22 C 310/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství,

I. Manželství manželky celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené dne datum, a manžela celé jméno manžela, narozeného dne datum, uzavřené dne 23. 2. 2002 v anonymizováno na Slovensku, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem podaným zdejšímu soudu dne 4. 11. 2020, jak byl doplněn podáním ze dne 19. 5. 2021 a při jednání dne 23. 2. 2022, se manželka domáhala rozvodu manželství s manželem celé jméno manžela, datum narození, uzavřeného dne 23. 2. 2002 v anonymizováno na Slovensku. Svůj návrh odůvodnila ve stručnosti tím, že mezi ní a manželem dlouhodobě probíhají násilné agresivní roztržky, kdy je jí manželem pod vlivem alkoholu hrozeno s tím, že se situaci už pokoušeli dříve řešit poté, co byl již podvakráte na Slovensku podán návrh na rozvod manželství, který byl pak v pokusu o nápravu manželství vždy vzat zpět, a rozvodové řízení bylo zastaveno. Manželka se v listopadu 2020 nakonec od manžela odstěhovala s podáním návrhu v této věci a od té doby není s manželem v žádném přímém kontaktu. Poměry dětí manželka navrhla zdejšímu soudu vypořádat současně podaným návrhem.

2. Manžel se k návrhu na rozvod vyjádřil písemně svým podáním ze dne 15. 6. 2021, ve kterém navrhl soudu manželství nerozvádět. To odůvodnil tím, že s manželkou je stále v kontaktu, a to jak v osobním, tak i v telefonickém, když potvrdil, že manželka se již měsíc zdržuje na jiné adrese. Popřel, že by manželku fyzicky týral, nebo že by pil, ale přiznal, že se s manželkou občas pohádali, avšak hádky vyvolávala manželka, a to tím, že mu lhala, telefonovala si a stýkala se s jinými muži.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 23. 2. 2022, kam se manžel ač řádně předvolán nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání či se z jednání omluvil. Soud proto projednal věc v jeho nepřítomnosti, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”).

4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti:

5. Z oddacího listu (na č. l. 2) soud zjistil, že manželství manželů bylo uzavřeno dne 23. 2. 2002 v anonymizováno na Slovensku, když manželé jako občané Slovenské republiky mají od 18. 11. 2019 do současnosti shodně evidovaný trvalý pobyt v České republice na adrese adresa manžela a manželky, jak soud zjistil z lustrace v evidenci obyvatel (na č. l. 14-15). Na uvedené adrese bydleli manželé spolu s dětmi na základě smlouvy o nájmu bytových prostor ze dne datum (na č. l. 10-12), která byla uzavřena za manželi manželkou, a dále byla dodatky prodlužována do datum (na č. l. 13).

6. Z rozsudku zdejšího soudu, opatrovnického oddělení, ze dne 28. 6. 2021, č. j. číslo jednací, (na č. l. 31-34) soud zjistil, že z manželství účastníků se narodily dvě doposud nezletilé děti, a to dne 11. 7. 2003 nezl. jméno celé jméno manželky a dne 27. 10. 2005 nezl. jméno celé jméno manželky, které byly rozsudkem po dobu trvání manželství i pro dobu po rozvodu manželství svěřeny do péče matky, když současně byla manželovi ve vztahu k nezletilým stanovena vyživovací povinnost. Z odůvodnění rozsudku pro toto řízení soud dále zjistil, že nezletilí chtěli zůstat v péči matky, když uvedli, že se otec v době společného soužití manželů někdy choval agresívně, když byla volána i policie. Manželka opustila společnou domácnost v listopadu 2020, když od prosince 2020 žije ve společné domácnosti s panem příjmení. Manžel se k opatrovnickému řízení opakovaně nedostavoval. Opatrovnický rozsudek nabyl právní moci dne 10. 8. 2021, poté co bylo usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 10. 2021, č. j. číslo jednací, (na č. l. 36) zastaveno řízení o odvolání manžela proti opatrovnickému rozsudku, když jej při jednání dne 21. 10. 2021 vzal zcela zpět.

7. Z návrhu na rozvod manželství ze dne 3. 4. 2017, podaného dne 14. 7. 2017 u Okresného súdu Spišská Nová Ves na Slovensku, (na č. l. 3) soud zjistil, že tímto se manželka již v roce 2017 domáhala rozvodu předmětného manželství s odůvodněním, že vztahy manželů jsou natolik vážně narušené a trvale rozvrácené, že nelze očekávat jejich obnovení.

8. Z účastnického výslechu manželky soud zjistil, že s manželem spolu sdíleli naposledy domácnost na adrese adresa manžela a manželky, odkud se manželka v listopadu 2020 odstěhovala ke svému příteli, se kterým od té doby žije, když se s ním seznámila krátce předtím, neboť už nemohla snášet soužití se svým manželem, se kterým se neustále hádali. Důvodem hádek bylo jednak obviňování ze strany manžela, že se manželka stýká s jinými muži, což nebyla v té době pravda, a dále též manželovo nadměrné pití s kamarády, když ten pak do domácnosti nepřinášel žádné peníze a vedení domácnosti tak bylo na manželce. Manžel byl na manželku při hádkách často hrubý, a to především verbálně, když jí vulgárně nadával. Soužití manželů bylo z počátku dobré, ale začalo se zhoršovat někdy kolem roku 2012, kdy se začalo zhoršovat pití manžela a pití mu začalo být přednější, než rodina, což vyvrcholilo dvěma návrhy na rozvod ještě na Slovensku, když však v obou případech byl návrh vzat zpět a manželé se pokoušeli manželství marně obnovit, přičemž se však po několika měsících počali manželé opět hádat. Manželka doufala, že se manželské soužití zlepší, když se odstěhují do České republiky, ale situace se naopak ještě zhoršila, což vedlo manželku k tomu, že s pomocí sociální pracovnice podala v listopadu 2020 nový návrh na rozvod a našla si jiného přítele, se kterým do dnes žije a je šťastná. S manželem naopak úplně přerušila kontakt, když se jí svým chováním zcela odcizil. Z tohoto důvodu též manželka již nepřipouští okolnosti, za kterých by bylo možné manželství obnovit.

