vyzvána žalobkyní poté, co ta prověřila předepsaným procesem, že vozidlo nemělo pro uvedené období uzavřeno pojištění a byla to právě žalovaná, která měla povinnost pojištění uzavřít, a to výzvou doručenou žalované dne 21. 6. 2019, do její sféry vlivu (ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy), ač byla o zaplacení opakovaně upomínána, přičemž o dluhu se nejpozději s doručenou žalobou dozvěděla též opatrovnice žalované, která nikterak nerozporovala dřívější doručení výzvy. Náklady na vymáhání ve výši 300 Kč jsou určené zákonem, resp. vyhláškou (viz dále) a k jejich zaplacení byla žalovaná vyzvána rovněž výzvou doručenou dne 21. 6. 2019.

6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti – dále jen„ ZPO“, byla žalovaná jako vlastník povinna uzavřít pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a tato povinnost musela být splněna po celou dobu řádného provozu vozidla (srov. § 1 odst. 2 ZPO), přičemž poruší-li vlastník uvedenou povinnost, je povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti (§ 4 odst. 1 ZPO). Za vlastníka vozidla se má v případě určení osoby povinné k zaplacení příspěvku vlastník, zapsaný jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 2 ZPO), přičemž dle názoru soudu není v tomto případě relevantní, zda je takový vlastník vozidla oprávněn či omezen osobně právně jednat, či zda jedná prostřednictvím svého opatrovníka. Výše příspěvku je stanovena § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. – dále jen„ Vyhláška“, v této konkrétní věci ve výši 47 Kč denně. Žalobkyně má vedle příspěvku nárok též na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, stanovené § 2a Vyhlášky částkou 300 Kč (§ 4 odst. 4 ZPO). Žalobkyně určila žalované ve výzvě k zaplacení 30 denní splatnost žalovaných nároků, a protože žalovaná v uvedené lhůtě nároky žalobkyně neuhradila, dostala se dnem následujícím do prodlení s jejich zaplacením, přičemž za dobu prodlení vzniklo žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen „o. z.”, kterého žalobkyně využila.

7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení uvedená v žalobě, odůvodňující nároky žalobkyně, a tyto soud shledal v souladu se zákonem, vyhověl soud žalobě v celém rozsahu, jak je uvedeno ve výroku rozsudku.

8. Na okraj se soud pozastavuje nad skutečností, že opatrovnice žalované dopouští vznik situace, kdy žalovaná vlastní motorové vozidlo s povinným pojištěním odpovědnosti za jeho provoz a toto nemá uzavřeno, když vznik vlastnictví a neuzavření pojištění je především odpovědností opatrovnice a jednáním v neprospěch žalované, jako opatrované osoby, neboť nejen že tím zakládá žalobkyni žalovaný nárok, ale vystavuje tím žalovanou i případné objektivní odpovědnosti za škodu způsobenou dopravním prostředkem (§§ 2927 a 2930 o. z.), která může být značná.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 585 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.