9. Soud rozhodl, že nebude provádět důkazy výslechy svědků jméno příjmení, příjmení příjmení, jméno celé jméno manželky, jméno příjmení, ani nahrávkami telefonních hovorů a videí, když pokládá tyto důkazy vzhledem k provedeným důkazům již za nadbytečné, neboť má za to, že z provedených důkazů je dostatečně prokázán rozvrat manželství (viz skutkový závěr soudu dále). Shodně nebude soud provádět účastnický výslech manžela, který se k jednání soudu přes předvolání bez omluvy nedostavuje a vyjádřil záměr se jednání neúčastnit, když v tomto soud shledává obtíže, pro které je na místě od jeho výslechu upustit (§ 389 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních – dále jen„ z. ř. s.“), přičemž postoj manžela k manželství je již zřejmý z jeho pasivity ve vztahu k řízení a zároveň je jeho stanovisko soudu známo z písemného vyjádření. Nad to nebylo možné důkazy navržené manželem provést, neboť jeho důkazní návrhy nebyly řádné, když manžel neuvedl, jakou kterou skutečnost chce tím kterým důkazem prokázat a důkazy k předložení soudu manžel nepředložil, přičemž se manžel neúčastí na jednání vzdal dobrodiní výzvy soudu k doplnění jeho důkazních návrhů.

10. Na základě provedených důkazů, hodnocených jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru ve věci:

11. Manželství manželů, obou občanů Slovenska, bylo uzavřeno dne 23. 2. 2002 v anonymizováno na Slovensku, když manželé se v roce 2019 přestěhovali do České republiky, kde manželé společně naposledy sdíleli společnou domácnost na adrese adresa manžela a manželky, odkud se manželka v listopadu 2020 odstěhovala ke svému příteli a přerušila přímý kontakt s manželem, neboť nebyla dále ochotna snášet společné soužití, když se jí manžel odcizil vzájemnými hádkami a požíváním alkoholu. Manželka tak v současné době žije s novým přítelem, panem příjmení, se kterým se seznámila před podáním návrhu na rozvod a manželství již nechce za žádných okolností obnovit, pročež to je úplně a nenávratně rozvráceno. Z manželství se narodily tři děti, z nichž dvě dcery jsou doposud nezletilé a o jejich poměrech bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 28. 6. 2021, č. j. číslo jednací, kterým byly nezl. jméno celé jméno manželky a nezl. jméno celé jméno manželky svěřeny do péče matky pro dobu před i po rozvodu. Manžel sám neprojevuje dostatečnou snahu o obnovení manželství, když se osobně nezúčastnil ani jednání opatrovnického soudu, ani tohoto řízení o rozvodu manželství.

12. Po právní stránce soud nejprve posoudil svou pravomoc ve věci jednat a rozhodnout, která je dána při zvážení slovenské státní příslušnosti manželů, dle článku 3 bodu 1. písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti, neboť oba manželé měli poslední obvyklé bydliště na území ČR, v obvodu zdejšího soudu, přičemž oba zde stále ještě v době řízení bydleli, což zároveň odůvodnilo příslušnost zdejšího soudu dle českých právních předpisů (§ 383 z. ř. s.).

13. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku - dále jen „o. z.”, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

14. Podle § 755 odst. 2 o. z., přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu (a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo (b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

15. Podle § 755 odst. 3 o. z., mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

16. Podle § 758 o. z., manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

17. V posuzovaném případě ze skutkových zjištění soudu vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno (§ 755 odst. 1 o. z.) a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří rodinné společenství, když manželka zjevně manželské společenství obnovit nechce. S ohledem na výpověď manželky pokládá soud za pravdivé její tvrzení o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství. O poměrech nezletilých dětí účastníků bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu, jímž byly děti svěřeny do péče matky a z jehož odůvodnění neplyne, že by rozvod manželství byl v přímém rozporu se zájmy nezletilých (§ 755 odst. 2 písm. a/ a odst. 3 o. z.), a proto soud pokládal jejich poměry za vypořádané i ve vztahu k řízení o rozvodu manželů. Ze skutkových závěrů soudu nevyplynulo, že by se manžel na rozvratu manželství převážně nepodílel, a především manželem nebylo ani tvrzeno, že by mu rozvodem manželství byla způsobena zvlášť závažná újma, ani že by zde svědčily mimořádné okolnosti ve prospěch zachování manželství (§ 755 odst. 2 písm. b/ o. z.).

18. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 odst. 1 o. z. a nebyly shledány překážky rozvodu manželství ve smyslu § 755 odst. 2 a 3 o. z., soud žalobě na rozvod manželství dle návrhu manželky v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud shledal ve vzájemných sporech a hádkách manželů, které vedly k jejich vzájemnému nepřekonatelnému odcizení.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z. ř. s., kdy soud neshledal skutečnosti pro přiznání náhrady nákladů řízení ani jednomu z manželů. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Manželé jsou povinni do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku požádat obecní (městský) úřad v místě svého bydliště o vydání nového občanského průkazu s vyznačenou změnou rodinného stavu. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení. Povinnosti manželů ve vztahu k jejich domovskému státu, popřípadě k orgánům správy pobytu cizinců, upravují právní předpisy daného státu, popřípadě zvláštní právní předpisy, a soud o nich samostatně nepoučuje.